Moldavsko

Celkem 36 zemí včetně České republiky se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině, informovala Rada Evropy v prohlášení. Česko se pro zřízení tribunálu vyslovilo už na Radě Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. Český prezident Petr Pavel již dříve uvedl, že tribunál je potřeba, aby zločiny ruské agrese nezůstaly nepotrestány. Česko na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).

Tématem jednání bylo nejen posílení bezpečnosti na východním a severním křídle Aliance ve světle ruské hrozby a pokračujících hybridních akcí, byla to ale i příprava na summit v Ankaře, řekl prezident Petr Pavel po jednání na summitu Bukurešťské devítky (B9). Lídři B9 se podle Pavla shodli na tom, že Rusko je největší hrozbou pro budoucnost Evropy. Podle polského prezidenta Karola Nawrockého musí summit v Ankaře vyslat vzkaz o jednotě Aliance. Summitu v Bukurešti se zúčastnili také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že díky zprostředkování Spojených států byli z vězení v Bělorusku a Rusku propuštěni tři polští a dva moldavští vězni. Jména propuštěných nezmínil. Je možné, že tím měl na mysli výměnu vězňů mezi Běloruskem a Polskem, která se odehrála 28. dubna.

Na začátku týdne se konal summit Evropského politického společenství (EPC) poprvé na Kavkaze – konkrétně v Arménii. Ta se s Evropskou unií v deklaraci zavázala mimo jiné k evropské orientaci. Podle experta Vincence Kopečka se však nyní přijetí této země do EU neočekává, jde spíše o mentální přiblížení. Tato kavkazská země je navíc energeticky závislá na Rusku, jehož vojáci mají na území Arménie stále dvě vojenské základny.

Rostoucí napětí ve světě a ochlazení vztahů s Washingtonem žene Kanadu do náruče Evropské unie. Vzájemné obchodní i bezpečnostní vazby sílí a vyvstala i otázka, zda by se Ottawa mohla v budoucnu k bloku připojit. Někteří experti tvrdí, že Kanada je, co se hodnot a politik týká, ve skutečnosti „evropská“, změny smluv by však byly nutné. Ottawa zatím ideu odmítá, podle průzkumů by ji nicméně zvážila většina Kanaďanů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.

Moldavský soud uložil oligarchovi a někdejšímu politikovi Vladimiru Plahotniukovi trest vězení v délce devatenácti let za bankovní krádež v hodnotě jedné miliardy dolarů (20,7 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters.

Slovensko poskytne pomoc Moldavsku v souvislosti se znečištěním vodovodních systémů v několika jeho městech po ruském útoku na Ukrajinu, která s Moldavskem sousedí. Součástí dodávek budou chemické látky, které se používají k čištění znečištěných zdrojů pitné vody. Novinářům to po čtvrteční schůzce s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou řekl slovenský prezident Peter Pellegrini.

Rusko podniklo neobvyklý denní masivní nálet na Ukrajinu, který následoval po nočním útoku. Noční úder, který cílil především na obytné domy, zabil několik lidí a další desítky včetně několika dětí zranil. Denní nálet, během kterého Rusové vyslali více dronů než v noci, se výrazněji než jindy zaměřil na západ Ukrajiny. Okupanti při něm zasáhli i historické centrum Lvova, kde poškodili památku UNESCO. Více než třicet lidí ve městě a přilehlém regionu zranili. Mrtvé hlásí západoukrajinský Ivano-Frankivsk či Vinnycja v centrální části země.

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily klíčové elektrické vedení mezi Moldavskem a Evropou, uvedla moldavská prezidentka Maia Sanduová. Premiér Alexandru Munteanu vyzval občany k šetření elektřinou. Parlament později schválil zavedení nouzového stavu v energetickém sektoru na 60 dní počínaje středou, uvedla tamní agentura Moldpres. Moldavsko je závislé na dodávkách z Rumunska.

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.

Moldavsko vyhlásilo pohotovost kvůli úniku paliva do řeky Dněstr po ruském vzdušném útoku na Ukrajinu, oznámila podle agentury AFP a ruské služby BBC moldavská vláda. Za kontaminaci zřejmě může několik dní starý ruský vzdušný útok na ukrajinskou Dněsterskou vodní elektrárnu. Server RBK-Ukrajina před několika dny uvedl, že do Dněstru unikly z tohoto zařízení technické oleje a že se znečištění šířilo do Moldavska.

Bezpečnostní složky zadržely na Ukrajině a v Moldavsku deset lidí, kteří jsou podezřelí z plánování atentátů na ukrajinské činitele, známé osobnosti a cizince na příkaz Moskvy. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská generální prokuratura. Podle serveru RBK-Ukrajina byl jedním ze zamýšlených cílů mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov. Rusko se k obvinění nevyjádřilo.

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu, řekla v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Předseda konference Wolfgang Ischinger v závěrečné řeči uvedl, že výsledek ruské války na Ukrajině je pro Evropu existenční otázkou, která určí budoucnost celého kontinentu.

Na Ukrajině došlo v sobotu dopoledne k masivnímu výpadku elektrické sítě, kvůli systémovému selhání byly přerušeny dodávky ve významné části země. V Kyjevě se ocitli obyvatelé bez elektřiny, tepla i vody, výpadek zasáhl také Charkov a řadu dalších oblastí. Během sobotního odpoledne začali energetici dodávky obnovovat, k plnému obnovení došlo během večera. Problémy mělo i sousední Moldavsko.

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) v rámci mezinárodní operace Octopus rozbila organizovanou skupinu na Ukrajině, která nabízela podvodné investice, informoval v úterý ředitel centrály Břetislav Brejcha. V souvislosti se zásahovou akcí Connect pak byla rozprášena mezinárodní skupina provozující na Ukrajině podvodná call centra.

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.

Rumunsko vyslalo stíhací letouny poté, co drony narušily vzdušný prostor země poblíž hranic s Ukrajinou. Rumunský ministr obrany Ionut Mosteanu to označil za ruskou provokaci. Moldavská policie zase evakuovala vesnici a její blízké okolí na severozápadě země poté, co tam dron narazil do jednoho z domů. Do Moldavska proniklo dohromady šest dronů.

Ukrajina během noci na úterý opět čelila rozsáhlému ruskému útoku podniknutému za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, píší média. V ukrajinské metropoli přišlo o život nejméně sedm lidí a další utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady.

Ani dva měsíce od průniku ruských bezpilotních letounů není stoprocentně jasné, co způsobilo poničení domu v obci Wyryki na východě Polska. Budova se bude muset nejspíš zbourat. Samotná země se navíc čím dál častěji potýká s různými provokacemi ze strany Ruska.

Ruská pravoslavná církev zdaleka neslouží jen jako duchovní instituce, ale také jako nástroj politické propagandy. Moskva podle zjištění agentury Reuters zaplatila pravoslavným kněžím z Moldavska, aby ovlivňovali tamní volby pomocí účtů na síti Telegram. Na svých kanálech měli varovat před údajně zkaženým Západem. Tyto narativy nejen v moldavských volbách často zdůrazňují proruské strany.

Proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala v nedělních parlamentní volbách v Moldavsku 50,2 procenta všech hlasů, uvedla po sečtení všech hlasů ústřední volební komise. PAS tak obhájila většinu a ve 101členném parlamentu bude mít 55 křesel, zatímco druhému opozičnímu Vlasteneckému bloku komunistických a socialistických stran připadne 26 mandátů. Šéf opozičního hnutí Igor Dodon, který má blízko k Moskvě, výsledek voleb zpochybnil.