Nacionálně-populistické strany si mnou ruce – v čele mocných Spojených států stane muž, který jim rozumí. Evropské partaje, jež bojují proti ilegální imigraci, globalizaci a hlavně zavedeným zřízením, doufají, že Trumpovo vítězství posílí jejich už tak rostoucí preference. Stoupenci tohoto proudu by mohli v blízké budoucnosti stanout v čele Francie a Rakouska. Důležité volby se ale na rok 2017 chystají i v dalších evropských zemích.
Kampaň před prezidentskými volbami byla asi nejvyhrocenější v historii USA. Trumpovi kritici zdůrazňovali jeho sexistické, rasistické i xenofobní poznámky. Miliardář běžně urážel ženy, Hispánce, muslimy i válečné hrdiny. Napadal své politické odpůrce i média.
Osobních útoků, lží a demagogie byly plné i prezidentské televizní duely. Trump nazýval svou soupeřku „odpornou ženskou“ a ona jeho zase „Putinovou loutkou“.
„Jde tu o překročená tabu (z dob druhé světové války), rozsah politického konfliktu a agrese, které jsme viděli u Trumpa, mohou rozšířit škálu věcí, které v naší politické kultuře považujeme za myslitelné,“ varovala ředitelka výzkumu německé Rady pro zahraniční vztahy Daniela Schwarzerová.
Trump stanul v čele jakéhosi protestního hnutí, když těžil z nenávisti Američanů nespokojených se současným zřízením.
Hrál také na nacionalistickou notu, když sliboval, že udělá z Ameriky opět skvělou zemi a vrátí běžným lidem „ukradená pracovní místa“. I když miliardář po svém zvolení ujišťoval Američany, že bude prezidentem všech, a vyzval lidi, aby se sjednotili, panují obavy, že se tak v dohledné době nestane.
Nacionalistické síly přitom nebují jen v USA. Jde o fenomén, který zná i Evropa zasažená nejprve hospodářskou a nyní i uprchlickou krizí.
V Evropě sílí odpor vůči migrantům i Bruselu
Orbánovo Maďarsko proti běžencům staví ploty a na jejich přijímání se moc netváří ani Polsko, kde vládne jednobarevná konzervativní vláda Kaczyńského strany Právo a spravedlnost. Povinné přijímání běženců odmítá Ficovo Slovensko, ale i česká vláda, která prosazuje princip dobrovolnosti.
Ozývají se hlasy pro uzavření hranic a obnovují se kontroly. Řadě Evropanů navíc dlouhodobě vadí způsob, jakým funguje – a často i nefunguje – Evropská unie. Je to pouhých pár měsíců, co uštědřilo společnému evropskému projektu tvrdou ránu referendum, v němž si Britové odsouhlasili odchod z EU.
Migrační krize a odpor proti takzvanému „bruselskému diktátu“ v posledních letech posílily krajně pravicová populistická hnutí napříč celou Evropou. Ta se nyní radují z Trumpova triumfu nejvíce. „Američani si vzali svou zemi zpět. Vaše vítězství je historické pro nás všechny,“ pogratuloval Trumpovi předseda populistické nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders.
Farage: Rok 2016 je rokem velkých politických revolucí
„Zdá se, že rok 2016 bude rokem dvou velkých politických revolucí,“ reagoval na americké prezidentské volby bývalý předseda Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage, který byl před červnovým referendem jedním z hlavních příznivců brexitu.
Trumpovi ke zvolení blahopřála i belgická krajně pravicová opoziční strana Vlaams Belang. Podle této vlámské parlamentní formace se nečekané vítězství podobného typu může opakovat i v Evropě.
„Volby v USA opět ukázaly, jak daleko jsou politici vzdáleni od lidí. Postup Trumpa není izolovaný jev. Také v Evropě chce stále více voličů skutečnou změnu,“ uvedl šéf strany Tom Van Grieken na Twitteru.
Konzervativní Vlaams Belang (Vlámský zájem) prosazuje nezávislost Vlámska na Belgii. Je proti přistěhovalectví a multikulturalismu. V poslední době se zvýšil počet voličů této strany, stejně tak je tomu u krajní pravice v sousední Francii a Nizozemsku.
