Francouzský premiér v nové vládě sází na známé tváře

Francouzský premiér Sébastien Lecornu při formování nového kabinetu vsadil na ministry bývalé vlády. Ve funkcích potvrdil například ministra vnitra Bruna Retailleaua, šéfa diplomacie Jean-Noëla Barrota či ministra spravedlnosti Géralda Darmanina. Novým jménem je ministr financí a hospodářství Roland Lescure, který už ale působil v předchozích vládách. Opoziční strany vyjádřily z nového kabinetu zklamání a hrozí vyjádřením nedůvěry.

Nový ministr financí a hospodářství Lescure je poslancem za jednu ze stran z tábora prezidenta Emmanuela Macrona. Před lety byl i členem Socialistické strany. Ve vládě bude mít na starost její hlavní úkol – připravit rozpočet na příští rok s nižším deficitem, než je ten letošní, a najít pro tento návrh politickou podporu v parlamentu. To se předchozí vládě centristického politika Francoise Bayroua nepodařilo.

„Tito ministři budou mít obtížný úkol dát Francii rozpočet (na rok 2026) před 31. prosincem,“ sdělil po oznámení složení nového kabinetu Lecornu. Premiér tvrdí, že nechce použít ustanovení, které by mu umožnilo se vyhnout hlasování o rozpočtovém návrhu v parlamentu. „Přijali (funkci) s vědomím, že budou muset hledat kompromisy s opozicí,“ řekl o ministrech Lecornu.

V nové vládě, kterou Lecornu sestavoval skoro měsíc, není jinak moc nových tváří, upozorňují političtí komentátoři. Do vlády se vrací bývalý ministr financí Le Maire, který se stane ministrem obrany. Tím byl v předchozí vládě právě Lecornu. Většinu ministrů tvoří členové a politici nominovaní stranami, které podporují prezidenta Macrona, a pravicovými Republikány, kteří v neděli souhlasili s tím, aby ve vládnutí s Macronem pokračovali.

Možné vyslovení nedůvěry

Lecornu je pátým premiérem od května 2022, kdy Macron obhájil prezidentský mandát. Problémem je podle komentátorů fakt, že vládní strany nemají většinu v Národním shromáždění. Dvě z posledních pěti vlád skončily, protože jim poslanci nevyslovili důvěru, což je ve Francii v posledních desetiletích krajně nezvyklé. V uplynulém roce se vystřídaly u moci tři vlády.

V neděli představený seznam ministrů není zřejmě úplný, obsahuje ale jména všech klíčových ministrů. První zasedání vlády se uskuteční v pondělí odpoledne. V úterý se očekává vystoupení premiéra Lecornua v parlamentu, kde představí vládní priority.

Opoziční politici krátce po oznámení jmen nových ministrů kritizovali, že ve vládě zasedají stále stejní lidé. „Je to Bayrouva vláda bez Bayroua,“ prohlásil poslanec Éric Coquerel za krajně levicovou stranu Nepodrobená Francie (LFI), která už oznámila záměr podat návrh na vyslovení nedůvěry novému kabinetu. Šéf krajně pravicového Národního sdružení (RN) Jordan Bardella uvedl, že vláda nenaplnila očekávání zásadní proměny, již podle něj Francouzi očekávali.

„Říkali jsme to jasně: buď hluboká změna, nebo nedůvěra,“ řekl Bardella, jehož strana ale zatím hlasování proti nové vládě neoznámila. Malou personální obměnu kritizoval i představitel Socialistické strany Pierre Jouvet. „Bez politické změny socialisté podají už příští týden návrh na vyslovení nedůvěry,“ informoval ve vysílání televize BFM-TV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 10 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 57 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 3 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 6 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 14 hhodinami
Načítání...