Spolupráce Česka a Itálie může růst v mnoha oblastech, řekl prezident Pavel po návštěvě Říma

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Tématem jednání s oběma italskými státníky byla také migrace. Pavel považuje za důležité najít společnou evropskou politiku pro řešení problému a konkrétně pomáhat nejen financemi, ale také například vysíláním expertů nebo poskytnutím logistického zázemí pro záchytná místa nejlépe v zemích původu migrace.

Podle Pavla je důležité podle možností přispět k ochraně vnějších hranic Evropské unie či k lepší readmisní a azylové politice. Zkušenost s migrací má podle něj Česko poměrně velkou i vzhledem k tomu, že na jeho území je stále více než 370 tisíc ukrajinských uprchlíků, což podle prezidenta italská strana velice ocenila.

Migrace se nedá řešit stát od státu, je potřeba na ni pohlížet jako na společný problém. „Do budoucna se migračním vlnám z různých zemí nevyhneme, protože svět nebude stabilnější, vliv klimatické změny bude podněcovat další migrační vlny,“ míní Pavel.

Prezidentova cesta má i obchodní rozměr. Doprovází ho zhruba 30 zástupců firem a různých organizací. Ve středu se má v Miláně uskutečnit společné obchodní fórum.   

9 minut
Tisková konference prezidenta Petra Pavla po návštěvě Říma
Zdroj: ČT24

Obě země mají stejný názor, že je potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, řekl Pavel. A to nejen finančně, ale i materiálně, včetně zbraní. „Protože zastáváme názor, že neúspěch Ukrajiny bude neúspěchem nás všech,“ řekl český prezident. 

Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by pro Evropu jakákoli nestabilita v regionu byla ohrožením, míní.

Západ nesmí polevit v podpoře Ukrajiny, řekl Pavel italskému deníku

Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Moskvy ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu. Pavel to řekl rozhovoru s italským deníkem Corriere della ještě před návštěvou Říma.

Zdůraznil, že jako prezident posuzuje situaci ohledně rusko-ukrajinské války nejen z perspektivy bojiště, ale i z hlediska principů. „Nemáme jinou možnost než dát Ukrajině všechno, co potřebuje pro svůj úkol obnovit suverenitu a kontrolu nad svými hranicemi. Cokoli menšího by bylo naším neúspěchem,“ zdůraznil Pavel. Vítězství Ruska by posílilo myšlenku, že jiné režimy mohou dosahovat svých cílů silou a že se mohou spoléhat na slabost západních demokracií, domnívá se.

Příští rok bude podle české hlavy státu pro Ukrajinu ještě obtížnější a nadcházející zima mimořádně náročná. Pavel poukázal na to, že většina ukrajinské infrastruktury je zničena a ani se západní pomocí ji nelze zcela obnovit. „Pro obyvatelstvo to bude těžké a s váháním zemí, které nyní podporují Ukrajinu, poroste pocit frustrace. A přirozeně to vytváří situaci, která není příliš příznivá pro pokračování protiofenzivních operací,“ upozornil český prezident.

Zima podle něj poskytne Rusku, které už dokázalo svůj průmysl převést do válečného režimu, čas na obnovu. „Vyrábějí mnohem více velkorážní munice, více tanků, nabírají více vojáků. Jednají s několika zeměmi o dodávkách,“ připomněl Pavel. „Pokud promeškáme příležitost zachovat naši podporu Ukrajině, příští rok by mohl být pro Moskvu ještě příznivější. Tento rok je klíčový pro položení základů úspěchu, příští rok bude složitější,“ dodal.

Pavel kritizoval nedostatečné dodávky vojenského materiálu Ukrajině, která tak nemůže pokračovat ve vysoce intenzivní operaci. „Nedodrželi jsme sliby zásobovat Ukrajince dělostřeleckou municí, výcvik na (letounech) F-16 neprobíhá tak rychle, jak by měl,“ upozornil prezident a poukázal například na váhání Berlína ohledně dodávek střel s dlouhým doletem Taurus.

Přednáška na škole NATO Defense College

Český prezident měl v úterý také přednášku na škole NATO Defense College v Římě. Při ní řekl, že Rusko je v současnosti nejvýznamnější a bezprostřední hrozbou pro evropskou bezpečnost a pro spojence v Severoatlantické alianci. Režim ruského vůdce Vladimira Putina podle něj otevřeně deklaruje, že bojuje proti kolektivnímu Západu.

Ruské imperiální ambice by podle Pavla neměly limity, pokud by tyto limity nebyly stanoveny. „Pokud mu to bude dovoleno, Rusko se nebude zdráhat vzít si regiony bývalého východního bloku,“ poznamenal. Země, které stále nejsou členy Evropské unie a NATO, podle něj čelí velkému riziku. „Proto je velmi důležité podporovat státy, jako je Moldavsko, Gruzie či Bosna a Hercegovina,“ řekl. 

„Pokud by Rusko těžilo ze své agrese, jeho chuť by vzrostla. Navíc by to mohlo inspirovat další země k použití vojenské síly v honbě za svými zájmy,“ dodal Pavel.

Čína příliš nebere ohled na mezinárodní řád

Čína podle prezidenta Pavla pokračuje ve svém globálním prosazování se, nebere však příliš ohled na mezinárodní řád založený na pravidlech. Vyžaduje sice respekt, ale ignoruje důstojnost a zájmy ostatních. Pokračuje v masivním zbrojení a budování svých vojenských schopností, včetně jaderných sil. Také to řekl Pavel při přednášce na škole NATO Defense College v Římě.

V současnosti sice Čína nemusí představovat přímou vojenskou hrozbu pro Evropu, nicméně využívá řadu nástrojů k zastrašování, když z toho pro sebe vidí výhody, míní prezident. Asijská velmoc se podle něj snaží o kontrolu toků globálních dat a používá různé formy socioekonomického nátlaku. 

Čínské společnosti jsou de facto propojeny se státem a jsou připraveny sloužit jeho záměrům, míní Pavel. V některých oblastech už Čína ukázala svoji schopnost a záměr narušit naši bezpečnost, řekl prezident s ohledem na kybernetickou bezpečnost. „V globálním tržním systému budeme nevyhnutelně pokračovat v obchodování s Čínou, ale neměli bychom dovolit, aby takové interakce vedly k naší závislosti na ní,“ uvedl Pavel.

Je důležité navazovat nová partnerství, řekl prezident

Při návštěvě českého velvyslanectví v Římě v krátké zdravici Pavel řekl, že v době bezpečnostních, hospodářských či sociálních nejistot je důležité navazovat nová partnerství a přátelství, právě Itálie je pro to velice vhodnou zemí. Na ambasádě se setkal s honorárními konzuly i zástupci krajanské komunity.

Hlava státu připomněla, že se jedná o první z hlediska delegace tak početnou návštěvu do spojenecké země. Vyzdvihl přítomnost zhruba třicítky zástupců firem a různých organizací. Itálii a Českou republiku podle Pavla pojí nejen historické a kulturní vztahy, ale také významná obchodní výměna a shoda na řadě témat včetně zahraničněpolitických a ekonomických.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...