Americké volby byly drama až do konce. Podle komentátorů pomohly Donaldu Trumpovi k triumfu jeho nezdolnost, nekonvenční kampaň, ale i postoj FBI k e-mailové aféře. Republikánovi se dařilo ve venkovských a dělnických oblastech, a to i v tradičně demokratických státech. Do Bílého domu ho dostali hlavně méně vzdělaní bílí muži. Jeho rivalce se naopak nepodařilo vyburcovat dost zástupců menšin. Tématu se celý den věnuje vysílání ČT24 včetně dvouhodinového speciálu Nový prezident USA od 20:00.
Trumpův triumf? Miliardáři pomohla „armáda skrytých bílých mužů“
On-line přenos
Volby prezidenta Spojených států
- 23:56
S on-line přenosem se pro tento večer loučíme. Hlavní středeční fakta:
Trump je 45. prezidentem USA. Po sečtení téměř všech hlasů má 290 volitelů proti 228 u Clintonové.
Zisk klíčových států - Floridy, Ohia nebo Severní Karolíny – byl základem jeho úspěchu.
Ve svém povolebním projevu se snažil vystupovat jako sjednotitel. „Je čas, abychom se dali dohromady a spojili jako jeden národ,“ řekl Američanům.
Clintonová uznala porážku a prohlásila, že Trumpovi se „musí dát šance vést tuto zemi“.
Republikáni budou mít zároveň dál většinu v Senátu i Sněmovně reprezentantů.
- 23:48
Svastiky s odkazem na Trumpa se objevily ve Filadelfii
Vášnivé reakce na výsledky voleb přinesly kromě demonstrací na několika místech USA také případy vandalství. V Jižní Filadelfii se na několika místech objevily naspejované svastiky spolu s Trumpovým jménem.
Úřady si všímají toho, že středa je shodou okolností 78. výročím tzv. Křišťálové noci, tedy jednoho z největších nacistických pogromů.
- 23:31
Sčítání senátních voleb téměř u konce
Při rozdělování třetiny senátorských křesel zbývá poslední otazník: stát Louisiana, kde jsou favorité republikáni. Pravděpodobně tak budou mít v horní komoře Kongresu většinu 52 ku 48.
Trump často zdůrazňoval, že jeho zvolení bude dalším brexitem. Stejně jako po britském referendu o EU jsou evropští politici i ekonomové v šoku a nejistotě. Komentátoři mluví o „armádě skrytých Trumpových příznivců“, kteří miliardáře podpořili a utnuli tak veškerá očekávání vycházející z průzkumů, které přisuzovaly Clintonové v naprosté většině případů náskok několika procentních bodů.
Generační rozkol
Na letošních volbách se ukázalo, jak moc je Amerika rozdělená. Rozkol je vidět i mezi generacemi. Clintonová slavila úspěch hlavně u mladých lidí do 29 let. Podle CNN pro demokratku hlasovalo 55 procent z nich, zatímco pro Trumpa jen 37 procent. Američané nad 45 let naopak chtějí většinou miliardáře (53 procent).
Převážná většina žen si přála mít v Bílém domě exministryni zahraničí (54 procent ku 42 procentům pro Trumpa. Mezi muži naopak zvítězil miliardář s 53 procenty – Clintonovou chtělo za prezidentku jen 41 procent.
Trumpa volilo překvapivě hodně Hispánců
Demokraté v kampani sázeli na podporu vysokoškolsky vzdělaných Američanů z měst a příměstských oblastí a také na vysokou volební účast Afroameričanů a dělníků na Středozápadě jako v posledních dekádách. Třeba v předčasném hlasování byla ovšem účast menšin nízká – zřejmě i kvůli časovému limitu a relativně nízkému počtu otevřených volebních místností.
Bělošští dělníci, muži a ženy, zejména ti bez vysokoškolského vzdělání, ve velkém opouštěli stranu (demokraty). Obyvatel venkova přišlo hodně, protože se cítili současnou vládou přehlíženi.
GALERIE
Trump
I když bylo etnické složení voličstva podobné jako před čtyřmi lety, Trump překonal tehdejšího republikánského kandidáta Mitta Romneyho, pokud jde o podporu v převážně bělošských oblastech klíčových států. Právě to vedlo k nebývale dramatickému a překvapivému finále, píše list The Washington Post. Trump si získal srdce celých 60 procent bílých mužů a 54 procent bělošek.
Miliardář také dokázal oslovit větší podíl menšin, než se to podařilo jeho republikánskému předchůdci. Za Trumpa se postavilo 29 procent Hispánců, což je o dva procentní body více než za Romneyho, a 29 procent Asiatů, což bylo o tři procentní body více než pro jeho republikánského předchůdce.
Exit Polls
Naopak Clintonové se u menšin dařilo méně než Obamovi v roce 2012, i když právě boj za jejich práva byl jedním z klíčových témat kampaně bývalé první dámy. Ukazuje se, že v mnoha státech, kde kdysi Obama vyhrál, vítězí Clintonová také, ale s mnohem menším náskokem.
Hispánci podporují Trumpa
Příkladem je třeba Virginie. Celkem tam sice bývalou šéfku diplomacie podpořilo 54 procent zástupců menšin, ovšem u Obamy to bylo před čtyřmi lety 60 procent.
Jedním z překvapení byla i ztráta Floridy ve prospěch Trumpa, protože zde žije početná menšina lidí latinskoamerického původu. Trump přitom během předvolebního souboje neustále zdůrazňoval, že postaví na hranici s Mexikem zeď a všechny nelegální migranty vyhostí.
