Centristický klub francouzských poslanců Liot předložil návrh na vyslovení nedůvěry francouzské vládě premiérky Élisabeth Borneové. Poslancům vadí předložená důchodová reforma. Pod návrhem jsou podle agentury AFP podepsaní i členové levicových klubů. Poslanci tak reagují na čtvrteční krok francouzské vlády, která aplikovala článek ústavy, díky němuž může být schválen zákon i bez hlasování poslanců.
Část francouzských poslanců chce odvolat vládu, nesouhlasí s důchodovou reformou
3 minuty
Události: Část francouzských poslanců chce odvolat vládu
Pod návrhem centristického klubu Liot jsou podepsaní i poslanci z levicového bloku NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie). Vyjádřit nedůvěru vládě chtějí také poslanci z krajně pravicového Národního sdružení (RN), kteří podají vlastní návrh. Špičky této strany ve čtvrtek uvedly, že jejich poslanci podpoří i podobná usnesení předložená jinými politickými skupinami.
Aby byla nedůvěra kabinetu vyslovena, musí pro to hlasovat většina všech poslanců. Kluby, jejichž členové se vyslovili proti důchodové reformě, tak potřebují podporu pravicových Republikánů (LR), kteří nesouzní se změnami prosazovanými prezidentem Emmanuelem Macronem. Usnesení předložené klubem Liot nepodpořil žádný poslanec za LR. „Doufám, že mnozí z nich pro něj budou hlasovat,“ uvedl nicméně šéf centristického klubu Bertrand Pancher.
Vláda nechala projít zákon bez hlasování poslanců
Podle propočtu deníku Le Monde opozice potřebuje, aby pro návrh byla alespoň polovina z 61 poslanců LR. Předseda této pravicové strany Éric Ciotti ve čtvrtek prohlásil, že jeho poslanci žádnou žádost o odvolání vlády nepodpoří. Později však několik členů pravicového klubu ohlásilo, že pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovat budou.
Skutečnost, že vláda, která si nebyla jistá, že důchodový zákon podpoří dostatečný počet poslanců, využila článek 49 ústavy o nouzovém přijetí normy, vyvolal hlasitou kritiku z řad opozice i protesty v ulicích. Proti důchodovým změnám se od ledna pořádají demonstrace s účastí stovek tisíc lidí. Odbory vyzvaly k dalším demonstracím a stávkám o víkendu a ve čtvrtek 23. března.
Francouzi demonstrují proti důchodové reformě od ledna
Revize důchodového systému zvyšuje věk odchodu do důchodu ve Francii o dva roky na 64 let, což je podle vlády nezbytné, aby systém nezkrachoval. Díky reformě ale budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se také bude započítávat mateřská či otcovská dovolená. Mimo jiné se také zvýší minimální starobní důchod na téměř 1200 eur, v přepočtu 28 750 Kč.
Francouzská vláda Élisabeth Borneové ve čtvrtek použila článek 49.3 ústavy, díky čemuž reformu přijala bez hlasování parlamentu. Schválení zákona mohou poslanci zvrátit jen vyslovením nedůvěry vládě.
K hlasování má dojít v pondělí. Podle odhadů není příliš pravděpodobné, že by vláda mohla padnout. Pravicoví Republikáni vyloučili, že by se připojili k návrhům na vyslovení nedůvěry. Hlasování by se pravděpodobně uskutečnilo začátkem příštího týdne.
Ministr práce Olivier Dussopt televizi BFM TV řekl, že zákon nakonec bude přijat, a bagatelizoval riziko, že by to mohlo podnítit další hněv. „Nepopírám obtíže, kterým čelíme, ale ve chvíli, kdy se věci hýbou, musíme držet kurz,“ dodal.
Široká aliance hlavních francouzských odborů prohlásila, že bude pokračovat v mobilizaci, aby se pokusila vynutit si obrat ve schválení reformy. V pátek se konají protesty ve městech včetně Toulonu a další byly naplánovány na víkend. Na příští čtvrtek je naplánován nový den celostátních protestních akcí.
Zatímco osm dní celostátních protestů od poloviny ledna a mnoho dalších místních protestních akcí bylo dosud převážně pokojných, noční nepokoje připomínaly protesty takzvaných žlutých vest. Ty vypukly koncem roku 2018 kvůli vysokým cenám pohonných hmot a donutily Macrona k částečnému obratu v otázce uhlíkové daně.
