Noc byla v ulicích francouzských měst klidnější. Nepokoje se ale šířily za hranice, i do Švýcarska

Nahrávám video

Policisté ve Francii při páté noci nepokojů, které začaly po smrti mladíka zastřeleného při silniční kontrole, zadrželi opět stovky lidí. Podle ministra vnitra byla ale situace výrazně klidnější než dříve. Lépe se na noční násilnosti připravili ve srovnání s předchozí nocí policisté v Marseille i v Lyonu, kde se podařilo zabránit rabování obchodů. Francouzská prokuratura v neděli dopoledne uvedla, že během nepokojů se na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses stal terčem pokusu o vraždu místní starosta.

Babička mladíka zabitého policistou vyzvala k ukončení nepokojů, které smrt jejího vnuka vyvolala. Výtržníci podle ní používají incident jako záminku k násilí, informovala agentura DPA.

„Lidem, kteří teď něco ničí, říkám: ,Nechte toho!‘ Nahela použili jako záminku,“ řekla v neděli Nahelova babička Nadia v televizi BFM TV. Na policistu, který jejího syna zastřelil, má sice zlost, ale čin nechce zevšeobecňovat a vztahovat na celou policii. Podle ní bude policista potrestán jako kdokoliv jiný. „Mám důvěru ve spravedlnost,“ dodala.

Mladík se severoafrickými kořeny byl pohřben v sobotu na hřbitově v Nanterre za přítomnosti své matky, babičky a několika stovek dalších lidí.

Nejvážnější situace byla v Marseille

Na dění v ulicích francouzských měst dohlíželo v noci na neděli 45 tisíc policistů, což byl podobný počet jako v noci na sobotu. Zranění utrpělo 45 z nich. Hořelo 577 vozidel a také 74 budov. Násilnosti ale již neměly takovou úroveň jako minulou noc, kdy docházelo v mnoha městech k rabování, explozím, dav proti policii použil i střelné zbraně včetně těch ukradených z vyrabovaných obchodů. Policie zadržela podle agentury AFP 719 lidí

Ministr vnitra Gérald Darmanin zhodnotil aktuální situaci jako „klidnější noc díky rozhodnému postupu pořádkových sil“. Domnívá se také, že „všichni pochopili, že stát neustoupí“.

V noci navíc platila řada zákazů. Na účast na nepokojích zjevně neměl vliv zákaz demonstrací vyhlášený úřady již v pátek, na některých místech ovšem platil také noční zákaz vycházení a večer se také zastavila veřejná doprava.

Co se oproti noci na sobotu nezměnilo bylo, že nejdramatičtější situace je v Marseille. V centru útočily desítky mladých lidí na zamřížované výlohy obchodů, nedaleko centra vyrabovaly bar a zranily jeho majitele, na okrajích zapalovaly odpadkové koše. Policie se opakovaně střetla se skupinami výtržníků, použila slzný plyn.

V Lyonu naopak podle AFP již k rabování obchodů nedošlo, i když se v ulicích pohybovaly skupiny, které se snažily páchat škody a v okrajových čtvrtích města bylo slyšet zábavní pyrotechniku.

Nepokoje i za hranicemi

Po noci na sobotu přišly zprávy o nepokojích souvisejících s děním ve Francii i z belgické metropole Bruselu. V noci na neděli se násilí rozšířilo do ulic švýcarského Lausanne. Podle policie se v centru města shromáždila asi stovka mladých lidí, kteří reagovali na výzvy na sociálních sítích související s nepokoji ve Francii.

Rozbili výlohy a dveře několika obchodů a házeli kameny a zápalné lahve na policisty, kteří výtržníky nakonec rozehnali. Zadrželi devět lidí, kromě švýcarského měli podle policie i somálské, bosenské, gruzínské a srbské občanství.

Prokuratura hovoří o pokusu o vraždu starosty, nepokoje zaměstnávají i diplomaty

Na Champs-Élysées v Paříži se policisté opakovaně střetli se skupinami mladých mužů. Na některých místech čelili útokům zábavní pyrotechnikou. Dva policisté se v Paříži stali i terčem střelby, patrně z plynové zbraně, uvedla stanice BFM TV. Muži neutrpěli zranění, měli balistickou ochranu. Podle televize ale úřady útok vyšetřují jako pokus o zabití úřední osoby.

Na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses došlo během nočních nepokojů k útoku na dům místního starosty. Prokuratura jej vyšetřuje jako pokus o vraždu. Sám starosta uvedl, že kolem půl druhé najeli výtržníci do budovy se zapáleným autem. Upřesnil, že jeho manželka a jedno ze dvou dětí utrpěly zranění. Starosta v domě vůbec nebyl, pracoval na radnici. Podle prokurátora byla jeho manželka hospitalizována „s poměrně vážným zraněním“.

Důsledky nepokojů v ulicích francouzských měst zaměstnávají i diplomaty. Francouzským úřadům si stěžoval čínský generální konzul v Marseille kvůli čtvrtečnímu incidentu, kdy podle čínské televize CCTV výtržníci zaútočili na autobus s čínskými turisty a poškodili mu okna. Agentura Reuters citovala z vyjádření konzula, který vyzval k „posílení prevence“ a „zvýšení obezřetnosti a opatrnosti“ francouzské policie.

Opuštěné jsou ulice v centru Nanterre na předměstí Paříže, kde žil sedmnáctiletý Nahel M. Přišel o život v úterý ráno po silniční kontrole. Když odmítl uposlechnout policejní výzvu a znovu se rozjel, jeden z policistů po něm z bezprostřední blízkosti vystřelil. Mladý muž zranění krátce nato podlehl. Video střelby se rychle rozšířilo na sociálních sítích a stalo se záminkou pro masové nepokoje. V sobotu se uskutečnil Nahelův pohřeb.

Účastnice nepokojů řekla, že se k protestům připojila proto, že zabitý mladík, původem z Alžírska, patřil k menšině. „Podporujeme tuto vzpouru, protože to, co se děje, není fér,“ uvedla mladá maskovaná žena.

Není jisté, zda francouzská vláda po víkendu nebo ještě v neděli neodpoví na násilnosti vyhlášením mimořádného stavu. Prezident Emmanuel Macron nařídil členům vlády, aby zůstali o víkendu v Paříži a sám odložil státní návštěvu Německa, která měla začít v neděli. Agentura Reuters nynější situaci označuje za nejtěžší krizi, které Macron čelí od protestů takzvaných žlutých vest, jež začaly v roce 2018.

Scholz nečeká propad Francie do nestability

Německý kancléř Olaf Scholz nepředpokládá, že by se Francie pod tlakem nynějších nepokojů propadla do nestability. V neděli také řekl, že Německu podobný scénář nehrozí. V reakci na růst popularity populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) uvedl, že problémy se stranami špatné nálady mají i jiné země včetně těch skandinávských.

„Nepočítám, že by se Francie stala nestabilní, i když snímky tamního dění jsou znepokojivé,“ řekl. Macron kvůli násilnostem v zemi odřekl oficiální návštěvu Německa, kam původně plánoval přicestovat právě v neděli. „Macrona chápu, udělal bych to samé,“ uvedl Scholz o odřeknuté návštěvě. Dodal, že s francouzským prezidentem se v poslední době osobně vídal při různých příležitostech v podstatě každý týden.

To, že by v Německu hrozil výbuch násilí jako ve Francii, Scholz nepředpokládá. „Nejsou k tomu žádné předzvěsti,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 34 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled