Noc byla v ulicích francouzských měst klidnější. Nepokoje se ale šířily za hranice, i do Švýcarska

4 minuty
Události: Protesty ve Francii
Zdroj: ČT24

Policisté ve Francii při páté noci nepokojů, které začaly po smrti mladíka zastřeleného při silniční kontrole, zadrželi opět stovky lidí. Podle ministra vnitra byla ale situace výrazně klidnější než dříve. Lépe se na noční násilnosti připravili ve srovnání s předchozí nocí policisté v Marseille i v Lyonu, kde se podařilo zabránit rabování obchodů. Francouzská prokuratura v neděli dopoledne uvedla, že během nepokojů se na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses stal terčem pokusu o vraždu místní starosta.

Babička mladíka zabitého policistou vyzvala k ukončení nepokojů, které smrt jejího vnuka vyvolala. Výtržníci podle ní používají incident jako záminku k násilí, informovala agentura DPA.

„Lidem, kteří teď něco ničí, říkám: ,Nechte toho!‘ Nahela použili jako záminku,“ řekla v neděli Nahelova babička Nadia v televizi BFM TV. Na policistu, který jejího syna zastřelil, má sice zlost, ale čin nechce zevšeobecňovat a vztahovat na celou policii. Podle ní bude policista potrestán jako kdokoliv jiný. „Mám důvěru ve spravedlnost,“ dodala.

Mladík se severoafrickými kořeny byl pohřben v sobotu na hřbitově v Nanterre za přítomnosti své matky, babičky a několika stovek dalších lidí.

Nejvážnější situace byla v Marseille

Na dění v ulicích francouzských měst dohlíželo v noci na neděli 45 tisíc policistů, což byl podobný počet jako v noci na sobotu. Zranění utrpělo 45 z nich. Hořelo 577 vozidel a také 74 budov. Násilnosti ale již neměly takovou úroveň jako minulou noc, kdy docházelo v mnoha městech k rabování, explozím, dav proti policii použil i střelné zbraně včetně těch ukradených z vyrabovaných obchodů. Policie zadržela podle agentury AFP 719 lidí

Ministr vnitra Gérald Darmanin zhodnotil aktuální situaci jako „klidnější noc díky rozhodnému postupu pořádkových sil“. Domnívá se také, že „všichni pochopili, že stát neustoupí“.

V noci navíc platila řada zákazů. Na účast na nepokojích zjevně neměl vliv zákaz demonstrací vyhlášený úřady již v pátek, na některých místech ovšem platil také noční zákaz vycházení a večer se také zastavila veřejná doprava.

Co se oproti noci na sobotu nezměnilo bylo, že nejdramatičtější situace je v Marseille. V centru útočily desítky mladých lidí na zamřížované výlohy obchodů, nedaleko centra vyrabovaly bar a zranily jeho majitele, na okrajích zapalovaly odpadkové koše. Policie se opakovaně střetla se skupinami výtržníků, použila slzný plyn.

V Lyonu naopak podle AFP již k rabování obchodů nedošlo, i když se v ulicích pohybovaly skupiny, které se snažily páchat škody a v okrajových čtvrtích města bylo slyšet zábavní pyrotechniku.

Nepokoje i za hranicemi

Po noci na sobotu přišly zprávy o nepokojích souvisejících s děním ve Francii i z belgické metropole Bruselu. V noci na neděli se násilí rozšířilo do ulic švýcarského Lausanne. Podle policie se v centru města shromáždila asi stovka mladých lidí, kteří reagovali na výzvy na sociálních sítích související s nepokoji ve Francii.

Rozbili výlohy a dveře několika obchodů a házeli kameny a zápalné lahve na policisty, kteří výtržníky nakonec rozehnali. Zadrželi devět lidí, kromě švýcarského měli podle policie i somálské, bosenské, gruzínské a srbské občanství.

Prokuratura hovoří o pokusu o vraždu starosty, nepokoje zaměstnávají i diplomaty

Na Champs-Élysées v Paříži se policisté opakovaně střetli se skupinami mladých mužů. Na některých místech čelili útokům zábavní pyrotechnikou. Dva policisté se v Paříži stali i terčem střelby, patrně z plynové zbraně, uvedla stanice BFM TV. Muži neutrpěli zranění, měli balistickou ochranu. Podle televize ale úřady útok vyšetřují jako pokus o zabití úřední osoby.

Na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses došlo během nočních nepokojů k útoku na dům místního starosty. Prokuratura jej vyšetřuje jako pokus o vraždu. Sám starosta uvedl, že kolem půl druhé najeli výtržníci do budovy se zapáleným autem. Upřesnil, že jeho manželka a jedno ze dvou dětí utrpěly zranění. Starosta v domě vůbec nebyl, pracoval na radnici. Podle prokurátora byla jeho manželka hospitalizována „s poměrně vážným zraněním“.

