Demokraté i někteří právníci kritizují v těchto dnech šéfa americké zpravodajské služby FBI. Těsně před volbami informoval o vyšetřování e-mailů Clintonové či o amnestii jejího manžela. Podle kritiků porušil Hatchův zákon, jenž zakazuje federálním pracovníkům využívat svou pozici k ovlivňování voleb. Ke schválení zákona vedla korupční aféra z roku 1938 spojená s agenturou zřízenou Rooseveltem. Demokraté podle obžaloby jejím pracovníkům vyhrožovali ztrátou místa, pokud je nepodpoří dary a nezaregistrují se v jejich straně.
Zákon proti ovlivňování voleb hlídá Ameriku od roku 1939. Teď s ním má potíže FBI
Velká hospodářská krize, která odstartovala v roce 1929, zapříčinila, že se miliony Američanů ocitly bez práce. Ulevit jim měl ekonomický program New Deal tehdejšího demokratického prezidenta Franklina D. Roosevelta, jenž ale znamenal vysoký nárůst federálních zaměstnanců.
Pracovní agentura New Dealu Works Progress Administration (WPA) začala fungovat v roce 1935 a poskytla práci asi třetině nezaměstnaných – 8,5 milionu lidí. Agentura se ale v roce 1938 před volbami do Kongresu dostala do centra politického boje.
Republikáni i někteří demokraté tehdy předložili důkazy o schůzkách demokratů s řídícími pracovníky WPA, kteří údajně tlačili na běžné zaměstnance, aby se politicky angažovali.
Za práci příspěvek na politickou kampaň
V roce 1938 řada novin informovala o tom, že byli tito pracovníci zastrašováni možnou ztrátou pracovního místa, pokud se nestanou členy Demokratické strany. „Nejčastější bylo, že za příslib práce nebo kontraktu pro WPA se očekávaly příspěvky na politickou kampaň,“ řekl ČT amerikanista Kryštof Kozák.
Kritizováni byli hlavně místní demokraté v takzvaných swing states, tedy ve státech, kde jsou šance demokratů a republikánů vyrovnané, a proto je pro kandidáty klíčové uspět tam se svou kampaní.
Demokratičtí senátoři měli dostat dary z federálních fondů
Třeba v Kentucky se zjistilo, že zaměstnanci WPA použili 24 tisíc dolarů přímo z fondu agentury na kampaň demokratického senátora Albena Barkleyho. Předtím byl údajně na pracovníky vyvíjen nátlak, že budou vyhozeni, pokud se jim tento dar nepodaří zajistit. Podobné to bylo i v Tennessee, kde čelil senátor Thomas Stewart obvinění, že dostal peníze od Federální státní správy – dala je prý rovněž pod nátlakem.
Kauzou se tehdy zabýval senátní výbor zaměřující se na výdaje na kampaň v čele s texaským demokratickým senátorem Morrisem Sheppardem. I když vyšetřování nevedlo k jasnému závěru, řada republikánů i demokratů se rozhodla zasáhnout proti stále mocnější agentuře a jejímu šéfovi Harrymu Hopkinsovi, který měl blízko k Rooseveltovi.
obrázek
Hatchův zákon měl zamezit dalším korupčním aférám
Nový zákon, jenž brojil proti politické činnosti federálních zaměstnanců během předvolební kampaně, dostal jméno po demokratickém senátorovi za stát Nové Mexiko Carlu Hatchovi.
Hatch byl příznivec New Dealu, ale na druhé straně také idealistou bojujícím proti korupci. V jeho legislativě se mluví třeba o zákazu žádat o peníze z fondů osobami, jež dostávají federální dávky, o odepření federální podpory, o odepírání úlev kvůli stranické příslušnosti a také o zákazu zastrašování ztrátou místa.
Zákon nebyl primárně zaměřený na činnost policie či FBI, nicméně jeho znění je obecnější a zakazuje nižším federálním úředníkům aktivně zasahovat do politických kampaní.
Senát schválil Hatchův návrh v dubnu 1939 jednomyslně. Podobný zákon se ale nehodil Rooseveltovi – snažil se totiž očistit Demokratickou stranu od konzervativního křídla, jež se podle něj spřáhlo s jeho oponenty z Republikánské strany. Zvažoval dokonce, že bude legislativu vetovat, nakonec ji ale podepsal vůbec poslední den, kdy to bylo možné.
V té době byl zákon přímou reakcí na skandál z voleb předchozího roku, takže opozice takřka mlčela. Postupem času ale nabývaly na intenzitě hlasy, jež se oháněly prvním dodatkem ústavy o svobodě projevu. V roce 1993 došlo k upřesnění zákona – nově se mohli federálové zúčastnit stranické kampaně, ovšem pouze ve volném čase.
Prezident se politicky angažovat smí
Zákon platí i pro některé státy, Washington DC a zaměstnance místních kabinetů. Výjimka se vztahuje na prezidenta, viceprezidenta a některé vysoce postavené federální činitele. Obvyklým trestem je ztráta místa.
Barack Obama
Klíčové bude, zda chtěl šéf FBI Clintonové záměrně škodit
Britský Telegraph ale připomíná, že aby byla legislativa skutečně porušena, musí být dotyčnému dokázáno, že šlo o záměr ovlivnit výsledek voleb. V září 2012 byla tehdejší ministryně zdravotnictví Kathleen Sebeliusová obviněna z porušení Hatchova zákona poté, co dva měsíce před prezidentskými volbami pronesla stranickou řeč během oficiální vládní schůzky.
V případě ředitele FBI Jamese Comeyho bude na jeho kriticích, aby dokázali, že se záměrně snažil Clintonové uškodit. V rozporu se zákonem by jednal ale i v případě, že by nic neřekl a přitom by věděl, že je v nových e-mailech něco, co dokazuje vinu demokratické kandidátky, upozornil Telegraph.