Rusko podniklo masivní vzdušné údery na Ukrajinu. Kyjev žádá zasedání Rady bezpečnosti

Rusko podniklo další rozsáhlé vzdušné údery na Ukrajinu, které si podle ministra vnitra Denyse Monastyrského vyžádaly deset lidských životů. Dalších 36 lidí bylo zraněno. Explozi hlásí i Kyjev, podle starosty Vitalije Klička byla zasažena infrastruktura a město zůstalo bez vody. Celá Kyjevská oblast je po útocích bez proudu. Ruské útoky v ukrajinské metropoli podle úřadů zasáhly obytnou budovu, zemřeli nejméně tři lidé a devět dalších je zraněných. Problémy hlásí rovněž dvě ukrajinské atomové elektrárny. Kyjev žádá kvůli úderům o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Vraždění civilistů a ničení civilní infrastruktury je terorismus. Ukrajina nadále žádá rozhodnou reakci světa na tyto zločiny,“ napsal na Twitteru ukrajinský prezident. Ruská agentura TASS s odkazem na zastoupení Ruska v OSN napsala, že zasedání Rady bezpečnosti má začít v 16:00 newyorského času ( 22:00 středoevropského času). 

Letecký poplach se ve středu rozezněl nad celou zemí. Exploze hlásí Oděská a Mykolajivská oblast na jihu Ukrajiny a Záporožská a Dněpropetrovská oblast na jihovýchodě. Výbuchy zaznamenaly i obyvatelé Poltavské oblasti, podle tamního guvernéra Dmytra Lunina ale zafungovala obrana v Kremenčuku. 

„Náraz do jednoho ze zařízení infrastruktury v metropoli. Zůstaňte v krytech! Letecký poplach pokračuje,“ napsal na Telegramu Klyčko. „Kvůli ostřelování byly přerušeny dodávky vody,“ uvedl později starosta a dodal, že při útocích bylo nejméně devět lidí zraněno. Mezi mrtvými v Kyjevě byla podle Klička také 17letá dívka. Dalších 11 obyvatel hlavního města utrpělo zranění. 

„Máme oběti z řad civilistů. (…) Celá oblast je bez světla,“ napsal na telegramu oblastní gubernátor Oleksij Kuleba. Policejní šéf Andrij Něbytov na telegramu zveřejnil fotografie a video škod, které ruský raketový útok v Kyjevské oblasti napáchal.

Další tři lidé zemřeli při ruských úderech ve městě Vyšhorod v Kyjevské oblasti, kde byl taktéž zasažen obytný dům, oznámil šéf ukrajinské policie Klimenko. Šéf regionální policie Něbytov podle ruskojazyčného webu stanice BBC uvedl, že ruské údery ve Vyšhorodě zabily čtyři lidi a dalších 27 jich zranily.

Také Lvov na západě Ukrajiny hlásil výpadky proudu. „Celé město je bez světla. Čekáme na další informace od energetických expertů. Mohou být přerušeny dodávky vody,“ uvedl starosta Lvova Andrij Sadovyj na svém telegramovém účtu a vyzval obyvatele města, aby zůstali v krytech.

Zelenskyj: Rusko celému světu dokázalo, že je sponzorem terorismu

„Rusko pokračuje v masivních raketových útocích na civilní obyvatelstvo po celé Ukrajině. Dnes máme tři zásahy vícepodlažních domů. Bohužel zahynulo deset lidí. Jen od 10. října do 23. listopadu provedli Rusové na našem území téměř šest set raketových útoků,“ uvedl ministr Monastyrskyj podle agentury Ukrinform.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu 70 střelami s plochou dráhou letu a drony, uvedly ukrajinské vzdušné síly s tím, že ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 51 těchto raket a pět dronů. Konkrétně Rusko podle Kyjeva použilo střely Ch-101, Ch-555 a Kalibr.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj později upřesnil, že ozbrojené síly sestřelily 51 z celkových 67 ruských řízených střel, které invazní jednotky na jeho zemi odpoledne vypálily. Jen na Kyjev Rusové podle něj vystřelili 30 raket, přičemž 20 se jich podařilo sestřelit. Ukrajinské vzdušné síly před tím sdělily, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu 70 střelami s plochou dráhou letu a drony, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 51 těchto raket a pět dronů.

„Hodně raket. Z jihu i z východu. Protivzdušná obrana funguje,“ uvedl na Telegramu šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Rusko podle něj vyslalo také nejméně devět bombardérů Tu-95. O funkční protivzdušné obraně informovali i představitelé Dněpropetrovské oblasti, napsala agentura Unian.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak upozornil, že Moskva údery zahájila krátce poté, co Evropský parlament schválil rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko dokázalo světu, že je sponzorem terorismu. „Evropský parlament dnes uznal Rusko za stát sponzorující terorismus… A pak Rusko celému světu dokázalo, že je to všechno pravda, když použilo 67 raket na naši infrastrukturu, energetiku a obyčejné lidi,“ řekl Zelenskyj ve svém videoposelství, kde zároveň vyjádřil soustrast rodinám obětí.

Ukrajinské atomové elektrárny hlásí odpojení bloků

Po vzdušných úderech na Ukrajinu hlásí problémy rovněž atomové elektrárny v zemi. Kvůli situaci v ukrajinské energetické soustavě byla aktivována havarijní ochrana v Rivnenské, Jihoukrajinské a Chmelnycké jaderné elektrárně a důsledkem je automatické odpojení všech energetických bloků, uvedla správcovská společnost Enerhoatom.

Radiace je v elektrárnách a jejich okolí podle Enerhoatomu v normě. Zařízení v současné době nevyrábějí elektrickou energii. „Jakmile bude provoz energetické soustavy normalizován, budou dodávky elektřiny z jaderných elektráren obnoveny,“ sdělila ukrajinská společnost. 

Na svém telegramovém účtu zároveň napsala, že je zastaveno napájení Záporožské jaderné elektrárny z ukrajinské energetické soustavy. Tam fungují dieselové generátory.

Šéf Chmelnycké oblasti informoval, že kvůli ruským raketovým úderům nemá v současné době elektřinu většina obcí v regionu. Část města Chmelnyckyj je bez vody.

Výpadek hlásí i Moldavsko

Útoky způsobily výpadky elektřiny také na polovině území sousedního Moldavska. S odvoláním na místopředsedu moldavské vlády o tom informovala agentura Reuters. Výpadky elektřiny jsou podle ní hlášeny také v separatistickém regionu Podněstří, který podporuje Rusko.

„Masivní výpadek elektřiny v Moldavsku po ruském útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu,“ oznámil na Twitteru Andrei Spuni, jenž zároveň zastává funkci moldavského ministra infrastruktury. V jiném příspěvku napsal, že se opakuje situace z 15. listopadu, kdy Moldavsko –⁠ po ruských raketových úderech na Ukrajinu –⁠ rovněž postihl velký výpadek v dodávkách elektrického proudu.

Moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu na Twitteru uvedl, že ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu opět uvrhly jeho zemi do tmy, a nařídil proto předvolání ruského velvyslance na ministerstvo, aby podal vysvětlení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 6 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 9 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 9 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 10 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 13 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...