Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.
Lecornu při interpelacích rovněž prohlásil, že se potřeby a požadavky studentů mezi školami a regiony často liší. Je tedy nutné, aby vedení škol prodebatovalo tyto potřeby se žáky a studenty. „Z tohoto důvodu ministr národního školství rozhodl uvolnit čas (vyučování) zítra (ve středu) ráno, ve čtvrtek a v pátek,“ uvedl premiér před poslanci.
Odhady účasti na úterních demonstracích se výrazně liší. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na 450 tisíc lidí, z toho sto tisíc v Paříži. Odhad úřadů je zhruba poloviční: podle něj se do úterních protestů zapojilo 256 tisíc lidí po celé v zemi a z toho v metropoli 56 tisíc.
Francouzské ministerstvo školství večer uvedlo, že vyučování bylo úplně nebo částečně přerušeno, případně jinak ovlivněno protesty, na zhruba 40 procentech středních škol v zemi. Těch je celkem 3700. Ministerstvo vnitra v jiném prohlášení informovalo, že policie v úterý v souvislosti s protesty zadržela 488 lidí. Zraněno bylo během dne 43 příslušníků policejních složek, tvrdí resort.
Podle zdrojů médií bude o demonstracích v úterý večer jednat s několika ministry francouzský prezident Emmanuel Macron.
Je to o islámu, tvrdí Trump
Svůj názor na demonstrace ve Francii vyjádřil i prezident USA Donald Trump, který vidí příčinu v masivní migraci. „To není o školách, to je o islámu, který chce převzít kontrolu nad kdysi skvělou zemí,“ uvedl na síti Truth Social.
Demonstraci studentů v Paříži, která začala brzy odpoledne, podle médií doprovázely střety. Pařížská prefektura informovala, že policie zasáhla proti skupině tří set „nepřátelsky naladěných osob“. Potyčky se odehrály především na Place de la Nation, kde někteří demonstranti házeli na policejní těžkooděnce kamení a další předměty. Policisté použili slzný plyn, omračující granáty a obušky. Někteří demonstranti skandovali „všichni nenávidí policii“. Zasahující hasiči, kteří přijeli likvidovat menší požár, naopak sklidili velký potlesk, popsal reportér deníku Le Monde.
Větší protesty se konaly i mimo Paříž, například v Toulouse, Nîmes, Lille, Rennes či v Marseille. Středoškolské studenty a učitele podpořili také univerzitní studenti či zaměstnanci státní správy. Někteří na transparentech poukazovali na podle nich brutální zásahy policie proti demonstracím a školním blokádám. „Víc matematiky, méně pendreků,“ bylo slyšet na demonstraci v Marseille.
„Protesty již dávno přesáhly charakter studentských protestů a stávají se spíše takovou demonstrací odporu proti vládě,“ řekl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíds tím, že se účastní i nejrůznější výtržníci, kteří často dělají největší nepořádek a nemají se školou, u které se protestuje, mnohdy nic společného: „Zapalují budovy, zapalují popelnice.“
Tito lidé pak budou mít podle Šmída „navrch“ zejména v závěru demonstrace, kde lze čekat tvrdé střety. „Bezpečnostní opatření jsou tady ale zcela mimořádná,“ dodal. Zmínil také, že když se v úterý k akci přidávají odbory, tak to má svou váhu. Připomněl, že odbory mají blízko k levici a často i ke krajní levici.
U pařížského lycea Hélène Boucherové demonstranti podle agentury AP položili popelnice a jízdní kola na bok, aby před školou vytvořili provizorní barikádu. Mezi demonstranty a dohlížející policisty se postavili rodiče a další dospělí.
Kromě toho se v úterý konají protestní průvody ve velkých městech jako Lyon, Lille, Marseille, Toulouse, Bordeaux, Rennes nebo Štrasburk. Pořádající odborové organizace vyzvaly členy, aby svou přítomností v nich podpořili požadavky studentů.
Premiér viní levici
Premiér v úterý kritizoval násilnosti, které studentské protesty v posledních dnech doprovází. Z rozdmýchání střetů nařkl krajně levicovou stranu Nepodrobenou Francii (LFI), jejíž představitelé na studentské demonstrace chodí. Podle premiéra bylo zraněno od začátku protestů přes 200 studentů a 34 ředitelů škol či jejich zástupců. „Extrémní násilí zaklepalo na dveře středních škol,“ řekl v Národním shromáždění Lecornu. Podle něj bylo v souvislosti s protesty zraněno nejvíce zaměstnanců ve školství za poslední desetiletí. Podpálit školu či zlynčovat učitele nezlepší kvalitu školství, zdůraznil premiér, který tak zmínil některé incidenty, o kterých informovala média v souvislosti s protesty.