- Kandidáti dalších stran - Gary Johnson (libertariánská strana) a Jill Steinová (zelení) - podle analýzy agentury AP odčerpali více hlasů Hillary Clintonové než Donaldu Trumpovi. Čtvrtina jejich voličů uvedla, že pokud by se museli rozhodnout pouze mezi Clintonovou a Trumpem, volili by Clintonovou.
Republikán ovládl venkov i tradiční bašty demokratů
Newyorskému miliardářovi pomohly k úspěchu hlavně venkovské oblasti, ale rovněž předměstské oblasti včetně floridské Tampy, kde se přitom očekával triumf Clintonové. Napomoci k tomu mohly i Trumpovy proslovy o tom, jak vrátí Američanům ukradená pracovní místa a upraví smlouvy s Čínou - údajně nevýhodné vůči USA.
Také v dalším důležitém státu Ohiu se potvrdil trend, že magnáta volí hlavně méně vzdělaní běloši. Jeho základna v tamní průmyslové oblasti pozitivně reagovala na Trumpovu kritiku dohod o volném obchodě včetně klíčové severoamerické smlouvy NAFTA, která spojuje Kanadu, USA a Mexiko se snahou omezit obchodní a celní bariéry a liberalizovat obchod. Trump tvrdí, že jde o vůbec nejhorší dohodu v historii, které bere Američanům pracovní místa.
Obdobný scénář se opakoval i v dalších regionech mezi Velkými jezery a Apalačským pohořím. Miliardář porazil svou rivalku i v Pensylvánii, která je tradičně demokratickým státem a před volbami byla podle průzkumů pouze mírně nakloněna ve prospěch Clintonové. Trump vede i v Michiganu, kde miliardář vítězí s přehledem právě v rurálních oblastech.
Do těchto dvou států se na poslední chvíli vydal osobně ve snaze získat nespokojené voliče z řad nezaměstnaných pracovníků zaniklých průmyslových podniků; bodoval tak v celém „dělnickém pásu“ mezi michiganským Detroitem a pennsylvánským Pittsburghem. Pensylvánii přitom dokázal pro republikány naposledy získat George Bush starší v roce 1988.
K takzvané swing states (rozhodujícím státům s nevyhraněným voličstvem) patří také Severní Karolína, kde republikán těžil opět hlavně z vysoké volební účasti na venkově. Napomohla mu zřejmě špatná situace na západě, kde propouštěla řada továren, a zhrzený východ, jenž kdysi býval prosperujícím tabákovým rájem, píše The Washington Post. Před čtyřmi lety prohrál v tomto státě i Obama.
Neprůstřelný Trump
Miliardářovi se během kampaně dařilo po každé ze svých afér otřepat a znovu si získat voliče. Mnozí včetně Clintonové jej obviňovali z nenávistné kampaně – Trump urazil ženy, muslimy, Mexičany i válečného veterána – republikána a neúspěšného kandidáta Johna McCaina.
Rozruch vzbudila v nedávné době hlavně 11 let stará sexistická nahrávka, za kterou se Trump omluvil, nebo některé výroky z prezidentských duelů – ty podle průzkumů prohrál, stejně ale pokračoval ve svém kontroverzním vystupování, a nakonec mu to prošlo.
„Možná, že různé aféry přicházely tak rychle, že to nikdo neměl čas pořádně řešit. Možná má takové charisma, že skandály prostě odrazil. Ať už je důvod jakýkoli, byl neprůstřelný,“ podotýká BBC v komentáři.
Pozice outsidera
O Trumpovi řada lidí říkala, že ani neprojde primárkami, natož aby dostal republikánskou nominaci, vše se ale nakonec stalo. Bojoval i proti silám v jeho vlastní straně. „Prokázal tím svou nezávislost a postavení outsidera v době, kdy velká část americké společnosti nadává Washingtonu,“ míní reportér Anthony Zurcher.
Boj proti současnému establishmentu prosazovali i demokrat Bernie Sanders nebo republikán Ted Cruz, právě Trumpovi se ale s tímto přístupem včetně opakovaného varování před falšováním voleb podařilo uspět.
Vliv FBI
V posledních dnech kampaně se rozdíl mezi oběma kandidáty v průzkumech snižoval, ještě dva týdny před hlasováním byl ale velmi výrazný, upozorňuje BBC s tím, že posun může souviset s kauzou kolem úřadu FBI, jehož ředitel veřejně oznámil, že prošetřuje další e-maily spojené s Clintonovou.
„Zdá se pravděpodobné, že během tohoto období byl Trump schopen úspěšně upevnit svou základnu,“ píše BBC v komentáři. To, že šéf FBI následně oznámil, že Clintonová nebude stíhána, už na věci nic nezměnilo.
Originální kampaň
Trump sázel před volbami na originalitu, rozdával kupříkladu červené kšiltovky a nešetřil heslem „Udělejme z Ameriky opět skvělou zemi“. Miliardář také cestoval do států jako Wisconsin a Michigan, kde se myslelo, že jako republikán nemá šanci.
Upřednostňoval rovněž masivní shromáždění před tradičními menšími projevy a obcházení takzvaně dům po domu. Jeho nekonvenční kampaň kritizovala řada odborníků, zjevně se ale mýlili, pokud jde o její účinky. Trumpa stálo agitování nakonec méně než Clintonovou – ve výsledku to ale nevadilo.