Italská prokuratura rozšířila obvinění ministra vnitra a šéfa protiimigrační Ligy Mattea Salviniho kvůli zablokování migrantů na lodi Diciotti. Kromě nezákonného zadržování osob a zneužití pravomoci je viněn také ze zanedbání výkonu úřadu, píše La Repubblica. K tomu patří i účelové omezování osobní svobody a nátlak na Unii s cílem vynutit si přerozdělování běženců. Salvinimu hrozí až 30 let za mřížemi.
„Podle prokurátorů držel Salvini 177 osob jako rukojmí, jejichž prostřednictvím chtěl EU v rozporu s dublinskou dohodou přinutit k přerozdělení migrantů,“ napsala La Repubblica. Těmito obviněními, vznesenými prokuraturou v sicilském městě Agrigento, se má zabývat speciální justiční orgán, takzvaný ministerský soud, poznamenal deník.
Podle takzvaného dublinského systému by se o migranta měl postarat ten unijní stát, jehož území bylo první, na které tato osoba vstoupila. Salvini přitom v polovině srpna nařídil pustit zachráněné lidi z paluby lodi Diciotti teprve tehdy, až dají další evropské státy najevo ochotu tyto migranty přijmout.
Uprchlíci strávili na lodi italské pobřežní stráže pět dnů na moři a dalších pět dnů v sicilském přístavu Katánie. Z lodi mohli nejprve vystoupit pouze nemocní a nezletilí. Nakonec se Albánie a Irsko rozhodly přijmout každá zhruba dvacet běženců a o zbytek se slíbila postarat italská katolická církev.
Salvini se pře s Macronem o migranty
Od červnového nástupu koaliční vlády Ligy a Hnutí pěti hvězd (M5S) nastoupila Itálie tvrdý protiimigrační kurz a začala vyvíjet tlak na Evropskou unii. Nejdříve bylo odepřeno vplouvání do přístavů civilním záchranářským lodím s migranty na palubě a posléze byly ve Středozemním moři blokovány i vojenské a obchodní lodě se zachráněnými lidmi.
Salvini se ve čtvrtek ostře obořil na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona kvůli jeho středečním kritickým výrokům na adresu Itálie ohledně postupu vůči migrantům. Ten ve středu při návštěvě Dánska podle listu La Repubblica na otázku týkající se výsledku setkání maďarského premiéra Viktora Orbána se Salvinim řekl, že oba tito protiimigračně zaměření politici by v něm měli vidět „svého hlavního oponenta v Evropě“. „Nedaruji nic nacionalistům a těm, kdo hlásají nenávist,“ dodal Macron.
„Od začátku loňského roku bylo na francouzských hranicích s Itálií více než 40 tisíc vrácení (osob), což je na hony daleko od solidarity a přijímání (migrantů),“ prohlásil nyní Salvini. „Macron by měl mít dost slušnosti, aby mlčel a nepoučoval Italy,“ zdůraznil vicepremiér.
Ministři obrany po výhrůžkách Říma podpořili operaci ve Středomoří
Všechny členské státy Evropské unie vyjádřily ve čtvrtek plnou podporu operaci Sophia (EUNAVFOR MED), jejímž úkolem je bojovat ve Středozemním moři proti pašerákům lidí i hledat a zachraňovat migranty v nouzi. Ministři obrany tak reagovali na hrozby Itálie, že pro lodě unijní mise uzavře své přístavy.
Mise, která se zrodila v roce 2015 po neštěstí, při němž zahynulo podle odhadů až osm set migrantů, podle šéfky unijní diplomacie přinesla viditelné výsledky. Jedním z nich je podle ní i to, že počet migrantů plujících ze severní Afriky do Evropy od zahájení činnosti mise klesnul
o 80 procent.
Práci operace Sophia v úterý ocenil také český premiér Andrej Babiš, který během své cesty do Itálie navštívil velitelství námořních sil EUNAVFOR MED v Římě.
Lodě operace Sophia nejen chrání hranice, ale zároveň zachraňují migranty na moři a vozí je právě do Itálie nebo na Maltu. Což těmto dvěma zemím vadí a požadují, aby státy EU nastavily rotační systém přístavů i v dalších členských zemích.
„Solidarita prohlubuje příkopy mezi členskými státy EU. Naposledy vzniklo tvrdé protimigrační spojenectví mezi italským ministrem vnitra Matteem Salvinim a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, kteří jsou známí svoují protiimigrační politikou. Jako svého ideového odpůrce si zvolili francouzského prezidenta Emmanuela Macrona,“ uvedl zpravodaj ČT na Slovensku Lukáš Mathé s tím, že do sporu s Maďarskem se nově dostalo i Švédsko, které maďarskou vládu označilo za nedemokratickou.
Policii může na hranici EU pomoci armáda, navrhuje Rakousko
Rakousko na jednání ministrů obrany navrhlo, aby policii s ostrahou vnějších hranic Evropské unie mohla pomáhat i armáda. „Musíme chránit své hranice efektivně,“ řekl rakouský ministr obrany Mario Kunasek, který je členem protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Podle něj po rakouském návrhu následovala „pozitivní diskuse“. V rakouské praxi se model takzvaných asistenčních nasazení, tedy dočasné spolupráce policie a armády při ochraně hranic, osvědčil, uvedl Kunasek, který proto nevidí důvod, proč by tento model nemohla Vídeň „exportovat“ do EU.
Například německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová či její estonský kolega Jüri Luik jsou ale k návrhu skeptičtí. „Německo má v ústavě jasné rozdělení: ochrana hranic je záležitostí policie,“ řekla agentuře APA von der Leyenová. „Pokud nehrozí vojenský konflikt, může všechno zvládnout policie,“ vyjádřil skepsi k návrhu také Luik.
