Élisabeth Borneová

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérem dosavadního ministra školství Gabriela Attala a pověřil ho sestavením vlády. Informaci médií potvrdil Elysejský palác. Čtyřiatřicetiletý Attal působil v minulosti mimo jiné i jako mluvčí vlády. V čele kabinetu nahradí Élisabeth Borneovovu, která v pondělí rezignovala. Svému nástupci již v pařížském paláci Matignon moc formálně předala.

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v pondělí rezignovala na funkci. Prezident Emmanuel Macron, který o chystaných změnách v kabinetu hovořil už koncem loňského roku, její demisi přijal, informují tiskové agentury. Borneová povede kabinet v demisi až do jmenování nového předsedy vlády. Podle agentury AFP se jako o možném budoucím premiérovi nejčastěji hovoří o 34letém ministru školství Gabrielu Attalovi.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou hovořil o tendru na dostavbu jaderných reaktorů nebo o migrační problematice. Pavel to uvedl po jednání s předsedkyní vlády v Paříži před budovou Národního shromáždění, kde se setkal s jeho předsedkyní Yaël Braunovou-Pivetovou. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle Pavla chystá příští rok navštívit Česko.

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Jedenáct rukojmí, která v pondělí propustilo teroristické palestinské hnutí Hamás, dorazilo s pomocí pracovníků Červeného kříže do Izraele, píše agentura Reuters. Izrael a Hamás se také dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil. Podle palestinského hnutí se novou dohodu podařilo vyjednat za zprostředkování Kataru a Egypta. Pravidla podle teroristické skupiny platí stejná jako při dosavadním příměří.

Francie si v pondělí připomněla nejkrvavější atentát svých dějin. Před osmi lety zaútočilo teroristické komando takzvaného Islámského státu na několika místech v Paříži. Při hromadné střelbě a výbuších zahynulo 130 nevinných obětí. Policie zlikvidovala sedm teroristů. Jediného útočníka, který přežil, a jeho devatenáct kompliců soud vloni odsoudil v procesu století.

Do pochodů proti antisemitismu, které se v neděli konaly ve francouzských městech, se zapojilo více než 182 tisíc lidí. Podle agentury AFP to uvedlo ministerstvo vnitra a policie. Největší akce byla v Paříži, kde do ulic vyšlo asi 105 tisíc demonstrantů. Pařížský průvod svolali předsedové obou komor francouzského parlamentu a zúčastnila se ho řada politiků, včetně premiérky Élisabeth Borneové.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kvůli vraždě učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Napětí mezi Paříží a pětimilionovou muslimskou menšinou v zemi roste, muslimy pobouřil třeba nedávný zákaz nošení abájí ve školách. Zabránit radikalizaci má pomoci předloňský zákon o náboženském separatismu, který vedl k uzavření některých mešit a který přináší větší dohled úřadů nad aktivitami muslimů. Podle kritiků z řad věřících i levicových politiků ale jen umožnil další diskriminaci.

Vojáci v západoafrickém Gabonu podle tiskových agentur oznámili anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci deklarovali převzetí moci v televizi a později prohlásili, že dočasnou hlavou státu se stane jeden z generálů. Úřady dříve během dne vyhlásily, že prezidentský úřad obhájil Ali Bongo. České ministerstvo zahraničí eviduje v zemi jednu českou občanku, která tam pobývá dlouhodobě. Za poslední tři roky jde už o osmý vojenský převrat v některé z bývalých francouzských kolonií.

Francie v pátek slaví dobytí Bastily 14. července 1789, které je považováno za začátek Velké francouzské revoluce. Prezident Emmanuel Macron zahájil v centru Paříže vojenskou přehlídku u příležitosti tohoto státního svátku. Čestným partnerem oslav je letos Indie, kterou zastupuje premiér Nárendra Módí. Český prezident Petr Pavel považuje dobytí Bastily za základ moderní demokracie. Uvedl to při návštěvě na francouzské ambasádě.

O úmrtí Milana Kundery rozsáhle informují mnohé francouzské deníky. List Libération má černobílou fotografii českého literáta na celé titulní straně. „Česko-francouzský romanopisec zemřel v úterý v Paříži ve věku 94 let. Zanechává po sobě dílo prodchnuté svobodou a kousavým humorem,“ napsal deník.

Francie od úterní smrti sedmnáctiletého mladíka, kterého při silniční kontrole zastřelil policista, čelí masivní vlně nepokojů. Situace v noci na pondělí byla podle oproti předcházejícím dnům klidnější. Objevila se zpráva, že při hašení zapáleného auta zemřel v noci na pondělí 24letý hasič na pařížském předměstí Saint-Denis. Hasičský sbor později uvedl, že smrt s nepokoji zřejmě nesouvisí.

Ve Francii pokračují čtvrtým dnem nepokoje, které spustilo zastřelení mladíka policistou při silniční kontrole. Policie v pátek večer rozhání protest na pařížském náměstí Svornosti, střety demonstrantů s policisty vypukly v Lyonu, kde strážníci proti davu použili slzný plyn. Rabování obchodů bylo hlášeno z Grenoblu i Marseille, informuje zpravodajský web Le Figaro. V souvislosti s výtržnostmi zahynuli dva lidé.

V pařížském 5. obvodu zazněl silný výbuch, několik domů bylo vážně poškozeno, zhroutila se budova americké hudební školy. Na místě je cítit plyn, uvedla BFM TV. Podle stanice jsou čtyři lidé v ohrožení života a zraněných je nejméně 37. Pátrání po dvou pohřešovaných bude pokračovat i v noci. Na místě zasahovalo až 325 hasičů, plameny jsou už ale pod kontrolou, uvedl ministr vnitra Gérald Darmanin ve vysílání BFM TV. Město zřídilo středisko pro lidi, kteří se museli evakuovat. Příčina neštěstí zatím není jasná.

Ve východofrancouzském Annecy ve čtvrtek ráno útočník pobodal pět lidí, z toho čtyři děti, informovala agentura Reuters s odkazem na policii. Dvě děti a dospělý jsou v ohrožení života. Policie muže zadržela, uvedla agentura AFP s odkazem na své zdroje. Francouzský prezident Emmanuel Macron útok odsoudil jako zbabělý, národ je podle něj v šoku. Stav pěti zraněných byl i ve čtvrtek večer vážný.

Na francouzskou vládu se snesla další kritika, že nenaslouchá svým občanům, tentokrát kvůli explicitní sexuální scéně v novém románu ministra financí Bruna Le Mairea, uvedl list The Guardian. Lechtivá pasáž v knize s názvem Fugue Américaine (Americká fuga) vyvolala posměch i pobouření opozice a protestující proti důchodové reformě inspirovala k vytvoření protivládních hesel a graffiti.

Čeští politici z konzervativní i liberální části spektra nepovažují za zásadní problém, když se francouzská kolegyně nechá vyfotit pro pánský časopis. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti) ovšem musí politik, který zvolí takový způsob svého zviditelnění, počítat s tím, že na to nějak zareagují voliči. Bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek míní, že se společnost vyvíjí a dříve nepředstavitelné věci jsou dnes přijatelné. Richterová a Bělobrádek diskutovali o hranicích politického vkusu a kultury v Událostech, komentářích.

Francii v úterý zasáhlo desáté kolo stávek proti důchodové reformě, která zvyšuje věk odchodu do penze o dva roky. Protestující ráno přerušili železniční dopravu a zablokovali silnice u Rennes a Nantes. Stávky v přepravním, leteckém a energetickém sektoru dopadají na veřejnou infrastrukturu. Studenti některých univerzit se kvůli barikádám nemohli dostat do kampusů. V ulicích hlídkuje rekordních třináct tisíc policistů, z toho přes pět tisíc v Paříži. Demonstrace provázejí násilnosti od chvíle, kdy vláda protlačila zákon bez hlasování parlamentu.

Při protestech proti francouzské důchodové reformě zadržela policie ve čtvrtek a v noci na pátek 457 lidí, zranění utrpělo 441 policistů, informoval v pátek francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Počty zadržených a zejména zraněných jsou vyšší než při posledních protestech. V západofrancouzském Bordeaux podle deníku Le Monde hořela část radnice, kde měl být v úterý uvítán britský král Karel III. – jeho návštěva se ale nakonec odkládá. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová označila násilnosti za nepřijatelné. Násilí odsoudil i prezident Emmanuel Macron.

Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který jí umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců. Neuspěl ani druhý opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN, ten podpořilo jen 94 poslanců). Neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.

Centristický klub francouzských poslanců Liot předložil návrh na vyslovení nedůvěry francouzské vládě premiérky Élisabeth Borneové. Poslancům vadí předložená důchodová reforma. Pod návrhem jsou podle agentury AFP podepsaní i členové levicových klubů. Poslanci tak reagují na čtvrteční krok francouzské vlády, která aplikovala článek ústavy, díky němuž může být schválen zákon i bez hlasování poslanců.

Odpůrci plánované důchodové reformy ve Francii zahájili šestý den „mobilizace“. Podle úřadů demonstrovalo rekordních 1,28 milionu lidí. Zemi tak opět zachvátila vlna stávek, protestů a silničních blokád. Do akcí se zapojili učitelé, popeláři nebo zaměstnanci ve veřejné dopravě. Odboráři navíc blokují dodávky pohonných hmot. Podle vládního návrhu by se věk odchodu do penze posunul o dva roky na 64 let.

Francii zasáhla druhá letošní generální stávka proti důchodové reformě. Protest ovlivnil výrobu elektřiny, zrušil výuku na některých školách a zastavil veřejnou dopravu. Reformu na začátku ledna představila francouzská vláda. Plánuje mimo jiné postupně posunout hranici odchodu do důchodu o dva roky na 64 let. Podle policejních odhadů proti navrhované legislativě demonstrovalo víc než milion lidí.

Peking hrozí zavedením protiopatření vůči státům, které zpřísňují podmínky pro vstup do země osobám z Číny. Ta se potýká s bezprecedentním nárůstem počtu nakažených covidem-19 poté, co v prosinci náhle zrušila většinu opatření. Čína viní tyto státy z manipulace s pandemickými pravidly z politických důvodů. Země kritiku odmítají. Informuje o tom britský The Guardian.