Spolupráce Česka a Itálie může růst v mnoha oblastech, řekl prezident Pavel po návštěvě Říma

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Tématem jednání s oběma italskými státníky byla také migrace. Pavel považuje za důležité najít společnou evropskou politiku pro řešení problému a konkrétně pomáhat nejen financemi, ale také například vysíláním expertů nebo poskytnutím logistického zázemí pro záchytná místa nejlépe v zemích původu migrace.

Podle Pavla je důležité podle možností přispět k ochraně vnějších hranic Evropské unie či k lepší readmisní a azylové politice. Zkušenost s migrací má podle něj Česko poměrně velkou i vzhledem k tomu, že na jeho území je stále více než 370 tisíc ukrajinských uprchlíků, což podle prezidenta italská strana velice ocenila.

Migrace se nedá řešit stát od státu, je potřeba na ni pohlížet jako na společný problém. „Do budoucna se migračním vlnám z různých zemí nevyhneme, protože svět nebude stabilnější, vliv klimatické změny bude podněcovat další migrační vlny,“ míní Pavel.

Prezidentova cesta má i obchodní rozměr. Doprovází ho zhruba 30 zástupců firem a různých organizací. Ve středu se má v Miláně uskutečnit společné obchodní fórum.   

9 minut
Tisková konference prezidenta Petra Pavla po návštěvě Říma
Zdroj: ČT24

Obě země mají stejný názor, že je potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, řekl Pavel. A to nejen finančně, ale i materiálně, včetně zbraní. „Protože zastáváme názor, že neúspěch Ukrajiny bude neúspěchem nás všech,“ řekl český prezident. 

Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by pro Evropu jakákoli nestabilita v regionu byla ohrožením, míní.

Západ nesmí polevit v podpoře Ukrajiny, řekl Pavel italskému deníku

Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Moskvy ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu. Pavel to řekl rozhovoru s italským deníkem Corriere della ještě před návštěvou Říma.

Zdůraznil, že jako prezident posuzuje situaci ohledně rusko-ukrajinské války nejen z perspektivy bojiště, ale i z hlediska principů. „Nemáme jinou možnost než dát Ukrajině všechno, co potřebuje pro svůj úkol obnovit suverenitu a kontrolu nad svými hranicemi. Cokoli menšího by bylo naším neúspěchem,“ zdůraznil Pavel. Vítězství Ruska by posílilo myšlenku, že jiné režimy mohou dosahovat svých cílů silou a že se mohou spoléhat na slabost západních demokracií, domnívá se.

Příští rok bude podle české hlavy státu pro Ukrajinu ještě obtížnější a nadcházející zima mimořádně náročná. Pavel poukázal na to, že většina ukrajinské infrastruktury je zničena a ani se západní pomocí ji nelze zcela obnovit. „Pro obyvatelstvo to bude těžké a s váháním zemí, které nyní podporují Ukrajinu, poroste pocit frustrace. A přirozeně to vytváří situaci, která není příliš příznivá pro pokračování protiofenzivních operací,“ upozornil český prezident.

Zima podle něj poskytne Rusku, které už dokázalo svůj průmysl převést do válečného režimu, čas na obnovu. „Vyrábějí mnohem více velkorážní munice, více tanků, nabírají více vojáků. Jednají s několika zeměmi o dodávkách,“ připomněl Pavel. „Pokud promeškáme příležitost zachovat naši podporu Ukrajině, příští rok by mohl být pro Moskvu ještě příznivější. Tento rok je klíčový pro položení základů úspěchu, příští rok bude složitější,“ dodal.

Pavel kritizoval nedostatečné dodávky vojenského materiálu Ukrajině, která tak nemůže pokračovat ve vysoce intenzivní operaci. „Nedodrželi jsme sliby zásobovat Ukrajince dělostřeleckou municí, výcvik na (letounech) F-16 neprobíhá tak rychle, jak by měl,“ upozornil prezident a poukázal například na váhání Berlína ohledně dodávek střel s dlouhým doletem Taurus.

Přednáška na škole NATO Defense College

Český prezident měl v úterý také přednášku na škole NATO Defense College v Římě. Při ní řekl, že Rusko je v současnosti nejvýznamnější a bezprostřední hrozbou pro evropskou bezpečnost a pro spojence v Severoatlantické alianci. Režim ruského vůdce Vladimira Putina podle něj otevřeně deklaruje, že bojuje proti kolektivnímu Západu.

Ruské imperiální ambice by podle Pavla neměly limity, pokud by tyto limity nebyly stanoveny. „Pokud mu to bude dovoleno, Rusko se nebude zdráhat vzít si regiony bývalého východního bloku,“ poznamenal. Země, které stále nejsou členy Evropské unie a NATO, podle něj čelí velkému riziku. „Proto je velmi důležité podporovat státy, jako je Moldavsko, Gruzie či Bosna a Hercegovina,“ řekl. 

„Pokud by Rusko těžilo ze své agrese, jeho chuť by vzrostla. Navíc by to mohlo inspirovat další země k použití vojenské síly v honbě za svými zájmy,“ dodal Pavel.

Čína příliš nebere ohled na mezinárodní řád

Čína podle prezidenta Pavla pokračuje ve svém globálním prosazování se, nebere však příliš ohled na mezinárodní řád založený na pravidlech. Vyžaduje sice respekt, ale ignoruje důstojnost a zájmy ostatních. Pokračuje v masivním zbrojení a budování svých vojenských schopností, včetně jaderných sil. Také to řekl Pavel při přednášce na škole NATO Defense College v Římě.

V současnosti sice Čína nemusí představovat přímou vojenskou hrozbu pro Evropu, nicméně využívá řadu nástrojů k zastrašování, když z toho pro sebe vidí výhody, míní prezident. Asijská velmoc se podle něj snaží o kontrolu toků globálních dat a používá různé formy socioekonomického nátlaku. 

Čínské společnosti jsou de facto propojeny se státem a jsou připraveny sloužit jeho záměrům, míní Pavel. V některých oblastech už Čína ukázala svoji schopnost a záměr narušit naši bezpečnost, řekl prezident s ohledem na kybernetickou bezpečnost. „V globálním tržním systému budeme nevyhnutelně pokračovat v obchodování s Čínou, ale neměli bychom dovolit, aby takové interakce vedly k naší závislosti na ní,“ uvedl Pavel.

Je důležité navazovat nová partnerství, řekl prezident

Při návštěvě českého velvyslanectví v Římě v krátké zdravici Pavel řekl, že v době bezpečnostních, hospodářských či sociálních nejistot je důležité navazovat nová partnerství a přátelství, právě Itálie je pro to velice vhodnou zemí. Na ambasádě se setkal s honorárními konzuly i zástupci krajanské komunity.

Hlava státu připomněla, že se jedná o první z hlediska delegace tak početnou návštěvu do spojenecké země. Vyzdvihl přítomnost zhruba třicítky zástupců firem a různých organizací. Itálii a Českou republiku podle Pavla pojí nejen historické a kulturní vztahy, ale také významná obchodní výměna a shoda na řadě témat včetně zahraničněpolitických a ekonomických.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina souhlasily se zastavením bojů v Černém moři

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby, a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Spor je o platnost příměří. Platí okamžitě, uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml naopak informoval, že se tak stane až po zrušení sankcí.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump o chatovací skupině prý nevěděl. Demokraté volají po vyšetřování

„O ničem nevím,“ řekl americký prezident Donald Trump k pondělní zprávě, že se vrcholní představitelé národní bezpečnosti „podělili“ s šéfredaktorem časopisu The Atlantic Jeffreym Goldbergem o citlivé vojenské plány k chystaným úderům na jemenské povstalce. Z demokratických řad se ozývá ostrá kritika a volání po vyšetřování. Negativně celou věc vnímají ale i někteří republikáni. Ministr obrany Pete Hegseth mezitím Goldberga označil za „prolhaného a vysoce zdiskreditovaného“ novináře.
před 1 hhodinou

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
08:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovenská vláda vyhlásila kvůli slintavce mimořádnou situaci

Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) vyhlásila pro celé území Slovenska mimořádnou situaci z důvodu nákazy slintavkou a kulhavkou, která zasáhla chovy zvířat. Ministr zemědělství Richard Takáč (Smer) v úterý potvrdil čtvrté ohnisko nákazy. Jde o farmu Malá Lúč s 279 kusy skotu, která se nachází blízko dříve potvrzených ohnisek tohoto vysoce infekčního onemocnění sudokopytníků.
11:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejsilnější evropské země by měly přijmout vůdčí roli, míní Fiala

Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520 tisíc. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyjádřil Fiala přesvědčení, že se to pravděpodobně podaří. Česká muniční iniciativa patří k nejúspěšnějším programům na podporu země napadené Ruskem, přidali se k ní i mnozí spojenci.
před 6 hhodinami

V ruské vazbě je jednoduché zemřít, říká k případu umučené novinářky Kurmaševová

Investigativní tým portálu Slidstvo.info za pomoci svědků a informací z ruských zdrojů zmapoval poslední měsíce života ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Ta zemřela v ruském zajetí, kde byla podle zjištění reportérů brutálně mučena. Svou zkušenost s ruskou vazbou v pořadu Newsroom ČT24 popsala novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová. Díky výměně zajatců mezi Moskvou a Západem se ale na rozdíl od Roščynové dostala na svobodu.
před 7 hhodinami

Sonda Voyager 2 vypíná další přístroj kvůli ušetření energie

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí odpojil jeden z vědeckých přístrojů sondy Voyager 2. Cílem je prodloužit její životnost.
před 7 hhodinami

Japonec dekády čekal ve vězení na smrt, má dostat milionové odškodné

Okresní soud v japonském městě Šizuoka v pondělí rozhodl, že vláda v Tokiu musí zaplatit přibližně 217 milionů jenů (přes 33 milionů korun) jako odškodné muži, který ve vězení strávil více než 47 let. Iwao Hakamata (89) byl odsouzen k trestu smrti za vraždu čtyřčlenné rodiny z roku 1966, loni na podzim byl však v obnoveném procesu zproštěn viny, píše agentura Kjódó.
před 9 hhodinami
Načítání...