Další volební pat ve Španělsku. Vyjednávání budou ještě složitější než na jaře

Nahrávám video

Výsledky druhých letošních parlamentních voleb ve Španělsku potvrzují nárůst pravice. Hlasování i tak vyhráli vládní socialisté Pedra Sáncheze, který se stal premiérem loni v červnu po vyslovení nedůvěry vládě lidovců. Druzí skončili lidovci a třetí krajně pravicová strana Vox, která oproti dubnovým volbám získá zhruba dvojnásobek křesel v dolní komoře parlamentu. Ani levicové, ani pravicové strany pravděpodobně nezískaly jasnou většinu.

Socialisté mají v 350členné dolní parlamentní komoře 120 mandátů, dosud jich drželi 123. Lidovci obsadí 88 křesel oproti dosavadním 66. Krajně pravicová strana Vox bude mít 52 poslanců, od dubna jich měla 24.

Druhá největší levicová aliance Unidas Podemos získá 35 křesel, o sedm méně než v minulých volbách, a středopravá Ciudadanos se propadla z 57 mandátů na 10.

Vox se v dubnu stala první krajně pravicovou stranou v dolní komoře parlamentu od pádu frankistické diktatury v zemi v roce 1975, senátora získala po loňských prosincových regionálních volbách v Andalusii.

K výsledku v nedělních volbách už straně Vox gratulovala mimo jiné šéfka francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penová nebo šéf italské krajní pravice Matteo Salvini.

Do parlamentu se dostalo celkem šestnáct uskupení. Posílí i regionální nacionalistické strany, které včetně katalánských separatistů a baskických a galicijských nacionalistů získají 36 křesel.

Dolní komora španělského parlamentu po volbách v listopadu 2019
Zdroj: ČT24/Wikimedia Commons

Zpravodaj ČT: Pat je ještě výraznější

Na opakování voleb tak zdá se prodělal úřadující premiér Pedro Sánchez, který se po dubnových volbách nedokázal domluvit s další stranou na podpoře pro důvěru v dolní komoře.

Nyní bude záležet na králi Felipem VI., který po schůzkách s lídry parlamentních stran rozhodne, koho navrhne na premiéra. Ten pak musí získat důvěru v parlamentu.

Zpravodaj ČT Petr Zavadil poukázal na to, že už první odhady volebních výsledků ukázaly, že patová situace po dubnových volbách, kdy pravicový a levicový tábor byly poměrně vyrovnané, v těchto volbách ještě zesílila.

„Španělské noviny to komentují tak, že Pedru Sanchézovi rozhodně nevyšel ten jeho tah, sázka na předčasné volby. Doufal, že si polepší, že bude mít lepší vyjednávací pozici po těchto volbách na sestavení nějaké stabilnější vlády. Naopak si pohoršil,“ shrnul Zavadil. 

Nynějšímu nárůstu pravicových stran ve Španělsku podle expertů přispěly mimo jiné protesty separatistů v Katalánsku, které zintenzivnily minulý měsíc.

Povolební vyjednávání budou složitější

Hledání podpory pro důvěru nové vládě bude nyní ještě obtížnější, napsal deník La Vanguardia. Žádná skupina potenciálních spojenců nedosáhne na absolutní většinu 176 ve 350členném Kongresu poslanců.

Velká koalice socialistů a pravicové Lidové strany (PP) je zřejmě vyloučená. Odmítá ji šéf socialistů a úřadující premiér Pedro Sánchez i šéf lidovců Pablo Casado. „Uvidíme, co Pedro Sánchez načrtne. Naše programy jsou nekompatibilní,“ prohlásil v noci na pondělí Casado, který tak podle deníku El País „neuzavírá žádné dveře“.

Místopředsedkyně vlády a členka vedení socialistů Carmen Calvová řekla, že socialisté se pokusí sestavit stabilní vládu. Vedení strany se podle ní sejde v úterý v 11:00 SEČ a Sánchez splní svůj předvolební slib, že do 48 hodin po volbách předloží každé z politických stran, s výjimkou krajní pravice, plán na odblokování patové situace.

Zatímco po volbách z 28. dubna měly pravicové strany lidovci, Ciudadanos, Vox a navarrská aliance 150 křesel v dolní komoře, nyní jich mají 152. Levicové strany (socialisté a Unidas Podemos) měly po dubnových volbách 165 křesel, nyní jich mají 158, spolu se stranou Více země (Más País), založenou v září bývalým členem vedení Podemos Íňigem Errejónem.

Socialisté tak budou podle deníku La Vangurdia potřebovat k absolutní většině mimo jiné podporu baskických nacionalistů (PNV) i katalánských separatistů, včetně strany Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr Oriol Junqueras je už dva roky ve vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti a minulý měsíc za to dostal trest 13 let.

Dalším východiskem z patové situace, ale mnohem komplikovanějším, je podle deníku La Vangurdia pro Sáncheze přesvědčit lidovce a některé menší strany, aby umožnily vládu tím, že se hlasování o důvěře na druhý pokus nezúčastní.

Vůdce stramy Vox už oznámil, že nepodpoří žádnou vládu vedenou socialisty. Jak Santiago Abascal uvedl, 3,6 milionu voličů, kteří umožnili straně získat 52 křesel, „hlasovalo pro to, abychom byli v opozici“. A tato opozice bude podle něj „velmi tvrdá“. „Budeme hlasovat proti jakékoli socialistické vládě. Nepodpoříme je a rovněž se nezdržíme hlasování,“ dodal.

Předseda středopravé Ciudadanos rezignoval

Na výrazný propad středopravé Ciudadanos už zareagoval její zakladatel a lídr Albert Rivera. Rezignoval na vedení strany i poslanecký mandát a oznámil odchod z politiky.

Stranu, která se od levého středu postupem času posunula doprava, vedl rodák z Barcelony Rivera od jejího založení v roce 2006. V katalánském problému vystupují Ciudadanos důrazně proti separatistům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští piloti dronů při cvičení rozdrtili Američany, píše WSJ

Vojáci ze Spojených států se letos během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu utkali s ukrajinskými operátory dronů a pro Američany to nedopadlo dobře, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajinské síly snadno odhalily a „zlikvidovaly“ americké vojáky i obrněná vozidla, uvedly zdroje obeznámené s průběhem akce. Toto cvičení spolu s americkými ztrátami v Íránu ukazuje zranitelnost USA vůči dronům, upozorňuje WSJ.
před 4 mminutami

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
11:43Aktualizovánopřed 25 mminutami

V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, jeden mrtvý a několik zraněných

V rotterdamském přístavu v Nizozemí došlo k výbuchu, informuje agentura Reuters s odkazem na tamní policii. Příčina incidentu je podle ní zatím neznámá. Je jeden mrtvý a několik zraněných.
13:47Aktualizovánopřed 37 mminutami

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Osadníci obklíčili domy palestinských rodin, izraelský zásah nezabral

Izraelští osadníci od neděle obléhají dvě palestinské rodiny v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Na palubě ohroženého letadla Trump nechal Rubia či Bessenta

Dva členové kabinetu amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstali při odletu ze summitu NATO v Turecku v letounu, který prezident z bezpečnostních důvodů opustil, informoval zpravodajský server CBS News.
před 4 hhodinami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 5 hhodinami

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.