Za represi studentů a demonstrantů a podle ní brutální postupy policie naopak kritizovala vládu opoziční poslankyně za LFI Mathilde Panotová. „Pane premiére, policie plní vaše rozkazy, dal jste souhlas s tím nejhorším,“ podotkla. Podle ní se vláda snaží odpovědět na požadavky demonstrantů policií. Nepřiměřené zásahy strážců zákona kritizovali v parlamentu i další levicoví poslanci a poukázaly na ně další organizace včetně jednoho ze sdružení státních zástupců.
Lecornu kritiku Panotové odmítl. „Rozsévat chaos tak, jak činíte od začátku studentských demonstrací, je skandální,“ řekl na adresu LFI. „A my vám to nedovolíme,“ dodal premiér, podle kterého se krajně levicová strana, jejíž vůdce Jean-Luc Mélenchon chce kandidovat příští rok na prezidenta, snaží „vytvořit v zemi nepořádek“.
Bývalý velvyslanec ČR ve Francii Petr Janyška řekl, že v této západoevropské zemi se během posledních několika let velmi zhoršila úroveň veřejných služeb, ať už jde například o školství, či zdravotnictví. Protestující proto nyní požadují více peněz na opravy škol, lepší materiální podmínky i na dostatek kantorů. Janyška doplnil, že většina demonstrací jsou jen pacifistické a klidné protesty, „je to taková generační vzpoura a jde i o adrenalin“. „Vláda zareagovala neproporcionálně, tvrdě, to mnoho lidí překvapilo. Poslala na ně těžce vyzbrojenou policii,“ soudí Janyška. Dodal, že k protestujícím se připojily ultralevicové skupiny, u nichž je dle něj tvrdost namístě.
Demonstrace provází i násilnosti a zatýkání
Ačkoli mnoho protestů bylo v posledních dnech pokojných, někteří studenti zapalovali odpadkové koše, ničili autobusové zastávky nebo se střetávali s pořádkovou policií, která proti nim zasahovala obušky, slzným plynem a municí určenou k potlačování nepokojů.
Demonstrace tak provázelo i zatýkání a řada lidí utrpěla zranění. V severofrancouzském městě Lens přišel v pondělí o ruku patnáctiletý mladík, který ze země zvedl policejní paralyzující granát; na jiném místě slzný granát těžce zranil dospívajícího chlapce a při dalším incidentu přišla o oko žena.
Francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez v rozhovoru s rozhlasovou stanicí France Inter použití policejních granátů a gumových projektilů k rozhánění masových shromáždění obhajoval. Nasazení těchto prostředků je podle něj v případě nepokojů přiměřené a nelze zde hovořit o policejních represích.
Zadrženo bylo dosud více než 6100 lidí, většinou nezletilých. Ve vazbě však skončilo do pondělka čtrnáct z nich. Podle údajů francouzského ministerstva spravedlnosti bylo proti více než 1800 lidem, včetně 1483 nezletilých, zahájeno řízení kvůli nespecifikovaným prohřeškům vůči zákonu.
Protesty původně vypukly v pařížském regionu v polovině září, kdy se učitelé a studenti začali bouřit proti nedostatku personálu na střední škole v Créteil na jihovýchodním předměstí francouzské metropole. Odtud se stávky, blokády a demonstrace rozšířily do dalších pařížských předměstí a následně do celé země, přičemž protestující požadovali řadu změn.
V létě bývá ve třídách vedro, v zimě chlad
Protestující poukazují například na to, že výuka, vybavení škol i možnosti dalšího rozvoje nejsou pro studenty ze znevýhodněných čtvrtí na odpovídající úrovni. Studenti z jiných oblastí si stěžovali, že se v době letních vln veder ve třídách bez klimatizace doslova pečou, zatímco v zimě mrznou. Stížnosti jsou rovněž slyšet na příliš dlouhou dobu strávenou ve škole, školní den přitom ve Francii může trvat od 8:00 až do 18:00.
Ačkoli si studenti stěžují, že nejsou slyšeni, Lecornu už nařídil ministrům, aby se začali jejich hlavními požadavky zabývat. Vláda se zaměří i na nezbytné opravy zastaralých školních budov; ministři mají své první návrhy předložit do konce října. Najít potřebné finanční prostředky však bude obtížné vzhledem k rychle narůstajícímu rozpočtovému schodku a státnímu dluhu, slabému hospodářskému růstu a neochotě vlády omezit výdaje.
