Dobrá zpráva pro koho? Clooney získal francouzské občanství

George Clooney spolu se svou manželkou Amal a dvěma dětmi získal francouzské občanství. Na životě ve Francii si hollywoodský herec pochvaluje klid. Zatím ho ale příliš nemá – francouzská náměstkyně ministra vnitra prověřuje „dvojí metr“ a do herce si rýpnul i americký prezident Donald Trump, jehož je Clooney vytrvalým kritikem.

Hollywoodský herec známý ze seriálu Pohotovost nebo z filmové komedie Dannyho parťáci si spolu se svou ženou, právničkou, Amal pořídil v roce 2021 dům s vinicí nedaleko města Brignoles ležícího asi padesát kilometrů východně od Marseilles.

Clooney si pochvaluje tamní klid. „Tady vám nikdo nefotí děti. Před branami školy nečíhají žádní paparazzi. To je pro nás důležité,“ řekl začátkem prosince francouzské televizi RTL. Dodal, že dům na jihu Francie je pro něj nejšťastnějším místem.

Přiznal nicméně, že neumí dobře francouzsky. „Miluji francouzskou kulturu a jazyk, i když jsem po 400 dnech lekcí stále stejně špatný,“ podotkl. Znalost francouzštiny je přitom hlavní kritérium pro získání občanství. Od ledna 2026 je ve zpřísněných testech pro cizince, kteří se chtějí trvale usadit ve Francii, vyžadováno osmdesát procent správných odpovědí.

Za významný přínos

Ministerstvo zahraničních věcí argumentuje, že herec splnil „podmínky stanovené zákonem“, uvádí francouzská média. Na jejich základě se dříve francouzskými občany stali například spoluzakladatelé sociálních sítí Telegram a Snapchat Pavel Durov a Evan Spiegel.

Občanství získali Clooneyovi na návrh ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota. A to za „významný přínos k rozvoji Francie“.

V dopise z října, z něhož cituje server Politico, ministr zdůrazňuje, že se manželé Clooneyovi „významně podílejí na kulturním, intelektuálním a humanitárním významu Francie“ svými aktivitami „herce, režiséra a producenta“ a „renomované advokátky“, která spolupracuje s „mezinárodními organizacemi se sídlem ve Francii“. Clooney je Američan, jeho manželka má britsko-libanonské občanství a francouzsky mluví plynně, uvádí deník The Guardian.

Vedle „humanistických hodnot“ shodných „s principy francouzské diplomacie“ ministr rovněž zmiňuje „obrovské finanční zisky“ generované Clooneyho činností ve Francii, z nichž těží francouzský filmový průmysl.

Dvojí metr?

Právnička a politička Marie-Pierre Vedrenneová z centristického Demokratického hnutí (MoDem), která působí jako náměstkyně ministra vnitra, ale podotkla, že chápe „názor některých Francouzů, kteří v této věci vidí dvojí metr“. „Není to správný signál,“ připustila pro veřejnoprávní rozhlas Radio France a přislíbila, že prověří, zda hollywoodská hvězda nedostala výjimku.

Ministr vnitra Laurent Nuñez se od slov náměstkyně distancoval. Ministerstvo zahraničí ujišťuje, že Clooneyovi prošli „přísnými postupy“, zahrnujícími mimo jiné bezpečnostní prověrku. Deník Le Figaro ale například spekuluje, zda Clooneyovi splnili podmínku, podle níž musí ve Francii legálně pobývat pět let.

Dobrá zpráva, napsal Trump

K probírání francouzského občanství pro George Clooneyho, aktivního podporovatele demokratů, si přisadil také americký republikánský prezident Donald Trump.

„Dobrá zpráva! George a Amal Clooneyovi, dva z nejhorších politických prognostiků všech dob, se oficiálně stali občany Francie,“ napsal během silvestra na sítě. A dodal, že tato evropská země „se bohužel potýká s velkým problémem kriminality kvůli naprosto příšernému přístupu k imigraci“, což srovnal s politikou svého předchůdce Joea Bidena. Poznamenal rovněž, že Clooney nikdy nebyl filmovou hvězdou a že se mu podařilo získat více publicity pro politiku než své „naprosto průměrné filmy“.

Herec reagoval ironickým odkazem na Trumpovo heslo, jímž prezident svůj příspěvek zakončil. „Se současným prezidentem naprosto souhlasím. Musíme Ameriku znovu učinit velkou,“ tlumočil Clooneyova slova magazín Hollywood Reporter.

Francouzský rytíř

V roce 2007 se Clooney stal rytířem francouzského Řádu umění a literatury. Tehdejší ministryně kultury Christine Albanelová, která herci připnula ocenění na hruď u příležitosti festivalu americké kinematografie v Deauville, vyzdvihovala vedle Clooneyho talentu také jeho angažovanost v boji za demokracii, což projevil například ve filmu Dobrou noc a hodně štěstí z roku 2005. Ve snímku je kritizován mccarthismus, tedy nevybíravý hon na komunisty a příznivce Sovětského svazu ve Spojených státech po druhé světové válce.

„Ano, umění může změnit svět,“ prohlásil tehdy Clooney, když na festivalu uváděl snímek Michael Clayton, ve kterém hraje roli advokáta bojujícího proti nekalým praktikám velké potravinářské společnosti. Film režírovaný Tonym Gilroyem podle dramaturgů festivalu připomíná angažované snímky sedmdesátých let.

Jim Jarmusch by chtěl také francouzský pas. Snímek ho zachycuje na festivalu v Cannes v roce 2019
Zdroj: Reuters/Eric Gaillard

„Bylo to období převratných změn. Myslím, že ta naléhavost je zpátky vzhledem k politice Spojených států v posledních pěti šesti letech. Umění rozeznívá varovný zvonek. Myslím si, že právě tady dosahuje vrcholu,“ prohlásil herec. „Chci, aby se tyto filmy dostaly na plakáty. A o mě se nebojte, mohu platit výdaje na svůj dům,“ dodal. Za roli – za níž byl později nominován na Oscara – nechtěl žádný honorář.

Francouzský pas chce i Jarmusch

Každopádně se zdá, že George Clooney není posledním zástupcem amerického filmu, který si chce ve Francii pojistit druhý domov. O francouzské občanství žádá také režisér Jim Jarmusch, který své rozhodnutí koncem prosince oznámil v rádiu France Inter.

„Rád bych měl jiné místo, kam bych mohl ze Spojených států uniknout,“ přiznal. I on zdůraznil, že nosí francouzskou kulturu „hluboko ve svém srdci“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 12 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026
Načítání...