Volby s výhledem na kontinenty a oceány. 400 kilometrů nad zemí na ISS

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) obíhají kolem Země ve výšce asi 400 kilometrů. Planetu obletí za den celkem 15krát – ale přesto mohou bez problémů volit. Jako jejich bydliště je na jejich obálkách uvedeno „nízká oběžná dráha.“

Roku 1997 schválil stát Texas zákon, jímž umožnil, aby i lidé mimo naši planetu mohli hlasovat ve volbách do amerických institucí. Protože většina astronautů v Texasu žije (sídlí tam Johnsonovo vesmírné středisko), mohou tohoto zákona využívat.

Pro astronauty všechno začíná už rok před startem do vesmíru. Tehdy se, když je potvrzeno, že opravdu na ISS poletí, může rozhodnout, v jakých volbách by chtěl volit. Zda v obecních, státních a/nebo federálních. Šest měsíců před volbami pak astronauti dostanou standardní formulář k volbám.

Na něm je jako adresa uvedeno „nízká oběžná dráha“, řekla v on-line rozhovoru pro server Space.com astronautka Kate Rubinsová. „Je to naprosto neuvěřitelné. Je úžasné, že odsud nahoře můžeme volit, a myslím, že je to pro nás i velmi důležité,“ uvedla.

Stejný formulář pak astronauti dostanou digitálně z velína v Johnsonově vesmírném středisku. Na ISS ho normálně vyplní a pak ho opět digitálně odešlou do centra na Zemi. Ve středisku je přímo přeposílají volebním okrskům a komisím.

Poprvé někdo z vesmíru hlasoval v roce 1997 – tedy ještě 3 roky před vznikem stanice ISS. Průkopníkem byl americký astronaut David Wolf na ruské stanici Mir.

Prvním americkým astronautem, který volil z vesmíru v prezidentských volbách, se stal Leroy Chiao roku 2004.

V současné době se tato možnost nabízí americkému astronautovi Shanu Kimbroughovi. Ten už z ISS v minulosti volil, stejně jako jeho krajanka Kate Rubinsová, která se z mise na ISS nedávno vrátila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 3 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 5 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 11 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...