Moldavsko

Volební komise v Moldavsku potvrdila výsledky prezidentského hlasování. Vítězkou voleb je současná prozápadní hlava státu Maia Sanduová. Ve druhém kole porazila kandidáta Alexandra Stoianogla. Jeho proruští opoziční socialisté následně zpochybnili legitimitu prezidentky. K vítězství političce už gratulovalo vedení EU, francouzský prezident Emmanuel Macron či ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Během hlasování se šířily zprávy o podvodech a zastrašování.

Prozápadní moldavská prezidentka Maia Sanduová vede po sečtení 97 procent v druhém kole prezidentských voleb s 54 procenty. Předstihla tak svého soupeře, kterým je prorusky orientovaný Alexandr Stoianoglo.

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.

Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.

Výsledky po sečtení necelé čtvrtiny hlasů ukazují, že se většina Moldavanů vyslovila v referendu proti ústavnímu zakotvení vstupu do EU jako cíle země. Ve volbě hlavy státu zřejmě nikdo nezískal nadpoloviční většinu hlasů a nejspíš tak dojde 3. listopadu na druhé kolo, do kterého by postoupili dva nejúspěšnější uchazeči. Po sečtení 34 procent hlasů vedla s 35 procenty prozápadní prezidentka Maia Sanduová. Bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo měl 29 procent.

Moldavané rozhodovali o budoucím směřování země. Lidé volili nového prezidenta a rozhodovali i o tom, jestli nechají zapsat do ústavy, že by země měla vstoupit do Evropské unie. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová, která usiluje o znovuzvolení, se tak snažila pojistit, že se budoucí vlády nevydají jiným směrem. Především k Rusku, které se snaží volby ovlivnit. Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 SELČ. Očekává se, že ústřední volební komise zveřejní předběžné výsledky asi o hodinu později.

Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.

Německá policie si ve středu na hraničním přechodu Petrovice převzala od českých kolegů Moldavana, kterého podezřívá z červnové vraždy devítileté dívky v saském městě Döbeln. Informovala o tom agentura DPA. Případ v Německu vyvolal velkou pozornost, po školačce policisté s řadou dobrovolníků více než týden pátrali. Muže zadržela česká policie v centru Prahy 14. června.

Ukrajina v úterý zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když odpoledne v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem. Na její úvod označil úterý za historický den pro Ukrajinu i Evropu ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který se připojil prostřednictvím videohovoru. Před Ukrajinou je podle jeho slov ještě „spousta práce“, ukrajinská strana je na to ale připravena. Kromě Ukrajiny ještě v úterý zahájilo rozhovory o přistoupení Moldavsko.

Velvyslanci zemí EU se v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo stálé zastoupení Česka při EU. Shodu musí ještě formálně potvrdit členské státy. Podle diplomatických zdrojů se tak stane na jednání unijních ministrů financí příští pátek v Lucemburku.

Policie v pátek v centru Prahy zadržela cizince, který je podezřelý z násilného trestného činu v Německu. Informovala o tom na síti X. Následně potvrdila, že jde o Moldavana, po kterém policie v několika evropských zemích pátrala kvůli podezření z vraždy devítileté dívky v Sasku.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, kteří by ji bránili před ruskou agresí. Tamní vláda proto dále zpřísňuje předpisy. Nová ustanovení přerušují mužům vojenského věku od osmnácti do šedesáti let možnost žádat o cestovní pasy v zahraničí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pozastavilo v úterý tyto konzulární služby do 18. května. Hned ve čtvrtek upřesnilo ministerstvo obrany, že ukrajinské odvodové úřady nebudou působit v zahraničí a nebudou doručovat povolávací rozkazy.

Nová unijní garnitura se bude muset zabývat bezpečností a obranou, konkurenceschopností Evropské unie, rozšířením bloku či budoucností demokracie a právního státu. Na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která o místo v unijní exekutivě po deseti letech usilovat nebude. Podle bývalého irského premiéra Bertieho Aherna by rozšíření EU o další země přineslo stabilitu, prosperitu a posílení bloku. Podobně se vyjádřil i bývalý slovinský prezident Borut Pahor.

Rezoluce přijatá představiteli neuznávané separatistické republiky Podněstří má patrně za cíl ospravedlnit případný zásah ze strany Moskvy, přičemž nelze vyloučit vojenskou intervenci, informoval ve své analýze Institut pro studium války (ISW). Zatímco moldavská vláda zasedání separatistů označila za podvod, z Moskvy zní, že ochrana zájmů obyvatel Podněstří je ruskou prioritou. Poskytnutí vojenské pomoci ze strany Moskvy do Podněstří by však bylo pro Rusko obtížné, napsal ISW.

Vedoucí představitelé neuznávané separatistické republiky Podněstří ve středu přijali rezoluci kritizující moldavské úřady a žádající ruský parlament o ochranu před údajným tlakem Kišiněva. Informoval o tom moldavský web Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Moldavský kabinet předtím zasedání separatistů označil za podvod. Představitel ruského ministerstva zahraničí zareagoval na žádost neuznávané republiky vyjádřením, že ochrana zájmů tamních obyvatel je ruskou prioritou. Američané oznámili, že situaci bedlivě sledují.

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Nepřízeň počasí si na Ukrajině vyžádala už deset obětí, oznámil ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zemi od neděle sužují prudké poryvy větru a velmi silné sněžení. V pondělí média psala o třech mrtvých v Oděse na jihu země, lidé nejspíše umrzli na ulici.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Moldavská komise pro urgentní situace se rozhodla zakázat kandidátům z proruské strany Šance účast ve víkendových místních volbách. Podle agentury Reuters to oznámil premiér Dorin Recean s tím, že důvodem je státní bezpečnost a hybridní válka, kterou podle vlády Rusko vede proti Moldavsku.

Průtokové účty umožňují podle policie firmám, především ze zemí bývalého Sovětského svazu, obcházet sankce a posílat do světa včetně Česka miliardy korun. Protikorupční organizace proto žádají od vlády rychlé prosazení novely zákona proti legalizaci peněz skrze tyto účty. Podle nich hrozí, že se to v tomto volebním období nestihne.

Moldavsko mění strategii boje proti ruské agresi na Ukrajině. Díky vylepšení své infrastruktury chce Ukrajinu lépe spojit se zbytkem světa, uvedl předseda tamního parlamentu Igor Grosu, který se tento týden v Praze účastnil jednání Krymské platformy. „Uvědomujeme si, že za bezpečnost Moldavska i celé Evropy platí Ukrajina tu nejvyšší daň. Hlavně jsme ukázali nejen Rusku, ale i celému světu, že Evropská unie i další země stojí po boku Ukrajiny,“ říká Grosu.