Další volební pat ve Španělsku. Vyjednávání budou ještě složitější než na jaře

Nahrávám video

Výsledky druhých letošních parlamentních voleb ve Španělsku potvrzují nárůst pravice. Hlasování i tak vyhráli vládní socialisté Pedra Sáncheze, který se stal premiérem loni v červnu po vyslovení nedůvěry vládě lidovců. Druzí skončili lidovci a třetí krajně pravicová strana Vox, která oproti dubnovým volbám získá zhruba dvojnásobek křesel v dolní komoře parlamentu. Ani levicové, ani pravicové strany pravděpodobně nezískaly jasnou většinu.

Socialisté mají v 350členné dolní parlamentní komoře 120 mandátů, dosud jich drželi 123. Lidovci obsadí 88 křesel oproti dosavadním 66. Krajně pravicová strana Vox bude mít 52 poslanců, od dubna jich měla 24.

Druhá největší levicová aliance Unidas Podemos získá 35 křesel, o sedm méně než v minulých volbách, a středopravá Ciudadanos se propadla z 57 mandátů na 10.

Vox se v dubnu stala první krajně pravicovou stranou v dolní komoře parlamentu od pádu frankistické diktatury v zemi v roce 1975, senátora získala po loňských prosincových regionálních volbách v Andalusii.

K výsledku v nedělních volbách už straně Vox gratulovala mimo jiné šéfka francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penová nebo šéf italské krajní pravice Matteo Salvini.

Do parlamentu se dostalo celkem šestnáct uskupení. Posílí i regionální nacionalistické strany, které včetně katalánských separatistů a baskických a galicijských nacionalistů získají 36 křesel.

Dolní komora španělského parlamentu po volbách v listopadu 2019
Zdroj: ČT24/Wikimedia Commons

Zpravodaj ČT: Pat je ještě výraznější

Na opakování voleb tak zdá se prodělal úřadující premiér Pedro Sánchez, který se po dubnových volbách nedokázal domluvit s další stranou na podpoře pro důvěru v dolní komoře.

Nyní bude záležet na králi Felipem VI., který po schůzkách s lídry parlamentních stran rozhodne, koho navrhne na premiéra. Ten pak musí získat důvěru v parlamentu.

Zpravodaj ČT Petr Zavadil poukázal na to, že už první odhady volebních výsledků ukázaly, že patová situace po dubnových volbách, kdy pravicový a levicový tábor byly poměrně vyrovnané, v těchto volbách ještě zesílila.

„Španělské noviny to komentují tak, že Pedru Sanchézovi rozhodně nevyšel ten jeho tah, sázka na předčasné volby. Doufal, že si polepší, že bude mít lepší vyjednávací pozici po těchto volbách na sestavení nějaké stabilnější vlády. Naopak si pohoršil,“ shrnul Zavadil. 

Nynějšímu nárůstu pravicových stran ve Španělsku podle expertů přispěly mimo jiné protesty separatistů v Katalánsku, které zintenzivnily minulý měsíc.

Povolební vyjednávání budou složitější

Hledání podpory pro důvěru nové vládě bude nyní ještě obtížnější, napsal deník La Vanguardia. Žádná skupina potenciálních spojenců nedosáhne na absolutní většinu 176 ve 350členném Kongresu poslanců.

Velká koalice socialistů a pravicové Lidové strany (PP) je zřejmě vyloučená. Odmítá ji šéf socialistů a úřadující premiér Pedro Sánchez i šéf lidovců Pablo Casado. „Uvidíme, co Pedro Sánchez načrtne. Naše programy jsou nekompatibilní,“ prohlásil v noci na pondělí Casado, který tak podle deníku El País „neuzavírá žádné dveře“.

Místopředsedkyně vlády a členka vedení socialistů Carmen Calvová řekla, že socialisté se pokusí sestavit stabilní vládu. Vedení strany se podle ní sejde v úterý v 11:00 SEČ a Sánchez splní svůj předvolební slib, že do 48 hodin po volbách předloží každé z politických stran, s výjimkou krajní pravice, plán na odblokování patové situace.

Zatímco po volbách z 28. dubna měly pravicové strany lidovci, Ciudadanos, Vox a navarrská aliance 150 křesel v dolní komoře, nyní jich mají 152. Levicové strany (socialisté a Unidas Podemos) měly po dubnových volbách 165 křesel, nyní jich mají 158, spolu se stranou Více země (Más País), založenou v září bývalým členem vedení Podemos Íňigem Errejónem.

Socialisté tak budou podle deníku La Vangurdia potřebovat k absolutní většině mimo jiné podporu baskických nacionalistů (PNV) i katalánských separatistů, včetně strany Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr Oriol Junqueras je už dva roky ve vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti a minulý měsíc za to dostal trest 13 let.

Dalším východiskem z patové situace, ale mnohem komplikovanějším, je podle deníku La Vangurdia pro Sáncheze přesvědčit lidovce a některé menší strany, aby umožnily vládu tím, že se hlasování o důvěře na druhý pokus nezúčastní.

Vůdce stramy Vox už oznámil, že nepodpoří žádnou vládu vedenou socialisty. Jak Santiago Abascal uvedl, 3,6 milionu voličů, kteří umožnili straně získat 52 křesel, „hlasovalo pro to, abychom byli v opozici“. A tato opozice bude podle něj „velmi tvrdá“. „Budeme hlasovat proti jakékoli socialistické vládě. Nepodpoříme je a rovněž se nezdržíme hlasování,“ dodal.

Předseda středopravé Ciudadanos rezignoval

Na výrazný propad středopravé Ciudadanos už zareagoval její zakladatel a lídr Albert Rivera. Rezignoval na vedení strany i poslanecký mandát a oznámil odchod z politiky.

Stranu, která se od levého středu postupem času posunula doprava, vedl rodák z Barcelony Rivera od jejího založení v roce 2006. V katalánském problému vystupují Ciudadanos důrazně proti separatistům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli.
před 30 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 20 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 20 lidí včetně několika dětí, oznámily večer úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francouzský premiér slíbil řešení krize ve školství do konce října

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
08:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
14:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 4 hhodinami

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.