Novela o střetu zájmů, kterou tento týden předložili koaliční poslanci, nevznikla kvůli předsedovi vlády Andreji Babišovi, řekla v Nedělní debatě ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Tvrdí, že jejím cílem je jen narovnat tuto údajně nejtvrdší legislativu v Evropě. Podle expremiéra Petra Fialy (ODS) se ale Babiše jasně týká. Kdyby svůj střet zájmů vyřešil, Evropská komise by neposílala dopis, sdělil. Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že se zákon bude vymáhat i zpětně. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se domnívá, že proti Babišovi se vede politický boj.
„Máme absolutně absurdně namířeno proti Andreji Babišovi – nejtvrdší zákon o střetu zájmů vůbec v Evropě,“ prohlásila Schillerová. Svůj střet zájmů podle ní už Babiš vyřešil, když holding Agrofert převedl do svěřenského fondu RSVP Trust. Skupina poslanců chce návrhem podle ní přísný zákon jen narovnat. „Andreje Babiše se to dneska už vůbec netýká,“ dodala.
„Kdyby to bylo vyřešeno, nemáme tu dopis Evropské komise,“ oponoval Fiala. Komise nepovažuje za vyjasněné, zda Babiš přes převedení holdingu není nadále ve střetu zájmů, jinak by podle Fialy nežádala Česko o pozastavení výplaty současných dotací, dokud nebude jisté, že je EU neodmítne proplácet. Koalice podle něj namísto normálního vyřešení připravuje zákon, který členům vlády umožňuje, aby se přímo či nepřímo podíleli na rozhodnutí, která ovlivňují zisky jejich firem.
„Agrofertu přece nezpůsobuje problém systém, ale Andrej Babiš,“ prohlásil Rakušan. Poukázal na to, že novela má i zpětně zkrátit Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu lhůtu pro vymáhání neoprávněně vyplacených dotací z deseti let na čtyři roky. To je přímo namířené na dotace ve výši sedmi miliard korun pro Agrofert z let 2017 až 2021, kdy Babiš vedl svou předchozí vládu, míní.
„Všichni víme, že kompletně celé zemědělství v Evropě jede na dotacích. Ty jsou nárokové a počítají se vzorečkem. Nikdo nemůže ovlivňovat, jestli dostane víc, nebo míň. Jestli situace má být taková, že jedna jediná firma je nedostává, protože zlý Andrej Babiš, tak je to důkaz toho, že to je politický boj bezduché opozice proti Babišovi,“ vyjádřil se Macinka. Fiala však reagoval, že nebývá standardem, že příjemcem dotace je firma předsedy vlády.
Bez odpovědi zůstal Rakušanův dotaz, proč změnu předložili právě nyní poslanci ANO, SPD a Motoristů a proč jí nepředcházelo standardní připomínkové řízení jako vládnímu návrhu. Schillerová k tomu uvedla pouze to, že poslanci novelu připravovali dlouho a že projednávání a schvalování poslaneckých předloh je zhruba o dva měsíce kratší než vládních.
Novela je namířena i na regionální a místní politiky. Podle kritiků má zmírnit zákaz přijímat dotace firmám propojeným se členy vlády. Babišovy firmy by podle ní nově nesměly žádat pouze o dotace, o kterých by rozhodoval úřad vlády. Firma člena vlády by totiž nesměla dostat nenárokovou dotaci nebo investiční pobídku jen od ministerstva, v jehož čele daný člen vlády stojí. Obdobně by to platilo u veřejných zakázek. Opozice se chce v případě prosazení novely obrátit na Ústavní soud s žádostí o zrušení normy.
Spor o účast na summitu NATO
Hosté Nedělní debaty také probrali rozhodování o složení delegace na červencový summit NATO v Ankaře. Podle průzkumu Trendy Česka agentury Kantar CZ pro ČT si totiž 53 procent Čechů myslí, že kompetenční žaloba prezidenta Petra Pavla, kterou hrozí v případě své neúčasti na summitu NATO, je cestou k vyjasnění kompetencí.
„Kompetenční žaloba je vždycky těžký kalibr. Je to extrémní instrument, který musí použít někdo, když není možná normální lidská domluva a spolupráce,“ komentoval Rakušan. Podle Fialy ji Pavel dosud nepodal, protože doufá, že jeho účast dopadne. „Je to ostuda a zbytečná věc, ať už to skončí jakkoliv,“ sdělil s tím, že Ústava je konstruovaná tak, že předpokládá domluvu.
„Je to nesmysl, za tím si stojím,“ řekla Schillerová. Neumí si prý představit, jak by rozhodnutí soudu vypadalo. „Žaloba sama o sobě nemůže nic přinést. I kdyby byla v nějakém výsledku rozhodnuta, tak to bude vždy jen věc svého druhu v té dané věci,“ dodala. Macinka připomněl, že kabinet o tom, zda se Pavel zúčastní, rozhodne 22. června. Už dříve se vyjádřil, že Pavlovu žalobu by považoval za akt nepřátelství.
„Nejčastěji se ke kompetenční žalobě kloní samozřejmě ti, kteří zastávají názor, že se má prezident rozhodovat pouze podle sebe. Názor na ni se liší podle toho, kdo by měl mít podle respondentů právo rozhodovat o účasti prezidenta,“ vysvětlila výsledky průzkumu analytička Kantar CZ Nikola Stárková.
„Největší podporu má logicky mezi těmi, kteří si myslí, že by prezident měl rozhodovat jen podle sebe. Poměrně vysoká podpora je vidět ale i mezi těmi, kteří preferují společné rozhodování, nějakých 58 procent. Naopak mezi zastánci rozhodující role vlády by kompetenční žalobu podpořilo jen 24 procent respondentů,“ popsala Stárková.
Další zjištění průzkumu
Spory mezi vládou a Pavlem ohledně jeho účasti na mezinárodních jednáních jako problém podle průzkumu vnímá osm z deseti Čechů. Více než polovina lidí si myslí, že účast prezidenta na mezinárodních akcích by měla být výsledkem společného rozhodnutí hlavy státu a kabinetu.
„Jako závažnější problém to vnímají lidé starší třiceti let a lidé s maturitou nebo vyšším vzděláním. Jako závažný problém pro vzájemné fungování vlády a prezidenta vnímají spory o účast prezidenta na mezinárodních akcích hlavně voliči všech opozičních stran, naopak na druhé straně vládní voliči vnímají tyto spory v menší míře, i když asi polovina z nich je pořád hodnotí jako závažný problém,“ řekla Stárková.
Babiš už dříve prohlásil, že by Pavel neměl být součástí delegace. Co si o věci myslí jednotliví ministři, členové kabinetu v Nedělní debatě sdělit nechtěli. Schillerová jen řekla, že prezidentovi nikdo v cestách nebrání. Delegaci podle ní bezesporu povede Babiš a pojedou i Macinka a ministr obrany za SPD Jaromír Zůna.
Předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News uvedl, že s Pavlovou účastí na summitu nesouhlasí. Okamura však není členem vlády.
Pavel se od nástupu do funkce zúčastnil všech aliančních summitů a v minulosti byl předsedou Vojenského výboru NATO.
Průzkum Kantaru se uskutečnil na přelomu května a června a zúčastnilo se ho 1200 respondentů.
