Pochybnosti o svém zdraví Clintonová dosud odmítala jako „konspirační teorie“. Po 11. září 2016 se z nich přímo stává jedno z dalších témat voleb. Do kampaně zasáhl Čech žijící v Americe Zdeněk Gažda, který natočil zřejmě nejprobíranější video v pondělních médiích. Clintonová na něm předčasně mizí z newyorské piety a s potížemi nastupuje do vozu.
Po pár hodinách opouští byt své dcery a na dotaz novinářů jen s úsměvem odvětí slova o dobrém pocitu a krásném dni v New Yorku. Až po osmi hodinách lékař oznamuje diagnózu. Clintonovou od pátku trápí lehčí zápal plic, kvůli kterému zrušila cestu do Kalifornie.
Verzi o zápalu plic ovšem věří jen 45 procent voličů, zbytek vrávorání pokládá za něco vážnějšího a vadí mu, jaké tajnosti kolem něj byly.
Trump se zdravotních komplikací své konkurentky – nikoliv poprvé – chytil, i když tentokrát v televizním rozhovoru vyjádřil spíše sounáležitost. Slíbil, že během několika týdnů zveřejní svou zdravotní zprávu s „velmi, velmi podrobnými údaji“. Prohlídku prý absolvoval nedávno.
Události: Jen necelá polovina voličů věří verzi o zápalu plic
„Doufám, že se dá (Clintonová) dohromady, vrátí se do kampaně a uvidíme ji v předvolebních televizních debatách.“
Donald Trump
Je mi lépe, vrátím se během pár dnů, vzkázala Clintonová
V pondělním rozhovoru pro CNN kandidátka uvedla, že se cítí už lépe a plánuje návrat do kampaně během několika dní. Mluvčí Clintonové Nick Merrill později oznámil, že se demokratická kandidátka do volební kampaně vrátí ve čtvrtek.
Clintonová podle svých slov prý podcenila rady doktora, aby si dopřála několik dní klidu. „Prostě jsem si nemyslela, že to bude až takové,“ zmínila. Zatímco ještě o několik desítek hodin své trable spíše skrývala, ve vysílání už byla mnohem sdílnější. „Měla jsem závrať a skutečně na chvíli ztratila rovnováhu, ale když jsem se posadila, uklidnila a napila, hned mi bylo lépe,“ dodala telefonicky.
Loni se z dobrozdání její lékařky svět dozvěděl o tři roky starém otřesu mozku a následné krevní sraženině. Někdejší ministryně zahraničí pak nějakou dobu viděla dvojitě, všechny příznaky ale poté měly odeznít. Zveřejněná zpráva neutajuje ani léky na alergie, stravu a režim cvičení.
A co známe z Trumpova chorobopisu? Až do avizované lékařské zprávy toho není příliš. Energický podnikatel bere každý den nízké dávky aspirinu nebo léky na cholesterol. Přesné údaje ale v krátkém dokumentu z prosince chybí. Jeho lékař v dopise uvedl, že v případě zvolení bude Trump „nejzdravějším člověkem, jaký byl kdy zvolen prezidentem.“ Magnát sám už dříve přiznal, že se pravidelně stravuje ve fast foodech, málo spí a nebere si dlouhé dovolené.
Místo obvyklých myšlenek či názorů si ale tělesného stavu obou kandidátů všímá i tisk. Například Washington Post uvádí, že Clintonová o svém stavu obecně nedávala příliš vědět – a to prý „ztěžovalo voličům udělat si o ní úplný obrázek, včetně zdravotního.“ Podle NBC News je tak jasné, že zdraví obou kandidátů „i vzhledem k jejich věku bude v kampani mnohem bedlivěji sledováno“.
„Pokud by k tomuto nedošlo, zveřejnila by kampaň Clintonové informace o zápalu plic? Jeden důvod proč by Clintonová/Trump měli zveřejnit zdravotní záznamy,“ napsal na Twitteru Adam Nagourney z New York Times.
Server Vox News zase upozorňuje, že spekulace o zdravotním stavu nejsou v historii amerických voleb rozhodně něčím novým. Víme, že řada minulých prezidentů i kandidátů byla mnohem více nemocná, než veřejnost tušila.
Jaké chmury trápí prezidenty?
Kandidáti na amerického prezidenta údaje o svém zdravotním stavu zveřejňují běžně. Až do osmdesátých let sice byli tajnůstkářští, od nominace Ronalda Reagana v roce 1980, kterému tehdy bylo 69 let, je však zveřejňování a následné zkoumání zdravotní anamnézy uchazečů o Bílý dům rutinou.
Reaganův syn mimochodem v pamětech uvedl, že jeho otec v závěru svého druhého funkčního období chvílemi vypadal „nepřítomně a zmateně“ a občas si nemohl vybavit jména. To mohly být projevy počínající Alzeimerovy choroby, o které zřejmě tehdy netušili lékaři ani samotný prezident.
Republikáni od Ronalda Reagana po Mitta Romneyho zveřejňovali detailní zprávy měsíce před volbami nebo nechali na dotazy ohledně svého zdravotního stavu odpovídat své lékaře. John McCain povolil některým novinářům prozkoumat víc než tisíc stran svých zdravotních záznamů.
Lékaři i poradci bývalých amerických prezidentů z obou stran se shodují, že by současní uchazeči měli být mnohem sdílnější. Poukazují mimo jiné právě na jejich poměrně vysoký věk, ve kterém se může zdraví člověka vlivem stresu a námahy z kampaně rychle zhoršit. Voliči mají podle nich právo na mnohem víc informací, než Clintonová i Trump dosud poskytli.
Novinář Anýž z Newsweeku: Clintonová podcenila situaci
Franklin Delano Roosevelt (prezidentem 1933–1945)
Je rekordmanem co do délky úřadování v Bílém domě. V něm strávil celkem 12 let, byl tedy zvolen hned čtyřikrát. O jeho postupující obrně voliči věděli, v kolečkovém křesle se jim ale ukazoval co nejméně. Během čtvrté kandidatury se k utajovaným neduhům přidalo i onemocnění srdce a plic. Roosevelt zemřel několik měsíců po zvolení.
John Fitzgerald Kennedy (1961–1963)
I přes svůj mladistvý vzhled trpěl hormonální poruchou, problémy se zažíváním a úporně ho trvale bolela záda. K tomu se přidaly také nebezpečné kombinace léků. To vše mohlo zhoršit rozhodovací schopnosti muže s prstem na jaderném tlačítku. Veřejně se o tom ale mlčelo. Na rozdíl od Roosevelta ho o život nepřipravilo zdraví, ale projektily při průjezdu Dallasem.
Ronald Reagan (1981–1989)
Ronald Reagan se stal nejstarším nastupujícím prezidentem. V jeho druhém období si jeho blízcí i novináři začali všímat známek senility - například občasné výpadky paměti. Alzheimerova nemoc mu ale byla oficiálně diagnostikována až 6 let po odchodu z funkce.
