Francie se na pohřbu rozloučila s filmovou legendou Brigitte Bardotovou

V jihofrancouzském Saint-Tropez se ve středu uskutečnil pohřeb francouzské filmové ikony a také ochránkyně práv zvířat Brigitte Bardotové, která zemřela 28. prosince ve věku 91 let. Její manžel Bernard d’Ormale v úterý podle magazínu Paris Match za příčinu úmrtí označil rakovinu. Obřad se konal v katolickém kostele Nanebevzetí Panny Marie za přítomnosti hostů pozvaných rodinou herečky a Nadací Brigitte Bardotové na ochranu zvířat.

Místní úřady uvedly, že bohoslužba se vysílala na obrazovkách v městském přístavu a na náměstích Place de la Mairie a Place des Lices. Po obřadu bylo tělo uloženo na nedalekém hřbitově, kde jsou pohřbeni také rodiče Bardotové a odkud je výhled na Středozemní moře.

Tento hřbitov je také místem posledního odpočinku filmového režiséra Rogera Vadima, prvního manžela Bardotové, který režíroval její průlomový film „... a Bůh stvořil ženu“, díky kterému se stala světovou hvězdou.

Veřejnost dostala možnost uctít hereččinu památku v Saint-Tropez ve středu po 14:00 na prostranství Pré des Pêcheurs.

Bardotová proslavila Saint-Tropez

„Obřad v kostele je soukromý. Mohou tam jen rodinní příslušníci a pozvaní hosté. Ale do Saint-Tropez se sjely stovky, možná tisíce lidí, milovníci Brigitte Bardotové. Dokonce tam přijeli i lidé z Normandie, z nejvzdálenějších částí Francie,“ uvedl v průběhu pohřbu zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Nahrávám video

Připomněl také důležitost města Saint-Tropez, které hereččiny filmy proslavily. „To byl právě film ‚... a Bůh stvořil ženu‘, který toto město objevil. Byla to dříve rybářská vesnice. Od té doby se Saint-Tropez zcela změnilo a stalo se kultovním místem do značné míry i díky Brigitte Bardotové, která zejména v době, kdy ještě byla herečkou, se ve městě často procházela, měla tam dokonce i svůj obchod,“ popsal.

Bardotová pro Francouze znamenala nejen sex symbol, ale podle Šmída přinesla revoluci i v tom, že se stala nejfotografovanější ženou Francie uplynulého století. Hereckou kariéru dobrovolně ukončila v 39 letech. „Odešla na vrcholu, pak nechtěla mít s filmem nic společného. Někteří říkají, že měla dva životy. Věnovala se především ochraně zvířat. A také reagovala na vývoj ve Francii. Tvrdila, že pro Francii není dobrá islamizace země, nekontrolovaný příliv uprchlíků. Několikrát se ocitla před soudem za své výroky, byla odsouzena. To je její druhá stránka,“ popsal Šmíd.

Od umění k obhajobě práv zvířat

Podle filmového publicisty Martina Šrajera se smrtí herečky svět přišel zejména o její aktivity ve veřejném prostoru. Hereckou kariéru už totiž před více než padesáti lety ukončila. Za mimořádné považuje její aktivity na obhajobu práv zvířat. Věnovala se jim od šedesátých let, ještě před ukončením herecké kariéry. „Například prosadila, aby se používaly jateční pistole na jatkách, čili šlo o méně brutální usmrcování zvířat. Nebo se zasadila o to, aby se nelovilo takové množství tuleňů kvůli kožešinám,“ uvedl některá z opatření, které se Bardotové podařilo vybojovat.

Nahrávám video

Proč ale Bardotová ukončila svou hereckou kariéru tak brzy? „Myslím, že jedním z těch hlavních důvodů byla ta extrémní pozornost ze strany veřejnosti, novinářů, paparazziů, která jí byla nepříjemná. Byla pod extrémním psychickým tlakem a chtěla mít podle mě větší kontrolu nad svým životem, nebýt neustále ve vleku různých režisérů, kteří si ji formovali podle svých představ. Ale chtěla si žít podle sebe a věnovat se právě těm zvířatům, ke kterým měla možná i postupně blíže než k tomu světu umění,“ objasnil filmový publicista.

„Myslím, že v době na přelomu padesátých a šedesátých let přinesla nějaký nový typ ženskosti, který nebyl úplně zavedený v Americe, kde jsme se mohli setkat s takovými více elegantními herečkami. Zatímco ona přinášela takovou smyslnost, spontánnost, určitý typ amorálnosti. Takže byla vnímána jako svého druhu zakázané ovoce,“ vysvětlil Šrajer, proč se herečka i přes relativně krátkou kariéru stihla proslavit po celém světě. Právě tyto vlastnosti Bardotová předvedla ve filmu „... a Bůh stvořil ženu“, v němž představila nový druh emancipované hrdinky.

Účastnila se i Le Penová

Obřadu se kromě rodiny, nejbližších přátel a hereckých kolegů účastnila také lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová. Ta podle svých slov na akci dorazila vyjádřit Bardotové svůj obdiv. Zároveň vyslovila podporu jejímu manželovi, který je bývalým poradcem a blízkým spolupracovníkem otce Le Penové Jeana-Marie Le Pena.

Nahrávám video

D’Ormale uvedl, že Bardotová v poslední době podstoupila dvě operace kvůli blíže nespecifikovanému druhu rakoviny. Poté, co byla na konci roku 2025 dvakrát hospitalizována, trvala na tom, že se chce z nemocnice vrátit do své vily La Madrague v Saint-Tropez, a to i přes zdravotní komplikace. „Až do posledních chvil byla při vědomí a do samého konce se zajímala o osud všech zvířat,“ dodal její manžel.

Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Oficiálně ji ukončila v roce 1973. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně. V souvislosti s tím ostře kritizovala například islám, myslivce či obyvatele ostrova Réunion, jež nepřímo označila za divochy. Soudy jí opakovaně udělovaly pokuty, protože se několikrát dopustila pomluvy či podněcování k rasové nesnášenlivosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 1 hhodinou

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 8 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 10 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 11 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami
Načítání...