Zákon proti ovlivňování voleb hlídá Ameriku od roku 1939. Teď s ním má potíže FBI

Demokraté i někteří právníci kritizují v těchto dnech šéfa americké zpravodajské služby FBI. Těsně před volbami informoval o vyšetřování e-mailů Clintonové či o amnestii jejího manžela. Podle kritiků porušil Hatchův zákon, jenž zakazuje federálním pracovníkům využívat svou pozici k ovlivňování voleb. Ke schválení zákona vedla korupční aféra z roku 1938 spojená s agenturou zřízenou Rooseveltem. Demokraté podle obžaloby jejím pracovníkům vyhrožovali ztrátou místa, pokud je nepodpoří dary a nezaregistrují se v jejich straně.

Velká hospodářská krize, která odstartovala v roce 1929, zapříčinila, že se miliony Američanů ocitly bez práce. Ulevit jim měl ekonomický program New Deal tehdejšího demokratického prezidenta Franklina D. Roosevelta, jenž ale znamenal vysoký nárůst federálních zaměstnanců.

Pracovní agentura New Dealu Works Progress Administration (WPA) začala fungovat v roce 1935 a poskytla práci asi třetině nezaměstnaných – 8,5 milionu lidí. Agentura se ale v roce 1938 před volbami do Kongresu dostala do centra politického boje.

Republikáni i někteří demokraté tehdy předložili důkazy o schůzkách demokratů s řídícími pracovníky WPA, kteří údajně tlačili na běžné zaměstnance, aby se politicky angažovali.

Za práci příspěvek na politickou kampaň

V roce 1938 řada novin informovala o tom, že byli tito pracovníci zastrašováni možnou ztrátou pracovního místa, pokud se nestanou členy Demokratické strany. „Nejčastější bylo, že za příslib práce nebo kontraktu pro WPA se očekávaly příspěvky na politickou kampaň,“ řekl ČT amerikanista Kryštof Kozák.

Kritizováni byli hlavně místní demokraté v takzvaných swing states, tedy ve státech, kde jsou šance demokratů a republikánů vyrovnané, a proto je pro kandidáty klíčové uspět tam se svou kampaní.

Demokratičtí senátoři měli dostat dary z federálních fondů

Třeba v Kentucky se zjistilo, že zaměstnanci WPA použili 24 tisíc dolarů přímo z fondu agentury na kampaň demokratického senátora Albena Barkleyho. Předtím byl údajně na pracovníky vyvíjen nátlak, že budou vyhozeni, pokud se jim tento dar nepodaří zajistit. Podobné to bylo i v Tennessee, kde čelil senátor Thomas Stewart obvinění, že dostal peníze od Federální státní správy – dala je prý rovněž pod nátlakem.

Kauzou se tehdy zabýval senátní výbor zaměřující se na výdaje na kampaň v čele s texaským demokratickým senátorem Morrisem Sheppardem. I když vyšetřování nevedlo k jasnému závěru, řada republikánů i demokratů se rozhodla zasáhnout proti stále mocnější agentuře a jejímu šéfovi Harrymu Hopkinsovi, který měl blízko k Rooseveltovi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hatchův zákon měl zamezit dalším korupčním aférám

Nový zákon, jenž brojil proti politické činnosti federálních zaměstnanců během předvolební kampaně, dostal jméno po demokratickém senátorovi za stát Nové Mexiko Carlu Hatchovi.

Hatch byl příznivec New Dealu, ale na druhé straně také idealistou bojujícím proti korupci. V jeho legislativě se mluví třeba o zákazu žádat o peníze z fondů osobami, jež dostávají federální dávky, o odepření federální podpory, o odepírání úlev kvůli stranické příslušnosti a také o zákazu zastrašování ztrátou místa.

