Francouzská vláda

Francouzský premiér Gabriel Attal přijel po prohraných volbách do Elysejského paláce podat demisi. Prezident Emmanuel Macron ji odmítl, ponechal jej ve funkci a požádal ho, aby nadále zajišťoval chod země. S odkazem na vyjádření prezidentské kanceláře o tom informovala francouzská média.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kvůli vraždě učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Napětí mezi Paříží a pětimilionovou muslimskou menšinou v zemi roste, muslimy pobouřil třeba nedávný zákaz nošení abájí ve školách. Zabránit radikalizaci má pomoci předloňský zákon o náboženském separatismu, který vedl k uzavření některých mešit a který přináší větší dohled úřadů nad aktivitami muslimů. Podle kritiků z řad věřících i levicových politiků ale jen umožnil další diskriminaci.

Policisté ve Francii při páté noci nepokojů, které začaly po smrti mladíka zastřeleného při silniční kontrole, zadrželi opět stovky lidí. Podle ministra vnitra byla ale situace výrazně klidnější než dříve. Lépe se na noční násilnosti připravili ve srovnání s předchozí nocí policisté v Marseille i v Lyonu, kde se podařilo zabránit rabování obchodů. Francouzská prokuratura v neděli dopoledne uvedla, že během nepokojů se na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses stal terčem pokusu o vraždu místní starosta.

Rusové nevedou útočnou válku proti Ukrajině pouze na bitevních polích a ve vzdušném prostoru. Během své „speciální vojenské operace“, jak invazi Moskva oficiálně nazývá, hojně využívají i kyberprostor. Francie v úterý obvinila Kreml z rozsáhlé dezinformační internetové kampaně, která podle ní spočívala v publikování nepravdivých a kritických článků o Ukrajině na stránkách, jež byly věrohodnými kopiemi webů tamějších deníků. O co přesně v hybridní operaci „Reliable Recent News“, která má být druhou vlnou loňského „Doppelgängeru“, jde?

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.

Na francouzskou vládu se snesla další kritika, že nenaslouchá svým občanům, tentokrát kvůli explicitní sexuální scéně v novém románu ministra financí Bruna Le Mairea, uvedl list The Guardian. Lechtivá pasáž v knize s názvem Fugue Américaine (Americká fuga) vyvolala posměch i pobouření opozice a protestující proti důchodové reformě inspirovala k vytvoření protivládních hesel a graffiti.

Centristický klub francouzských poslanců Liot předložil návrh na vyslovení nedůvěry francouzské vládě premiérky Élisabeth Borneové. Poslancům vadí předložená důchodová reforma. Pod návrhem jsou podle agentury AFP podepsaní i členové levicových klubů. Poslanci tak reagují na čtvrteční krok francouzské vlády, která aplikovala článek ústavy, díky němuž může být schválen zákon i bez hlasování poslanců.

Francouzská vláda použije článek 49.3 ústavy a přijme důchodovou reformu bez hlasování poslanců. Premiérka Élisabeth Borneová to oznámila na začátku zasedání Národního shromáždění, které mělo o zákonu hlasovat. Blok prezidenta Emmanuela Macrona nemá totiž v dolní komoře parlamentu většinu. Sporný zákon, proti kterému odbory pořádají od ledna masivní protesty, již ve čtvrtek schválil Senát. Odsouhlasení reformy nyní mohou poslanci zvrátit pouze vyjádřením nedůvěry vládě.

Francii zasáhla druhá letošní generální stávka proti důchodové reformě. Protest ovlivnil výrobu elektřiny, zrušil výuku na některých školách a zastavil veřejnou dopravu. Reformu na začátku ledna představila francouzská vláda. Plánuje mimo jiné postupně posunout hranici odchodu do důchodu o dva roky na 64 let. Podle policejních odhadů proti navrhované legislativě demonstrovalo víc než milion lidí.

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v úterý nařídila zaměstnancům francouzské pobočky ropné společnosti Esso, která patří společnosti ExxonMobil, že musí chodit do práce. Využila tak možnosti, kterou jí dává zákon. Stávka zaměstnanců ropných provozů značně přispěla k akutnímu nedostatku pohonných hmot na francouzských čerpacích stanicích. Borneová stejným krokem pohrozila i zaměstnancům skupiny TotalEnergies. Ve Francii se u čerpacích stanic tvoří v posledních dnech dlouhé fronty a množí se i potyčky, informují francouzská média.

Návrh francouzské levice na vyslovení nedůvěry premiérce Élisabeth Borneové a její vládě v pondělí v parlamentu neuspěl. Pro vyjádření nedůvěry byl nutný souhlas většiny, tedy 289 hlasů. Pro návrh však bylo jen 146 poslanců, přičemž opoziční konzervativci a členové krajní pravice se rozhodli nehlasovat.

Letecká doprava v Evropě letos vystavuje cestující mnoha horkým chvilkám. Zaměstnanci některých aerolinií a letišť stávkují a budou v tom pokračovat i přes léto, leckde pak chybí dostatek personálu po předchozích covidových propouštěních. A tak se ruší tisíce spojů nebo třeba kolabuje výdej zavazadel.