Národní fronta

Jedním z klíčových hybatelů událostí 17. listopadu byla mládež. Studentstvo si v roce 1989 chtělo připomenout padesáté výročí událostí z roku 1939. Povolené shromáždění na Albertově tehdy zaštítila jedna z hlavních povolených mládežnických organizací z dob socialismu, kterou byl Socialistický svaz mládeže. Smyslem všech povolených organizací pro mládež bylo co nejsilnější propojení lidského života s komunistickou stranou. O vzniku a fungování mládežnických organizací v dobách socialismu i o tom, jakou roli hrály v událostech 17. listopadu 1989, hovořil historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Marek Havrlík.

Po prvním kole předčasných parlamentních voleb ve Francii slaví krajní pravice úspěch, který nezažila několik dekád. Národní sdružení (RN) získalo třiatřicet procent hlasů a podle francouzského tisku tím končí éra prezidenta Emmanuela Macrona. RN od listopadu 2022 vede mladý lídr Jordan Bardella, který má šanci stát se nejmladším francouzským premiérem. Momentálně působí v Evropském parlamentu a oslovuje miliony lidí na TikToku. Bardella, původem z chudé oblasti severovýchodně od Paříže, pomáhá podle expertů změkčovat obraz krajně pravicové strany.

Poslanci ve středu schválili vládní novelu o důchodovém pojištění, která zpřísňuje pravidla předčasných odchodů do důchodů a zpomaluje řádné valorizace penzí. Že se bude hlasovat ve středu po poledni, si vynutila koalice, opoziční ANO avizovalo, že kvůli pevnému času hlasování obrátí na Ústavní soud. Novela ale jde dál – do horní parlamentní komory. Senátoři by o ní mohli rozhodovat na své příští schůzi, která začne 23. srpna.

Centristický klub francouzských poslanců Liot předložil návrh na vyslovení nedůvěry francouzské vládě premiérky Élisabeth Borneové. Poslancům vadí předložená důchodová reforma. Pod návrhem jsou podle agentury AFP podepsaní i členové levicových klubů. Poslanci tak reagují na čtvrteční krok francouzské vlády, která aplikovala článek ústavy, díky němuž může být schválen zákon i bez hlasování poslanců.

Vůbec poprvé v historii nestojí v čele francouzského krajně pravicového Národního sdružení, někdejší Národní fronty, nikdo z klanů Le Penů. Dosavadní šéfka Marine Le Penová přenechala minulý týden předsednickou funkci europoslanci Jordanu Bardellovi. Nový šéf bude zřejmě v mnoha ohledech ostřejší než jeho předchůdkyně, s radikálem Ericem Zemmourem ale do koalice jít nechce.

Sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella nahradí v čele francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, rozhodli straníci na sjezdu. Bardella jednoznačně porazil svého protikandidáta Louise Aliota, a stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů.

V Paříži se uskutečnilo smuteční shromáždění na počest dvanáctileté Loly, kterou brutálně zabila psychicky narušená žena. Případ má politický rozměr kvůli tomu, že všichni, kdo se na vraždě měli podílet, pocházejí z Alžírska. Tragédie ve Francii znovu vyvolala debatu o imigrační politice vlády.

Francouzští nacionalisté slaví významné výročí, velké oslavy ale neplánují. Přesně před padesáti lety založil Jean–Marie Le Pen Národní frontu. Vliv uskupení v posledních letech roste. Marine Le Penová, dcera a nástupkyně původního předsedy, se však snaží minulost spojenou se svým otcem příliš nepřipomínat.

Ve Francii vrcholí kampaň před prvním kolem parlamentních voleb, které se koná v neděli. V průzkumech zatím těstě vede centristická koalice Spolu podporující prezidenta Emmanuela Macrona. Prezidentovu většinu v Národním shromáždění však může ohrozit levicová formace Nupes Jeana-Luca Mélenchona.

Ve Francii budí velkou pozornost výzva generálů ve výslužbě i dalších vojáků k obraně hodnot civilizace. Varují v ní mimo jiné před islamismem, rozpadem Francie a občanskou válkou. Polemiku vzbudilo i to, že dopis ocenila předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová. Podle pravicového týdeníku Valeurs Actuelles dopis podepsalo dvacet generálů, zhruba sto vysokých důstojníků a více než tisícovka dalších příslušníků armády.

Dlouhý zástup politických stran se od vzniku samostatného státu ucházel o přízeň voličů v parlamentních volbách. Některé byly oslavou nově nabyté svobody, jiné zase krokem k totalitě. S postupem času se měnili nejen zákonodárci, ale i samotný parlament a pravidla hlasování. Že nic není jasně dané, potvrdil začátkem letošního února i Ústavní soud, když zrušil část volebního zákona.

Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.

V neděli dorazil ke druhému kolu francouzských komunálních voleb rekordně nízký počet voličů, důvodem zřejmě byla obava z koronaviru, ale i začínající dovolené. Sečtení výsledků znamenalo neúspěch zejména pro centristické hnutí prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu, například v Paříži skočila jeho kandiátka až na třetím místě. „Prezident tak bude muset do určité míry změnit svou strategii,“ komentuje prohru jeho strany zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Francouzské uskupení Národní sdružení, dříve známé jako Národní fronta, potýkající se s finančními potížemi, dospělo k dohodě s ruskou firmou, která ji zažalovala u moskevského soudu kvůli nesplacení půjčky ve výši přibližně devíti milionů eur (asi 240 milionů korun). Oznámila to ve středu agentura AFP s odvoláním na mluvčího moskevského soudu.

V noci na čtvrtek zemřel právník, někdejší politik a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský, bylo mu 91 let. Potvrdili to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a Jičínského syn Štěpán. Na přelomu 50. a 60. let byl Jičínský mimo jiné v komisi pro přípravu ústavy, po vyloučení z KSČ aktivně působil v disentu a v listopadu 1989 patřil mezi představitele Občanského fóra.

První poválečná československá vláda v čele se sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem vyhlásila před 75 lety v Košicích svůj vládní program. Kromě důrazu na rovnoprávnost českého a slovenského národa se v programu poprvé na tak závazné úrovni hovořilo o takzvané národní správě ve velkých podnicích a zabavení majetku fašistů, zrádců a kolaborantů. Československo se tak oficiálně vydalo cestou, kterou mu už během války vyměřil Sovětský svaz.

Ve stínu epidemie koronaviru se ve Francii koná první kolo místních voleb. Vybírají se starostové a zastupitelé více než 35 tisíc měst a obcí včetně Paříže. Hlasování se považuje za zkoušku popularity prezidenta Emmanuela Macrona. Kvůli plánované reformě důchodového systému se od loňského prosince konají v zemi protivládní stávky a protesty.

Ke stěžejním událostem, jež v listopadu 1989 v Československu pomohly svrhnout totalitní režim komunistické strany, patřila dvouhodinová generální stávka, která se uskutečnila 27. listopadu 1989. Přidali se k ní lidé z celého Československa: provoz se zastavil mezi 12. a 14. hodinou ve všech městech a obcích, ve většině továren, podniků a institucí. Podle průzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění se jí zúčastnilo 75 procent občanů.

Výsledky druhých letošních parlamentních voleb ve Španělsku potvrzují nárůst pravice. Hlasování i tak vyhráli vládní socialisté Pedra Sáncheze, který se stal premiérem loni v červnu po vyslovení nedůvěry vládě lidovců. Druzí skončili lidovci a třetí krajně pravicová strana Vox, která oproti dubnovým volbám získá zhruba dvojnásobek křesel v dolní komoře parlamentu. Ani levicové, ani pravicové strany pravděpodobně nezískaly jasnou většinu.

Státní zástupce obnovil vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Důvodem je nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl u Masarykova těla. Původní vyšetřování dospělo k závěru, že politik spáchal sebevraždu. Úřady pak případ několikrát znovu otevřely a přidaly další možné verze, nešťastnou náhodu nebo vraždu.„V dané chvíli rozhodně nemohl vadit komunistům, pro ně bylo jednoznačně výhodné, že jim zůstal sedět ve vládě,“ uvažuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Kalous, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Obyvatelé členských států EU budou už příští týden hlasovat o novém složení Evropského parlamentu a předvolební kampaň tak míří do finále. Varšavou prošel mnohatisícový pochod pořádaný opoziční Evropskou koalicí, která polskou vládnoucí stranu obviňuje z nacionalismu a populismu. V Miláně se zas sešli příznivci euroskeptické Ligy, jejíž šéf Matteo Salvini se snaží spojit síly odpůrců Unie napříč kontinentem. Mezi jeho hlavní spojence patří francouzské Národní sdružení Marine Le Penové.

Nejméně deset nacionalistických a protiimigračních stran před květnovými volbami spojí síly. V Evropském parlamentu chtějí vytvořit novou frakci zvanou Evropská aliance pro lidi a národy. Po schůzce v Miláně to oznámil spolupředseda německé protestní strany Alternativa pro Německo (AfD) Jörg Meuthen, jeden z představitelů stran, které do Milána pozval předseda strany Liga a italský vicepremiér Matteo Salvini. Nacionalisté chtějí novou Evropu, založenou na „zdravém rozumu“ s efektivní ochranou hranic.