Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal většinu v Národním shromáždění. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, k situaci se zatím nevyjádřil a projev plánuje na čtvrtek odpoledne. Podle části levicové opozice by řešením situace bylo odstoupení prezidenta.
Francouzští poslanci vyslovili nedůvěru vládě. Premiér musí podat demisi
Vyslovení nedůvěry se očekávalo vzhledem k postojům opoziční krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) a několika levicových opozičních stran, které mají dohromady v dolní komoře většinu. Při spojení těchto dvou bloků nakonec proti vládě hlasovalo 331 poslanců z celkových 574, uvedla agentura Reuters. Francie vyslovení nedůvěry zažívá poprvé od roku 1962.
„S tímto usnesením o nedůvěře... bude všechno závažnější a složitější,“ varoval těsně před hlasováním končící premiér Michel Barnier, který v proslovu hájil své rozpočtové plány. Uvedl, že jeho návrh rozpočtu na příští rok neobsahoval téměř nic jiného než bolestivá opatření, ovšem takovýto postup si podle něj žádá stav státních financí. „Tato skutečnost nezmizí mávnutím kouzelného proutku v podobě usnesení o nedůvěře,“ sdělil.
Jmenování nového premiéra
Francie patří k nejzadluženějším zemím Evropské unie a Barnier ve snaze zkrotit růst státního dluhu navrhoval výdajové škrty i navyšování daní. Jeho vláda úřadující od září ovšem neměla v Národním shromáždění stabilní většinu a jednala o finální podobě návrhu s Národním sdružením. Na všechny požadavky strany Marine Le Penové nepřistoupila a nakonec se vláda rozhodla návrh sociální části rozpočtu přijmout bez souhlasu poslanců, čímž vyvolala hlasování o důvěře.
Barnier musí po porážce podat demisi. Premiérem byl jmenován 5. září, jeho funkční období tak bude jedno z nejkratších ze všech předsedů vlád od začátku páté francouzské republiky v roce 1958. Je pravděpodobné, že premiér bude úřadovat nějakou dobu v demisi, než prezident Macron jmenuje nového premiéra.
Prezident se ve středu vrátil do Paříže z návštěvy Saúdské Arábie a k vývoji se zatím nevyjádřil. Podle francouzských médií chystá projev na čtvrteční večer. Podle zdrojů Reuters měla hlava státu již před samotným hlasováním připravený seznam potenciálních nástupců.
UK: Zpravodaj Jan Šmíd o pádu francouzské vlády (zdroj: ČT24)
Elysejský palác se podle zpravodaje ČT Jana Šmída rozhoduje mezi čtyřmi kandidáty. Mezi dvěma hlavními jsou dosavadní ministr obrany Sébastien Lecornu z prezidentovy strany a šéf středového Demokratického hnutí (MD) François Bayrou, který „může mít šanci, protože vyšel ze socialistických řad a má blízko k Éricu Ciottimu, jenž má spojení s krajní pravicí.“ Navíc má o funkci premiéra vážný zájem a „zdá se, že mu vše hraje do karet“, doplnil Šmíd.
Jak ale napsala agentura Reuters, jakýkoli nový premiér bude při prosazování návrhů v parlamentu čelit stejným výzvám jako Barnier. Dolní komora je rozdělená mezi tři velké frakce, konkrétně levicový blok, krajní pravici a centristické strany vedené stoupenci Macrona, přičemž ani jedna nemá sama většinu. Nové parlamentní volby se přitom mohou konat nejdříve v létě příštího roku.
Šmíd: Le Penová se bude snažit využít situace k odvolání Macrona
Podle části levicové opozice by bylo řešením patové situace odstoupení prezidenta, jehož mandát končí až v polovině roku 2027. Le Penová ve středu večer uvedla, že nepožaduje demisi Macrona, ovšem označila ho za „hlavního viníka aktuální situace“. Ve vysílání televize TF1 uvedla, že „tlak na prezidenta republiky bude sílit“. Doplnila, že s příští vládou bude jednat o novém rozpočtovém plánu.
Neúspěšná kandidátka na prezidentku se podle zpravodaje ČT bude co nejvíce snažit využít situace a chaosu k tomu, aby tlačila na odvolání prezidenta. „Spěchá a veze se na vlně těch, kteří volají po rezignaci Macrona,“ doplnil Šmíd s tím, že politička bude s velkou pravděpodobností v březnu odsouzena a nemohla by tak kandidovat na žádnou funkci.
Francii podle deníku Le Monde teoreticky hrozí ochromení státu podobné americkému „shutdownu“, když zákonodárci do konce roku nezakročí. Předejít tomuto scénáři mohou mimo jiné krizovým návrhem, který by do nového roku prodloužil platnost letošních daňových a výdajových pravidel. Někteří opoziční lídři uváděli, že očekávají takovýto vývoj, a vyjadřovali názor, že vládní tábor situaci prezentuje příliš dramaticky.
