Sébastien Lecornu

Francouzský premiér Sébastien Lecornu v parlamentu ustál dvě hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. První návrh předložila krajně levicová Nepodrobená Francie, krátce poté Národní shromáždění odmítlo velkou většinou i návrh krajně pravicového Národního sdružení. Informují o tom tamní média a agentura Reuters, podle níž si premiér díky odložení kontroverzní důchodové reformy zajistil při hlasování podporu některých levicových zákonodárců.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu v neděli představil členy nové vlády, ve které ale zasednou někteří dosavadní ministři. Oznámil to Elysejský palác. Ve funkcích zůstávají například ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, ministr spravedlnosti Gérald Darmanin a ministr financí Roland Lescure. Ministrem vnitra se nově stal Laurent Nuñez, ministryní obrany Catherine Vautrinová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek po jednání s představiteli parlamentních stran znovu jmenoval Sébastiena Lecornua premiérem. Devětatřicetiletého politika požádal, aby sestavil novou vládu. Informuje o tom Elysejský palác. Lecornu podal v pondělí demisi po 27 dnech ve funkci. Zástupci opozice na začátku týdne vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

Francouzský prezident Emmanuel Macron do 48 hodin jmenuje nového premiéra, který nahradí končícího ministerského předsedu Sébastiena Lecornua, oznámil ve středu večer Elysejský palác. Lecornu v pondělí podal demisi, Macron ho ale pověřil tím, aby se do středečního večera pokusil v debatách s představiteli politických stran navrhnout možné řešení krize.

Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. Prezident ji přijal a Lecornua pověřil, aby do středy našel politické řešení krize. Podle listu Le Figaro poté Macron převezme odpovědnost. Nový premiér přitom teprve v neděli večer představil ministry své vlády a v úterý měl předstoupit před Národní shromáždění. Zástupci opozice vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu při formování nového kabinetu vsadil na ministry bývalé vlády. Ve funkcích potvrdil například ministra vnitra Bruna Retailleaua, šéfa diplomacie Jean-Noëla Barrota či ministra spravedlnosti Géralda Darmanina. Novým jménem je ministr financí a hospodářství Roland Lescure, který už ale působil v předchozích vládách. Opoziční strany vyjádřily z nového kabinetu zklamání a hrozí vyjádřením nedůvěry.

Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Plavidlo se podle agentury Reuters pohybovalo kolem Dánska během nedávných přeletů dronů, jež vedly k uzavření několika letišť v zemi. Agentura napsala, že loď mohla být do incidentů zapojena. Kodaň ani Paříž se k tomuto podezření nevyjádřily.

Desítky tisíc Francouzů vyšly ve čtvrtek třetí den po výzvě odborů do ulic, aby se domáhaly sociálně citlivější podoby očekávaného návrhu nového rozpočtu. Demonstrace, které jsou početně menší než podobné protesty z poloviny září, začaly v Paříži i řadě dalších velkých měst. Odboráři chtějí přesvědčit k ústupkům premiéra Sébastiena Lecornua, který by měl v příštích dnech představit novou vládu a přednést projev o svých politických prioritách i rozpočtových plánech.

Protestních akcí proti plánovaným škrtům v rozpočtu na příští rok se ve Francii podle úřadů zúčastnilo půl milionu lidí. Odborová organizace CGT ale uvedla, že demonstrantů bylo více než milion. Policie zadržela přes sto osmdesát lidí. Provoz omezily lékárny a nemocnice, výrazně zasažená je městská a regionální doprava. Stávkovali i někteří učitelé a také studenti. Server BFMTV uvedl, že stávky a protesty mají podporu většiny obyvatel Francie.

Města po celé Francii zachvátily ve středu demonstrace. Lidé rozčilení kvůli politické situaci a plánovaným škrtům v rozpočtu narušovali dopravu, pálili popelnice a střetávali se s policií. Ministerstvo vnitra uvedlo, že do večera zaznamenalo celkem 550 protestních shromáždění a 262 blokád, kterých se účastnilo přibližně 175 tisíc lidí. Informovalo také o téměř pěti stovkách zatčení.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.

Francouzský ministerský předseda Francois Bayrou předal v Elysejském paláci prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi, píše deník Le Parisien. Francouzští poslanci v pondělí jeho vládě vyslovili nedůvěru. Centrista Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Macron dříve prohlásil, že Bayrouova nástupce jmenuje v nejbližších dnech.

