Paradox voleb: Clintonová prohrála, i když dostala o milion hlasů víc

Nahrávám video
Noční drama, momenty, budoucnost USA. Události o vítězství Trumpa
Zdroj: ČT24

Zabodoval v klíčových státech jako Florida, Ohio nebo Severní Karolína. Dokázal demokratům ukrást typicky „modré“ státy typu Pensylvánie nebo Wisconsin. Donald Trump porazil Hillary Clintonovou málokdy vídaným způsobem: navzdory straníkům, průzkumům, médiím - a vlastně i systému.

  • 23:56

    S on-line přenosem se pro tento večer loučíme. Hlavní středeční fakta:

    Trump je 45. prezidentem USA. Po sečtení téměř všech hlasů má 290 volitelů proti 228 u Clintonové.

    Zisk klíčových států - Floridy, Ohia nebo Severní Karolíny – byl základem jeho úspěchu.

    Ve svém povolebním projevu se snažil vystupovat jako sjednotitel. „Je čas, abychom se dali dohromady a spojili jako jeden národ,“ řekl Američanům.

    Clintonová uznala porážku a prohlásila, že Trumpovi se „musí dát šance vést tuto zemi“.

    Republikáni budou mít zároveň dál většinu v Senátu i Sněmovně reprezentantů.

  • 23:48

    Svastiky s odkazem na Trumpa se objevily ve Filadelfii

    Vášnivé reakce na výsledky voleb přinesly kromě demonstrací na několika místech USA také případy vandalství. V Jižní Filadelfii se na několika místech objevily naspejované svastiky spolu s Trumpovým jménem.

    Úřady si všímají toho, že středa je shodou okolností 78. výročím tzv. Křišťálové noci, tedy jednoho z největších nacistických pogromů.

  • 23:31

    Sčítání senátních voleb téměř u konce

    Při rozdělování třetiny senátorských křesel zbývá poslední otazník: stát Louisiana, kde jsou favorité republikáni. Pravděpodobně tak budou mít v horní komoře Kongresu většinu 52 ku 48.

Prezidentské volby v USA – hlasy a počty volitelů
Zdroj: ČT24/CNN
Hillary Clintonová byla velmi špatným tahem od demokratů. Lidé, kteří volí demokraty, nevolí Clintonovou.
Josef Opatrný
iberoamerikanista

S rozdílem  kolem 2 milionů hlasů se v absolutním součtu hlasů stala vítězem Clintonová, kvůli volebnímu systému ale vítězství slavil soupeř. Přečtěte si o dosud nejtěsnějších soubojích.  Popáté v historii se nestal prezidentem kandidát, který získá nejvíce hlasů.

Znovu totiž zafungoval známý paradox volebního systému USA: vítěz může dostat napříč USA celkově méně hlasů než konkurent, přesto nakonec vyhraje. Pro cestu do Bílého domu je totiž důležitý úspěch v lidnatých státech s velkým počtem tzv. volitelů.

Podle projekce CNN zvítězil Trump ve 30 státech – patří mu Západní Virginie, Missouri, Jižní Karolína, Severní Karolína, Indiana, Kentucky, Mississippi, Georgia, Oklahoma, Tennessee, Alabama, Arkansas, Arizona, Texas, Jižní Dakota, Severní Dakota, Kansas, Nebraska, Wyoming, Michigan, Montana, Lousiana, Ohio, Idaho, Iowa, Utah, Pensylvánie, Maine, Aljaška, Florida, Wisconsin.

Donald Trump je kandidátem změny, podobně jako byl kandidátem změny Barack Obama. Lidi jsou nespokojení se současným stavem.
Martin Řezníček

Clintonová naproti tomu uspěla v celkem 20 státech, jimiž jsou: Vermont, New Hampshire, Connecticut, New Jersey, Delaware, Maryland, Rhode Island, Illinois, Massachusetts, Washington D.C., New York, Nové Mexiko, Virginie, Kaliforie, Havaj, Colorado, Oregon, Minnesota, Nevada a Washington.

