Nejméně deset nacionalistických a protiimigračních stran před květnovými volbami spojí síly. V Evropském parlamentu chtějí vytvořit novou frakci zvanou Evropská aliance pro lidi a národy. Po schůzce v Miláně to oznámil spolupředseda německé protestní strany Alternativa pro Německo (AfD) Jörg Meuthen, jeden z představitelů stran, které do Milána pozval předseda strany Liga a italský vicepremiér Matteo Salvini. Nacionalisté chtějí novou Evropu, založenou na „zdravém rozumu“ s efektivní ochranou hranic.
Nacionalisté chystají novou frakci v europarlamentu. Chceme radikální změnu, ne zkázu EU, hlásají
„Chceme Evropskou unii a Evropský parlament reformovat, aniž bychom je zničili. Chceme přinést radikální změnu,“ prohlásil v Miláně Meuthen.
„Přirození spojenci“
Skupina nacionalistických stran doufá, že ve volbách do Evropského parlamentu 23. až 26. května získá většinu. Podle současných pravidel musí mít frakce nejméně 25 europoslanců z nejméně sedmi zemí EU.
„Sdílíme stejné cíle, stejné ideály a hodnoty. Jsme přirozenými spojenci. Chceme se stát přední evropskou frakcí, tou nejpočetnější,“ zdůraznil Salvini. „Pro mnoho Evropanů je EU noční můrou,“ je přesvědčen italský vicepremiér, který volá po Evropě založené na „zdravém rozumu“.
Jedním z cílů nové aliance je plán na posílení agentury Evropské unie pro ochranu hranic (Frontex) až o deset tisíc lidí, a to za účelem zajištění národní bezpečnosti a národní identity jednotlivých států.
Podle agentur pozval do Milána zástupce nacionalistických stran ze dvou desítek evropských zemí. Nakonec dorazili i zástupci konzervativní Strany Finů či pravicové Dánské lidové strany. Pro zaneprázdněnost odřekla účast šéfka francouzského krajně pravicového Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penová, s níž se ale šéf Ligy setkal už v pátek.
Pozice vyloučeného Fideszu nejasná
Se Salvinim sympatizuje i maďarský premiér Viktor Orbán. Zástupci jeho strany Fidesz však v pondělí v Miláně chyběli. Evropská lidová strana (EPP), nyní nejsilnější frakce v europarlamentu, v březnu pozastavila maďarské vládní straně členství kvůli údajnému porušování zásad právního státu v Maďarsku. Orbán se kvůli tomu zřejmě drží zpátky, míní média.
Salvini oznámil, že ve zmiňované Evropské alianci pro lidi a národy bude i francouzské Národní sdružení. Zda v něm zasednou také dvě nejsilnější konzervativní evropské strany – polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) a maďarský Fidesz, zatím není jasné, píše agentura Reuters.
Pozvánku na zahájení kampaně Ligy dostalo i české hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Jeho předseda Tomio Okamura ani místopředseda Radim Fiala se ale akce nemohli zúčastnit, protože mají dlouhodobě naplánovaný jiný program, který nebylo možné přeložit, informoval minulý týden Okamura.
Salvini by však podle něj měl poslat zdravici na plánovaný pražský mítink SPD před evropskými volbami na konci dubna. Do České republiky zavítá v nadcházejících týdnech podle serveru Euronews i Le Penová, která navštíví také Belgii a Slovensko.
Salvini „pomrkává po fašistech“, varuje spisovatel
V samotné Itálii se objevují hlasy, které ministra vnitra Salviniho obviňují z napojení na pravicové extremisty. „Od chvíle, kde se stal vůdcem Ligy, pomrkává Salvini po fašistech. Hýčká si je, protože chce jejich hlasy,“ tvrdí novinář listu La Repubblica a autor knihy Nazi Italia Paolo Berizzi.
Spisovatel byl v minulosti opakovaně terčem útoků ze strany extrémní pravice. Několikrát mu vyhrožovali smrtí a pomalovali jeho dům. V současné době má policejní ochranu. Berizzi se přesto dál snaží veřejnost upozorňovat, že Salviniho Liga se výslovně nezříká podpory ze strany extremistů. Navzdory těmto kritikám ale ministrova popularita v Itálii stále roste.
Neshoda v ekonomických otázkách či přístupu k církvi
Ideovým základem spojenectví evropských nacionalistických stran je návrat pravomocí z Bruselu jednotlivým členským státům. Ekonomické otázky a sociální politiku ale vnímají rozdílně.
Například německá AfD prosazuje svobodu trhu, zatímco francouzské Národního sdružení je pro protekcionismus. Italská Liga a polský PiS se odvolávají na křesťanské základy, kdežto Národní sdružení prosazuje oddělení církve a státu po francouzském vzoru.
„Tyto strany určitě posílí, otázkou ale zůstává, jestli se tyto strany dokážou domluvit na nějakém jednotném protievropském a protiimigračním programu, protože do této doby toho zatím schopny nebyly. Společné mají to, že se snaží apelovat na strach lidí – a prezentují se jako ti, kdo je mohou ochránit,“ podotkl odborník na mezinárodní vztahy z FSV UK Martin Mejstřík.
V současné době mají nacionalistické a euroskeptické skupiny v europarlamentu jen několik desítek členů, podpora zejména protiimigračních stran ale od roku 2014 roste. Květnové volby by tak mohly znamenat názorovou obměnu unijní instituce.