Lyon

Ve francouzském městě Lyon odpoledne pobodal maskovaný útočník třicetiletou ženu židovského vyznání v jejím domově. Rodina napadené na místě nalezla na dveřích nastříkaný hákový kříž. Podle prokuratury mohl být motiv útoku antisemitský. Čin úřady vyšetřují jako pokus o vraždu. Informovala o tom agentura AFP. Zatím nebyl nikdo zatčen.

Policisté ve Francii při páté noci nepokojů, které začaly po smrti mladíka zastřeleného při silniční kontrole, zadrželi opět stovky lidí. Podle ministra vnitra byla ale situace výrazně klidnější než dříve. Lépe se na noční násilnosti připravili ve srovnání s předchozí nocí policisté v Marseille i v Lyonu, kde se podařilo zabránit rabování obchodů. Francouzská prokuratura v neděli dopoledne uvedla, že během nepokojů se na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses stal terčem pokusu o vraždu místní starosta.

V Nanterre u Paříže se v sobotu blízcí rozloučili se 17letým Nahelem, kterého v úterý zastřelil při dopravní kontrole policista. Pohřeb se konal bez účasti veřejnosti. Nahelova smrt vyvolala ve Francii masové protesty. V noci na neděli bude kvůli nepokojům nasazeno 45 tisíc policistů a četníků, což je přibližně stejně jako za uplynulou noc.

Francouzský prezident Emmanuel Macron si v pondělí na pařížské třídě Champs-Elysées připomněl konec druhé světové války. Jindy rušná ulice byla částečně uzavřená v obavách z protestujících, kteří už několik týdnů dávají najevo svou nespokojenost s jeho důchodovou reformou, napsala agentura AFP. Bulvár tak byl téměř prázdný. Macron následně odjel do Lyonu, kde na něj čekalo několik tisíc odpůrců, policie je ale držela dál od prezidenta. Pietní akce se v pondělí konaly například také v Německu.

V řadě měst po celé Francii na prvního máje opět protestovaly statisíce lidí kvůli sporné důchodové reformě. V Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář. V Nantes zase rozhořčení Francouzi házeli dělobuchy. Na bezpečnost dohlížely tisíce policistů. V několika městech včetně Paříže nasadili proti demonstrantům slzný plyn. Podle úřadů demonstrovalo celkem 782 tisíc lidí, podle odborů jich bylo v ulicích 2,3 milionu.

Po celé Francii pokračují protesty proti zvýšení důchodového věku, které se vláda podporovaná prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla prosadit bez souhlasu poslanecké sněmovny. Po čtvrtečním oznámení tohoto postupu zesílily při demonstracích výtržnosti a policie v noci na sobotu po nových střetech zatkla další desítky lidí. Úřady v Paříži preventivně zakázaly shromážďování v okolí Národního shromáždění a Elysejského paláce.

Deset lidí, z toho pět dětí ve věku od tří do 15 let, zemřelo při požáru, který propukl v pátek nad ránem v sedmipatrovém obytném domě ve městě Vaulx-en-Velin na předměstí Lyonu, informovaly místní úřady. Čtrnáct lidí utrpělo zranění, čtyři z nich jsou v ohrožení života. Požár byl již uhašen.

Michel Adler se v kůži uprchlíka ocitl jako batole. S rodiči utíkal před nacisty z Francie do Švýcarska. Po válce rodina odcestovala do Ameriky. Nyní přijel do Brna, aby na tamním židovském hřbitově hledal příbuzné matčiných rodičů.

Leteckou dopravu ve Francii citelně narušila stávka řídících letového provozu. Zrušeno bylo mnoho vnitrostátních i mezinárodních letů, včetně spojení s Prahou. Dispečeři stávkují za zvýšení platů a zlepšení pracovních podmínek, včetně zajištění dostatečného počtu zaměstnanců do budoucna.

Ve francouzském letovisku Biarritz ležícím u Biskajského zálivu v sobotu odpoledne naměřili 42,9 stupně Celsia, což je doposud nejvyšší hodnota na tomto místě. Na mnoha místech Francie padly červnové rekordy. Současná vlna veder ve Francii přišla v průběhu roku doposud nejdříve za posledních 75 let, uvedla meteorologická služba Météo France. Neobvykle horké počasí trápí i jiné evropské země.

Shodnout se na tom, co je zelená a co už modrá, je mnohdy nemožné i pro manželské páry, které společně žijí desítky let. Není divu, že řada jazyků tyto barvy ani nerozlišuje. Vědci teď poprvé detailně popsali, které řeči obě barvy nerozlišují - a také proč, přičemž dominantní roli hraje poněkud překvapivě sluneční svit.

Do ulic Paříže a dalších francouzských měst vyšlo na 200 tisíc lidí, kteří jsou nespokojeni s vládními plány na využívání covid pasů ke vstupu do restaurací a nákupních center a s požadavkem na povinné očkování v některých profesích. Na protesty se připravovalo i Sydney, ale nakonec se neuskutečnily. V nejlidnatějším australském městě platí již několik týdnů přísná uzávěra, která potrvá přinejmenším do konce srpna.

