Do okamžiku, kdy se svět dozví jméno nového amerického prezidenta, zbývají jen hodiny. Jasno by mělo být brzy ráno středoevropského času. Končí tak dlouhá kampaň, která patřila k nejvyhrocenějším v historii Spojených států. Po celou dobu jsme ji pro vás sledovali a vybrali jsme klíčové momenty posledních měsíců.
Volební manažer Trumpovy kampaně Paul Manafort v srpnu skončil kvůli obvinění, že pobíral peníze od exprezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče. V roce 2012 údajně zprostředkoval tajný převod nejméně 2,2 milionu dolarů z účtu proruské ukrajinské Strany regionů pro dvě prominentní americké lobbistické skupiny. Trump ho přesto neodvolal, Manafort však nakonec rezignoval sám.
Tématem se stal i zdravotní stav obou kandidátů. Přispěly k tomu problémy Hillary Clintonové, která na pietě k výročí teroristických útoků z 11. září 2001 omdlela a její lékaři poté oznámili, že se politička léčí se zápalem plic.
Začátkem října se na sociálních sítích objevilo video z roku 2005, na kterém Trump popisuje, jak útočí na ženy bez obavy z postihu – celebrita si to prý může dovolit. Trump výroky označil za nevázané řečnění s tím, že se nikdy ničeho takového nedopustil. Ozvaly se ale další ženy, které Trumpa obvinily ze sexuálních útoků.
Kritici Trumpovi předhazují především jeho kontroverzní výroky, Clintonová má zase za sebou řadu afér, na které jak Trump, tak jeho přívrženci během kampaně upozorňovali. Šlo třeba o aféru s e-maily, smrt Američanů v Benghází, investice Clintonových do nemovitostí ve Whitewater či sexuální skandál jejího manžela.
V říjnu Trump překvapil výrokem, že možná neuzná výsledek voleb. Respektovat ho podle svých slov bude jen v případě, že vyhraje. Později zase prohlásil, že průzkumy, v nichž vítězila Clintonová a které zveřejňují „odporná média“, jsou falešné.
Americká zpravodajská služba FBI informovala těsně před volbami o vyšetřování dalších e-mailů Clintonové. V USA se poté strhla debata o tom, jestli šéf FBI neporušil takzvaný Hatchův zákon, jenž zakazuje federálním pracovníkům využívat svou pozici k ovlivňování voleb.
Krátce před volbami vypluly na povrch i další aféry obou kandidátů. Objevily se dokumenty, podle nichž Trumpova manželka Melanie pracovala v USA ještě před získáním pracovního povolení. V případě Clintonové zase vyšlo najevo, že v době, kdy byla ministryní zahraničí, získala její nadace milion dolarů od Kataru, a to bez vědomí úřadu.
Jedinečnost letošních voleb dokazuje i pohled na to, kterému z kandidátů vyjádřily podporu jednotlivá americká média. Trump svými vulgárními projevy, opakováním nepodložených tvrzení či populistickými návrhy média proti sobě popudil, a ta tak byla nebývale jednotná v podpoře Clintonové.
Oba kandidáti využívali v předvolební kampani hojně své účty na sociální síti Twitter. Zejména Trump ve svých Tweetech útočil na řadu lidí - od své soupeřky přes novináře až po své spolustraníky. V našem přehledu se můžete podívat, koho všeho Trump na Twitteru urazil. Clintonová se opírala prakticky jen do republikánského kandidáta.
Ostře sledované byly tradičně tři televizní debaty obou kandidátů. Připomeňte si, jaké výroky v nich padly.
