TÉMA

Marine Le Penová

Francie hledá Macronova nástupce, průzkumům dominují politické okraje

Francii na jaře čekají klíčové volby. Druhá největší ekonomika Evropské unie a zároveň její zakládající člen hledá nástupce nepopulárního prezidenta Emmanuela Macrona, jemuž končí druhý pětiletý mandát a o post se tak již nemůže ucházet. Současnými favority v polarizované a protesty zmítané zemi jsou podle predikcí představitelé politických okrajů – Marine Le Penová a Jean-Luc Mélenchon. Výsledky voleb mohou mít zásadní dopad nejen na fungování Francie, ale i na její roli v EU a NATO.
12. 11. 2026‌‌|

Protesty ve Francii pohání strach z „úpadku“, chaos nahrává Rusku

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.
26. 10. 2026‌‌|

Ve francouzském Limoges vzplála během protestů radnice, úřady viní „vandaly“

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
17. 10. 2026Aktualizováno18. 10. 2026‌‌|

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
16. 10. 2026‌‌|

Le Penová podpořila Bardellu. Riskuje poškození své prezidentské kampaně

Marine Le Penová se jednoznačně postavila za předsedu své strany Národní sdružení Jordana Bardellu. Znovu jej podpořila i poté, co reportéři serveru Mediapart předložili další důkazy o tom, že politik na sociálních sítích před třinácti lety zveřejnil antisemitské výroky. Bardella to dál vehementně popírá.
4. 10. 2026‌‌|

Francouzská prezidentská kampaň na sítích začala dříve a intenzivněji než v roce 2022

Prezidentská kampaň ve Francii se na sociálních sítích rozběhla dříve a s výrazně větší intenzitou než před volbami v roce 2022. Jen během září se na facebooku, instagramu, sítích LinkedIn, X a Bluesky objevilo více než 6,4 milionu příspěvků souvisejících s volbami, tedy čtyřikrát více než ve stejném období před čtyřmi lety. První kolo prezidentských voleb přitom Francouze čeká až 18. dubna příštího roku.
3. 10. 2026‌‌|

Studentské protesty ve Francii provází násilnosti

Při studentských blokádách a protestech ve Francii, které přerostly v násilnosti, bylo ve čtvrtek poškozeno několik středních škol, byla narušena veřejná doprava a napadeno několik lidí. Protestní akce se odehrávaly na devíti stech místech ve všech francouzských departementech, napsala agentura AFP. Policie zadržela 1949 lidí, zraněno bylo 305 policistů a četníků, uvedl večer ministr vnitra Laurent Nuñez. Politici z nepokojů, které někde podněcovali výtržníci, viní radikálně levicové sdružení Nepodrobená Francie (LFI), napsala média.
1. 10. 2026Aktualizováno1. 10. 2026‌‌|

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
2. 9. 2026‌‌|

Islanďané v referendu odmítli návrh na přístupové rozhovory s EU

Islandští voliči v referendu odmítli obnovit jednání o vstupu do Evropské unie. Proti bylo 52,8 procenta, pro 47,2 procenta hlasujících. Podle agentur to vyplývá z konečného výsledku sčítání. Proti obnově jednání, která byla přerušena před třinácti lety, tak hlasovalo přibližně o dvanáct tisíc lidí více, než kolik bylo pro, uvedla agentura DPA. Evropská komise rozhodnutí respektuje, Island podle ní zůstává blízkým partnerem EU.
30. 8. 2026Aktualizováno30. 8. 2026‌‌|

Francouzské školství se stává jedním z hlavních témat prezidentské kampaně

S blížícím se začátkem školního roku se vzdělávání stává jedním z hlavních témat francouzské prezidentské kampaně. Nejvýrazněji se mu věnují bývalí premiéři a političtí soupeři Édouard Philippe a Gabriel Attal, kteří představili návrhy na zvýšení platů učitelů i posílení autority škol.
26. 8. 2026‌‌|

Le Penová potvrdila, že chce kandidovat na prezidentku

Vůdkyně francouzské strany Národní sdružení Marine Le Penová potvrdila, že hodlá příští rok kandidovat v prezidentské volbě. Neobává se, že by jí kandidaturu mohl ztížit kasační soud, který posoudí kauzu, v níž byla odsouzena dvěma soudy za zpronevěru veřejných fondů. Tato nejvyšší soudní instance už dala najevo, že by rozhodnutí o věci mělo padnout ještě před prvním kolem hlasování o hlavě státu v dubnu 2027.
12. 7. 2026‌‌|

Le Penová oznámila, že bude kandidovat v prezidentských volbách

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová po verdiktu odvolacího soudu uvedla, že příští rok bude kandidovat v prezidentských volbách. Soud rozhodl, že je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci. V roce 2027 bude mít však Le Penová elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Podle serveru The Guardian politička uvedla, že se kvůli této části rozsudku obrátí na kasační soud.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026‌‌|

