TÉMA

Moldavsko

EU prodloužila sankce vůči Rusku

Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.
27. 1. 2025Aktualizováno27. 1. 2025|

Dezinformátoři zacílí na volby, varuje šéf BIS

Sněmovní volby se podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stanou hlavním předmětem a cílem zájmu dezinformačních platforem, stejně jako dezinformačních stránek a skupin na sociálních sítích. Koudelka to řekl na sněmovním semináři k problematice zahraničního vměšování do volebního procesu. Ačkoli je počet konzumentů dezinformačního obsahu v Česku relativně omezený, nové technologie, především umělá inteligence, mají v období před volbami potenciál některé narativy rozšířit i mezi výrazně širší obecenstvo, míní.
16. 1. 2025Aktualizováno16. 1. 2025|

Zásoby plynu v Podněstří vystačí pouze 24 dní, tvrdí tamní úřady

Až osm hodin denně nově trvají odstávky elektřiny v separatistickém moldavském regionu Podněstří. Odtrženecké území navázané na Moskvu nedostává od začátku roku ruský plyn, kvůli čemuž zápasí s energetickou i humanitární krizí. Představitelé mezinárodně neuznané republiky ve středu přiznali, že i při maximálním šetření jim plyn v zásobnících vystačí pouze 24 dní. Separatisté vinu svalují na vlády Moldavska a Ukrajiny, ty ale viní Kreml.
8. 1. 2025|

Podněstří hlásí plánované výpadky elektřiny, podle médií odmítlo pomoc Moldavska

Úřady v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc obyvatel, oznámily v pátek plánované výpadky v dodávkách elektrického proudu. Region od prvního dne nového roku bolestivě pociťuje přerušení ruských dodávek plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Podle webu Politico vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu i na humanitární pomoc.
3. 1. 2025Aktualizováno3. 1. 2025|

Kišiněv: Odstavení od ruského plynu je šancí na sjednocení s Podněstřím

Efektivní řízení následků přerušení dodávek ruského plynu do Moldavska a separatistického Podněstří by mohlo vytvořit šanci na sjednocení země, prohlásil místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrjan, kterého citovala moldavská i ruská média. V Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc lidí, jsou od Nového roku přerušeny dodávky tepla a teplé vody do domácností. Podle agentury Reuters jsou výpadky způsobeny přerušením dodávek ruského plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Krok si ve čtvrtek vynutil uzavření všech průmyslových podniků v Podněstří – kromě výrobců potravin.
2. 1. 2025Aktualizováno2. 1. 2025|

Velká porážka Moskvy, řekl Zelenskyj o konci tranzitu ruského plynu

Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a do Moldavska, napsal ve středu ráno web RBK-Ukrajina s odvoláním na operátora plynovodů. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi společnostmi Gazprom a Naftohaz. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj to označil za jednu z největších porážek Moskvy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že zastavení tranzitu bude mít „drastické dopady“ na všechny v EU.
1. 1. 2025Aktualizováno1. 1. 2025|

Moldavští socialisté po výhře Sanduové mluví o zradě

Volební komise v Moldavsku potvrdila výsledky prezidentského hlasování. Vítězkou voleb je současná prozápadní hlava státu Maia Sanduová. Ve druhém kole porazila kandidáta Alexandra Stoianogla. Jeho proruští opoziční socialisté následně zpochybnili legitimitu prezidentky. K vítězství političce už gratulovalo vedení EU, francouzský prezident Emmanuel Macron či ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Během hlasování se šířily zprávy o podvodech a zastrašování.
4. 11. 2024Aktualizováno4. 11. 2024|

V Moldavsku vede v prezidentských volbách Sanduová

Prozápadní moldavská prezidentka Maia Sanduová vede po sečtení 97 procent v druhém kole prezidentských voleb s 54 procenty. Předstihla tak svého soupeře, kterým je prorusky orientovaný Alexandr Stoianoglo.
3. 11. 2024Aktualizováno3. 11. 2024|

Evropa selhává i kvůli politické nejednotě, míní Landovský

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.
22. 10. 2024|

Moldavsko v referendu podpořilo cestu do EU, prezidentka Sanduová vyhrála první kolo

Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.
21. 10. 2024Aktualizováno21. 10. 2024|

Moldavané hlasovali o směřování své země

Výsledky po sečtení necelé čtvrtiny hlasů ukazují, že se většina Moldavanů vyslovila v referendu proti ústavnímu zakotvení vstupu do EU jako cíle země. Ve volbě hlavy státu zřejmě nikdo nezískal nadpoloviční většinu hlasů a nejspíš tak dojde 3. listopadu na druhé kolo, do kterého by postoupili dva nejúspěšnější uchazeči. Po sečtení 34 procent hlasů vedla s 35 procenty prozápadní prezidentka Maia Sanduová. Bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo měl 29 procent.
20. 10. 2024Aktualizováno21. 10. 2024|

Moldavané hlasovali o prezidentce a EU, čelí ruskému vměšování

Moldavané rozhodovali o budoucím směřování země. Lidé volili nového prezidenta a rozhodovali i o tom, jestli nechají zapsat do ústavy, že by země měla vstoupit do Evropské unie. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová, která usiluje o znovuzvolení, se tak snažila pojistit, že se budoucí vlády nevydají jiným směrem. Především k Rusku, které se snaží volby ovlivnit. Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 SELČ. Očekává se, že ústřední volební komise zveřejní předběžné výsledky asi o hodinu později.
20. 10. 2024Aktualizováno20. 10. 2024|

