Evropa se potýká s nebývale silnou vlnou migrantů, kteří se snaží začít na starém kontinentu nový život. V zemích oslabených v minulých letech ekonomickou krizí roste popularita krajně pravicových stran - někde se už dostaly do parlamentu, nebo rovnou do vlády. Sílí už i v tradičně sociálních státech severní Evropy, kde populistické strany hrají na sociální strunu, že uprchlíci berou lidem práci. Využívají také strachu lidí z teroristů, kteří by se mohli mezi běženci ukrývat.
Jak na uprchlickou krizi? Evropa je rozdělená
Evropská komise chce, aby další země EU v příštích dvou letech převzaly od Itálie a Řecka celkem 40 tisíc žadatelů o azyl. Do jiných zemí osmadvacítky mají být přesunováni občané Sýrie a Eritreje. Další - dvouletý plán - pak počítá s přerozdělením dalších 20 tisíc žadatelů o azyl.
Proti návrhu Komise brojí řada států, včetně Británie nebo celé Visegrádské čtyřky. V Evropském parlamentu vznikla v reakci na současnou situaci frakce krajně pravicových protiimigračních stran. Do nové frakce se zapojila francouzská Národní fronta (FN), nizozemská Strana pro svobodu (PVV), Svobodná strana Rakouska (FPÖ), italská Liga severu (LN), belgický Vlámský zájem, polský Kongres nové pravice (KNP) a Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). Vytvoření vlastní frakce umožní poslancům mít větší vliv na legislativu EU a prosazovat protipřistěhovalecké postoje.
- PODÍVEJTE SE: Mezi válkou a ostnatým drátem
ITÁLIE: Posílejme uprchlíky zpět, volá Liga severu
Uprchlická krize značně zasáhla Itálii, která žádá ostatní státy EU, aby si část přistěhovalců převzaly. "Pravicové uskupení Liga severu navrhuje, aby byli všichni (uprchlíci) posláni zpět na základě existujících dohod se severoafrickými zeměmi,„ říká zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš. “Největším problémem současnosti je rozlišit, kdo je politickým uprchlíkem a kdo ilegálním imigrantem. A s tím se současná italská vláda nedokáže vypořádat. Ze všech běženců, kteří se dostali do Itálie, totiž jen každý čtvrtý utíká z válkou postižené země, a má tak právo, aby požádal o politický azyl," řekl Českému rozhlasu jeden z představitelů Ligy Severu, profesor Stefano Bruno Galli.
ŘECKO: Zlatému úsvitu pomohla ekonomická krize
Nápor uprchlíků prakticky nezvládá ani Řecko. Tisíce přistěhovalců v kombinaci s důsledky hospodářské krize hrály v uplynulých letech do karet extrémně pravicové straně Zlatý úsvit. V zemi došlo ke stovkám útoků proti imigrantům. Uskupení Zlatý úsvit obsadilo v letošních předčasných volbách bronzovou pozici. Její členové jsou vyšetřováni ve spojitosti s vraždou a dalšími zločiny.
BRITÁNIE: Protiimigrační UKIP chce přijmout jen křesťany
Do Británie přijelo za poslední rok 260 tisíc přistěhovalců. Cameronova konzervativní vláda přitom slibovala, že jejich počty zredukuje na desetitisíce. Londýn proto návrh přerozdělovat migranty na základě kvót pobouřil. „Takový přístup by jenom přiměl další lidi k tomu, aby riskovali život,“ míní britská ministryně vnitra Theresa Mayová. Běženci zachycení na moři by podle ní měli být vraceni zpět i proti své vůli.
Šéf protiimigrační Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage přitom nedávno připustil možnost, že by Evropa přijala několik tisíc uprchlíků, kteří se snaží dostat na starý kontinent na lodích přes Středozemní moře – musí jít ale o křesťany. „Musíme pomoci některým křesťanům z Libye nebo Iráku, kteří nemají kam jít. Ale Evropa nesmí vyslat signál, že každý, kdo přijde, bude přijat. Kdyby k tomu došlo, čísla, o nichž se bavíme, by pak mohly být miliony,“ podotkl Farage s tím, že ostatní uprchlíci by měli být posláni zpět do Libye.
