Plaga chce navýšit průměrný plat učitelů na 75 tisíc korun do konce volebního období

Nahrávám video

Ministr školství Robert Plaga chce v roce 2027 směřovat k tomu, aby měli učitelé na konci volebního období průměrný plat 75 tisíc korun a nástupní 50 tisíc. Řekl to v Nedělní debatě České televize v diskusi ohledně naplňování zákona, který stanovuje závazek 130 procent průměrné mzdy pro pedagogy. Podle ekonoma Daniela Münicha trpí české školství dlouhodobým nedostatkem financí z veřejných i soukromých prostředků.

„Mou povinností jako ministra školství je naplňovat vládní programové prohlášení, takže pro ty prostředky si jdu,“ říká Plaga v souvislosti s vyjednáváním o rozpočtu pro školství na příští rok. Nejnižší konkrétní částku, s kterou by se spokojil, uvést odmítl, obecně podle něho resort potřebuje navíc desítky miliard korun.

Vláda ANO, SPD a Motoristů se v programovém prohlášení zavázala k navýšení výdajů na vzdělávání až k průměru zemí OECD. „Relativní platy učitelů se sice v roce 2021 blížily průměru OECD, ale už v loňském roce se 108,4 procenta průměrné mzdy už se blížíme opět tomu špatnému konci,“ připomněl Münich.

130 procent průměrné mzdy

Plaga už dříve řekl, že chce, aby průměrný plat učitelů skutečně dosahoval 130 procent průměrné mzdy v Česku. „I když ministerstvo financí v předchozích letech ‚narozpočtovalo‘ těch 130 procent, tak ve finále nepokrylo ty další věci, jako jsou školní psychologové, věci, které směřují podpoře žáků, proto částka není 130 procent, ale je mnohem nižší, respektive počítá se ještě z dvou let starých dat. Toto všechno v následujících letech chci napravit,“ přislíbil v Nedělní debatě.

„Propadl se růst, ale platy učitelům rostou. Je to samozřejmě navázané na to, že v okamžiku, kdy vám poměrně výrazně roste výše platu ve veřejné sféře, tak logicky by musely růst i platy učitelů, ale nechci tím omlouvat něco, jsme jsme my jako vláda nedokázali doručit,“ říká Marek Výborný z opoziční KDU-ČSL, místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport, který byl dalším účastníkem pořadu.

Robert Plaga již dříve uvedl, že chce změnit i systém odměňování učitelů a zavést kariérní řád, který by nahradil platovou tabulku. Münich soudí, že je to správná cesta, na kterou se už léta čeká. „Patří to do celého balíku změn, které by měly vést k vyšší efektivnosti, ale je třeba říci, že ta efektivnost nebude příští a přespříští rok, to jsou věci na dlouhé roky,“ upozornil.

Peníze pro školství místo navyšování mandatorních výdajů, navrhuje Výborný

Letos pracuje ministerstvo školství podle schváleného rozpočtu s výdaji 284 miliard korun. Plaga v Nedělní debatě zopakoval, že rok 2027 bude z hlediska financování „nesmírně obtížný“. „Mým cílem je, abych splnil vládní programové prohlášení. Jestli se dohodneme na tom, že to rozložíme do let, v pořádku, ale musím to vidět ve střednědobých výdajových rámcích,“ ujišťuje, co bude žádat.

Rovněž Výborný souhlasí, že školství chybí miliardy korun a nastínil konkrétní řešení, jak by vláda mohla rozpočet resortu navýšit. „Stačí když nebudeme vytvářet nové mandatorní výdaje, jako je například financování médií veřejné služby. Tam máte minimálně osm miliard, které leží na stole,“ upozornil. Dodal, že další finance odčerpalo rozhodnutí převést od ledna letošního roku poplatek za podporované zdroje energie (POZE) zcela na stát.

Münich chybějící peníze ve školské pokladně vyčíslil konkrétněji. „Když se nasčítají všechny věci, které patří do rozpočtu školství dohromady, tak jako minimum bych řekl 35 miliard, něco normálního by bylo 50 miliard v příštím roce navíc oproti tomu, co je tam letos,“ uvedl. Podotkl, že tato částka zahrnuje i zlepšení situace z jeho pohledu dlouhodobě podfinancovaného vysokého školství a vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 1 hhodinou

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 1 hhodinou

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 1 hhodinou

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 2 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 3 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 12 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.