Americké deníky, které podpořily Trumpa, mají dohromady náklad zhruba jako Blesk

Zřejmě nikdy nebyla americká tištěná média tak jednotná v podpoře prezidentského kandidáta jako letos v případě demokratky Hillary Clintonové. Její rival z republikánského tábora Donald Trump získal na svou stranu jen jeden významnější list a několik lokálních deníků. Značná část konzervativních médií čtenářům buď poradila zvolit Clintonovou, nebo se jakýchkoliv doporučení zdržela.

V posledních třiceti letech byla vyjádření amerických médií směrem ke kandidátům o Bílý dům nezajímavá. Pravicové, konzervativní listy se vyslovovaly pro republikánského favorita, levicové a liberální pro demokratického. Donald Trump však proti sobě média popuzuje, a to nejen výpady vůči nim samotným, ale i vulgárními projevy, opakováním nepodložených tvrzení či populistickými návrhy.

Hrubý, nebo pevný?

Zatímco naprostá většina sdělovacích prostředků Trumpovi vyčítá jeho nevypočitatelnou povahu, demagogické chování, nevzdělanost či hrubost, několik jich naopak ocenilo jeho manažerské schopnosti, pevnost v otázce imigrace a především fakt, že nepřichází z politického prostředí a do Bílého domu by přinesl změnu.

Donald Trump během předvolební kampaně
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Trump, který si v posledních týdnech opakovaně stěžuje na údajné manipulace veřejným míněním ze strany amerických médií, se dosud z listů s výraznějším dopadem dočkal podpory pouze od největšího nevadského deníku Las Vegas Review-Journal. Vydává jej hazardní magnát a Trumpův dlouhodobý stoupenec Sheldon Adelson.

„Pan Trump nepředstavuje ani ono nebezpečí, o němž hovoří jeho kritici, ani kouzelný elixír, po němž touží jeho příznivci. Je však příslibem narušení a zneklidnění privilegovaných, protekčních politických elit, pro které národní síla a solventnost slouží mocenským záměrům a ochraně,“ zdůvodnil list podporu republikánského kandidáta.

Magazín Politico nedávno zmapoval, že kromě nevadského deníku podpořilo newyorského miliardáře už jen pět listů lokálního významu. Jedním z nich je kupříkladu deník St. Joseph News-Press, kterého v Missouri v průměru vyjde 26 tisíc kusů denně. Pro srovnání – v České republice mají o něco málo vyšší náklad Hospodářské noviny.

Ilustrační foto
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

„Navzdory zjevným nedostatkům Donald Trump nejlépe symbolizuje drastickou reorganizaci, kterou Washington potřebuje, a nejlépe reflektuje konzervativní fiskální a sociální hodnoty. Jeho zaměření se na ochranu amerických hranic a poražení radikálního islámského terorismu je typem rozhodného postoje, který je v Bílém domě zapotřebí,“ soudí deník Times-Gazette, vycházející v Hilsboro v Ohiu v čtyřtisícovém nákladu.

  • Celkový náklad všech tištěných médií, která otevřeně vyjádřila podporu Donaldu Trumpovi, je zhruba 300 tisíc kusů denně. Nejčtenější český deník Blesk má podle posledních ověřených dat z konce roku 2015 průměrný náklad okolo 280 tisíc kusů.

Clintonové vyjádřily podporu dvě stovky tištěných médií ve Spojených státech.

Větší periodika, která tradičně před volbami vyjadřují sympatie republikánským kandidátům, se přiklonila ke Clintonové, jako například The Arizona Republic, The Cincinnati Enquirer či Dallas Morning Star. Jiné konzervativní listy jako The Wall Street Journal se zcela zdržely jasné deklarace podpory.

Nóvum voleb: „Nepodpora“

Naopak deník USA Today známý svou přísnou neutralitou se vůbec poprvé před volbami vyslovil s jednoznačným názorem a nabádal čtenáře, aby nevolili Trumpa. „Ať se stane cokoliv, odolejte svůdné písni nebezpečného demagoga. V každém případě hlasujte, ale ne pro Trumpa,“ vyzval USA Today a poradil těm, kdo necítí náklonnost k Hillary Clintonové, aby zvážili i další kandidáty.

Vyjádření „nepodpory“ některému z kandidátů je mediální novinkou letošních voleb, poznamenává Politico. Aby lidé nevolili Trumpa, vyzval víc než tucet tiskovin, aby nehlasovali pro Clintonovou, nabádaly jedny noviny. Asi čtyřicet významnějších listů se rozhodlo nepodpořit ani jednoho z rivalů, což je oproti minulosti vysoké číslo. 

Předvolební podpora má ve Spojených státech stoletou tradici, její význam však podle průzkumů na voliče nemíval zásadní dopad. Kupříkladu podle ankety institutu Pew Research Centre tvrdí 70 procent Američanů, že podpora médií nemá na jejich rozhodování vůbec žádný vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...