Předvolební aféry: Clintonová tajila peníze z Kataru, Trumpova žena pracovala bez povolení

Kampaň před úterními prezidentskými volbami ve Spojených státech graduje. Na veřejnost se dostaly dokumenty, podle nichž Trumpova manželka Melanie pracovala v USA ještě před získáním pracovního povolení. Na Clintonovou zase vyplula informace, že v době, kdy byla ministryní, získala její nadace milion dolarů od Kataru, a to bez vědomí úřadu. Demokratická kandidátka krátce před volbami vede nad svým republikánským rivalem o dva až pět procentních bodů. Vyplývá to z nejnovějších výsledků průzkumů veřejného mínění.

Podle ankety televize Fox News má Clintonová náskok dvou procentních bodů, volilo by ji 45 procent respondentů, zatímco Trumpa pouze 43 procent. Podle průzkumu listu The Washington Post a televize ABC News činí náskok Clintonové čtyři procentní body a podle ankety agentury Reuters a společnosti Ipsos dosahuje pěti procentních bodů.

Skutečnou šanci na vítězství zpravidla lépe než celostátní průzkumy ukazují projekce rozložení hlasů takzvaných volitelů, jichž je potřeba k vítězství získat nejméně 270. I v nich si lépe vede bývalá ministryně zahraničí, která má například podle projekce televize CNN relativně jistou podporu 268 volitelů, zatímco Trump 204. Dalších 66 hlasů je ve státech, o které se povede největší boj, mezi nimiž figurují Florida, Severní Karolína, Arizona či Nevada.

Průzkum Reuters/Ipsos nicméně signalizuje rostoucí důvěru republikánů v Trumpovo vítězství, což zřejmě zčásti souvisí s nedávnou zprávou, že FBI bude zkoumat další nově objevené e-maily ze soukromého účtu Clintonové. Trumpovo vítězství nyní podle průzkumu očekává více než polovina republikánů, zatímco minulý týden se republikáni přikláněli spíše k názoru, že vyhraje Clintonová.

Clintonová zatajila milion dolarů z Kataru

Právě z e-mailů Clintonové nyní navíc vyplynulo, že nadace Hillary a Billa Clintonových získala milion dolarů (24,5 milionu korun) od Kataru v době, kdy současná prezidentská kandidátka demokratů zastávala funkci ministryně zahraničí. Stalo se tak bez vědomí ministerstva navzdory tomu, že přislíbila informovat o příspěvcích pro svůj dobročinný fond od zahraničních vlád.

Clintonová před svým nástupem do funkce ministryně ve vládě Baracka Obamy v roce 2009 podepsala etické ujednání motivované snahou o maximální transparentnost úřadu. Zavázala se v něm informovat o každém novém příspěvku či navýšení darů od stávajících přispěvatelů své nadace, což byl případ Kataru. Ministerstvo se však o penězích nedozvědělo.

Mluvčí fondu Brian Cookstra bez bližšího vysvětlení uvedl, že nadace peníze vyhodnotila jako sumu, o níž nebylo třeba informovat úřad.

Údaje o daru pocházejí z jednoho z tisíců e-mailů, které hackeři odcizili z počítače šéfa kampaně Clintonové Johna Podesty a zveřejnila je skupina WikiLeaks.

Podle Reuters není Katar ojedinělým státem, který daroval dobročinnému fondu Clintonových peníze v době, kdy byla demokratická politička ministryní zahraničí. Šlo třeba o příspěvky Británie, Alžírska či dalších nejméně šesti států, které nadace rovněž vyhodnotila jako peníze, o nichž nebylo nutno ministerstvo zahraničí informovat.

Po e-mailech Clintonové se řeší zaměstnání Trumpovy ženy

Po skandálu s e-mailovou korespondencí Hillary Clintonové rezonuje předvolební kampaní také pracovní poměr Trumpovy manželky Melanie. Podle agentury AP totiž v USA pracovala  ještě před získáním pracovního povolení. Trump přitom v kampani tvrdě útočí na nelegální imigranty.

Po svém příchodu ze Slovinska získala Melania Trumpová ještě pod svým dívčím jménem desítku kontraktů jako modelka v době, kdy byla v USA turistkou. Agentura AP má údajně k dispozici její dvě desítky let staré smlouvy.

Nahrávám video

Melania Trumpová se ve čtvrtek zapojila do kampaně vůbec prvním samostatným vystoupením na předvolebním mítinku od červencové nominační konference republikánů. Hovořila přitom o možnostech, které Amerika přistěhovalcům nabízí, což média interpretovala jako snahu o nabídnutí vlídnější tváře vůči této skupině voličů, u níž se Trump kvůli svému tvrdému přístupu netěší velké popularitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenské referendum o rentě pro Fica a obnovení úřadů nebude platné kvůli nízké účasti

Referendum na Slovensku o zrušení nároku některých politiků na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie nebude platné kvůli nízké účasti. Podle předběžných výsledků, které zveřejnil slovenský statistický úřad, přišlo v sobotu k urnám 16,07 procent voličů. Aby bylo referendum platné, musela by jich přijít více než polovina. Renta by se týkala například premiéra Roberta Fica (Smer).
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoAmerické vynálezy i myšlenky ovlivnily celý svět

Za uplynulá dvě a půl století vzniklo ve Spojených státech nepřeberné množství vynálezů, zboží, služeb a myšlenek, které zásadně, ať už pozitivně či negativně, ovlivnily celý svět. V Kongresu mají vzor mnohé dvoukomorové parlamenty, díky síle hospodářství a dolaru pak dominují USA ekonomicky. Dlouhodobě také přitahují nejlepší mozky světa. Dominantní světový jazyk udělal z angličtiny americký kulturní vliv. Spojené státy také představují největší vojenskou mocnost, kterou z nich dělá počet zbraní, včetně jaderných, a globální dosah. Mnohé americké vojenské intervence a politické zásahy ale vyvolávají odpor a kritiku.
před 3 hhodinami

Spojené státy slaví 250 let nezávislosti, akce komplikují vysoké teploty

Po celých Spojených státech slaví Američané 250 let nezávislosti. Slova napsaná v deklaraci nezávislosti dodnes podle amerického viceprezidenta JD Vance připomínají Američanům, kým jsou jako národ, řekl během mezinárodní námořní přehlídky v New Yorku. Oslavy ale komplikuje vlna veder – Philadelphia i Washington kvůli vysokým teplotám zrušily plánované průvody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 17 hhodinami

Evropský pohled