Sébastien Lecornu

Francii na jaře čekají klíčové volby. Druhá největší ekonomika Evropské unie a zároveň její zakládající člen hledá nástupce nepopulárního prezidenta Emmanuela Macrona, jemuž končí druhý pětiletý mandát a o post se tak již nemůže ucházet. Současnými favority v polarizované a protesty zmítané zemi jsou podle predikcí představitelé politických okrajů – Marine Le Penová a Jean-Luc Mélenchon. Výsledky voleb mohou mít zásadní dopad nejen na fungování Francie, ale i na její roli v EU a NATO.

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Ve Francii dle odborů v sobotu protestovalo proti životním nákladům na 800 tisíc lidí, v Paříži vyšlo do ulic 250 tisíc lidí. Úřady uvádějí nižší účast. Po většinu doby byly protesty klidné, jen v závěru docházelo k násilnostem. Policie tak místy použila slzný plyn a vodní děla. Většina velkých měst omezila lokality, kde se shromáždění smějí konat. Krajní levice to odsuzuje a hrozí generální stávkou. Nejvýznamnější pařížská muzea zůstala v sobotu zavřená a pod dohledem policie. Na udržení pořádku mělo být nasazeno celkem na 70 tisíc policistů a četníků.

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.

V některých částech Paříže bude ve středu večer potřetí v řadě platit noční zákaz vycházení, informovala agentura AFP s odvoláním na policejní prefekturu. Policie toto krajní opatření zavedla po násilnostech, které provázely sobotní demonstrace proti vysokým životním nákladům. Současně zakázala i shromáždění a pochody, které se měly konat ve čtvrtek přes den v některých částech města.

Noční zákaz vycházení, který po několika dnech násilných demonstrací francouzské úřady vyhlásily v částech Paříže i v jiných městech, pomohl v noci na úterý zajistit klid, prohlásil dle agentury Reuters francouzský premiér Sébastien Lecornu. Úřady v Lyonu vyhlásily zákaz nočního vycházení v nejužším centru města druhou noc po sobě, stejně tak bude platit i ve dvou oblastech Paříže. Policie zadržela během demonstrací přes 2500 lidí.

Po víkendových nepokojích a násilnostech v řadě francouzských měst jejich úřady vyhlašují zákaz vycházení od večerních hodin do následujícího rána. Podle agentury Reuters se to týká Lille a okolních měst na severu země, dle AFP také centra Lyonu. Francouzská BFM TV zase informuje o zákazu vycházení pro celou veřejnost v Paříži na Place de la République a kolem Les Halles. Ke kroku dříve vyzval premiér Sebastien Lecornu. Ministr vnitra Laurent Nuňez podal kvůli událostem z víkendu demisi, prezident Emmanuel Macron ji však nepřijal.

Francouzská policie zadržela v souvislosti s násilím při sobotních demonstracích 2397 lidí, oznámil v neděli ministr vnitra Laurent Nuňez, který také informoval o 997 zraněných policistech, hasičích a materiálních škodách. O zraněných z řad demonstrantů se nezmínil. Prezident Emmanuel Macron večer slíbil tvrdě zasáhnout proti lidem, kteří se dopustili v sobotu střetů v ulicích.

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.

Francouzští studenti středních škol účastnící se demonstrací se většinou narodili mezi lety 2008 a 2011. Během svého života byli svědky mnoha otřesů, jako je pandemie covid-19 nebo vzestup umělé inteligence.

Francouzští studenti ve čtvrtek opět blokovali některé střední školy a pochodovali ulicemi měst. Vláda už slíbila, že se bude zabývat jejich stížnostmi na nedostatek učitelů a zchátralé školní budovy, nebyla ale příliš konkrétní, napsala agentura Reuters. Někteří protestující v Paříži mezitím házeli dlažební kostky na policii, která reagovala nasazením vodních děl, zatímco v Lormontu u Bordeaux na jihozápadě země demonstranti vyrabovali a zapálili části jednoho lycea, dodala agentura AFP. Po celé zemi demonstrovalo přes 71 tisíc lidí, sdělilo ministerstvo vnitra.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.

Při studentských blokádách a protestech ve Francii, které přerostly v násilnosti, bylo ve čtvrtek poškozeno několik středních škol, byla narušena veřejná doprava a napadeno několik lidí. Protestní akce se odehrávaly na devíti stech místech ve všech francouzských departementech, napsala agentura AFP. Policie zadržela 1949 lidí, zraněno bylo 305 policistů a četníků, uvedl večer ministr vnitra Laurent Nuñez. Politici z nepokojů, které někde podněcovali výtržníci, viní radikálně levicové sdružení Nepodrobená Francie (LFI), napsala média.

Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let, informovala agentura AFP. Opatření podle ní představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě.

Rozsáhlé požáry u Bordeaux se v noci na středu nešířily, boj hasičů s ohněm má ale podle předpovědi v následujících hodinách ztížit nárůst teplot a zesílení větru. Teploty mají v oblasti překonat čtyřicet stupňů Celsia, píší agentury Reuters a AFP. Požár v departementu Gironde spálil od minulého týdne více než 42 tisíc hektarů a donutil k evakuaci přes 220 tisíc lidí. Situace v okolí Madridu je zatím příznivá, následujících 12 hodin bude rozhodujících, řekl premiér Pedro Sánchez.

Francie dál bojuje s požáry, dalších 55 tisíc obyvatel se musí evakuovat z vesnic v okolí Bordeaux. Plameny se dál šíří od pobřeží směrem do vnitrozemí. Francie aktuálně eviduje celkem asi třicet aktivních ohnisek. Jižně od Bordeaux byla do odvolání přerušena železniční doprava i dálnice do Španělska. Požáry dál zuří i ve Španělsku, premiér Pedro Sánchez uvedl, že jeho zemi čekají ještě těžké hodiny, informuje agentura AFP.

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.

Francouzská vláda přečkala další dvě hlasování o nedůvěře vyvolaná krajní levicí a pravicí kvůli přijetí rozpočtu bez souhlasu poslanců. Vládní návrh rozpočtu díky tomu může zamířit ke schválení do Senátu, informují francouzská média. Horní komora by o něm měla hlasovat ve čtvrtek.

Rusko osvobodilo francouzského výzkumníka Laurenta Vinatiera, který si odpykával v zemi trest tří let vězení za porušení ruského zákona o zahraničních agentech a hrozil mu další soud po obvinění ze špionáže, a vyměnilo jej s Francií za zadrženého ruského basketbalistu Daniila Kasatkina.

Francouzští poslanci v úterý večer schválili rozpočet pro sociální zabezpečení na příští rok. Prozatím tak odvrátili politickou krizi, píše agentura Reuters. Celkový státní rozpočet chce menšinová vláda premiéra Sébastiena Lecornua nechat schválit do konce letošního roku. Výdaje na sociální zabezpečení tvoří více než čtyřicet procent celkových francouzských výdajů.