TÉMA

Marine Le Penová

Ve Francii odstoupilo 218 kandidátů, aby podpořili síly proti Národnímu sdružení

Účasti ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii se vzdalo 218 kandidátů, z toho 130 za levici a 82 provládních, vyplývá z propočtů listu Le Monde. Nechtějí tak tříštit síly v klání proti Národnímu sdružení, které vyhrálo v prvním kole. Druhé kolo se uskuteční v neděli 7. července.
včeraAktualizovánopřed 7 h hodinami|

Ve Francii bodovala krajní pravice. Levice s centristy ji chce zastavit

Ve Francii získalo 75 poslanců mandát v Národním shromáždění už v prvním kole nedělních voleb, což je výrazně více, než bylo obvyklé v předešlých volbách. Velký podíl na tom má vysoká účast, která činila 66,71 procenta. Národní sdružení Marine Le Penové získalo 37 mandátů, levicová koalice 32 křesel, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra. Prezident Emanuel Macron už v neděli vyzval Francouze, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici. Vládní centristé spojují síly s levicovou Novou lidovou frontou, nejméně 179 kandidátů se již předběžně vzdalo účasti v podpoře kandidáta, který má největší šanci porazit politiky Národního sdružení.
1. 7. 2024Aktualizovánovčera v 21:59|

Bardella může být nejmladším premiérem Francie, těží ze sociálních sítí

Po prvním kole předčasných parlamentních voleb ve Francii slaví krajní pravice úspěch, který nezažila několik dekád. Národní sdružení (RN) získalo třiatřicet procent hlasů a podle francouzského tisku tím končí éra prezidenta Emmanuela Macrona. RN od listopadu 2022 vede mladý lídr Jordan Bardella, který má šanci stát se nejmladším francouzským premiérem. Momentálně působí v Evropském parlamentu a oslovuje miliony lidí na TikToku. Bardella, původem z chudé oblasti severovýchodně od Paříže, pomáhá podle expertů změkčovat obraz krajně pravicové strany.
včera|

Le Penová se raduje z „vymazání“ Macrona

Národní sdružení (RN) podle exit pollů získalo přibližně 34 procent hlasů. Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) se umístila na druhém místě s přibližně 28 procenty před centristickým blokem prezidenta Emmanuela Macrona, kterému odhady přisoudily 20,5 až 23 procent. Pravicoví Republikáni získají kolem deseti procent. Nové složení parlamentu – a tedy i vlády – bude jasné až po druhém kole voleb, které je naplánované na 7. července.
30. 6. 2024Aktualizováno30. 6. 2024, 23:30|

Extremisté zleva i zprava soupeří o Francii. Hrozí pat

Francii čeká v neděli první kolo předčasných parlamentních voleb. Jadernou mocnost, která je členem EU a NATO, by poprvé mohlo vést krajně pravicové Národní sdružení (RN), což zneklidňuje Brusel i podnikatele. Průzkumy dávají šanci i levicové alianci, kde však mají také největší zastoupení extremisté. Prezident Emmanuel Macron oba kraje politického spektra kritizuje. Podle expertů je nejhorším scénářem pat, kdy žádná koalice nezíská absolutní většinu. Francii nakonec nejspíš čeká kohabitace. Volit se chystá nejvíc lidí za dvě dekády.
29. 6. 2024|

Francie v politickém chaosu vyhlíží předčasné volby

Ve Francii pokračuje kampaň před předčasnými parlamentními volbami. První kolo se odehraje 30. června, druhé o týden později. Parlament rozpustil prezident Emmanuel Macron kvůli výsledkům evropských voleb. Úspěch si v nich připsalo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové a strana vede v průzkumech i před výběrem poslanců. Další uskupení se snaží domluvit na koalicích – vzniká levicová a také liberální pod vedením Macrona.
19. 6. 2024Aktualizováno19. 6. 2024, 19:51|

Jako Cameronovo referendum o brexitu, komentuje Rupnik Macronovy předčasné volby

Rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby je velmi riskantní, domnívá se politolog a historik Jacques Rupnik. Macronův krok přirovnal k referendu o brexitu, ke kterému sáhl tehdejší britský premiér David Cameron z čistě vnitrostranických a vnitropolitických důvodů.
19. 6. 2024|

Statisíce Francouzů vyšly do ulic proti krajní pravici

Ve Francii protestovaly statisíce lidí proti krajní pravici. Země rozdýchává politický zmatek, který nastal po tom, co Národní sdružení vyhrálo evropské volby a prezident rozpustil parlament. O jeho novém složení se bude rozhodovat v prvním kole za dva týdny a kampaň už běží naplno.
15. 6. 2024|

Zamčený předseda i „rekord ve zradě“. Hledání aliancí stranám ve Francii komplikují spory

Jen několik týdnů zbývá do francouzských parlamentních voleb, ve kterých analytici favorizují krajně pravicové Národní sdružení (RN) před stranou prezidenta Emmanuela Macrona. Řada menších politických subjektů se před volbami snaží zlepšit svou pozici vytvořením nových spojenectví. Těm však stojí v cestě spory mezi politiky. Ve straně Republikáni došly tak daleko, že vedení vyloučilo vlastního předsedu, který se zamkl v sídle strany. Spojenectví na krajní pravici pak vedlo ke slovům o „světovém rekordu ve zradě“.
14. 6. 2024Aktualizováno14. 6. 2024, 21:24|

Nacher, Fiala i Skopeček odmítají kandidaturu von der Leyenové, Potůčková je pro

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.
12. 6. 2024|

Macron rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil nové volby

Volby do Evropského parlamentu ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které dostalo skoro 31,5 procenta hlasů. Koalice vedená hnutím Obnova prezidenta Emmanuela Macrona získala 14,6 procenta hlasů. Macron v reakci na eurovolby oznámil, že rozpouští Národní shromáždění, dolní komoru parlamentu, a vypsal předčasné volby (uskuteční se 30. června a 7. července). Vzestup krajní pravice označil za nebezpečí. Média hovoří o Macronově ponížení a riskantním rozhodnutí rozpustit parlament.
9. 6. 2024Aktualizováno10. 6. 2024, 21:33|

Po Evropě slaví pravice, volby otřásly Francií či Belgií

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.
10. 6. 2024Aktualizováno10. 6. 2024, 14:08|

Francie: Národní sdružení chce chránit trh před levnými výrobky a zemi před dalším přílivem migrantů

Týden před volbami do Evropského parlamentu uspořádal v Paříži mítink největší favorit hlasování ve Francii. Stranu Národní sdružení podle průzkumů podporuje přes 32 procent dotázaných, společnou kandidátku vládní koalice pouze 16. Nacionalistické uskupení těží z obav před migrací, klesající kupní sílou a upozorňuje na problémy zemědělců.
2. 6. 2024|

Europarlamentní skupina Identita a demokracie vyloučila AfD

Europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) ve čtvrtek s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro Německo (AfD) ze svých řad, důvodem jsou skandály týkající se volebního lídra strany Maximiliana Kraha. Podle TV Welt se chce německá strana odvolat. Europoslanci AfD se neúspěšně pokoušeli vyloučení celé strany zabránit tím, že vedení ID navrhli vyškrtnout z frakce jen Kraha.
23. 5. 2024Aktualizováno23. 5. 2024, 17:00|

„Nemyslitelné se stává skutečností,“ zdůvodňuje Macron svůj jestřábí obrat k Rusku

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.
18. 3. 2024|

Evropu svírají demonstrace zemědělců. Upozorňují na růst nákladů i konkurenci z Ukrajiny

Aktuálně jsou nespokojení farmáři nejhlasitější ve Francii, ale o slovo se hlásí napříč celou Evropskou unií. Na zemědělce tlačí rostoucí náklady doma i nebezpečně levná konkurence v zahraničí. Kritika pak často míří na Brusel a jím prosazovaná společná pravidla.
31. 1. 2024|

Francouzská premiérka Borneová rezignovala. Macron jejího nástupce zatím nejmenoval

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v pondělí rezignovala na funkci. Prezident Emmanuel Macron, který o chystaných změnách v kabinetu hovořil už koncem loňského roku, její demisi přijal, informují tiskové agentury. Borneová povede kabinet v demisi až do jmenování nového předsedy vlády. Podle agentury AFP se jako o možném budoucím premiérovi nejčastěji hovoří o 34letém ministru školství Gabrielu Attalovi.
8. 1. 2024Aktualizováno8. 1. 2024, 21:50|

Průvodů proti antisemitismu se podle policie zúčastnilo ve Francii přes 180 tisíc lidí

Do pochodů proti antisemitismu, které se v neděli konaly ve francouzských městech, se zapojilo více než 182 tisíc lidí. Podle agentury AFP to uvedlo ministerstvo vnitra a policie. Největší akce byla v Paříži, kde do ulic vyšlo asi 105 tisíc demonstrantů. Pařížský průvod svolali předsedové obou komor francouzského parlamentu a zúčastnila se ho řada politiků, včetně premiérky Élisabeth Borneové.
12. 11. 2023|

Francouzi už podvanácté protestovali proti penzijní reformě. Odhady účasti se velmi liší

Ve Francii protestovalo ve čtvrtek proti důchodové reformě 380 tisíc lidí, uvedlo ministerstvo vnitra. Podle pořádajících odborů CGT bylo demonstrantů 1,5 milionu, původně odborová organizace uvedla, že účastníků bylo „přes milion“. Oba údaje potvrzují klesající účast na demonstracích, nyní se konalo jejich 12. kolo. V Paříži policie zadržela 36 lidí, zraněno bylo deset příslušníků ozbrojených sil.
13. 4. 2023Aktualizováno13. 4. 2023, 21:03|

Bardella bude zřejmě ostřejší než Le Penová. Spojení s radikálem Zemmourem se ale brání

Vůbec poprvé v historii nestojí v čele francouzského krajně pravicového Národního sdružení, někdejší Národní fronty, nikdo z klanů Le Penů. Dosavadní šéfka Marine Le Penová přenechala minulý týden předsednickou funkci europoslanci Jordanu Bardellovi. Nový šéf bude zřejmě v mnoha ohledech ostřejší než jeho předchůdkyně, s radikálem Ericem Zemmourem ale do koalice jít nechce.
8. 11. 2022|

Po půl století končí Le Penovi v čele Národního sdružení. Předsedou se stal Bardella

Sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella nahradí v čele francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, rozhodli straníci na sjezdu. Bardella jednoznačně porazil svého protikandidáta Louise Aliota, a stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů.
5. 11. 2022Aktualizováno5. 11. 2022, 13:34|

Francouzský poslanec křičel na kolegu „Vraťte se do Afriky“. Sněmovna přerušila jednání

Dolní komora francouzského parlamentu ve čtvrtek přerušila své zasedání poté, co krajně pravicový poslanec Grégoire de Fournas vykřikl „Vraťte se do Afriky!“ během projevu poslance Carlose Martense Bilongy, ve chvíli, kdy tento zákonodárce položil otázku týkající se přistěhovalectví. De Fournas má za to na patnáct dní zakázaný vstup do sněmovny. V příštích dvou měsících také přijde o polovinu platu.
4. 11. 2022Aktualizováno4. 11. 2022, 22:11|

Případu zavražděné francouzské školačky se chopila krajní pravice, kritizuje imigrační politiku vlády

Stovky Francouzů se zúčastnily pohřbu dvanáctileté Loly, kterou před jedenácti dny zabila zřejmě psychicky narušená žena. Navzdory přání rodičů, aby případ nebyl zpolitizován, se ho rychle chopila francouzská krajní pravice. Všichni, kdo se měli na vraždě podílet, totiž pocházejí z Alžírska. Tragédie znovu vyvolala bouřlivou debatu o migrační politice tamní vlády.
26. 10. 2022|

Paříž si připomněla brutálně zavražděnou dívku. Okolnosti tragédie rozdělují politiky ohledně migrace

V Paříži se uskutečnilo smuteční shromáždění na počest dvanáctileté Loly, kterou brutálně zabila psychicky narušená žena. Případ má politický rozměr kvůli tomu, že všichni, kdo se na vraždě měli podílet, pocházejí z Alžírska. Tragédie ve Francii znovu vyvolala debatu o imigrační politice vlády.
20. 10. 2022|