Italský ministr vnitra chce sčítat a deportovat Romy. Odporné, reagovala opozice s odkazem na dobu fašismu

Nahrávám video

Italský ministr vnitra Matteo Salvini plánuje sčítání Romů a deportaci těch, kteří nemají potřebné dokumenty. Oznámil to v rámci rozhovoru pro stanici Telelombardia. Opoziční poslanci výroky kritizovali a připomněli, že dějiny Itálie jsou spojeny mimo jiné se sčítáním Židů během druhé světové války. Salvini ale tvrdí, že cílem je pouze chránit děti z romských osad, které jejich rodiče neposílají do školy. A navzdory kritice na svém záměru trvá.

Ministr vnitra nové populistické vlády už během volební kampaně prohlásil, že nechá zavřít všechny nelegálně zřízené romské osady. „Zadal jsem na ministerstvu vypracování složky o romské otázce v Itálii. (Od roku 2011) na to nikdo ani nesáhl a panuje v tom chaos,“ řekl Salvini, který vede protiimigrační stranu Liga.

„Italské Romy si bohužel budeme muset nechat“

Ministr mluvil v televizi o „sčítání“ Romů a jejich „evidenci“. Ti, kteří nemají patřičné dokumenty, budou v rámci dohod mezi státy „vyhoštěni“. „Italské Romy si bohužel budeme muset nechat doma,“ dodal ministr a vicepremiér. Rušení nelegálně zřízených romských osad obsahuje i koaliční program vládních stran. „K dnešnímu dni žije v osadách zhruba 40 tisíc Romů, z nichž je 60 procent nezletilých,“ uvádí dokument.

Nahrávám video

Ještě před hlasováním o důvěře nynější vládě vystoupila v horní komoře doživotní senátorka Liliana Segreová, která přežila holocaust. Ta zdůraznila, že bude proti jakémukoli zákonu namířenému proti Romům. Salviniho plán nyní kritizovali také další politici. „Včera imigranti, dnes Romové, zítra pistole všem,“ píše na Twitteru expremiér Paolo Gentiloni z levicové Demokratické strany (PD).

Dočasný lídr PD Maurizio Martina označil slova ministra vnitra za „odporná“. „Máme-li opravdu přikročit ke sčítáním, začal bych fašisty a rasisty,“ reagoval poslanec PD Matteo Orfini. Z politické levice také zazněla připomínka, že „temná“ minulost Itálie je spojena se sčítáním Židů během fašismu.

„Proti se vyjádřila i koaliční strana Hnutí pěti hvězd, která prohlásila, že jakékoliv sčítání lidu na etnické bázi nepřipadá v úvahu také proto, že to zakazuje italská ústava,“ upozornil redaktor italské veřejnoprávní stanice RAI Josef Kašpar.

Salvini kritiku odmítá. Jeho cílem prý není zřídit samostatný registr Romů a snímat jim otisky prstů, nýbrž ochrana dětí v osadách, které jejich rodiče neposílají do školy. „Sčítání Romů a kontrola veřejných výdajů z rozpočtu. Když to navrhovala levice, bylo to dobré, když to navrhnu já, jsem rasista. Neustoupím, budu pokračovat,“ napsal Salvini na Twitteru.

Krajně pravicové Lize, která dříve byla spíše marginální stranou, dalo v březnových volbách hlas 17 procent voličů. Svůj volební úspěch strana postavila na silné protiimigrační rétorice. Minulý týden začal Salvini uplatňovat tvrdý přístup vůči plavidlům zahraničních nevládních organizací, jež se podílejí na záchraně migrantů, kteří se ve Středozemním moři ocitnou v nouzi.

Itálie minulou neděli odmítla vpustit do svých přístavů loď Aquarius provozovanou humanitárními organizacemi Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée s 629 migranty na palubě. Loď nakonec přijali Španělé, přičemž někteří z uprchlíků budou chtít patrně do Francie.

Nekompromisní kurz vůči imigraci chce stávající italská vláda zachovat. Podle Salviniho by měly lodě italského námořnictva a italské pobřežní stráže operovat blíže u italských břehů. Myslí si také, že do pátracích a záchranných prací ve Středozemí se může zapojit mnohem více zemí – Francie, Španělsko, Portugalsko i státy severoafrické.

Itálie chce být součástí „osy ochotných“

Italské lodě s běženci Itálie stále přijímá. „Konečně nás Němci, Francouzi, Belgičané, Nizozemci, a dokonce i Španělé poslouchají,“ zhodnotil uplatnění nesmlouvavého postoje italský ministr vnitra.

Ve středu se má Salvini setkat se svým rakouským protějškem Herbertem Kicklem. Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce spolu s Itálií a s německým ministrem vnitra Horstem Seehoferem vytvořit „osu ochotných“, tedy skupinu odhodlanou bojovat proti nelegální migraci.

Kvůli sporům mezi Seehoferem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou ohledně navracení migrantů přímo z hranic se v Německu otevřeně mluví o vládní krizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 7 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 5 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 15 hhodinami

Evropský pohled