Moldavsko strana 4 z 5

Spojené státy poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů, řekl ve středu americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému v telefonickém rozhovoru. Země Severoatlantické aliance dají Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, sdělil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Rumunska prohlásil, že Ukrajina jednou bude muset jednat s Ruskem, aby se pokusila válku ukončit. Svou možnou čtvrteční návštěvu Ukrajiny, o níž hovoří média, stále nepotvrdil.

Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

Moldavský soud poslal bývalého prezidenta a hlavního představitele proruské opozice Igora Dodona na 30 dnů do domácího vězení. Chce dát prokuratuře možnost vyšetřit obvinění z korupce a vlastizrady, napsala agentura Reuters. Podle bývalé hlavy státu je proces politicky motivovaný.

Česko podporuje moldavské snahy o vstup do Evropské unie. Půjde o jednu z priorit českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání s moldavským ministrem zahraničí Nicolaem Popeskem to prohlásil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Moldavsko očekává odpověď Evropské komise na svoji žádost o vstup do EU zhruba v první polovině června, řekl Popescu.

Moldavské úřady zadržely bývalého proruského prezidenta Igora Dodona. Stalo se tak v den, kdy pracovníci moldavské bezpečnostní služby a protikorupční agentury pod dohledem prokurátorů provedli v domě bývalé hlavy státu prohlídku kvůli podezření z korupce a vlastizrady. Dodon stál v čele země v letech 2016 až 2020, v úřadu ho vystřídala proevropská Maia Sanduová.

Z moldavského separatistického regionu Podněstří jsou hlášeny čtyři noční výbuchy. Území podle tamních představitelů zřejmě zasáhla munice vypálená z bezpilotních letadel, tuto informaci zatím nelze nezávisle ověřit. Podobné incidenty jsou z oblasti ovládané separatisty s vazbami na Rusko a jištěnými už tři dekády ruskými vojáky hlášeny dva týdny a vyvolávají obavy, že se boje z Ukrajiny mohou rozšířit přes hranici.

Česká vláda dá dalších osmnáct milionů eur (zhruba 443 milionů korun) na humanitární pomoc Ukrajině. Na dárcovské konferenci ve Varšavě to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že Ukrajina se musí přiblížit EU brzkým získáním kandidátského statutu. Rusko mezitím vypovědělo sedm dánských diplomatů v reakci na to, že Kodaň začátkem dubna nařídila odjezd patnácti pracovníkům ruského diplomatického zastoupení.

Evropská komise navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do EU. O návrhu se bude debatovat, řada zemí má dodatečné podmínky. PKN Orlen tvrdí, že po zákazu ruské ropy se postará o zásobování regionu. Největší ruská banka Sberbank a dva další finanční domy by měly přijít o přístup ke SWIFTu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala také k přípravě poválečné obnovy Ukrajiny. Šéf Evropské rady Charles Michel přislíbil vojenskou podporu Moldavsku.

Předseda Evropské rady Charles Michel na středeční návštěvě Moldavska přislíbil významné navýšení vojenské podpory této zemi. Konkrétně by mělo jít o dodávky vojenského vybavení ozbrojeným silám. Michel do Moldavska zamířil poté, co byla z tamního separatistického Podněstří hlášena řada incidentů. Na mezinárodní scéně panují obavy, že by mohl být tento proruský region vtažen do války na Ukrajině. Ruské agrese se obává i Gruzie, která má na svém území dva regiony ovládané Ruskem podporovanými režimy.

Ministerstvo vnitra neuznávaného Podněstří, které ovládají proruští separatisté, v úterý obvinilo Ukrajinu, že z jejího území odstartoval bezpilotní letoun s trhavinou a kanystrem se zápalnou směsí. Informuje o tom ruská agentura TASS. Podle ukrajinské armády se v Podněstří chystá evakuace rodin ruských důstojníků, větší detaily ale Kyjev neposkytl.

Moldavsko se obává rozšíření konfliktu z Ukrajiny na své území. V zemi žije početná ruská menšina, která dává najevo loajalitu Moskvě a která vytvořila separatistické území s názvem Podněstří. Minulý týden v Podněstří došlo k několika nevyjasněným útokům a z Kremlu začínají zaznívat vyjádření o porušování práv ruskojazyčného obyvatelstva, stejně jako tomu bylo před útokem na ukrajinský Donbas. Rusové žijící v Moldavsku ale podle svých slov žádnou diskriminaci nepociťují. O náladách místních natáčel v Podněstří a v Moldavsku pro pořad Reportéři ČT redaktor Tomáš Vlach.

