Le Penová změnila stranu svého otce a dotáhla ji k historickému úspěchu

3 minuty
Události: Půl století Národní fronty ve Francii
Zdroj: ČT24

Francouzští nacionalisté slaví významné výročí, velké oslavy ale neplánují. Přesně před padesáti lety založil Jean–Marie Le Pen Národní frontu. Vliv uskupení v posledních letech roste. Marine Le Penová, dcera a nástupkyně původního předsedy, se však snaží minulost spojenou se svým otcem příliš nepřipomínat.

V době svého vzniku byla Národní fronta stranou ultranacionalistickou a populistickou s otevřenými rasistickými a antisemitskými postoji, připomněl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Dodal, že do nejužšího vedení patřili členové antifašistického odboje i kolaboranti.

Zakladatel strany Jean-Marie Le Pen byl za trivializování holocaustu a výroky o tom, že plynové komory byly jen detailem druhé světové války, odsouzen. Stal se také terčem atentátu, ale slovník přesto nezměnil. Navíc před dvaceti lety šokoval, když se dostal do druhého kola prezidentských voleb.

Otec versus dcera

Stranu, včetně názvu, začala měnit teprve jeho dcera Marine, a to k nelibosti otce zakladatele. „Marine Le Penová naznačila, že chce změnit název strany Národní fronty. Tuto iniciativu považuji za sebevražednou,“ řekl k tomu už před časem Jean-Marie Le Pen; jeho dcera se do čela Národní fronty postavila v roce 2011 a o sedm let později skutečně změnila její název na Národní sdružení. 

Nová předsedkyně pokračuje v protiimigrační politice a prosazuje návrat k tradičním hodnotám. V sociální oblasti se však z pravicové politiky nízkých daní zcela přeorientovala na podporu lidi s nízkým příjmem. 

„Opravdu se zajímá o problémy Francouzů a těch máme dost, jako klesající kupní síla a naopak rostoucí ceny pohonných hmot, což na obyvatele tohoto regionu velmi dopadá,“ řekla k tomu prezidentka regionální pobočky Národního sdružení Edwige Diazová. 

Vzhůru k úspěchu

Le Penová se už dvakrát se dostala do druhého kola prezidentského klání. Ve volbách do valné většiny místních zastupitelstev přesto kandidáti krajní pravice zatím podporu Francouzů nemají. „Pravici a levici se daří spojit proti nám, aby nás porazili, ale daří se nám, postupně stoupáme stále výš,“ řekla k tomu Marine Le Penová v říjnu 2018.

Historický úspěch se Národnímu sdružení podařil až v letos v podobě zisku 89 křesel v parlamentu. Příznivci sdružení se také otevřeně radují z vítězství populistů ve Švédsku a Itálii a čekají na svou šanci v příštích prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, tvrdí mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
05:53AktualizovánoPrávě teď

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 27 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 46 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...