Strana Marine Le Penové se dohodla s ruským věřitelem, dluží mu devět milionů eur

Francouzské uskupení Národní sdružení, dříve známé jako Národní fronta, potýkající se s finančními potížemi, dospělo k dohodě s ruskou firmou, která ji zažalovala u moskevského soudu kvůli nesplacení půjčky ve výši přibližně devíti milionů eur (asi 240 milionů korun). Oznámila to ve středu agentura AFP s odvoláním na mluvčího moskevského soudu.

Podle něj obě strany po předběžném jednání soudu s účastí právního zástupce strany Marine Le Penové dospěly k dohodě, kterou soudce schválil. Dokument upřesňující a potvrzující dosaženou dohodu má soud zveřejnit během pěti pracovních dnů.

Pokladník Národního sdružení Wallerand de Saint Just nebyl ochoten se k věci vyjádřit. Podle AFP jde o další epizodu v aféře okolo „ruské půjčky“, kterou si tehdejší Národní fronta vzala v roce 2014, původně u První česko-ruské banky. Tu založily v roce 1996 skupina IPB a ruská banka Vozrožděnije.

Po pádu IPB přešla První česko-ruská banka do rukou ČSOB a následně České konsolidační agentury, od které ji koupili lidé napojení podle analytiků na plynárenský kolos Gazprom. Odhalení „ruské půjčky“ Národní frontě ve své době vyvolalo podezření, že Kreml chce podporovat uskupení Le Penové kritizující západní sankce uvalené proti Rusku kvůli anexi Krymu a propuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

Francouzské banky nám nebyly ochotny půjčit peníze, uvedla strana

Národní fronta se tehdy hájila, že si musela vzít půjčku u ruského ústavu, protože francouzské banky jí nebyly ochotny úvěr poskytnout. Na počátku loňského prosince ruská firma Aviazapčast, která úvěr zdědila, zažalovala Národní sdružení u ruské justice kvůli nesplacení dluhu.

Firma se podle webu moskevského arbitrážního soudu domáhala částky 639 milionů rublů (asi 220 milionů korun). Požadovaná suma podle téhož webu nyní činí více než 734 milionů rublů (asi 253 milionů korun). Ani soud, ani strany sporu toto zvýšení nevysvětlily.

První česko-ruská banka skončila v červenci 2016, připomněla AFP a dodala, že půjčku ještě dříve postoupila ruskému podniku pronajímajícímu automobily Conti, odkud přešla do rukou firmy Aviazapčast, kterou řídí bývalí ruští vojáci a která se zaměřuje na náhradní díly pro letadla.

Národnímu sdružení hrozí vážné finanční potíže ve vlasti, pokud bude 16. června odsouzeno za financování své kampaně při parlamentních volbách v roce 2012. Francouzský stát požaduje od strany skoro 11,6 milionu eur (asi 308 milionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...