Ruská agrese na Ukrajině vnáší značný neklid také do blízkého zahraničí. V posledních dnech přicházejí varovné zprávy zejména z Podněstří, mezinárodně neuznávaného území proruských separatistů v Moldavsku.

Ruské tajné služby se snaží destabilizovat situaci v Podněstří a odradit Moldavsko od podpory Ukrajiny, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Narážel tak na bezpečnostní incidenty z posledních dní. Úzký pruh země na levém břehu řeky Dněstr má pověst místa, které se zaseklo v sovětských časech. Tamní parlament „hlídá“ majestátní socha Lenina a vlajka regionu zůstává jedinou na světě, na které je srp a kladivo. Každoroční oslavy nezávislosti doprovází přehlídka ruských vojáků s vozy ze sovětské éry. Nezávislost vyhlásilo Podněstří už před více než jednatřiceti lety, přesto ale oficiálně neexistuje. Neuznává ho totiž žádný stát včetně Ruska, které při jeho vzniku asistovalo.

Dvě exploze vyřadily v úterý ráno z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického útvaru na území Moldavska. Podněsterská bezpečnostní rada podle agentury TASS následně oznámila, že terčem „teroristického útoku“ se stala také vojenská jednotka poblíž hlavního města Tiraspolu. Moskva uvedla, že se chce vyhnout situaci, kdy by Podněstří bylo zataženo do konfliktu na Ukrajině.

Série explozí otřásla „ministerstvem státní bezpečnosti“ v největším městě moldavského separatistického regionu Podněstří, uvedla podle agentury Reuters místní televize TSV. Podněsterské „ministerstvo vnitra“ podle televize sdělilo, že neznámí útočníci na budovu v Tiraspolu stříleli z granátometů. Oběti zatím hlášeny nejsou. Oblast formálně patří Moldavsku, je však od počátku 90. let fakticky nezávislá díky ruské vojenské podpoře.

Nové satelitní snímky ukazují kopání hrobů poblíž Mariupolu či destrukci obcí v okolí Kyjeva. Útokům čelí východní a jižní regiony Ukrajiny. Střely s plochou dráhou letu v Oděse zabily osm lidí. Ruská armáda hlásí úspěchy na Donbase, ukrajinští obránci tvrdí, že v pátek odrazili osm útoků. Ukrajinské protiútoky nadále ztěžují postup invazních vojsk, míní britská rozvědka. Kreml poprvé oznámil, že hodlá Ukrajinu odstřihnout od moře. Podle poradce ukrajinského prezidenta ruské síly obnovily útok na mariupolskou ocelárnu Azovstal a snaží se ji dobýt.

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

Historici, analytici a novináři predikují, co všechno se může dít na jihu a východě Ukrajiny, kde se nyní čekají nejtvrdší boje. Ruská armáda se stáhla z Kyjevské oblasti a z okolí Černihivu severovýchodně od metropole, podle analytika Richarda Stojara se teď musí „konsolidovat“. Historik Jan Rychlík hovoří o „velké politické prohře“, kterou by byla mírová dohoda na začátku května. Gubernátor Luhanské oblasti vyzval civilisty, aby se evakuovali, dokud to jde.

Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) utekly už více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Podle agentury AP tak jde o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války. Navíc je mezi běženci kolem dvou milionů dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Rakouský expert na migraci Gerald Knaus varuje, že z Ukrajiny mohou utéct ještě miliony lidí.

Vláda se k uprchlické vlně z Ukrajiny postavila čestně, míní ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Věří tomu, že se podaří v Evropské unii získat peníze na pokrytí nákladů na pomoc uprchlíkům. Ministerstvo financí momentálně náklady počítá. Pražské centrum pro pomoc Ukrajincům v pátek odbavilo 1153 lidí, což je asi o tisícovku méně než před týdnem. K registraci do jiných krajů autobusy odvezly 107 občanů Ukrajiny. Centrum, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, od začátku invaze na Ukrajinu odbavilo víc než 56 600 lidí.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

V pátek odešlo z Ukrajiny směrem na západ přibližně 75 tisíc lidí, o den dříve jich bylo 94 tisíc. V Polsku zadrželi za podezření ze znásilnění Ukrajinky devětačtyřicetiletého muže. Německo přijme dva a půl tisíce ukrajinských utečenců z Moldavska. Polsko chce vytvořit „štafetový systém“ ve vlakové dopravě, který umožní plynulou přepravu uprchlíků z hranic s Ukrajinou do zemí západní Evropy.