Rusko, či Západ? Moldavsko si vybírá ve volbách, které se Kreml snaží ovlivnit

Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.
18. 10. 2024|

Německá policie od Česka převzala cizince podezřelého z vraždy dívky

Německá policie si ve středu na hraničním přechodu Petrovice převzala od českých kolegů Moldavana, kterého podezřívá z červnové vraždy devítileté dívky v saském městě Döbeln. Informovala o tom agentura DPA. Případ v Německu vyvolal velkou pozornost, po školačce policisté s řadou dobrovolníků více než týden pátrali. Muže zadržela česká policie v centru Prahy 14. června.
10. 7. 2024|

Ukrajina a Moldavsko v „historickém dni“ zahájily přístupové rozhovory s EU

Ukrajina v úterý zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když odpoledne v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem. Na její úvod označil úterý za historický den pro Ukrajinu i Evropu ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který se připojil prostřednictvím videohovoru. Před Ukrajinou je podle jeho slov ještě „spousta práce“, ukrajinská strana je na to ale připravena. Kromě Ukrajiny ještě v úterý zahájilo rozhovory o přistoupení Moldavsko.
25. 6. 2024Aktualizováno25. 6. 2024|

Státy EU se shodly na vyjednávacích rámcích pro přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci zemí EU se v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo stálé zastoupení Česka při EU. Shodu musí ještě formálně potvrdit členské státy. Podle diplomatických zdrojů se tak stane na jednání unijních ministrů financí příští pátek v Lucemburku.
14. 6. 2024|

Policie v centru Prahy zadržela cizince podezřelého z vraždy dívky v Německu

Policie v pátek v centru Prahy zadržela cizince, který je podezřelý z násilného trestného činu v Německu. Informovala o tom na síti X. Následně potvrdila, že jde o Moldavana, po kterém policie v několika evropských zemích pátrala kvůli podezření z vraždy devítileté dívky v Sasku.
14. 6. 2024Aktualizováno14. 6. 2024|

Prioritou je vznik evropské armády, řekla Koenigsmark za kandidátku SEN 21 a Volt Česko

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.
17. 5. 2024|
20 let v EU

Do evropské rodiny chce dvě dekády po českém vstupu dalších deset států

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.
26. 4. 2024|

Ukrajina potřebuje muže. Těm v zahraničí omezila konzulární služby, aby museli domů

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, kteří by ji bránili před ruskou agresí. Tamní vláda proto dále zpřísňuje předpisy. Nová ustanovení přerušují mužům vojenského věku od osmnácti do šedesáti let možnost žádat o cestovní pasy v zahraničí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pozastavilo v úterý tyto konzulární služby do 18. května. Hned ve čtvrtek upřesnilo ministerstvo obrany, že ukrajinské odvodové úřady nebudou působit v zahraničí a nebudou doručovat povolávací rozkazy.
25. 4. 2024|

Evropská unie se musí zabývat rozšířením bloku, míní Jourová i další politici

Nová unijní garnitura se bude muset zabývat bezpečností a obranou, konkurenceschopností Evropské unie, rozšířením bloku či budoucností demokracie a právního státu. Na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která o místo v unijní exekutivě po deseti letech usilovat nebude. Podle bývalého irského premiéra Bertieho Aherna by rozšíření EU o další země přineslo stabilitu, prosperitu a posílení bloku. Podobně se vyjádřil i bývalý slovinský prezident Borut Pahor.
4. 4. 2024|

Separatisté z Podněstří vzhlíží k Rusku. Mohou připravovat půdu pro zásah Moskvy, tvrdí ISW

Rezoluce přijatá představiteli neuznávané separatistické republiky Podněstří má patrně za cíl ospravedlnit případný zásah ze strany Moskvy, přičemž nelze vyloučit vojenskou intervenci, informoval ve své analýze Institut pro studium války (ISW). Zatímco moldavská vláda zasedání separatistů označila za podvod, z Moskvy zní, že ochrana zájmů obyvatel Podněstří je ruskou prioritou. Poskytnutí vojenské pomoci ze strany Moskvy do Podněstří by však bylo pro Rusko obtížné, napsal ISW.
29. 2. 2024Aktualizováno29. 2. 2024|

Separatisté z moldavského Podněstří žádají Moskvu o ochranu

Vedoucí představitelé neuznávané separatistické republiky Podněstří ve středu přijali rezoluci kritizující moldavské úřady a žádající ruský parlament o ochranu před údajným tlakem Kišiněva. Informoval o tom moldavský web Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Moldavský kabinet předtím zasedání separatistů označil za podvod. Představitel ruského ministerstva zahraničí zareagoval na žádost neuznávané republiky vyjádřením, že ochrana zájmů tamních obyvatel je ruskou prioritou. Američané oznámili, že situaci bedlivě sledují.
28. 2. 2024Aktualizováno28. 2. 2024|

Rusko se nezastaví na Ukrajině, varují západní experti. Mohlo by napadnout i státy NATO

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.
21. 12. 2023|
Načítání...