Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.
Státníci se ve středu sešli během přibližně dvě hodiny trvající návštěvy českého prezidenta v Elysejském paláci, kde po společném prohlášení pro média jednali mezi čtyřma očima. Podle Pavla diskutovali nejen o zahraničněpolitických otázkách, ale také o česko-francouzské spolupráci na poli energetiky, kultury a vědy.
„Vážím si otevřenosti, s níž jsme jednání vedli. Bylo to praktické naplnění argumentu, že naše vztahy jsou na vysoké úrovni, a to nejen v oblastech, které se týkají současných problémů, jako je ruská invaze na Ukrajině, situace na Blízkém východě nebo v oblasti Sahelu, ale i co se týče spolupráce v energetice, rozšiřování Evropské unie či migrace, prohlásil po schůzce Pavel.
„S Francií sdílíme pohled, že musíme podporovat Kyjev i nadále, protože nevidíme jinou a lepší alternativu,“ řekl český prezident s tím, že státníci během schůzky nemluvili o žádné konkrétní pomoci. Francie v minulosti poskytla Ukrajině vojenské vybavení včetně děl Caesar, systémů protivzdušné obrany, radarů a munice.
Česká republika byla jednou z prvních zemí, které bránící se Ukrajině poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Vedle přímých dodávek z armádních skladů či zásob firem tuzemského obranného průmyslu podporuje Kyjev i uzavíráním dohod o opravách obrněné techniky.
Francie je jedním z největších investorů v Česku
Český prezident před jednáním pronesl, že Francie a Česká republika si uvědomují rizika spojená s případným úspěchem ruské agrese vůči Ukrajině: „V důsledku agrese ruského prezidenta Vladimira Putina máme velmi blízký názor na význam rozšíření Evropské unie o další země.“
Francie je podle něho významným českým obchodním partnerem, jelikož je jedním z pěti největších investorů v tuzemsku. „Naše nabídka dlouhodobého partnerství platí jak ohledně jaderné energie, tak i vysokorychlostní železnice, ale rovněž na poli kultury či vědy,“ řekl před schůzkou francouzský prezident Pavlovi.
Pavla ve čtvrtek čeká setkání s premiérkou
Česká hlava státu zdůraznila, že Francie a Česko jsou strategickými partnery v řadě mezinárodních organizací, jako je třeba Evropská unie nebo NATO. Macron před jednáním připomněl, že Pavel jako velitel praporu v roce 1993 zachránil francouzskou jednotku v Bosně a je držitelem nejvyššího francouzského vojenského vyznamenání Kříž za chrabrost.
Pavel se odpoledne setkal s vedením projektu malého modulárního reaktoru NUWARD konsorcia francouzských společností. Poté navštívil krajany na českém velvyslanectví v Paříži a večer s bývalou první dámou Dagmar Havlovou slavnostně odhalil lavičku Václava Havla. Pásku přestřihli spolu s náměstkem pařížské starostky pro zahraniční věci Arnaudem Ngatchou.
Před českým velvyslanectvím nyní stojí dvě křesílka s kulatým stolkem, který tradičně obepíná vzrostlý strom. Instalace je vyrobena ze dřeva, kovu a na opěrkách křesel doplněna o dvě červená skleněná srdce a zelené baňky. „Bez porozumění a vzájemného dialogu nemůže žádná společnost fungovat. Ani ta česká, ani ta francouzská,“ řekla hlava státu.
Zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd v poledne zdůraznil, že Pavel by se měl ve čtvrtek setkat s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou. „To, že se Pavel setká s Macronem a ve čtvrtek s Borneovou v době francouzské vládní krize, která následuje po novém imigračním zákonu, je důkazem výborných vztahů mezi Českou republikou a Francií,“ okomentoval setkání Šmíd. Pavla podle informací ČTK ve čtvrtek čeká Pavla i schůzka s předsedkyní Národního shromáždění Yaël Braunovou-Pivetovou.
Vztahy Česka s Francií jsou v dobrém stavu, tvrdí expertka
Eliška Tomalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedla, že Pavlova návštěva je rámována především otázkou postoje vůči Ukrajině. „Tam se pozice obou zemí sbližují, ať už je to prioritizací tohoto tématu, nebo snahami Ukrajinu dlouhodobě podporovat. V oblasti Blízkého východu je to horší,“ vysvětlila s tím, že Česko je jednoznačně proizraelské, zatímco francouzský postoj je rozpolcený mezi podporou Palestiny a Izraele.
Česko-francouzské vztahy jsou podle ní na dobré úrovni. „Prošly si dlouhým vývojem. Máme společná témata, a to třeba v oblasti energetiky. Vždy rádi zdůrazňujeme, že stavíme na silných kulturních základech, a to například ohledně spolupráce v rámci vědy. Francie je pro Česko také dobrým ekonomickým a stabilním partnerem,“ dodala Tomalová.
Pavel: O únavě z války mohou mluvit jen Ukrajina a Rusko
Francouzský deník Le Monde před Pavlovým příletem do Francie zveřejnil rozhovor, ve kterém český prezident uvedl, že o únavě z války může mluvit jen Ukrajina a Rusko, jelikož v dalších evropských zemích lidé neumírají kvůli bojům. „Naše města nejsou bombardována a občané nejsou zabíjeni. Naší jedinou námahou je přijetí uprchlíků a jisté snížení komfortu, abychom pomohli Ukrajině. Netrpíme,“ cituje list Pavla.
Česká hlava státu v rozhovoru rovněž přivítala rozhodnutí summitu Evropské unie zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou. Při příslušném hlasování maďarský premiér opustil sál, aby umožnil jednomyslné rozhodnutí všech přítomných o zahájení rozhovorů, se kterým nesouhlasil. Později Orbán zablokoval revizi unijního rozpočtu, která měla přinést další finanční podporu Kyjevu.
Toto dění podle Pavla ukázalo, že se „nesmí dovolit jedné zemi, aby vše zablokovala ohledně tak důležitého rozhodnutí“. Podle něj je čas otevřít otázku o tom, v jakých záležitostech dále používat jednomyslné rozhodování a kdy zvolit hlasování většinou. „Hlavně pro malé členské země je to velmi citlivá debata, ke které je však nutné přistoupit pragmaticky,“ dodal český prezident.
Zopakoval, že ukrajinská ofenziva nepřinesla očekávané výsledky. Jedním z důvodů je podle něj skutečnost, že Ukrajina nedostala všechno vojenské vybavení a zbraně, které potřebovala. Pavel by ani nepřeceňoval spekulace o možných sporech mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem ukrajinského generálního štábu Valerijem Zalužným, protože oba muži mají společné cíle.
