Deportujme ilegální uprchlíky mimo EU, třeba na sever Afriky, navrhuje Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán navrhuje, aby Evropská unie deportovala všechny ilegální migranty a soustředila je v monitorovaných uprchlických táborech mimo své území, kde by mohli čekat na vyřízení svých žádostí o azyl.

„Mohl by to být ostrov, mohla by to být pobřežní oblast na severu Afriky, ale bezpečnost a zásobování takové oblasti by musela ve svém vlastním zájmu garantovat Evropská unie,“ řekl předseda maďarské vlády v rozhovoru pro server Origo.

„Ti, kteří přišli (do EU) ilegálně, musejí být zadrženi a odesláni,“ řekl dále Orbán. „Musíme založit velké uprchlické tábory mimo EU s ozbrojenou bezpečností a finanční podporou, kterou zajistí Unie. Každý, kdo přijde ilegálně, tam musí být vrácen. Tam mohou požádat o azyl,“ dodal premiér.

Orbán už dříve vyvolal velké kontroverze svými ostrými výroky na adresu migrantů i kvůli vybudování plotů na jižní hranici své země s cílem zastavit vlnu uprchlíků směřujících do Evropské unie. Jeho vláda také popudila Brusel vypsáním referenda, v němž se mají maďarští voliči 2. října vyjádřit k povinným kvótám na přerozdělení migrantů mezi členské země EU. 

Maďarsko by mohlo navrhnout změny v Lisabonské smlouvě

Šéf úřadu Orbánova kabinetu János Lázár podle agentury Reuters řekl, že maďarská vláda uvažuje o tom, že navrhne změny ústavy nebo právních norem Evropské unie, pakliže Maďaři v platném referendu povinné kvóty odmítnou.

Otázka pro referendum: Chcete, aby Evropská unie nařídila povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?

„Jestliže referendum bude platné a úspěšné (ve smyslu odmítnutí kvót), bude vláda zplnomocněna navrhnout buď změny v maďarské ústavě, nebo evropského právního rámce,“ uvedl Lázár na pravidelné čtvrteční tiskové konferenci v Budapešti.

Výsledek referenda bude platný, pokud se hlasování zúčastní více než polovina z osmi milionů voličů. Dosavadní průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina maďarské společnosti je proti kvótám.

Deník Népszabadság ve středu napsal, že Orbánova vláda by v případě jasného odmítnutí kvót v referendu mohla vyzvat ke změnám v Lisabonské smlouvě upravující fungování Unie, které by posílily svrchovanost členských států.

Plán na přerozdělení migrantů na základě povinných kvót, schválený členskými zeměmi EU loni, považuje Budapešť za porušení své národní svrchovanosti. V prosinci podala na toto unijní rozhodnutí stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Takové kvóty odmítají kromě Maďarska také ostatní tři státy Visegrádské skupiny: Česko, Slovensko a Polsko.

7 minut
Události: Českým poslancům se návrh jednotného azylového systému nelíbí
Zdroj: ČT24

Českým poslancům se navrhovaná reforma azylového systému nelíbí

Reforma evropského azylového systému, kterou v červenci navrhla Evropská komise, počítá se sjednocením podmínek žádostí o pobyt, novou databázi otisků prstů i povinností přijmout migranty z přetížených zemí. Nad migrací by měl v Unii dohlížet přesidlovací výbor a centrální agentura.

Českým poslancům, kteří návrh komise nyní projednali, se shodně nelíbí přerozdělování – vidí v něm maskované kvóty. „Že bude někdo centrálně v Evropě rozhodovat, kam kdo půjde, je myšlenka zcestná a mně připadá skoro jako drzost,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Například navrhované posílení databáze otisků prstů ale českou podporu má. Otisky by se měly odebírat u všech migrantů starších čtrnácti let. Systém by pak odhalil například to, zda se žadatel už dřív neucházel o azyl jinde.

  • Loni ministři vnitra přes odpor ČR, Slovenska a některých dalších zemí kvalifikovanou většinou schválili kvóty na převzetí celkem 160 tisíc osob, které o azyl žádaly v Itálii a Řecku.
  • Systém ale zatím příliš nefunguje, přerozděleno takto bylo jen několik stovek osob.
  • Kdy přesně Komise přijde s finální podobou návrhu, není zatím stanoveno. Změny by měly členské země schvalovat kvalifikovanou většinou, potřeba bude také souhlas europoslanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 29 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...