Dobrá zpráva pro koho? Clooney získal francouzské občanství

George Clooney spolu se svou manželkou Amal a dvěma dětmi získal francouzské občanství. Na životě ve Francii si hollywoodský herec pochvaluje klid. Zatím ho ale příliš nemá – francouzská náměstkyně ministra vnitra prověřuje „dvojí metr“ a do herce si rýpnul i americký prezident Donald Trump, jehož je Clooney vytrvalým kritikem.

Hollywoodský herec známý ze seriálu Pohotovost nebo z filmové komedie Dannyho parťáci si spolu se svou ženou, právničkou, Amal pořídil v roce 2021 dům s vinicí nedaleko města Brignoles ležícího asi padesát kilometrů východně od Marseilles.

Clooney si pochvaluje tamní klid. „Tady vám nikdo nefotí děti. Před branami školy nečíhají žádní paparazzi. To je pro nás důležité,“ řekl začátkem prosince francouzské televizi RTL. Dodal, že dům na jihu Francie je pro něj nejšťastnějším místem.

Přiznal nicméně, že neumí dobře francouzsky. „Miluji francouzskou kulturu a jazyk, i když jsem po 400 dnech lekcí stále stejně špatný,“ podotkl. Znalost francouzštiny je přitom hlavní kritérium pro získání občanství. Od ledna 2026 je ve zpřísněných testech pro cizince, kteří se chtějí trvale usadit ve Francii, vyžadováno osmdesát procent správných odpovědí.

Za významný přínos

Ministerstvo zahraničních věcí argumentuje, že herec splnil „podmínky stanovené zákonem“, uvádí francouzská média. Na jejich základě se dříve francouzskými občany stali například spoluzakladatelé sociálních sítí Telegram a Snapchat Pavel Durov a Evan Spiegel.

Občanství získali Clooneyovi na návrh ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota. A to za „významný přínos k rozvoji Francie“.

V dopise z října, z něhož cituje server Politico, ministr zdůrazňuje, že se manželé Clooneyovi „významně podílejí na kulturním, intelektuálním a humanitárním významu Francie“ svými aktivitami „herce, režiséra a producenta“ a „renomované advokátky“, která spolupracuje s „mezinárodními organizacemi se sídlem ve Francii“. Clooney je Američan, jeho manželka má britsko-libanonské občanství a francouzsky mluví plynně, uvádí deník The Guardian.

Vedle „humanistických hodnot“ shodných „s principy francouzské diplomacie“ ministr rovněž zmiňuje „obrovské finanční zisky“ generované Clooneyho činností ve Francii, z nichž těží francouzský filmový průmysl.

Dvojí metr?

Právnička a politička Marie-Pierre Vedrenneová z centristického Demokratického hnutí (MoDem), která působí jako náměstkyně ministra vnitra, ale podotkla, že chápe „názor některých Francouzů, kteří v této věci vidí dvojí metr“. „Není to správný signál,“ připustila pro veřejnoprávní rozhlas Radio France a přislíbila, že prověří, zda hollywoodská hvězda nedostala výjimku.

Ministr vnitra Laurent Nuñez se od slov náměstkyně distancoval. Ministerstvo zahraničí ujišťuje, že Clooneyovi prošli „přísnými postupy“, zahrnujícími mimo jiné bezpečnostní prověrku. Deník Le Figaro ale například spekuluje, zda Clooneyovi splnili podmínku, podle níž musí ve Francii legálně pobývat pět let.

Dobrá zpráva, napsal Trump

K probírání francouzského občanství pro George Clooneyho, aktivního podporovatele demokratů, si přisadil také americký republikánský prezident Donald Trump.

„Dobrá zpráva! George a Amal Clooneyovi, dva z nejhorších politických prognostiků všech dob, se oficiálně stali občany Francie,“ napsal během silvestra na sítě. A dodal, že tato evropská země „se bohužel potýká s velkým problémem kriminality kvůli naprosto příšernému přístupu k imigraci“, což srovnal s politikou svého předchůdce Joea Bidena. Poznamenal rovněž, že Clooney nikdy nebyl filmovou hvězdou a že se mu podařilo získat více publicity pro politiku než své „naprosto průměrné filmy“.

Herec reagoval ironickým odkazem na Trumpovo heslo, jímž prezident svůj příspěvek zakončil. „Se současným prezidentem naprosto souhlasím. Musíme Ameriku znovu učinit velkou,“ tlumočil Clooneyova slova magazín Hollywood Reporter.

Francouzský rytíř

V roce 2007 se Clooney stal rytířem francouzského Řádu umění a literatury. Tehdejší ministryně kultury Christine Albanelová, která herci připnula ocenění na hruď u příležitosti festivalu americké kinematografie v Deauville, vyzdvihovala vedle Clooneyho talentu také jeho angažovanost v boji za demokracii, což projevil například ve filmu Dobrou noc a hodně štěstí z roku 2005. Ve snímku je kritizován mccarthismus, tedy nevybíravý hon na komunisty a příznivce Sovětského svazu ve Spojených státech po druhé světové válce.

„Ano, umění může změnit svět,“ prohlásil tehdy Clooney, když na festivalu uváděl snímek Michael Clayton, ve kterém hraje roli advokáta bojujícího proti nekalým praktikám velké potravinářské společnosti. Film režírovaný Tonym Gilroyem podle dramaturgů festivalu připomíná angažované snímky sedmdesátých let.

Jim Jarmusch by chtěl také francouzský pas. Snímek ho zachycuje na festivalu v Cannes v roce 2019
Zdroj: Reuters/Eric Gaillard

„Bylo to období převratných změn. Myslím, že ta naléhavost je zpátky vzhledem k politice Spojených států v posledních pěti šesti letech. Umění rozeznívá varovný zvonek. Myslím si, že právě tady dosahuje vrcholu,“ prohlásil herec. „Chci, aby se tyto filmy dostaly na plakáty. A o mě se nebojte, mohu platit výdaje na svůj dům,“ dodal. Za roli – za níž byl později nominován na Oscara – nechtěl žádný honorář.

Francouzský pas chce i Jarmusch

Každopádně se zdá, že George Clooney není posledním zástupcem amerického filmu, který si chce ve Francii pojistit druhý domov. O francouzské občanství žádá také režisér Jim Jarmusch, který své rozhodnutí koncem prosince oznámil v rádiu France Inter.

„Rád bych měl jiné místo, kam bych mohl ze Spojených států uniknout,“ přiznal. I on zdůraznil, že nosí francouzskou kulturu „hluboko ve svém srdci“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 18 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 22 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...