Rusko masivně zaútočilo na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci na sobotu podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské údery poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Při útocích podle ní zemřeli čtyři lidé a nejméně dvanáct dalších utrpělo zranění.

Ruský dron v noci zasáhl devítipatrovou obytnou budovu v Dnipru a zničil byty ve čtvrtém až šestém patře, píše BBC s odvoláním na ukrajinské záchranné služby. Premiérka uvedla, že útok zabil dvě ženy a dalších 12 lidí zranil. Úřady předtím uvedly, že mezi zraněnými jsou dvě děti. Evakuováno bylo celkem 28 lidí včetně pěti dětí. Při útoku na Charkovskou oblast podle Svyrydenkové zemřel další člověk.

„Žije tady můj bratr. Čekám na něj. Jeho manželku už našli, ale jeho samotného pořád najít nemohou. Zavolali mi sousedé, se kterými se znám. Když mi to řekli, hned jsem přijel,“ popsal obyvatel Dnipra Jevhen.

Podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové byla noc na sobotu velmi těžká. „Krátce po půlnoci do vzduchu vyletěly ruské MiGy. Jiné to bylo v počtu kolik jich bylo – celkem sedm,“ sdělila. Po prvotním útoku následovaly podle zpravodajky nálety dronů v několika fázích a nechyběly ani údery balistickými střelami. Dodala, že podle starosty Charkova Ihora Terechova i šéfa správy oblasti Oleha Syněhubova tyto rakety město minuly a dopadly až za ním.

Nahrávám video

Sobotní útok zničil obě elektrárny společnosti Centrenerho

Bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst, uvedla podle agentury AFP ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková.

„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala Hrynčuková na facebooku. S následky útoků se potýkají také například Sumská nebo Oděská oblast.

Zničené jsou obě tepelné elektrárny společnosti Centrenerho, která sobotní útoky označila za nejhorší od začátku ruské invaze v únoru 2022. „Zastavili jsme se. Nyní je výroba energie nulová,“ uvedlo Centrenerho.

Společnost dodala, že ztratila vše, co její opraváři obnovovali po předchozích úderech. Patří jí elektrárna ve městě Trypillja v Kyjevské oblasti a Zmijivská elektrárna ve Slobožansku v Charkovské oblasti. Podle agentury Reuters Centrenerho vyrábí asi osm procent elektřiny na Ukrajině.

Na několik hodin přerušily provoz ukrajinské hraniční přechody, protože kvůli výpadkům v dodávkách elektřiny nefungovala centrální databáze celní služby.

Zelenskyj apeluje na Západ

Zelenskyj v sobotu opět vyzval spojence Kyjeva, aby zavedli přísnější sankce proti ruskému energetickému sektoru. Ukrajinský prezident na X uvedl, že jaderný energetický sektor Ruska dosud není předmětem sankcí a jeho vojensko-průmyslový komplex stále získává mikroelektroniku ze Západu.

„Je třeba vyvinout větší tlak také na obchod s ropou a plynem. Očekáváme příslušná rozhodnutí ze strany Spojených států, Evropy a G7,“ dodal Zelenskyj. Jeho výzva následuje den poté, co Spojené státy udělily Maďarsku výjimku z amerických sankcí, která mu na jeden rok umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu.

Ukrajina se brání ruské vojenské agresi už čtvrtým rokem, součástí bojů jsou vzdušné útoky a ostřelování. Rusko v posledních týdnech opět zintenzivnilo údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve agentura AP.

Ve čtvrtek se kvůli ruskému útoku bez elektrického proudu ocitlo osm uhelných dolů v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, kde bylo tou dobou v podzemí 2595 horníků.

Zásah elektrické rozvodny ve Volgogradské oblasti

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že přes noc protivzdušná obrana sestřelila 83 ukrajinských dronů, většinu v oblastech sousedících s Ukrajinou. Rusko podle Reuters také uvedlo, že jeho síly postupují v tvrdých bojích kolem klíčových měst Pokrovsk a Kupjansk a že obsadily malou vesnici Vovče na východě Ukrajiny.

Gubernátor ruské Volgogradské oblasti Georgij Filimonov podle Reuters také hovoří o tom, že tři ukrajinské drony v noci na sobotu v oblasti zasáhly elektrickou rozvodnu. Úřady škody na rozvodně teprve vyhodnocují, ale dodávky elektřiny v této oblasti, která se nachází severně od Moskvy a asi devatenáct set kilometrů od Ukrajiny, pokračují bez přerušení, uvedl Filimonov.

Podle místního gubernátora Romana Busargina utrpěli dva lidé zranění při zásahu obytné budovy ukrajinským dronem v ruském průmyslovém městě Saratov, asi 625 kilometrů od hranice s Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 6 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 34 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 2 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 5 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 12 hhodinami
Načítání...