Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérem exministra spravedlnosti a předsedu centristické strany MoDem Francoise Bayroua. Třiasedmdesátiletý politik ve funkci nahradil konzervativce Michela Barniera, který podal demisi minulý týden poté, co parlament kabinetu hlasy krajní pravice a levice vyslovil nedůvěru. Politologové se shodují, že Bayrou by mohl vyhovovat šéfce krajní pravice Marine Le Penové, čímž by si mohl zajistit dost hlasů pro svůj kabinet. Nový premiér má před sebou velkou výzvu – vyvést Francii z vleklé politické krize.
Novým premiérem Francie se stal centrista Bayrou
„Je mi jasné, že můj úkol bude těžký. Potřebujeme sjednotit lid. Každý ví, že ta cesta bude dlouhá,“ řekl po svém jmenování podle agentury Reuters Bayrou. AFP poznamenala, že takovou nestabilitu vlády jako letos země nezažila desítky let.
Očekává se, že Bayrou, který se v minulosti třikrát neúspěšně pokoušel stát prezidentem, bude v nadcházejících dnech jednat s lídry různých politických stran s cílem vybrat nové ministry a zajistit své vládě podporu.
Jeho první test nastane podle Reuters počátkem nového roku, kdy zákonodárci mají odhlasovat rozpočet na rok 2025. Ekonomická situace země přitom není dobrá.
Francie totiž patří k nejzadluženějším zemím Evropské unie, její dluh přesahuje 110 procent hrubého domácího produktu. Letos by rozpočet druhé největší ekonomiky sedmadvacítky mohl skončit ve schodku kolem 6,2 procenta HDP. Hůře je na tom v tomto ohledu jen Rumunsko.
Bayrou v pátek vyjádřil přesvědčení, že nikdo nezná obtížnost politické a rozpočtové situace tak jako on. Výzvu, která před ním je, přirovnal k Himálaji. Otázka deficitu podle něj navíc není jen ekonomickým problémem, ale také morálním.
Prezident Macron chtěl původně jmenovat nového premiéra už ve čtvrtek večer, nakonec ale rozhodnutí odložil na páteční ráno, kdy téměř dvě hodiny jednal s Bayrouem. Mezi kandidáty na předsedu vlády média často zmiňovala také Bernarda Cazeneuva, který už vedl vládu půl roku v letech 2016 a 2017.
Funkci nabídl Elysejský palác i bývalému ministrovi zahraničí Jean-Yvesovi Le Drianovi. Ten ale pro týdeník Le Penthièvre ve čtvrtek uvedl, že post odmítl. „Za dva a půl roku mi bude osmdesát let,“ poznamenal politik.
7 minut
Bývalý velvyslanec ČR ve Francii Janyška k výběru nového francouzského premiéra
Tři nesmiřitelné tábory
Macron nemá od červencových předčasných voleb v Národním shromáždění většinu hlasů. Dolní komora je rozdělena na tři podobně velké bloky, a to vládní středopravý, levici a krajní pravici.
Část opozice, zejména krajní levice, požaduje Macronovu rezignaci, Le Penová naproti tomu tvrdí, že chce dát šanci další prezidentově vládě, pokud předloží upravený návrh rozpočtu.
Právě zvyšováním daní a seškrtáním některých výdajů zdůvodňuje opozice vyslovení nedůvěry Barnierově vládě v parlamentu, na něž došlo poprvé od roku 1962. Barnier se po čtvrt roce ve funkci pokusil rozpočet prosadit bez podpory parlamentu s odůvodněním, že země potřebuje stabilizovat veřejné finance a snižovat jejich deficit.
„Pokud by chtěl jít Bayrou stejnou cestou, tak narazí zase, to znamená, že bude muset udělat nějaké kompromisy,“ poznamenal politický komentátor a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška.
Macron se potýká s velkou nespokojeností veřejnosti. Minulý týden kvůli plánovaným úsporným opatřením stávkovala část zaměstnanců veřejného sektoru, včetně některých učitelů a leteckých dispečerů.
Francouzští komunisté nabídli Bayrouovi spolupráci, pokud nebude obcházet parlament. Krajně pravicové Národní sdružení (RN) ho vyzvalo k debatě s opozičními stranami a krajně levicová Nepodrobená Francie (LFI) naznačila, že nový šéf vlády její podporu nezíská. Podle agentury Reuters vlažná reakce stran ukazuje na to, že Bayrou bude nejspíš politicky přežívat ze dne na den, vydán napospas Macronovým odpůrcům.
„Je to centrista, to znamená, že se mu snad podaří to, co se nepovedlo předtím Barnierovi, tedy přitáhnout k sobě část pravice i část levice, protože jinak nikdy nedá nějakou větší většinu dohromady,“ říká k Bayrouovi Janyška.
