Volby s výhledem na kontinenty a oceány. 400 kilometrů nad zemí na ISS

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) obíhají kolem Země ve výšce asi 400 kilometrů. Planetu obletí za den celkem 15krát – ale přesto mohou bez problémů volit. Jako jejich bydliště je na jejich obálkách uvedeno „nízká oběžná dráha.“

Roku 1997 schválil stát Texas zákon, jímž umožnil, aby i lidé mimo naši planetu mohli hlasovat ve volbách do amerických institucí. Protože většina astronautů v Texasu žije (sídlí tam Johnsonovo vesmírné středisko), mohou tohoto zákona využívat.

Pro astronauty všechno začíná už rok před startem do vesmíru. Tehdy se, když je potvrzeno, že opravdu na ISS poletí, může rozhodnout, v jakých volbách by chtěl volit. Zda v obecních, státních a/nebo federálních. Šest měsíců před volbami pak astronauti dostanou standardní formulář k volbám.

Na něm je jako adresa uvedeno „nízká oběžná dráha“, řekla v on-line rozhovoru pro server Space.com astronautka Kate Rubinsová. „Je to naprosto neuvěřitelné. Je úžasné, že odsud nahoře můžeme volit, a myslím, že je to pro nás i velmi důležité,“ uvedla.

Stejný formulář pak astronauti dostanou digitálně z velína v Johnsonově vesmírném středisku. Na ISS ho normálně vyplní a pak ho opět digitálně odešlou do centra na Zemi. Ve středisku je přímo přeposílají volebním okrskům a komisím.

Poprvé někdo z vesmíru hlasoval v roce 1997 – tedy ještě 3 roky před vznikem stanice ISS. Průkopníkem byl americký astronaut David Wolf na ruské stanici Mir.

Prvním americkým astronautem, který volil z vesmíru v prezidentských volbách, se stal Leroy Chiao roku 2004.

V současné době se tato možnost nabízí americkému astronautovi Shanu Kimbroughovi. Ten už z ISS v minulosti volil, stejně jako jeho krajanka Kate Rubinsová, která se z mise na ISS nedávno vrátila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...