Volební den vrcholí: Čekání na vítěze se může prodloužit

Ve Spojených státech se začaly postupně uzavírat volební místnosti. Zda v Bílém domě vystřídá Baracka Obamu demokratka Hillary Clintonová, nebo republikán Donald Trump, bude jasné ve středu ráno. Oba kandidáti už svůj hlas odevzdali. Velký zájem o volby dokazují dlouhé fronty na mnoha místech. Podle amerických televizí může účast na Floridě, která je jedním z klíčových států, překonat historický rekord.

  • 23:56

    S on-line přenosem se pro tento večer loučíme. Hlavní středeční fakta:

    Trump je 45. prezidentem USA. Po sečtení téměř všech hlasů má 290 volitelů proti 228 u Clintonové.

    Zisk klíčových států - Floridy, Ohia nebo Severní Karolíny – byl základem jeho úspěchu.

    Ve svém povolebním projevu se snažil vystupovat jako sjednotitel. „Je čas, abychom se dali dohromady a spojili jako jeden národ,“ řekl Američanům.

    Clintonová uznala porážku a prohlásila, že Trumpovi se „musí dát šance vést tuto zemi“.

    Republikáni budou mít zároveň dál většinu v Senátu i Sněmovně reprezentantů.

  • 23:48

    Svastiky s odkazem na Trumpa se objevily ve Filadelfii

    Vášnivé reakce na výsledky voleb přinesly kromě demonstrací na několika místech USA také případy vandalství. V Jižní Filadelfii se na několika místech objevily naspejované svastiky spolu s Trumpovým jménem.

    Úřady si všímají toho, že středa je shodou okolností 78. výročím tzv. Křišťálové noci, tedy jednoho z největších nacistických pogromů.

  • 23:31

    Sčítání senátních voleb téměř u konce

    Při rozdělování třetiny senátorských křesel zbývá poslední otazník: stát Louisiana, kde jsou favorité republikáni. Pravděpodobně tak budou mít v horní komoře Kongresu většinu 52 ku 48.

New Hampshire: Vždycky první

Se svou rozlohou jen málo přes 24 tisíc kilometrů čtverečních je New Hampshire pátým nejmenším státem USA. Má jen 1,3 milionu obyvatel. Volby hlavy státu jej však vždy zviditelní.

Je dlouholetou tradicí, že americké prezidentské volby jsou zahájeny v newhampshireských obcích Dixville Notch a Hart's Location. Vzhledem k tomu, že se jedná o malé volební okrsky, jsou již spočítány hlasy – více jich získal Donald Trump. 

Neplatný hlas pro Mitta Romneyho

Výsledky ale nejsou směrodatné, třeba v Dixville Notch se do voleb zaregistrovalo celkem osm voličů. Čtyři volili Clintonovou, dva Trumpa. Zajímavé je, že hlas získal také libertariánský kandidát Gary Johnson.

O kuriozitu se postaral zbývající dixvillský volič, který se opozdil o čtyři roky a hlas dal Mittu Romneymu, jenž do Bílého domu kandidoval za republikány v předchozích volbách v roce 2012.

Amerika je opravdu rozpolcená. Mnozí lidé nevidí ani jednoho z kandidátů jako svého oblíbeného. Jsou ochotni napsat do hlasovacích lístků i jména jiných lidí, kteří buď nejsou kandidáti, nebo jsou těmi dalšími v pořadí.
Jan Švejnar
profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
V Dixville Notch vyhrála Clintonová
Zdroj: Mary Schwalm/Reuters

Volební střediska a místnosti se otevřela ve všech 50 státech USA a Washingtonu DC napříč šesti časovými pásmy. Harmonogram se tak liší stát od státu. Vždy se ale volební místnosti otevřou v 6 nebo 7 hodin a zavřou o 12 hodin později.

Podle televize CNN zvláště ve státech, kde jsou síly demokratů a republikánů vyrovnané, voliči ochotně čekají před volebními místnostmi dlouhé desítky minut. Na mnoha místech tak vznikají fronty. 

Máme k dispozici první průběžné výsledky z Kentucky a Indiany. Víme, že tam drtivě vede Donald Trump, ale to jsou čísla, která se dala čekat.
Martin Řezníček

Jedním z klíčových států je Florida, kterou republikán Donald Trump musí získat, aby měl šanci volby celkově vyhrát. Podle amerických televizí může účast v tomto státě překonat historický rekord. Již do pondělka tam možnosti hlasovat před řádným termínem využilo téměř 6,5 milionu voličů, což bylo nejvíce ze všech amerických států, a v úterý je zájem rovněž velký. Podle listu Miami Herald se dá čekat, že celková účast na Floridě výrazně překoná 60 procent z 13 milionů oprávněných voličů.