Když je někdo druhý na světě, často se na něj poněkud zapomíná. Snad každý ví, že první metro na světě měl Londýn. Kdo byl po něm, nejenže není už tak dobře známé, navíc je to trochu sporné. Když ale zúžíme vymezení metra na čistě podzemní dráhu s vlaky s vlastním pohonem, narazíme na Budapešť. Dnes jezdí pod maďarskou metropolí čtyři podzemní linky, ta nejstarší se od zbylých výrazně odlišuje. V provozu je od roku 1896, zcela specifické jsou její vozy i podoba stanic.

Ve městech po celé Francii se v sobotu znovu lidé vydali do ulic vyjádřit nesouhlas s návrhem bezpečnostního zákona, který například zakazuje publikovat snímky, kde je možné identifikovat členy pořádkových složek. Francouzská média hlásí shromáždění v desítkách měst včetně Paříže, Lyonu či Montpellieru. Dnešní mobilizace je několikátou za poslední měsíce, opatření mezitím schválila dolní komora francouzského parlamentu.

Živá, ale pro úřady mrtvá – to je příběh Francouzky, která od roku 2017 bojuje za to, aby stát přesvědčila, že je naživu. Osmapadesátiletá žena neexistuje pro správu sociálního zabezpečení, nemá ani platný řidičský průkaz. Její případ se ale po dlouhých letech konečně dostává k soudu.

Před stoletím a čtvrt, 28. prosince 1895, se v kavárně Grand Café na pařížském bulváru Kapucínů shromáždilo 33 váhavých hostů, kteří si nebyli jisti, na co se to vlastně přišli podívat. Přesto dal každý z nich za dlouho očekávané představení jeden frank. O několik okamžiků později bylo všem zřejmé, že právě byli svědky něčeho, co navždy změní celý svět. Toho večera se udál zrod nového zábavního průmyslu – takzvaného „sedmého umění“ – filmu. Auguste a Louis Lumièrové tehdy napjatému publiku představili deset krátkých snímků, které natočili na svůj nový vynález kinematograf.

Motivem střelby na pravoslavného kněze v Lyonu z minulé soboty byly osobní spory, informovala zpravodajská stanice BBC. V souvislosti s tímto incidentem se objevily obavy, že střelce mohl inspirovat teroristický útok v Nice, kde mladý Tunisan o tři dny dříve v katolickém kostele ubodal tři lidi.

V Lyonu ve středovýchodní Francii byl v sobotu postřelen pravoslavný kněz ve chvíli, kdy zavíral kostel. Jeho stav je vážný. Pravděpodobný pachatel je na útěku, uvedla s odvoláním na policii agentura Reuters. Později policie oznámila, že v souvislosti s případem zatkla jednoho podezřelého. Není však zřejmé, zda jde přímo o útočníka. Motiv útoku je zatím nejasný.

Při útoku nožem v Nice zemřeli tři lidé, šest utrpělo zranění. Starosta města Christian Estrosi se domnívá, že šlo o teroristický útok. Jako takový už čin vyšetřuje protiteroristická prokuratura. Pachatele policisté postřelili a zadrželi. Dle Reuters policejní zdroj potvrdil, že útočník dekapitoval jednu ženu. V Avignonu policisté zastřelili muže, který ohrožoval kolemjdoucí pistolí a volal Alláhu akbar, informuje agentura. V Lyonu policie zadržela podezřelého Afghánce s nožem, píše AFP. Terčem útoku se ve čtvrtek stal také francouzský konzulát v saúdskoarabské Džiddě. V celé Francii platí nejvyšší stupeň varování před terorismem.

Francouzský soud ve středu zbavil obvinění muže, který před třemi lety dostal trest za pomáhání migrantům při přechodu francouzsko-italské hranice. Farmář a aktivista Cédric Herrou se kvůli trestnímu stíhání a soudům stal ve Francii symbolickou postavou v debatě o migraci.

Soud ve Francii v pondělí poslal na pět let do vězení někdejšího kněze a bývalého katechetu skautů Bernarda Preynata, který zneužil desítky chlapců. Trest je výrazně nižší než prokuraturou požadovaných nejméně osm let.

Ve stínu epidemie koronaviru se ve Francii koná první kolo místních voleb. Vybírají se starostové a zastupitelé více než 35 tisíc měst a obcí včetně Paříže. Hlasování se považuje za zkoušku popularity prezidenta Emmanuela Macrona. Kvůli plánované reformě důchodového systému se od loňského prosince konají v zemi protivládní stávky a protesty.

Papež František přijal rezignaci lyonského arcibiskupa Philippa Barbarina, kterého ve Francii soudili kvůli obvinění, že zatajoval sexuální zneužívání nezletilých jiným duchovním. Informovala o tom agentura AFP. Soud přitom na konci ledna kardinála obvinění zprostil. Barbarin ve videu, v němž komentuje svůj odchod z funkce, vyjádřil naději, že krok umožní francouzské římskokatolické církvi otevřít „novou kapitolu“.

Francií hýbe už několik týdnů případ šestnáctileté Mily, která na internetu kritizovala islám a nyní čelí výhrůžkám smrtí. Dívky se teď v rozhovoru pro list La Dauphiné libéré zastal prezident Emmanuel Macron. Ten zdůraznil, že Francouzi mají právo se rouhat.