Republikáni drží většinu v Kongresu. Rodí se frontální útok na Obamovy reformy

Velkým triumfem republikánů skončilo také úterní hlasování do americké Sněmovny reprezentantů a jedné třetiny Senátu. V obou komorách si konzervativci stejně jako doteď udrží většinu. Po vítězství Donalda Trumpa se tak „slonům“ teoreticky otevírá prostor pro zrušení zákonů prosazených Barackem Obamou.

Hlasovalo se konkrétně o novém složení Sněmovny reprezentantů (435 křesel) a třetině Senátu (34 křesel). Podpora ve Sněmovně i v Senátu Trumpovi umožní hladce schválit zákony pro zrušení řady Obamových kroků. Na přetřes určitě přijde třeba zdravotnická reforma, tzv. Obamacare. Ta umožnila třeba větší přístup méně majetných ke zdravotní péči.

Analytici už před volbami předpovídali, že si republikáni ve Sněmovně reprezentantů udrží většinu. Demokratům ale dávali šanci na ovládnutí Senátu, který v současnosti kontrolují rovněž republikáni. Republikánská strana totiž obhajovala mnohem více křesel než demokraté. Podle předběžných odhadů budou mít 52 senátorů, zatímco demokraté jen 48.

obrázek
Zdroj: ČT24

Demokraté v senátním klání hodně spoléhali třeba na Indianu. Bývalý guvernér a senátor Evanm Byh zde ale nečekaně prohrál s republikánem Toddem Youngem. Jedno z pěti potřebných křesel získali naopak v Illinois zásluhou Tammy Duckworthové.

V bitvě o Senát slavili stoupenci Trumpa

Spolehlivě svůj post obhájil floridský senátor Marco Rubio, známý z republikánských primárek. Jako jeden z mála kritiků Trumpa dokázal uspět. Ti, kteří se od nominanta republikánů distancovali, totiž ve velké míře neuspěli. To platí třeba o Marku Kirkovi z Illinois nebo Kelly Ayotteovou z New Hampshire, která Trumpovi ostře vyčinila výroky vůči ženám z roku 2005.

Arizonu bude nadále zastupovat 80letý senátor John McCain, který se pokusil stát prezidentem v roce 2008. Porazila ho tehdy současná hlava státu Barack Obama.
Křeslo ve Sněmovně reprezentantů obhájil republikán Paul Ryan, který byl od loňského října jejím předsedou a podle agentury Reuters se v lednu bude zřejmě ucházet o znovuzvolení. Do Sněmovny reprezentantů se dostala také například republikánka Liz Cheneyová, nejstarší dcera bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Většina v Senátu by byla klíčovou silou pro začátek prezidentské funkce. V případě Clintonové by byl demokratický Senát potřebnou protiváhou proti většině republikánů ve sněmovně. Právě tábor republikánů se do Clintonové několikrát hlasitě opřel, ačkoliv někteří se naopak distancovali od Trumpa.

Kromě voleb prezidenta a Kongresu se ve 12 státech a dvou teritoriích vybírali také noví guvernéři. Demokraté již zvítězili v Delawaru, Oregonu, Washingtonu a Západní Virginii, republikáni v Severní Dakotě, Vermontu, Indianě, Missouri a Utahu. Nejasný je zatím výsledek v Severní Karolíně, New Hampshiru, Montaně, Americké Samoy a Portoriku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 34 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...