V Pensylvánii, kde v posledních dnech pořádali mítinky Trump i Clintonová, se podle CNN čeká ve frontách až hodinu. Tradičně demokratický stát byl před volbami podle průzkumů pouze mírně nakloněn ve prospěch Clintonové. Podobně velký zájem hlásí média z Michiganu, kam se stejně jako do Pensylvánie vydal před volbami Trump ve snaze získat nespokojené voliče z řad nezaměstnaných pracovníků zaniklých průmyslových podniků.

Rozhodnou Hispánci?

Američané měli možnost odevzdat svůj hlas ještě před oficiálním volebním dnem. Sčítat se začne až po uzavření volebních místností. Zajímavostí dosavadního předčasného hlasování, kterého se zúčastnilo více než 40 milionů Američanů, je fakt, že se dostavilo dvakrát více Hispánců než během posledních voleb v roce 2012.

„Mohlo by se zdát, že je to dobrá zpráva pro Hillary Clintonovou, zásadní otázkou ale bude, jaké je jejich složení. Hispánci, kteří pochází z okruhu kubánské komunity okolo Miami, jsou tradičně spíš republikánští voliči,“ poznamenal zpravodaj ČT v New Yorku Michal Kubal. „Ti, kteří pochází ze zemí Latinské Ameriky, vždy preferovali spíš demokraty,“ dodal.

Prezident je v New Yorku

Ve Spojených státech je zvykem, že během volebního dne již neprobíhá volební kampaň. Donald Trump sice původně chtěl ještě objíždět nerozhodnuté státy a přesvědčovat voliče, nakonec si to však rozmyslel.

„Oba dva kandidáti se po hektických měsících vrací zpátky do svého domovského města, do New Yorku,“ informoval z metropole Kubal. „Je to unikátní. Oba dva uchazeči o nejvyšší post ve Spojených státech budou v jednom městě čekat, jak voliči nakonec rozhodnou,“ poznamenal zpravodaj ČT.

Pro New York to totiž bude poprvé od roku 1944, kdy zde den voleb stráví kandidáti obou hlavních amerických politických stran. Clintonová bude výsledky hlasování sledovat v Javitsově kongresovém středisku na Manhattanu na nábřeží řeky Hudson, zatímco Trump si za svou centrálu zvolil hotel Hilton v manhattanském Midtownu, který je největším hotelem ve městě.

Členové protiteroristické jednotky a dveřník před Trump Tower v New Yorku
Zdroj: Andrew Kelly/Reuters

Město proto čekají v souvislosti s volbami přísná bezpečnostní opatření. Ulice bude hlídat 5 tisíc policistů s automatickými zbraněmi a detektory výbušnin. V metropoli budou nasazeni i agenti tajné služby. Jde o vůbec největší podobné manévry v historii prezidentských voleb.

Poslední průzkumy veřejného mínění jsou velmi těsné. Kubal připomenul, že podpora Hillary Clintonové jak na celonárodní úrovni, tak v klíčových státech klesala. „V úplně posledních dnech se zdálo, že Hillary Clintonová svou pozici poněkud zpevňuje, že se její pád zastavil, a naopak Donald Trump, který se na ni dotahoval, již dosáhl svého stropu,“ uvedl Kubal.

Sledujte speciální vysílání na ČT24
Zdroj: ČT24

OBSE: Trumpovy spekulace škodí demokracii

Co se bude dít bezprostředně po volbách, není jisté. Trump si dlouhodobě stěžuje na údajné manipulace ze strany médií a establishmentu, které mají nadržovat Clintonové. Republikánský kandidát dokonce pohrozil, že v případě porážky nemusí výsledek voleb uznat, což by byl v amerických dějinách bezprecedentní krok.

Na volby ve Spojených státech dohlíží Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Koordinátorka pozorovatelské mise Christine Muttonenová Trumpa zkritizovala za jeho výroky o možném zfalšování výsledků hlasování.

„Takovéto spekulace jsou pro politiku velmi škodlivé,“ řekla Muttonenová rakouské rozhlasové stanici Ö1. „Neoprávněné, plamenné a kontroverzní spekulace vždy oslabují demokracii,“ dodala expertka OBSE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...