Důsledky nepokojů v ulicích francouzských měst zaměstnávají i diplomaty. Francouzským úřadům si stěžoval čínský generální konzul v Marseille kvůli čtvrtečnímu incidentu, kdy podle čínské televize CCTV výtržníci zaútočili na autobus s čínskými turisty a poškodili mu okna. Agentura Reuters citovala z vyjádření konzula, který vyzval k „posílení prevence“ a „zvýšení obezřetnosti a opatrnosti“ francouzské policie.

Opuštěné jsou ulice v centru Nanterre na předměstí Paříže, kde žil sedmnáctiletý Nahel M. Přišel o život v úterý ráno po silniční kontrole. Když odmítl uposlechnout policejní výzvu a znovu se rozjel, jeden z policistů po něm z bezprostřední blízkosti vystřelil. Mladý muž zranění krátce nato podlehl. Video střelby se rychle rozšířilo na sociálních sítích a stalo se záminkou pro masové nepokoje. V sobotu se uskutečnil Nahelův pohřeb.

Účastnice nepokojů řekla, že se k protestům připojila proto, že zabitý mladík, původem z Alžírska, patřil k menšině. „Podporujeme tuto vzpouru, protože to, co se děje, není fér,“ uvedla mladá maskovaná žena.

Není jisté, zda francouzská vláda po víkendu nebo ještě v neděli neodpoví na násilnosti vyhlášením mimořádného stavu. Prezident Emmanuel Macron nařídil členům vlády, aby zůstali o víkendu v Paříži a sám odložil státní návštěvu Německa, která měla začít v neděli. Agentura Reuters nynější situaci označuje za nejtěžší krizi, které Macron čelí od protestů takzvaných žlutých vest, jež začaly v roce 2018.

Scholz nečeká propad Francie do nestability

Německý kancléř Olaf Scholz nepředpokládá, že by se Francie pod tlakem nynějších nepokojů propadla do nestability. V neděli také řekl, že Německu podobný scénář nehrozí. V reakci na růst popularity populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) uvedl, že problémy se stranami špatné nálady mají i jiné země včetně těch skandinávských.

„Nepočítám, že by se Francie stala nestabilní, i když snímky tamního dění jsou znepokojivé,“ řekl. Macron kvůli násilnostem v zemi odřekl oficiální návštěvu Německa, kam původně plánoval přicestovat právě v neděli. „Macrona chápu, udělal bych to samé,“ uvedl Scholz o odřeknuté návštěvě. Dodal, že s francouzským prezidentem se v poslední době osobně vídal při různých příležitostech v podstatě každý týden.

To, že by v Německu hrozil výbuch násilí jako ve Francii, Scholz nepředpokládá. „Nejsou k tomu žádné předzvěsti,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují, zda vyslat zástupce na jednání o Ukrajině v Evropě, řekl Trump

Spojené státy stále zvažují, zda vyšlou svého zástupce na víkendové jednání o Ukrajině, které se očekává v Paříži. Podle agentury Reuters to řekl v noci na pátek SEČ americký prezident Donald Trump. Podle něj bude záležet na tom, zda bude šance na úspěch jednání. Jednání se zřejmě budou týkat návrhu Spojených států na ukončení války na Ukrajině.
před 24 mminutami

Salvadorec, který se stal symbolem migrační politiky Trumpa, je na svobodě

Salvadorec Kilmar Ábrego García, jehož v březnu administrativa prezidenta Donalda Trumpa protiprávně deportovala, aby se pak do země vrátil, byl propuštěn z detenčního zařízení pro migranty. Stalo se tak na základě čtvrtečního rozhodnutí americké soudkyně, píše agentura AP. Garcíovi však nadále hrozí druhá deportace. Bílý dům oznámil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.
před 2 hhodinami

USA se chystají zabavit další lodě s venezuelskou ropou, píše Reuters

Spojené státy se chystají zabavit další lodě převážející venezuelskou ropu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. První takto zabavená loď by zatím měla podle Bílého domu směřovat do některého z amerických přístavů. Washington zároveň podle tiskových agentur uvalil sankce na dalších šest tankerů přepravujících venezuelskou ropu a také na tři synovce venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
před 5 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Přívalové deště zaplavily uprchlické tábory v Pásmu Gazy

Nad východním Středomořím vrcholí zimní bouře Byron. Dvoudenní srážkové úhrny na některých místech překročily dvě stě litrů vody na metr čtvereční. Déšť ještě zhoršil už tak těžké podmínky, v jakých žijí obyvatelé Pásma Gazy, neboť voda zaplavila stovky stanů v provizorních uprchlických táborech.
před 5 hhodinami

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA chtějí v Donbasu „demilitarizovanou ekonomickou zónu“, řekl Zelenskyj

USA podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského trvají na vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky na východě Ukrajiny. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z té části Doněcké oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Američané ovšem nevědí, kdo bude toto území řídit, řekl Zelenskyj podle serveru BBC News.
před 6 hhodinami

Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu pro whistleblowery

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...