Republikáni drží většinu v Kongresu. Rodí se frontální útok na Obamovy reformy

Velkým triumfem republikánů skončilo také úterní hlasování do americké Sněmovny reprezentantů a jedné třetiny Senátu. V obou komorách si konzervativci stejně jako doteď udrží většinu. Po vítězství Donalda Trumpa se tak „slonům“ teoreticky otevírá prostor pro zrušení zákonů prosazených Barackem Obamou.

Hlasovalo se konkrétně o novém složení Sněmovny reprezentantů (435 křesel) a třetině Senátu (34 křesel). Podpora ve Sněmovně i v Senátu Trumpovi umožní hladce schválit zákony pro zrušení řady Obamových kroků. Na přetřes určitě přijde třeba zdravotnická reforma, tzv. Obamacare. Ta umožnila třeba větší přístup méně majetných ke zdravotní péči.

Analytici už před volbami předpovídali, že si republikáni ve Sněmovně reprezentantů udrží většinu. Demokratům ale dávali šanci na ovládnutí Senátu, který v současnosti kontrolují rovněž republikáni. Republikánská strana totiž obhajovala mnohem více křesel než demokraté. Podle předběžných odhadů budou mít 52 senátorů, zatímco demokraté jen 48.

obrázek
Zdroj: ČT24

Demokraté v senátním klání hodně spoléhali třeba na Indianu. Bývalý guvernér a senátor Evanm Byh zde ale nečekaně prohrál s republikánem Toddem Youngem. Jedno z pěti potřebných křesel získali naopak v Illinois zásluhou Tammy Duckworthové.

V bitvě o Senát slavili stoupenci Trumpa

Spolehlivě svůj post obhájil floridský senátor Marco Rubio, známý z republikánských primárek. Jako jeden z mála kritiků Trumpa dokázal uspět. Ti, kteří se od nominanta republikánů distancovali, totiž ve velké míře neuspěli. To platí třeba o Marku Kirkovi z Illinois nebo Kelly Ayotteovou z New Hampshire, která Trumpovi ostře vyčinila výroky vůči ženám z roku 2005.

Arizonu bude nadále zastupovat 80letý senátor John McCain, který se pokusil stát prezidentem v roce 2008. Porazila ho tehdy současná hlava státu Barack Obama.
Křeslo ve Sněmovně reprezentantů obhájil republikán Paul Ryan, který byl od loňského října jejím předsedou a podle agentury Reuters se v lednu bude zřejmě ucházet o znovuzvolení. Do Sněmovny reprezentantů se dostala také například republikánka Liz Cheneyová, nejstarší dcera bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Většina v Senátu by byla klíčovou silou pro začátek prezidentské funkce. V případě Clintonové by byl demokratický Senát potřebnou protiváhou proti většině republikánů ve sněmovně. Právě tábor republikánů se do Clintonové několikrát hlasitě opřel, ačkoliv někteří se naopak distancovali od Trumpa.

Kromě voleb prezidenta a Kongresu se ve 12 státech a dvou teritoriích vybírali také noví guvernéři. Demokraté již zvítězili v Delawaru, Oregonu, Washingtonu a Západní Virginii, republikáni v Severní Dakotě, Vermontu, Indianě, Missouri a Utahu. Nejasný je zatím výsledek v Severní Karolíně, New Hampshiru, Montaně, Americké Samoy a Portoriku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...