Předvolební aféry: Clintonová tajila peníze z Kataru, Trumpova žena pracovala bez povolení

Kampaň před úterními prezidentskými volbami ve Spojených státech graduje. Na veřejnost se dostaly dokumenty, podle nichž Trumpova manželka Melanie pracovala v USA ještě před získáním pracovního povolení. Na Clintonovou zase vyplula informace, že v době, kdy byla ministryní, získala její nadace milion dolarů od Kataru, a to bez vědomí úřadu. Demokratická kandidátka krátce před volbami vede nad svým republikánským rivalem o dva až pět procentních bodů. Vyplývá to z nejnovějších výsledků průzkumů veřejného mínění.

Podle ankety televize Fox News má Clintonová náskok dvou procentních bodů, volilo by ji 45 procent respondentů, zatímco Trumpa pouze 43 procent. Podle průzkumu listu The Washington Post a televize ABC News činí náskok Clintonové čtyři procentní body a podle ankety agentury Reuters a společnosti Ipsos dosahuje pěti procentních bodů.

Skutečnou šanci na vítězství zpravidla lépe než celostátní průzkumy ukazují projekce rozložení hlasů takzvaných volitelů, jichž je potřeba k vítězství získat nejméně 270. I v nich si lépe vede bývalá ministryně zahraničí, která má například podle projekce televize CNN relativně jistou podporu 268 volitelů, zatímco Trump 204. Dalších 66 hlasů je ve státech, o které se povede největší boj, mezi nimiž figurují Florida, Severní Karolína, Arizona či Nevada.

Průzkum Reuters/Ipsos nicméně signalizuje rostoucí důvěru republikánů v Trumpovo vítězství, což zřejmě zčásti souvisí s nedávnou zprávou, že FBI bude zkoumat další nově objevené e-maily ze soukromého účtu Clintonové. Trumpovo vítězství nyní podle průzkumu očekává více než polovina republikánů, zatímco minulý týden se republikáni přikláněli spíše k názoru, že vyhraje Clintonová.

Clintonová zatajila milion dolarů z Kataru

Právě z e-mailů Clintonové nyní navíc vyplynulo, že nadace Hillary a Billa Clintonových získala milion dolarů (24,5 milionu korun) od Kataru v době, kdy současná prezidentská kandidátka demokratů zastávala funkci ministryně zahraničí. Stalo se tak bez vědomí ministerstva navzdory tomu, že přislíbila informovat o příspěvcích pro svůj dobročinný fond od zahraničních vlád.

Clintonová před svým nástupem do funkce ministryně ve vládě Baracka Obamy v roce 2009 podepsala etické ujednání motivované snahou o maximální transparentnost úřadu. Zavázala se v něm informovat o každém novém příspěvku či navýšení darů od stávajících přispěvatelů své nadace, což byl případ Kataru. Ministerstvo se však o penězích nedozvědělo.

Mluvčí fondu Brian Cookstra bez bližšího vysvětlení uvedl, že nadace peníze vyhodnotila jako sumu, o níž nebylo třeba informovat úřad.

Údaje o daru pocházejí z jednoho z tisíců e-mailů, které hackeři odcizili z počítače šéfa kampaně Clintonové Johna Podesty a zveřejnila je skupina WikiLeaks.

Podle Reuters není Katar ojedinělým státem, který daroval dobročinnému fondu Clintonových peníze v době, kdy byla demokratická politička ministryní zahraničí. Šlo třeba o příspěvky Británie, Alžírska či dalších nejméně šesti států, které nadace rovněž vyhodnotila jako peníze, o nichž nebylo nutno ministerstvo zahraničí informovat.

Po e-mailech Clintonové se řeší zaměstnání Trumpovy ženy

Po skandálu s e-mailovou korespondencí Hillary Clintonové rezonuje předvolební kampaní také pracovní poměr Trumpovy manželky Melanie. Podle agentury AP totiž v USA pracovala  ještě před získáním pracovního povolení. Trump přitom v kampani tvrdě útočí na nelegální imigranty.

Po svém příchodu ze Slovinska získala Melania Trumpová ještě pod svým dívčím jménem desítku kontraktů jako modelka v době, kdy byla v USA turistkou. Agentura AP má údajně k dispozici její dvě desítky let staré smlouvy.

Nahrávám video
Melania Trumpová: Jako první dáma bych hájila ženy a děti
Zdroj: EBU

Melania Trumpová se ve čtvrtek zapojila do kampaně vůbec prvním samostatným vystoupením na předvolebním mítinku od červencové nominační konference republikánů. Hovořila přitom o možnostech, které Amerika přistěhovalcům nabízí, což média interpretovala jako snahu o nabídnutí vlídnější tváře vůči této skupině voličů, u níž se Trump kvůli svému tvrdému přístupu netěší velké popularitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude kontrolovat celý jižní Libanon po řeku Lítání, řekl ministr Kac

Izraelská armáda bude mít pod kontrolou celý jižní Libanon až po řeku Litání, prohlásil podle agentury Reuters a deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Armáda tam podle něj ustanoví „bezpečnostní zónu“. To by znamenalo rozšíření pozemních bojů se šíitským hnutím Hizballáh na území Libanonu.
před 1 hhodinou

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Havajské souostroví zaplavily silné povodně

Minulý týden zasáhla havajský ostrovní stát silná bouře, která vyvolala mohutné bahnité záplavy. O víkendu přišla další, jež situaci dále zhoršila dalšími srážkami. V postižených oblastech nyní zasahují záchranáři a jednotky Národní gardy, kteří prohledávají zaplavená místa a pátrají po lidech odříznutých vodou. Tisíce obyvatel severně od Honolulu dostaly příkaz k evakuaci – zejména kvůli hrozbě protržení přehrady Wahiawa. Na ostrově Oahu pak záplavy pokryly pláž Wailua masami dřeva, odpadu a dalšího naplaveného materiálu.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 6 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 6 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...