Zákon nebyl primárně zaměřený na činnost policie či FBI, nicméně jeho znění je obecnější a zakazuje nižším federálním úředníkům aktivně zasahovat do politických kampaní.
Kryštof Kozák
amerikanista

Senát schválil Hatchův návrh  v dubnu 1939 jednomyslně. Podobný zákon se ale nehodil Rooseveltovi – snažil se totiž očistit Demokratickou stranu od konzervativního křídla, jež se podle něj spřáhlo s jeho oponenty z Republikánské strany. Zvažoval dokonce, že bude legislativu vetovat, nakonec ji ale podepsal vůbec poslední den, kdy to bylo možné.

V té době byl zákon přímou reakcí na skandál z voleb předchozího roku, takže opozice takřka mlčela. Postupem času ale nabývaly na intenzitě hlasy, jež se oháněly prvním dodatkem ústavy o svobodě projevu. V roce 1993 došlo k upřesnění zákona – nově se mohli federálové zúčastnit stranické kampaně, ovšem pouze ve volném čase.

Prezident se politicky angažovat smí

Zákon platí i pro některé státy, Washington DC a zaměstnance místních kabinetů. Výjimka se vztahuje na prezidenta, viceprezidenta a některé vysoce postavené federální činitele. Obvyklým trestem je ztráta místa.

Barack Obama
Zdroj: Carlos Barria/Reuters

Klíčové bude, zda chtěl šéf FBI Clintonové záměrně škodit

Britský Telegraph ale připomíná, že aby byla legislativa skutečně porušena, musí být dotyčnému dokázáno, že šlo o záměr ovlivnit výsledek voleb. V září 2012 byla tehdejší ministryně zdravotnictví Kathleen Sebeliusová obviněna z porušení Hatchova zákona poté, co dva měsíce před prezidentskými volbami pronesla stranickou řeč během oficiální vládní schůzky.

V případě ředitele FBI Jamese Comeyho bude na jeho kriticích, aby dokázali, že se záměrně snažil Clintonové uškodit. V rozporu se zákonem by jednal ale i v případě, že by nic neřekl a přitom by věděl, že je v nových e-mailech něco, co dokazuje vinu demokratické kandidátky, upozornil Telegraph.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenské referendum o rentě pro Fica a obnovení úřadů nebude platné kvůli nízké účasti

Referendum na Slovensku o zrušení nároku některých politiků na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie nebude platné kvůli nízké účasti. Podle předběžných výsledků, které zveřejnil slovenský statistický úřad, přišlo v sobotu k urnám 16,07 procent voličů. Aby bylo referendum platné, musela by jich přijít více než polovina. Renta by se týkala například premiéra Roberta Fica (Smer).
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoAmerické vynálezy i myšlenky ovlivnily celý svět

Za uplynulá dvě a půl století vzniklo ve Spojených státech nepřeberné množství vynálezů, zboží, služeb a myšlenek, které zásadně, ať už pozitivně či negativně, ovlivnily celý svět. V Kongresu mají vzor mnohé dvoukomorové parlamenty, díky síle hospodářství a dolaru pak dominují USA ekonomicky. Dlouhodobě také přitahují nejlepší mozky světa. Dominantní světový jazyk udělal z angličtiny americký kulturní vliv. Spojené státy také představují největší vojenskou mocnost, kterou z nich dělá počet zbraní, včetně jaderných, a globální dosah. Mnohé americké vojenské intervence a politické zásahy ale vyvolávají odpor a kritiku.
před 3 hhodinami

Spojené státy slaví 250 let nezávislosti, akce komplikují vysoké teploty

Po celých Spojených státech slaví Američané 250 let nezávislosti. Slova napsaná v deklaraci nezávislosti dodnes podle amerického viceprezidenta JD Vance připomínají Američanům, kým jsou jako národ, řekl během mezinárodní námořní přehlídky v New Yorku. Oslavy ale komplikuje vlna veder – Philadelphia i Washington kvůli vysokým teplotám zrušily plánované průvody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 17 hhodinami

Evropský pohled