Výsledky v klíčových státech

  • Florida: Trump 49,1%, Clintonová 47,7%
  • Severní Karolína: Trump 44,9%, 46,7%
  • Pensylvánie: Trump: 48,8%, Clintonová 47,7%
  • Ohio: Trump 52,1%, Clintonová 43,5%
  • Wisconsin: Trump 47,9%, Clintonová 47%
  • Nevada: Clintonová 49,7%, Trump 45%
  • Colorado: Clintonová 47,3%, Trump 44,7%
  • Arizona: Trump 49,7%, Clintonová 45,3%

Při povolebním vystoupení Trump slíbil sjednotit zemi rozdělenou po jedné z nejvyhrocenějších předvolebních kampaní historie. „Kampaň skončila, naše práce ale teprve začíná,“ řekl. Clintonová vystoupila nezvykle až po několika dlouhých hodinách. „Doufám, že bude dobrým prezidentem všech Američanů,“ prohlásila dnes v prvním povolebním projevu viditelně pohnutá Clintonová na adresu Trumpa.

Protřelá politička Clintonová selhala v základních očekáváních. Nejen že nedokázala získat bělochy včetně těch s nižším vzděláním, ale paradoxně ani více oslovit hispánce, afroameričany nebo ženy. Bez toho samozřejmě cesta do Bílého domu nevede. Neměla žádný recept, příslib toho, že se bude starat o lidi, vůči nimž globalizace nebyla přátelská.
Martin Řezníček

První komentář listu The New York Times, který otevřeně stál za Clintonovou, se utápí v zoufalství. „Povýšení nezodpovědného a nevzdělaného muže, jemuž radí špatní lidé, na vůdce národa je velmi špatná zpráva. Je zvlášť špatná vzhledem ke křehkému stavu světa,“ konstatoval list.

Volby v USA - čtěte dále:

  • Občané v každém státě nevolí přímo kandidáty na prezidenta, ale takzvané volitele. Celkem jich je 538, což odpovídá počtu členů Sněmovny reprezentantů (435) a Senátu (100) doplněném o tři zástupce za federální oblast District of Columbia, kteří mají jen poradní hlas. Každý stát má určený počet zástupců – nejmenší mají tři, nejlidnatější Kalifornie 55.
  • K vítězství kandidáta je potřeba získat nadpoloviční většinu, tedy 270 hlasů. Volitelé nejsou povinni hlasovat pro vítězného kandidáta nebo podle stranických preferencí. Tohoto práva ovšem využívají výjimečně.
  • Nový prezident získává mandát až po rozhodnutí volitelů. Ti se scházejí vždy v pondělí po druhé středě v prosinci, letos termín připadá na 19. prosince. Oficiální výsledky voleb se vyhlašují na schůzi Kongresu, což v případě současných voleb bude 5. ledna 2017.
  • Nezíská-li žádný z kandidátů většinu hlasů volitelů, volí prezidenta Sněmovna reprezentantů ze tří nejúspěšnějších kandidátů absolutní většinou (stalo se tak jen v letech 1800 a 1824), přičemž každý stát zastoupený ve sněmovně má jeden hlas.
  • Funkční období nového prezidenta a viceprezidenta začne po slavnostní inauguraci – v případě současných voleb 20. ledna 2017. Pokud by prezident v době mezi volbou a inaugurací zemřel, pak by se prvním mužem v zemi stal zvolený viceprezident.

Volby neprovázely žádné větší incidenty. Výjimkou byla střelba nedaleko volební místnosti ve městě Azusa v jižní Kalifornii. Podle agentury Reuters tady zabil střelec, který je na útěku, jednoho člověka a další tři lidi zranil. Mluvčí šerifa uvedl, že incident zřejmě nesouvisel s volbami. 

  • Kromě prezidenta Američané volili také novou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu. V obou komorách si republikáni udrželi většinu. Pro Trumpa to znamená cestu k revizi Obamových zákonů.
  • Vedle toho také několik států hlasovalo v místních referendech: třeba o držení marihuany, minimální mzdě nebo asistované sebevraždě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 34 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...