Francie, Belgie a Nizozemsko hlásí kvůli červnové vlně veder tisíce mrtvých

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.
3. 7. 2026‌‌|

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
25. 6. 2026Aktualizováno25. 6. 2026‌‌|

Prezident z krajní pravice, nebo levice? Francouzi možná jiný výběr mít nebudou

Ve Francii se rok před prezidentskými volbami rýsuje scénář, který může mít vážné důsledky i pro Evropskou unii. Poté, co předseda levicové strany Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon potvrdil, že bude usilovat o prezidentský úřad, mohli by v druhém kole proti sobě stát zástupci obou krajních proudů politického spektra.
11. 5. 2026‌‌|

Starostou Paříže bude socialista Grégoire, ukazují odhady

Socialista Emmanuel Grégoire v neděli s přehledem porazil konzervativní protikandidátku Rachidu Datiovou v soupeření o funkci pařížského starosty. Vyplývá to podle agentury Reuters z odhadů na základě částečných výsledků druhého kola komunálních voleb. Volební místnosti se zavřely ve 20:00. První kolo voleb se uskutečnilo před týdnem.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026‌‌|

Na severu Evropy sílí úvahy o atomové bombě

Obavy z Ruska spolu s hrozbami Bílého domu kvůli Grónsku přiživily v severských zemích myšlenky na zapojení do jaderného odstrašení. Finsko už dříve signalizovalo ochotu přepravovat atomové bomby přes své území a Švédsko si přeje, aby ničivý arzenál měly „zdravé“ evropské demokracie. V tomto ohledu jedná o spolupráci s Francií a Velkou Británií. Vlastní atomovou zbraň si kvůli stávajícím smlouvám a vysokým nákladům nordický region nepořídí, míní expert Vlastislav Bříza. Za realističtější scénář považuje jejich sdílení.
12. 2. 2026‌‌|

Francie se na pohřbu rozloučila s filmovou legendou Brigitte Bardotovou

V jihofrancouzském Saint-Tropez se ve středu uskutečnil pohřeb francouzské filmové ikony a také ochránkyně práv zvířat Brigitte Bardotové, která zemřela 28. prosince ve věku 91 let. Její manžel Bernard d’Ormale v úterý podle magazínu Paris Match za příčinu úmrtí označil rakovinu. Obřad se konal v katolickém kostele Nanebevzetí Panny Marie za přítomnosti hostů pozvaných rodinou herečky a Nadací Brigitte Bardotové na ochranu zvířat.
7. 1. 2026Aktualizováno7. 1. 2026‌‌|

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
28. 12. 2025Aktualizováno28. 12. 2025‌‌|

Chaos ve Francii trvá. Premiér po 27 dnech rezignoval

Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. Prezident ji přijal a Lecornua pověřil, aby do středy našel politické řešení krize. Podle listu Le Figaro poté Macron převezme odpovědnost. Nový premiér přitom teprve v neděli večer představil ministry své vlády a v úterý měl předstoupit před Národní shromáždění. Zástupci opozice vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.
6. 10. 2025Aktualizováno6. 10. 2025‌‌|

Padla francouzská vláda

Francouzští poslanci v pondělí vyslovili nedůvěru vládě centristického premiéra Francoise Bayroua, který v úterý podá demisi, píše AFP. Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Prezident Emmanuel Macron podle médií brzy jmenuje nového premiéra.
8. 9. 2025Aktualizováno8. 9. 2025‌‌|

Francie míří k další výměně premiéra

Francii zřejmě čeká další výměna premiéra – už čtvrtá za poslední rok a půl. Marine Le Penová den před hlasováním o důvěře vládě potvrdila, že její Národní sdružení současný kabinet nepodpoří. Stejný postoj od začátku zaujímá i krajní levice. Dosavadní premiér Francois Bayrou tím s největší pravděpodobností ztratil křehkou parlamentní většinu.
8. 9. 2025‌‌|

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebírali soudní verdikt nad Le Penovou

Hosté Událostí, komentářů týdne se věnovali politické situaci ve Francii, kde byla kandidátka na prezidentku Marine Le Penová soudně vyřazena z volebního boje kvůli zpronevěře prostředků Evropského parlamentu. Hosté rozebírali i dopady amerických cel na běžné spotřebitele, věnovali se fenoménu seriálu Adolescence a jeho vlivu na vnímání agresivity u dospívajících a pirátům českých silnic. Pozvání přijali novinářka Marie Bastlová, kardiolog Petr Neužil, herec a režisér Milan Šteindler, bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář a publicista Michael Durčák.
7. 4. 2025‌‌|

Ve Francii demonstrovali podporovatelé Le Penové i odpůrci krajní pravice

V Paříži proběhly v neděli tři protesty. První svolali příznivci Národního sdružení na protest proti odsouzení Marine Le Penové, další dvě byly namířené právě proti krajní pravici. Policie byla během dne v pohotovosti.
6. 4. 2025‌‌|

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.