Deportujme ilegální uprchlíky mimo EU, třeba na sever Afriky, navrhuje Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán navrhuje, aby Evropská unie deportovala všechny ilegální migranty a soustředila je v monitorovaných uprchlických táborech mimo své území, kde by mohli čekat na vyřízení svých žádostí o azyl.

„Mohl by to být ostrov, mohla by to být pobřežní oblast na severu Afriky, ale bezpečnost a zásobování takové oblasti by musela ve svém vlastním zájmu garantovat Evropská unie,“ řekl předseda maďarské vlády v rozhovoru pro server Origo.

„Ti, kteří přišli (do EU) ilegálně, musejí být zadrženi a odesláni,“ řekl dále Orbán. „Musíme založit velké uprchlické tábory mimo EU s ozbrojenou bezpečností a finanční podporou, kterou zajistí Unie. Každý, kdo přijde ilegálně, tam musí být vrácen. Tam mohou požádat o azyl,“ dodal premiér.

Orbán už dříve vyvolal velké kontroverze svými ostrými výroky na adresu migrantů i kvůli vybudování plotů na jižní hranici své země s cílem zastavit vlnu uprchlíků směřujících do Evropské unie. Jeho vláda také popudila Brusel vypsáním referenda, v němž se mají maďarští voliči 2. října vyjádřit k povinným kvótám na přerozdělení migrantů mezi členské země EU. 

Maďarsko by mohlo navrhnout změny v Lisabonské smlouvě

Šéf úřadu Orbánova kabinetu János Lázár podle agentury Reuters řekl, že maďarská vláda uvažuje o tom, že navrhne změny ústavy nebo právních norem Evropské unie, pakliže Maďaři v platném referendu povinné kvóty odmítnou.

Otázka pro referendum: Chcete, aby Evropská unie nařídila povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?

„Jestliže referendum bude platné a úspěšné (ve smyslu odmítnutí kvót), bude vláda zplnomocněna navrhnout buď změny v maďarské ústavě, nebo evropského právního rámce,“ uvedl Lázár na pravidelné čtvrteční tiskové konferenci v Budapešti.

Výsledek referenda bude platný, pokud se hlasování zúčastní více než polovina z osmi milionů voličů. Dosavadní průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina maďarské společnosti je proti kvótám.

Deník Népszabadság ve středu napsal, že Orbánova vláda by v případě jasného odmítnutí kvót v referendu mohla vyzvat ke změnám v Lisabonské smlouvě upravující fungování Unie, které by posílily svrchovanost členských států.

Plán na přerozdělení migrantů na základě povinných kvót, schválený členskými zeměmi EU loni, považuje Budapešť za porušení své národní svrchovanosti. V prosinci podala na toto unijní rozhodnutí stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Takové kvóty odmítají kromě Maďarska také ostatní tři státy Visegrádské skupiny: Česko, Slovensko a Polsko.

7 minut
Události: Českým poslancům se návrh jednotného azylového systému nelíbí
Zdroj: ČT24

Českým poslancům se navrhovaná reforma azylového systému nelíbí

Reforma evropského azylového systému, kterou v červenci navrhla Evropská komise, počítá se sjednocením podmínek žádostí o pobyt, novou databázi otisků prstů i povinností přijmout migranty z přetížených zemí. Nad migrací by měl v Unii dohlížet přesidlovací výbor a centrální agentura.

Českým poslancům, kteří návrh komise nyní projednali, se shodně nelíbí přerozdělování – vidí v něm maskované kvóty. „Že bude někdo centrálně v Evropě rozhodovat, kam kdo půjde, je myšlenka zcestná a mně připadá skoro jako drzost,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Například navrhované posílení databáze otisků prstů ale českou podporu má. Otisky by se měly odebírat u všech migrantů starších čtrnácti let. Systém by pak odhalil například to, zda se žadatel už dřív neucházel o azyl jinde.

  • Loni ministři vnitra přes odpor ČR, Slovenska a některých dalších zemí kvalifikovanou většinou schválili kvóty na převzetí celkem 160 tisíc osob, které o azyl žádaly v Itálii a Řecku.
  • Systém ale zatím příliš nefunguje, přerozděleno takto bylo jen několik stovek osob.
  • Kdy přesně Komise přijde s finální podobou návrhu, není zatím stanoveno. Změny by měly členské země schvalovat kvalifikovanou většinou, potřeba bude také souhlas europoslanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...