„Všude po světě se lidé probouzejí, probouzejí se národy, probouzí se myšlenka vlasti. Skutečnost, že to prošlo v USA, je silným symbolem,“ řekl jeden z francouzských přívrženců Trumpa. Podle 24letého Marka je Trump „zachránce, který probudí celý svět“.
Le Penová má nakročeno do Elysejského paláce
Krajně pravicová parlamentní Národní fronta posílila ve Francii natolik, že její šéfka Marine Le Penová nejspíš vyhraje první kolo prezidentských voleb na jaře 2017, ukazují průzkumy. „Jejich svět kolabuje, náš se buduje,“ napsal na Twitteru spolupracovník Le Penové Florian Philippot.
„Demokracie je pořád naživu,“ okomentoval dění v USA maďarský premiér Viktor Orbán. Trumpovo vítězství přivítala rovněž Alternativa pro Německo (AfD), která letos uspěla v řadě zemských voleb a v celostátních průzkumech si drží patnáctiprocentní preference.
„Zatímco 93 procent voličů ve Washingtonu hlasovalo pro Clintonovou, a tím pro zachování stávajících mocenských struktur, většina voličů po celé zemi chce nový politický začátek, ekonomické zotavení zasažené střední třídy a konec rozkolu v tamní společnosti,“ upozornila šéfka AfD Frauke Petryová.
Italští populisté už se těší na pád vlády
V Itálii povzbudilo Trumpovo vítězství protivníky premiéra Mattea Renziho. Země je těsně před hlasováním v klíčovém referendu o změně ústavy, jež by vedla k omezení moci Senátu. Šéf vlády spojil s tímto plebiscitem svou budoucnost.
Protestní strana Hnutí pěti hvězdiček a pravicově populistická Liga severu předpovídají, že se Renzi stane 4. prosince další obětí globální vzpoury. I Renziho středolevicová Demokratická strana očekává, že se někteří Italové budou snažit touto cestou zúčtovat s jeho dvouletou vládou, protože ekonomika stále nevzkvétá a nezaměstnanost mladých se pohybuje kolem 40 procent.
Pokud Renziho vláda padne, šanci má právě protisystémové Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla, které v červnových komunálních volbách získalo třeba radnice Říma či Turína. A bez šancí není ani Liga severu.
O začátku „velké globální změny“ mluví rovněž řečtí neonacisté ze Zlatého úsvitu – v současné době třetí nejsilnější strany v řeckém parlamentu, která těžila z nespokojenosti lidí s tvrdými úspornými opatřeními. „Je to vítězství sil, které brojí proti globalizaci, ilegální imigraci a jež si přejí etnicky čisté státy,“ uvedla partaj v prohlášení.
Lídr rakouských Svobodných Heinz-Christian Strache podotkl, že „voliči kousek po kousku trestají levici a politiky odtržené od reality a připravují je o moc“. Rakouští Svobodní jsou třetí nejsilnější stranou v tamním parlamentu a jejich kandidát Norbert Hofer by se začátkem prosince mohl stát dokonce hlavou státu.
Šéf českých Svobodných Petr Mach se na Twitteru pochlubil, že vsadil úspěšně na Trumpa, jehož vítězství si přál prezident Miloš Zeman. „Souhlasím s jeho názory jak na migraci, tak na boj proti islámskému terorismu,“ řekl český prezident, který Trumpa letos v září podpořil. Ze světových státníků vyjádřil podobnou podporu miliardáři jen ruský prezident Vladimir Putin.
„Vážím si i způsobu vystupování Donalda Trumpa, který mluví jasně, někdy drsně, ale srozumitelně. Vyhýbá se tomu, čemu se někdy říká politická korektnost, která je podle mého názoru spíše sbírkou nicneříkajících frází,“ prohlásil Zeman.
Pozitivně výsledky amerických voleb hodnotil rovněž jeho předchůdce Václav Klaus. Trump podle něj porazil svět přetvářky a potlačování svobody projevu.
„Americké prezidentské volby vyhráli normální, obyčejní, zdravý rozum používající lidé. Vyhráli nad politickými elitami, vyhráli nad politickým establishmentem, vyhráli nad manipulací jednotné mediální fronty, vyhráli nad nejvlivnějšími a nejmocnějšími zájmovými skupinami,“ uvedl Klaus. Věří, že nedávný brexit a revoluční vítězství Trumpa vyvolá řetězovou reakci v evropských zemích.
