Výsledky druhých letošních parlamentních voleb ve Španělsku potvrzují nárůst pravice. Hlasování i tak vyhráli vládní socialisté Pedra Sáncheze, který se stal premiérem loni v červnu po vyslovení nedůvěry vládě lidovců. Druzí skončili lidovci a třetí krajně pravicová strana Vox, která oproti dubnovým volbám získá zhruba dvojnásobek křesel v dolní komoře parlamentu. Ani levicové, ani pravicové strany pravděpodobně nezískaly jasnou většinu.
Další volební pat ve Španělsku. Vyjednávání budou ještě složitější než na jaře
2 minuty
Události: Španělské volby řešení politického patu nepřinesly
Socialisté mají v 350členné dolní parlamentní komoře 120 mandátů, dosud jich drželi 123. Lidovci obsadí 88 křesel oproti dosavadním 66. Krajně pravicová strana Vox bude mít 52 poslanců, od dubna jich měla 24.
Druhá největší levicová aliance Unidas Podemos získá 35 křesel, o sedm méně než v minulých volbách, a středopravá Ciudadanos se propadla z 57 mandátů na 10.
Vox se v dubnu stala první krajně pravicovou stranou v dolní komoře parlamentu od pádu frankistické diktatury v zemi v roce 1975, senátora získala po loňských prosincových regionálních volbách v Andalusii.
K výsledku v nedělních volbách už straně Vox gratulovala mimo jiné šéfka francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penová nebo šéf italské krajní pravice Matteo Salvini.
Do parlamentu se dostalo celkem šestnáct uskupení. Posílí i regionální nacionalistické strany, které včetně katalánských separatistů a baskických a galicijských nacionalistů získají 36 křesel.
Dolní komora španělského parlamentu po volbách v listopadu 2019
Zpravodaj ČT: Pat je ještě výraznější
Na opakování voleb tak zdá se prodělal úřadující premiér Pedro Sánchez, který se po dubnových volbách nedokázal domluvit s další stranou na podpoře pro důvěru v dolní komoře.
Nyní bude záležet na králi Felipem VI., který po schůzkách s lídry parlamentních stran rozhodne, koho navrhne na premiéra. Ten pak musí získat důvěru v parlamentu.
Zpravodaj ČT Petr Zavadil poukázal na to, že už první odhady volebních výsledků ukázaly, že patová situace po dubnových volbách, kdy pravicový a levicový tábor byly poměrně vyrovnané, v těchto volbách ještě zesílila.
„Španělské noviny to komentují tak, že Pedru Sanchézovi rozhodně nevyšel ten jeho tah, sázka na předčasné volby. Doufal, že si polepší, že bude mít lepší vyjednávací pozici po těchto volbách na sestavení nějaké stabilnější vlády. Naopak si pohoršil,“ shrnul Zavadil.
Nynějšímu nárůstu pravicových stran ve Španělsku podle expertů přispěly mimo jiné protesty separatistů v Katalánsku, které zintenzivnily minulý měsíc.
GALERIE
Španělské volby
Povolební vyjednávání budou složitější
Hledání podpory pro důvěru nové vládě bude nyní ještě obtížnější, napsal deník La Vanguardia. Žádná skupina potenciálních spojenců nedosáhne na absolutní většinu 176 ve 350členném Kongresu poslanců.
Velká koalice socialistů a pravicové Lidové strany (PP) je zřejmě vyloučená. Odmítá ji šéf socialistů a úřadující premiér Pedro Sánchez i šéf lidovců Pablo Casado. „Uvidíme, co Pedro Sánchez načrtne. Naše programy jsou nekompatibilní,“ prohlásil v noci na pondělí Casado, který tak podle deníku El País „neuzavírá žádné dveře“.
Místopředsedkyně vlády a členka vedení socialistů Carmen Calvová řekla, že socialisté se pokusí sestavit stabilní vládu. Vedení strany se podle ní sejde v úterý v 11:00 SEČ a Sánchez splní svůj předvolební slib, že do 48 hodin po volbách předloží každé z politických stran, s výjimkou krajní pravice, plán na odblokování patové situace.
Zatímco po volbách z 28. dubna měly pravicové strany lidovci, Ciudadanos, Vox a navarrská aliance 150 křesel v dolní komoře, nyní jich mají 152. Levicové strany (socialisté a Unidas Podemos) měly po dubnových volbách 165 křesel, nyní jich mají 158, spolu se stranou Více země (Más País), založenou v září bývalým členem vedení Podemos Íňigem Errejónem.
Socialisté tak budou podle deníku La Vangurdia potřebovat k absolutní většině mimo jiné podporu baskických nacionalistů (PNV) i katalánských separatistů, včetně strany Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr Oriol Junqueras je už dva roky ve vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti a minulý měsíc za to dostal trest 13 let.
Dalším východiskem z patové situace, ale mnohem komplikovanějším, je podle deníku La Vangurdia pro Sáncheze přesvědčit lidovce a některé menší strany, aby umožnily vládu tím, že se hlasování o důvěře na druhý pokus nezúčastní.
Vůdce stramy Vox už oznámil, že nepodpoří žádnou vládu vedenou socialisty. Jak Santiago Abascal uvedl, 3,6 milionu voličů, kteří umožnili straně získat 52 křesel, „hlasovalo pro to, abychom byli v opozici“. A tato opozice bude podle něj „velmi tvrdá“. „Budeme hlasovat proti jakékoli socialistické vládě. Nepodpoříme je a rovněž se nezdržíme hlasování,“ dodal.
Předseda středopravé Ciudadanos rezignoval
Na výrazný propad středopravé Ciudadanos už zareagoval její zakladatel a lídr Albert Rivera. Rezignoval na vedení strany i poslanecký mandát a oznámil odchod z politiky.
Stranu, která se od levého středu postupem času posunula doprava, vedl rodák z Barcelony Rivera od jejího založení v roce 2006. V katalánském problému vystupují Ciudadanos důrazně proti separatistům.
