Zřejmě nikdy nebyla americká tištěná média tak jednotná v podpoře prezidentského kandidáta jako letos v případě demokratky Hillary Clintonové. Její rival z republikánského tábora Donald Trump získal na svou stranu jen jeden významnější list a několik lokálních deníků. Značná část konzervativních médií čtenářům buď poradila zvolit Clintonovou, nebo se jakýchkoliv doporučení zdržela.
Americké deníky, které podpořily Trumpa, mají dohromady náklad zhruba jako Blesk
V posledních třiceti letech byla vyjádření amerických médií směrem ke kandidátům o Bílý dům nezajímavá. Pravicové, konzervativní listy se vyslovovaly pro republikánského favorita, levicové a liberální pro demokratického. Donald Trump však proti sobě média popuzuje, a to nejen výpady vůči nim samotným, ale i vulgárními projevy, opakováním nepodložených tvrzení či populistickými návrhy.
Hrubý, nebo pevný?
Zatímco naprostá většina sdělovacích prostředků Trumpovi vyčítá jeho nevypočitatelnou povahu, demagogické chování, nevzdělanost či hrubost, několik jich naopak ocenilo jeho manažerské schopnosti, pevnost v otázce imigrace a především fakt, že nepřichází z politického prostředí a do Bílého domu by přinesl změnu.
Donald Trump během předvolební kampaně
Trump, který si v posledních týdnech opakovaně stěžuje na údajné manipulace veřejným míněním ze strany amerických médií, se dosud z listů s výraznějším dopadem dočkal podpory pouze od největšího nevadského deníku Las Vegas Review-Journal. Vydává jej hazardní magnát a Trumpův dlouhodobý stoupenec Sheldon Adelson.
„Pan Trump nepředstavuje ani ono nebezpečí, o němž hovoří jeho kritici, ani kouzelný elixír, po němž touží jeho příznivci. Je však příslibem narušení a zneklidnění privilegovaných, protekčních politických elit, pro které národní síla a solventnost slouží mocenským záměrům a ochraně,“ zdůvodnil list podporu republikánského kandidáta.
Magazín Politico nedávno zmapoval, že kromě nevadského deníku podpořilo newyorského miliardáře už jen pět listů lokálního významu. Jedním z nich je kupříkladu deník St. Joseph News-Press, kterého v Missouri v průměru vyjde 26 tisíc kusů denně. Pro srovnání – v České republice mají o něco málo vyšší náklad Hospodářské noviny.
Ilustrační foto
„Navzdory zjevným nedostatkům Donald Trump nejlépe symbolizuje drastickou reorganizaci, kterou Washington potřebuje, a nejlépe reflektuje konzervativní fiskální a sociální hodnoty. Jeho zaměření se na ochranu amerických hranic a poražení radikálního islámského terorismu je typem rozhodného postoje, který je v Bílém domě zapotřebí,“ soudí deník Times-Gazette, vycházející v Hilsboro v Ohiu v čtyřtisícovém nákladu.
- Celkový náklad všech tištěných médií, která otevřeně vyjádřila podporu Donaldu Trumpovi, je zhruba 300 tisíc kusů denně. Nejčtenější český deník Blesk má podle posledních ověřených dat z konce roku 2015 průměrný náklad okolo 280 tisíc kusů.
Clintonové vyjádřily podporu dvě stovky tištěných médií ve Spojených státech.
Větší periodika, která tradičně před volbami vyjadřují sympatie republikánským kandidátům, se přiklonila ke Clintonové, jako například The Arizona Republic, The Cincinnati Enquirer či Dallas Morning Star. Jiné konzervativní listy jako The Wall Street Journal se zcela zdržely jasné deklarace podpory.
Nóvum voleb: „Nepodpora“
Naopak deník USA Today známý svou přísnou neutralitou se vůbec poprvé před volbami vyslovil s jednoznačným názorem a nabádal čtenáře, aby nevolili Trumpa. „Ať se stane cokoliv, odolejte svůdné písni nebezpečného demagoga. V každém případě hlasujte, ale ne pro Trumpa,“ vyzval USA Today a poradil těm, kdo necítí náklonnost k Hillary Clintonové, aby zvážili i další kandidáty.
Vyjádření „nepodpory“ některému z kandidátů je mediální novinkou letošních voleb, poznamenává Politico. Aby lidé nevolili Trumpa, vyzval víc než tucet tiskovin, aby nehlasovali pro Clintonovou, nabádaly jedny noviny. Asi čtyřicet významnějších listů se rozhodlo nepodpořit ani jednoho z rivalů, což je oproti minulosti vysoké číslo.
Předvolební podpora má ve Spojených státech stoletou tradici, její význam však podle průzkumů na voliče nemíval zásadní dopad. Kupříkladu podle ankety institutu Pew Research Centre tvrdí 70 procent Američanů, že podpora médií nemá na jejich rozhodování vůbec žádný vliv.