V Paříži se ve čtvrtek sešli vrcholní francouzští a američtí představitelé, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině. Do města také dorazila předem neohlášená ukrajinská delegace. Přítomni byli rovněž britští a němečtí bezpečnostní poradci a činitelé. Elysejský palác večer uvedl, že rozhovory byly pozitivní a konstruktivní.

Dva bývalí premiéři Élisabeth Borneová a Manuel Valls a několik staronových ministrů zasedne v nové vládě centristického francouzského premiéra Françoise Bayroua. Složení kabinetu v pondělí oznámil Elysejský palác. Křeslo ministra vnitra si udrží Bruno Retailleau, ministrem spravedlnosti se stane jeho předchůdce v resortu vnitra Gérald Darmanin.

Francouzský prezident Emmanuel Macron obdržel demisi premiéra Michela Barniera, jehož kabinetu ve středu vyslovilo nedůvěru tamní Národní shromáždění. Macron slíbil jmenovat nového premiéra v následujících dnech. V Národním shromáždění neexistuje jasná většina, situace proto podle něj vyžaduje kompromisy. Odmítl také výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu.

Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal většinu v Národním shromáždění. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, k situaci se zatím nevyjádřil a projev plánuje na čtvrtek odpoledne. Podle části levicové opozice by řešením situace bylo odstoupení prezidenta.

Dodávka francouzských stíhaček Mirage 2000 na Ukrajinu byla naplánována na první čtvrtletí příštího roku. Uvedl to francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu v rozhovoru pro list Sud-Ouest. „Mirage 2000 budou moci na Ukrajině létat v prvním čtvrtletí roku 2025,“ informoval. Poskytnutí stíhaček přislíbil prezident Emmanuel Macron již v červnu tohoto roku.

Francouzský prezidentský palác v sobotu, více než dva měsíce po parlamentních volbách, představil novou středopravou vládu. Svoji dosavadní funkci si z klíčových ministrů udržel jen ministr obrany Sébastien Lecornu, který v uplynulých letech dohlížel na modernizaci francouzské armády i organizaci vojenské pomoci Ruskem napadené Ukrajině.

Francie a Německo podepsaly memorandum o společném vývoji a výrobě tanku budoucnosti, který má nahradit současné válečné stroje obou zemí. Ministři obrany Sébastien Lecornu a Boris Pistorius to během schůzky v Paříži označili za významný milník, od něhož však k hotovému tanku zbývá podle nich ještě dlouhá cesta, informovaly tiskové agentury.

Výdaje evropských států na obranu se v současnosti zaměřují na modernizaci jejich ozbrojených sil. K rozšíření vojenských kapacit je však nutné přistoupit ke škrtům v jiných oblastech, míní server Dyami. Problém je kromě financování i personální stav armád. Evropské vlády proto hledají způsob, jak oslovit nové rekruty. Evropská komise se snaží vstoupit do řešení dané situace a mluví o zavedení režimu „válečné ekonomiky“.

Západ po zklamání z nepříliš úspěšné ukrajinské protiofenzivy opět řeší, jak nejlépe vojensky podpořit Kyjev. V čele iniciativy stanula Francie, která slíbila zaplatit výrobu dalších dvanácti samohybných houfnic Caesar a měsíčně posílat Ukrajině tisíce granátů a padesát přesně naváděných střel vzduch-země A2SM. V rámci nové bezpečnostní smlouvy by měl Kyjev obdržet od Francie i čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb. Paříž navíc slibuje, že v tomto roce vycvičí až devět tisíc ukrajinských vojáků.

Izraelské obranné síly pokračují v útocích na Pásmo Gazy. Armáda židovského státu informovala o pozemním postupu. Podle údajů z Gazy podnikla v noci také vzdušné útoky, které cílily nejen na sever území, ale i na jeho jih, kam Izrael doporučil civilistům, aby se přesunuli. Konkrétní tvrzení jednotlivých stran konfliktu o průběhu bojů však nelze nezávisle ověřit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken jednal s arabskými protějšky v Jordánsku, varoval před hrozbou rozšíření konfliktu.

Německo s Francií se dohodly na dalším postupu vývoje společného tanku budoucnosti, obě země s pomocí expertů a vojáků sestaví soubor požadavků. Po jednání v Berlíně to prohlásili ministři obrany Německa a Francie Boris Pistorius a Sébastien Lecornu, kteří o projektu budou jednat opět v září. Prozatím není jasné, kdo bude dodavatelem kanonu, což je klíčová část tanku. Podle Pistoriuse je možné, že nakonec vzniknou dva zbraňové systémy.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliardy korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až sto padesát kilometrů. Na tiskové konferenci to v pátek oznámil tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder.