Francie v pátek slaví dobytí Bastily 14. července 1789, které je považováno za začátek Velké francouzské revoluce. Prezident Emmanuel Macron zahájil v centru Paříže vojenskou přehlídku u příležitosti tohoto státního svátku. Čestným partnerem oslav je letos Indie, kterou zastupuje premiér Nárendra Módí. Český prezident Petr Pavel považuje dobytí Bastily za základ moderní demokracie. Uvedl to při návštěvě na francouzské ambasádě.
Francie si připomněla pád Bastily vojenskou přehlídkou
Události: Svátek dobytí Bastily provází přísná opatření (zdroj: ČT24)
V doprovodu náčelníka generálního štábu Thierryho Burkharda projel prezident kolem Vítězného oblouku, který obklopovala seřazená nejmodernější vojenská technika. Na Macrona pak na bulváru Champs-Élysées čekala premiérka Élisabeth Borneová, členové vlády a indický premiér.
Po bulváru Champs-Élysées postupně prošlo 5100 mužů a žen v uniformách a defilovalo 157 vozidel, 62 motorek a 200 koní republikánské gardy. Přehlídku zahájil průlet letadel a zakončil ji přelet vrtulníků. Novinkou bylo vystoupení orchestru složeného z hudebníků ze 14 zemí, podle listu Le Monde například z Česka, Kanady a Německa.
Akce se ve Francii účastnila Ústřední hudba Armády ČR, sdělila ČTK Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení českého generálního štábu. „Všichni jsme cítili hrdost na to, že můžeme v uniformách svých států reprezentovat nejen armádu, ale reprezentovali jsme Českou republiku, naši kulturu,“ řekl nadporučík Jan Pohořalý.
Poprvé se průvodu zúčastnilo 200 špičkových sportovců z praporu Joinville. Paříž tak upozornila na pořadatelství olympijských her v Paříží v roce 2024.
Prezident Emmanuel Macron na přehlídce v Paříži
Při letošní vojenské přehlídce se představilo 68 letadel, vedle francouzských jednotek se zapojily dva stroje Typhoon britské armády a dvě stíhačky F16 belgického letectva.
Účast těchto evropských partnerů připomíná společnou službu na misích Severoatlantické aliance v Pobaltí, sdělilo francouzské ministerstvo obrany v detailech o přehlídce.
Francouzská premiérka Borneová a indický premiér Módí
Čestným hostem letošních oslav je Indie. Macron v pátek ráno premiérovi Naréndrovi Módímu udělil Řád čestné legie, na závěr dne spolu měli naplánovanou večeři. Módího návštěvu ve Francii provází oznámení o prohloubení spolupráce. „Ať jde o klimatickou změnu, globální obchod, nebo boj s terorismem a radikalismem, svět se zajímá o indické zkušenosti,“ prohlásil Módí.
Francouzská média si všímají nákupu 26 stíhacích letounů Rafale, který ve čtvrtek schválilo Dillí. Obě země se tento týden dohodly též na obrysech společné výroby ponorek Scorpène indickou firmou MDL (Mazagon Dock Shipbuilders) a francouzské Naval Group, píše AFP.
Francouzská armáda má 275 tisíc mužů a země je jednou z pěti jaderných mocností. Přesto francouzská armáda není největší v Evropě, tou je aktuálně armáda ukrajinská, uvedla televize BFM TV.
Paříž si připomíná pád Bastily
Posílená bezpečnostní opatření
Na zajištění bezpečnosti státního svátku je letos vyčleněn mimořádný počet policistů a četníků, protože vláda se obává podobných násilností, ke kterým došlo při nedávných nepokojích ve francouzských městech. Na pořádek také poprvé dohlížejí i obrněná vozidla, vrtulníky a speciální jednotky.
V pohotovosti bude od čtvrtka do soboty 45 tisíc policistů a četníků. V Paříži a jejím bezprostředním okolí je na deset tisíc strážců zákona, kteří se zaměří na problematické čtvrti. V pohotovosti bude každý z večerů také čtyřicet tisíc hasičů, aby případně zasáhli při požárech popelnic a automobilů zapálených demonstranty.
Zpravodaj ČT Šmíd k francouzským oslavám výročí dobytí Bastily (zdroj: ČT24)
„Ničeho se nebojíme, prostě jsme jen opatrní,“ uvedl pařížský policejní prefekt Laurent Nuñez a vyjádřil politování nad tím, že výtržnosti jsou „bohužel tradiční součástí oslav“ 14. července. Francouzský prezident Emmanuel Macron už ve středu varoval, že proti výtržníkům se bude zasahovat „s největší přísností“.
Zvláštní pozornost budou policisté a četníci věnovat regionu Île-de-France, který obklopuje Paříž, severu Francie a okolí Lyonu. Právě v těchto místech byly nepokoje po smrti mladíka, zastřeleného při dopravní kontrolě, nejbouřlivější. Po celé Francii bude také až na výjimky omezena povrchová hromadná doprava, autobusy a tramvaje ukončí provoz ve 22 hodin.
Mnohé obce kvůli obavám z dalších násilností zrušily plánované ohňostroje, oslavy nebo hasičské bály. Veřejná správa, její budovy a představitelé, se totiž v uplynulých dvou týdnech staly častým terčem výtržníků.
Vláda v obavách z násilností již dříve zakázala prodej a manipulaci se zábavní pyrotechnikou, výjimku mají profesionálové. Od osudné dopravní kontroly 27. června policisté zabavili 150 tisíc odpalovacích zařízení pro světlice, které výtržníci používají k útokům na policisty. Zástupci prodejců pyrotechniky ale krok vlády kritizují, vede podle nich jen k rozmachu černého trhu. Obchodování se podle nich přesouvá na sociální sítě Snapchat a Telegram.
Letos bylo před státním svátkem zapáleno méně aut než loni
Výtržníci ve Francii v noci na pátek zapálili 218 aut, o třetinu méně než loni v předvečer státního svátku 14. července. Policie kvůli nepokojům zadržela 97 lidí, tři policisté byli zraněni. Celkově si ministerstvo vnitra podle agentury AFP noc pochvaluje jako nebývale klidnou.
„Děkuji bezpečnostním a záchranným složkám, které byly v noci v pohotovosti. Díky jejich masivnímu nasazení mohly oslavy po celé Francii proběhnout normálně. Zaznamenali jsme pokles počtu případů výtržností ve srovnání s rokem 2022,“ napsal na Twitteru ministr vnitra Gérald Darmanin.
Tři zranění policisté jsou podle ministerstva vnitra velkým úspěchem, loni bylo zraněných jen během první noci oslav více než desetkrát tolik. Úřady zaznamenaly 23 případů použití pyrotechniky proti bezpečnostním složkám, loni to bylo 180 případů. Kvůli obavám z jejich zneužití vláda již z kraje týdne zakázala prodej a manipulaci s ohňostroji. Pařížská policejní prefektura v pátek informovala o 65 zadržených výtržnících, loni jich bylo pětkrát tolik.
Pavel: Dobytí Bastily je základ moderní demokracie
Dobytí Bastily považuje český prezident Pavel za základ moderní demokracie. „Je symbolem boje lidí za svobodu a rovná práva. Touha po nich se od té doby nezměnila,“ uvedl.
Připomněl, že Francie jako první země uznala samostatné Československo, na což Češi nikdy nezapomenou. V Paříži pak pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk poprvé mluvil o vytvoření samostatného státu. Díky podpoře Francie je podle Pavla Česko také členem EU i NATO.
Francouzský velvyslanec Alexis Dutertre vyzdvihl dlouholeté vzájemné vztahy. „Francie a ČR sdílejí dnes několik přesvědčení – v Evropě není místo pro ruské imperiální fantazie. Podpora Ukrajiny bude pokračovat tak dlouho, dokud to bude potřeba pro dosažení trvalého míru,“ uvedl.