Volby s výhledem na kontinenty a oceány. 400 kilometrů nad zemí na ISS

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) obíhají kolem Země ve výšce asi 400 kilometrů. Planetu obletí za den celkem 15krát – ale přesto mohou bez problémů volit. Jako jejich bydliště je na jejich obálkách uvedeno „nízká oběžná dráha.“

Roku 1997 schválil stát Texas zákon, jímž umožnil, aby i lidé mimo naši planetu mohli hlasovat ve volbách do amerických institucí. Protože většina astronautů v Texasu žije (sídlí tam Johnsonovo vesmírné středisko), mohou tohoto zákona využívat.

Pro astronauty všechno začíná už rok před startem do vesmíru. Tehdy se, když je potvrzeno, že opravdu na ISS poletí, může rozhodnout, v jakých volbách by chtěl volit. Zda v obecních, státních a/nebo federálních. Šest měsíců před volbami pak astronauti dostanou standardní formulář k volbám.

Na něm je jako adresa uvedeno „nízká oběžná dráha“, řekla v on-line rozhovoru pro server Space.com astronautka Kate Rubinsová. „Je to naprosto neuvěřitelné. Je úžasné, že odsud nahoře můžeme volit, a myslím, že je to pro nás i velmi důležité,“ uvedla.

Stejný formulář pak astronauti dostanou digitálně z velína v Johnsonově vesmírném středisku. Na ISS ho normálně vyplní a pak ho opět digitálně odešlou do centra na Zemi. Ve středisku je přímo přeposílají volebním okrskům a komisím.

Poprvé někdo z vesmíru hlasoval v roce 1997 – tedy ještě 3 roky před vznikem stanice ISS. Průkopníkem byl americký astronaut David Wolf na ruské stanici Mir.

Prvním americkým astronautem, který volil z vesmíru v prezidentských volbách, se stal Leroy Chiao roku 2004.

V současné době se tato možnost nabízí americkému astronautovi Shanu Kimbroughovi. Ten už z ISS v minulosti volil, stejně jako jeho krajanka Kate Rubinsová, která se z mise na ISS nedávno vrátila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled