Spolupráce Česka a Itálie může růst v mnoha oblastech, řekl prezident Pavel po návštěvě Říma

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Tématem jednání s oběma italskými státníky byla také migrace. Pavel považuje za důležité najít společnou evropskou politiku pro řešení problému a konkrétně pomáhat nejen financemi, ale také například vysíláním expertů nebo poskytnutím logistického zázemí pro záchytná místa nejlépe v zemích původu migrace.

Podle Pavla je důležité podle možností přispět k ochraně vnějších hranic Evropské unie či k lepší readmisní a azylové politice. Zkušenost s migrací má podle něj Česko poměrně velkou i vzhledem k tomu, že na jeho území je stále více než 370 tisíc ukrajinských uprchlíků, což podle prezidenta italská strana velice ocenila.

Migrace se nedá řešit stát od státu, je potřeba na ni pohlížet jako na společný problém. „Do budoucna se migračním vlnám z různých zemí nevyhneme, protože svět nebude stabilnější, vliv klimatické změny bude podněcovat další migrační vlny,“ míní Pavel.

Prezidentova cesta má i obchodní rozměr. Doprovází ho zhruba 30 zástupců firem a různých organizací. Ve středu se má v Miláně uskutečnit společné obchodní fórum.   

Nahrávám video
Tisková konference prezidenta Petra Pavla po návštěvě Říma
Zdroj: ČT24

Obě země mají stejný názor, že je potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, řekl Pavel. A to nejen finančně, ale i materiálně, včetně zbraní. „Protože zastáváme názor, že neúspěch Ukrajiny bude neúspěchem nás všech,“ řekl český prezident. 

Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by pro Evropu jakákoli nestabilita v regionu byla ohrožením, míní.

Západ nesmí polevit v podpoře Ukrajiny, řekl Pavel italskému deníku

Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Moskvy ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu. Pavel to řekl rozhovoru s italským deníkem Corriere della ještě před návštěvou Říma.

Zdůraznil, že jako prezident posuzuje situaci ohledně rusko-ukrajinské války nejen z perspektivy bojiště, ale i z hlediska principů. „Nemáme jinou možnost než dát Ukrajině všechno, co potřebuje pro svůj úkol obnovit suverenitu a kontrolu nad svými hranicemi. Cokoli menšího by bylo naším neúspěchem,“ zdůraznil Pavel. Vítězství Ruska by posílilo myšlenku, že jiné režimy mohou dosahovat svých cílů silou a že se mohou spoléhat na slabost západních demokracií, domnívá se.

Příští rok bude podle české hlavy státu pro Ukrajinu ještě obtížnější a nadcházející zima mimořádně náročná. Pavel poukázal na to, že většina ukrajinské infrastruktury je zničena a ani se západní pomocí ji nelze zcela obnovit. „Pro obyvatelstvo to bude těžké a s váháním zemí, které nyní podporují Ukrajinu, poroste pocit frustrace. A přirozeně to vytváří situaci, která není příliš příznivá pro pokračování protiofenzivních operací,“ upozornil český prezident.

Zima podle něj poskytne Rusku, které už dokázalo svůj průmysl převést do válečného režimu, čas na obnovu. „Vyrábějí mnohem více velkorážní munice, více tanků, nabírají více vojáků. Jednají s několika zeměmi o dodávkách,“ připomněl Pavel. „Pokud promeškáme příležitost zachovat naši podporu Ukrajině, příští rok by mohl být pro Moskvu ještě příznivější. Tento rok je klíčový pro položení základů úspěchu, příští rok bude složitější,“ dodal.

Pavel kritizoval nedostatečné dodávky vojenského materiálu Ukrajině, která tak nemůže pokračovat ve vysoce intenzivní operaci. „Nedodrželi jsme sliby zásobovat Ukrajince dělostřeleckou municí, výcvik na (letounech) F-16 neprobíhá tak rychle, jak by měl,“ upozornil prezident a poukázal například na váhání Berlína ohledně dodávek střel s dlouhým doletem Taurus.

Přednáška na škole NATO Defense College

Český prezident měl v úterý také přednášku na škole NATO Defense College v Římě. Při ní řekl, že Rusko je v současnosti nejvýznamnější a bezprostřední hrozbou pro evropskou bezpečnost a pro spojence v Severoatlantické alianci. Režim ruského vůdce Vladimira Putina podle něj otevřeně deklaruje, že bojuje proti kolektivnímu Západu.

Ruské imperiální ambice by podle Pavla neměly limity, pokud by tyto limity nebyly stanoveny. „Pokud mu to bude dovoleno, Rusko se nebude zdráhat vzít si regiony bývalého východního bloku,“ poznamenal. Země, které stále nejsou členy Evropské unie a NATO, podle něj čelí velkému riziku. „Proto je velmi důležité podporovat státy, jako je Moldavsko, Gruzie či Bosna a Hercegovina,“ řekl. 

„Pokud by Rusko těžilo ze své agrese, jeho chuť by vzrostla. Navíc by to mohlo inspirovat další země k použití vojenské síly v honbě za svými zájmy,“ dodal Pavel.

Čína příliš nebere ohled na mezinárodní řád

Čína podle prezidenta Pavla pokračuje ve svém globálním prosazování se, nebere však příliš ohled na mezinárodní řád založený na pravidlech. Vyžaduje sice respekt, ale ignoruje důstojnost a zájmy ostatních. Pokračuje v masivním zbrojení a budování svých vojenských schopností, včetně jaderných sil. Také to řekl Pavel při přednášce na škole NATO Defense College v Římě.

V současnosti sice Čína nemusí představovat přímou vojenskou hrozbu pro Evropu, nicméně využívá řadu nástrojů k zastrašování, když z toho pro sebe vidí výhody, míní prezident. Asijská velmoc se podle něj snaží o kontrolu toků globálních dat a používá různé formy socioekonomického nátlaku. 

Čínské společnosti jsou de facto propojeny se státem a jsou připraveny sloužit jeho záměrům, míní Pavel. V některých oblastech už Čína ukázala svoji schopnost a záměr narušit naši bezpečnost, řekl prezident s ohledem na kybernetickou bezpečnost. „V globálním tržním systému budeme nevyhnutelně pokračovat v obchodování s Čínou, ale neměli bychom dovolit, aby takové interakce vedly k naší závislosti na ní,“ uvedl Pavel.

Je důležité navazovat nová partnerství, řekl prezident

Při návštěvě českého velvyslanectví v Římě v krátké zdravici Pavel řekl, že v době bezpečnostních, hospodářských či sociálních nejistot je důležité navazovat nová partnerství a přátelství, právě Itálie je pro to velice vhodnou zemí. Na ambasádě se setkal s honorárními konzuly i zástupci krajanské komunity.

Hlava státu připomněla, že se jedná o první z hlediska delegace tak početnou návštěvu do spojenecké země. Vyzdvihl přítomnost zhruba třicítky zástupců firem a různých organizací. Itálii a Českou republiku podle Pavla pojí nejen historické a kulturní vztahy, ale také významná obchodní výměna a shoda na řadě témat včetně zahraničněpolitických a ekonomických.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
20:17Aktualizovánopřed 9 mminutami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 45 mminutami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 2 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 3 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
05:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
14:18Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 7 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 7 hhodinami
Načítání...