FRANCIE: Le Penová je slyšet stále víc
Francouzská socialistická vláda v týdnu oznámila, že vytvoří celkem 11 tisíc dalších míst pro uprchlíky v centrech pro žadatele o azyl – kvóty ale odmítá. „Potřebujeme vytvořit evropský systém hraničních kontrol,“ říká premiér Manuel Valls. V zemi neustále roste popularita krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penové. Ta se snaží omezit imigraci do Francie, upravit možnost získání občanství a zabránit vzniku nových mešit. „Vládne tady islamistický terorismus a nejistota,“ vyjádřila se nedávno Le Penová k situaci v Evropské unii.
MAĎARSKO: Jobbik žádá stovky strážníků na hranicích
Pravicová vláda strany Fidesz premiéra Viktora Orbána nechce o kvótách ani slyšet a na hranicích se Srbskem plánuje postavit čtyři metry vysoký plot, aby příliv nelegálních migrantů zastavila. Orbán už dříve avizoval, že je ochoten uzavřít hranice, pokud to bude nutné. Současně tvrdil, že „pokud by byla u moci levicová vláda, už by v Maďarsku byly statisíce uprchlíků a za pár let bychom nevěděli, zda jsme v Paříži, Londýně nebo Budapešti“.
Radikálně-nacionalistická strana Jobbik, která je od minulého roku třetí nejsilnější stranou, navrhla už v lednu zvýšenou ostrahu hranic Maďarska se Srbskem a Ukrajinou s tím, že policie hraniční kontroly nezvládá. Na hranici chtěla poslat 2500 strážců. Jobbik chce také možnost vracet ekonomické migranty rovnou zpět.
V zemi se kvůli migrantům rozpoutala plakátová válka. Zatímco Orbánova vláda burcuje veřejné mínění na podporu své protiimigrační politiky billboardy s heslem „Pokud přicházíte do Maďarska, nemůžete brát práci Maďarům,“ Vysoký úřad komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) začal u příležitosti Světového dne migrantů ve stanicích metra vylepovat vlastní plakáty. Jsou na nich uprchlíci, kterým se v Maďarsku úspěšně podařilo začít nový život.
ŠVÝCARSKO: Kauza kontroverzní plakát skončila až u soudu
Také ve Švýcarsku se téma přistěhovalectví objevilo na plakátech. Kontroverzní billboardy představila národně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP). Na jednom z nich se bílá ovce snaží vykopnout černou ovci ze země – strana totiž prosazuje politiku, aby cizinci, kteří spáchají zločin, byli ze země vykázáni. V dubnu letošního roku pak uznal soud lídra SVP Martina Baltissera a jeho zástupce Silvia Bära vinnými z rasové diskriminace kvůli jinému kontroverznímu plakátu.
RAKOUSKO: Vídeň přestala vyřizovat žádosti o azyl
Kvůli rostoucímu počtu migrantů bije na poplach i Vídeň – přestala vyřizovat žádosti o azyl a žádá zavedení kvót na uprchlíky. Rakouské spolkové úřady se už v létě mohou uchýlit ke krajnímu řešení - pošlou běžence do Maďarska, přes jehož hranici vstoupili do schengenského prostoru. Hlasy lidí nespokojených s přistěhovalci sbírá Svobodná strana Rakouska (FPÖ), kterou proslavil v 80. letech Jörg Haider - ten jí dal silně nacionalistický ráz. V současné době jsou Svobodní třetí nejsilnější stranou v parlamentu.
NĚMECKO: Pegida vystrčila růžky
Velké množství uprchlíků přijímá Německo. Koalice CDU/CSU a SPD je pro to, aby ostatní země EU část běženců převzaly. Podle kancléřky Angely Merkelové je to otázka solidarity, ale také povinnosti. „Není možné, aby tři čtvrtiny všech žadatelů o azyl přijímalo pouze pět členských států Unie,“ konstatovala Merkelová. V zemi v posledním roce posílila protiislámská hnutí jako Pegida, která kritizují německé imigrační zákony. Ještě nedávno se ve velkých městech konaly demonstrace, na něž přicházely tisíce lidí. Vstřícnou politiku vůči imigrantům odmítá rovněž Národnědemokratická strana Německa (NPD) kritizující zaměstnávání přistěhovalců.
ČESKO A SLOVENSKO: Solidarita ano, povinné kvóty ne
Sobotkova vláda odmítá povinné kvóty, na druhou stranu je ochotná přijmout zhruba několik stovek běženců ročně. Některé strany ale volají po uzavření českých hranic. Třeba poslanec Úsvitu Karel Fiedler před pár dny zpochybnil, že by lidé všeobecně očekávali zachování neomezeného pohybu osob po EU. Upozornil na petici proti imigračním kvótám organizovanou iniciativou Islám v ČR nechceme s desetitisíci podpisy.
Slovenská jednobarevná vláda levicového Směru odmítá stanovení povinných kvót i migranty, kteří se chtějí do EU dostat jen z ekonomických důvodů, zdůraznil premiér Robert Fico. Stejný názor má také prezident Andrej Kiska, podle něhož kvóty nejsou správným řešení. Vyzval ale k přijetí migrantů, kteří jsou ohroženi na životě. Tisíce lidí se chystají v sobotu vyjádřit svůj názor na přistěhovaleckou vlnu z Afriky a Blízkého východu. Protest v Bratislavě podpořily krajně pravicové strany Slovenské hnutí obrody a Lidová strana – Naše Slovensko, v jejímž čele stojí župan Banskobystrického kraje Marian Kotleba.
SEVERNÍ EVROPA: V tradičně sociálních státech krajní pravice na vzestupu
S přílivem uprchlíků se potýkají také tradičně sociální státy v Severní Evropě a protiimigračním stranám roste popularita. V Dánsku to je hlavně krajně pravicová Dánská lidová strana (DF), které se během let 2001 až 2011 podařilo prosadit jednu z nejpřísnějších imigračních politik v Evropě. Za vlády sociálnědemokratické premiérky Helle Thorning-Schmidtové výdaje na žadatele o azyl vzrostly, také Thorningová-Schmidtová ale v poslední době přitvrdila svůj postoj k přistěhovalcům. A Liberální strana Venstre (RV) slíbila v případě úspěchu ve volbách azylovou reformu, kterou hodlá „přibrzdit příliv uprchlíků“.
Švédsko v přepočtu na obyvatele asimiluje nejvíc běženců z celé Evropy. Menšinová vláda levého středu premiéra Stefana Löfvena se nebrání ani případným kvótám. V zemi je ovšem od roku 2014 třetí nejsilnější stranou v parlamentu xenofobní a protimuslimská partaj Švédští demokraté, které chce imigraci snížit o 90 procent. „Je tu příliš mnoho uprchlíků. Arabů je tu tolik, že mám pocit, že se potřebuji začít učit arabsky,“ říká jeden z voličů nacionalistické strany Lars-Åke.
Pravicový populismus není cizí ani ostatním severským státům – v květnu skončili ve finských volbách druzí Praví Finové, kteří jsou nyní součástí koalice pravého středu. V Norsku bodovala před dvěma lety Pokroková strana, jejímž členem byl dříve vrah Anders Breivik.
BĚŽENCI V EVROPĚ: KDO JE JIM NAKLONĚN?
PRO přijímání běženců jsou z principu spíše sociálnědemokratické, křesťansko-demokratické strany a zelení.
Třeba Irsko pod vedením křesťansko-demokratické Fine Gael už oznámilo, že se vzdá historické výjimky. Ministryně spravedlnosti Frances Fitzgeraldová potvrdila, že země přijme 300 uprchlíků, což je více, než Evropská komise pro zemi navrhuje.
Člen německých zelených Herbert Goldmann považuje stávající jednání Evropy s uprchlíky za nehumánní, nepřijatelné a nezákonné. „Myslím, že je schizofrenní chtít Evropu chránit před těmito trpícími lidmi vzhledem k našim povinnostem. Potřebujeme pravidla, která umožní, aby lidé přišli do Evropy a Německa z humanitárních důvodů v rámci právního rámce,“ podotkl Goldmann, který viděl situaci na ostrově Lesbos na vlastní oči.
K pomoci a pochopení pro uprchlíky snažící se dostat do Evropy vyzval nepřímo i papež. Ten kritizoval „osoby a instituce“, které před běženci zavírají dveře.
