Americké deníky, které podpořily Trumpa, mají dohromady náklad zhruba jako Blesk

Zřejmě nikdy nebyla americká tištěná média tak jednotná v podpoře prezidentského kandidáta jako letos v případě demokratky Hillary Clintonové. Její rival z republikánského tábora Donald Trump získal na svou stranu jen jeden významnější list a několik lokálních deníků. Značná část konzervativních médií čtenářům buď poradila zvolit Clintonovou, nebo se jakýchkoliv doporučení zdržela.

V posledních třiceti letech byla vyjádření amerických médií směrem ke kandidátům o Bílý dům nezajímavá. Pravicové, konzervativní listy se vyslovovaly pro republikánského favorita, levicové a liberální pro demokratického. Donald Trump však proti sobě média popuzuje, a to nejen výpady vůči nim samotným, ale i vulgárními projevy, opakováním nepodložených tvrzení či populistickými návrhy.

Hrubý, nebo pevný?

Zatímco naprostá většina sdělovacích prostředků Trumpovi vyčítá jeho nevypočitatelnou povahu, demagogické chování, nevzdělanost či hrubost, několik jich naopak ocenilo jeho manažerské schopnosti, pevnost v otázce imigrace a především fakt, že nepřichází z politického prostředí a do Bílého domu by přinesl změnu.

Donald Trump během předvolební kampaně
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Trump, který si v posledních týdnech opakovaně stěžuje na údajné manipulace veřejným míněním ze strany amerických médií, se dosud z listů s výraznějším dopadem dočkal podpory pouze od největšího nevadského deníku Las Vegas Review-Journal. Vydává jej hazardní magnát a Trumpův dlouhodobý stoupenec Sheldon Adelson.

„Pan Trump nepředstavuje ani ono nebezpečí, o němž hovoří jeho kritici, ani kouzelný elixír, po němž touží jeho příznivci. Je však příslibem narušení a zneklidnění privilegovaných, protekčních politických elit, pro které národní síla a solventnost slouží mocenským záměrům a ochraně,“ zdůvodnil list podporu republikánského kandidáta.

Magazín Politico nedávno zmapoval, že kromě nevadského deníku podpořilo newyorského miliardáře už jen pět listů lokálního významu. Jedním z nich je kupříkladu deník St. Joseph News-Press, kterého v Missouri v průměru vyjde 26 tisíc kusů denně. Pro srovnání – v České republice mají o něco málo vyšší náklad Hospodářské noviny.

Ilustrační foto
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

„Navzdory zjevným nedostatkům Donald Trump nejlépe symbolizuje drastickou reorganizaci, kterou Washington potřebuje, a nejlépe reflektuje konzervativní fiskální a sociální hodnoty. Jeho zaměření se na ochranu amerických hranic a poražení radikálního islámského terorismu je typem rozhodného postoje, který je v Bílém domě zapotřebí,“ soudí deník Times-Gazette, vycházející v Hilsboro v Ohiu v čtyřtisícovém nákladu.

  • Celkový náklad všech tištěných médií, která otevřeně vyjádřila podporu Donaldu Trumpovi, je zhruba 300 tisíc kusů denně. Nejčtenější český deník Blesk má podle posledních ověřených dat z konce roku 2015 průměrný náklad okolo 280 tisíc kusů.

Clintonové vyjádřily podporu dvě stovky tištěných médií ve Spojených státech.

Větší periodika, která tradičně před volbami vyjadřují sympatie republikánským kandidátům, se přiklonila ke Clintonové, jako například The Arizona Republic, The Cincinnati Enquirer či Dallas Morning Star. Jiné konzervativní listy jako The Wall Street Journal se zcela zdržely jasné deklarace podpory.

Nóvum voleb: „Nepodpora“

Naopak deník USA Today známý svou přísnou neutralitou se vůbec poprvé před volbami vyslovil s jednoznačným názorem a nabádal čtenáře, aby nevolili Trumpa. „Ať se stane cokoliv, odolejte svůdné písni nebezpečného demagoga. V každém případě hlasujte, ale ne pro Trumpa,“ vyzval USA Today a poradil těm, kdo necítí náklonnost k Hillary Clintonové, aby zvážili i další kandidáty.

Vyjádření „nepodpory“ některému z kandidátů je mediální novinkou letošních voleb, poznamenává Politico. Aby lidé nevolili Trumpa, vyzval víc než tucet tiskovin, aby nehlasovali pro Clintonovou, nabádaly jedny noviny. Asi čtyřicet významnějších listů se rozhodlo nepodpořit ani jednoho z rivalů, což je oproti minulosti vysoké číslo. 

Předvolební podpora má ve Spojených státech stoletou tradici, její význam však podle průzkumů na voliče nemíval zásadní dopad. Kupříkladu podle ankety institutu Pew Research Centre tvrdí 70 procent Američanů, že podpora médií nemá na jejich rozhodování vůbec žádný vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 39 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...