Rusové se zmocňují ukrajinských dětí s cílem vychovávat je jako Rusy, napsala agentura AP. Tisíce ukrajinských dětí byly podle ní odvezeny z okupovaných regionů. Jde o děti, jejichž rodiče zemřeli při ruském ostřelování, další pocházejí z různých institucí nebo pěstounských rodin. Rusko tvrdí, že mnoho z těchto dětí nemá rodiče nebo opatrovníky, nebo že se s nimi úřady nedokáží spojit. Podle zjištění AP však úředníci deportují ukrajinské děti do Ruska nebo na ukrajinská území pod ruskou kontrolou bez jejich souhlasu. Lžou jim, že je jejich rodiče nechtějí, začleňují je do ruských rodin a udělují jim ruské občanství.
Moskva unáší ukrajinské děti, aby je vychovávala jako Rusy, uvádí agentura AP
AP uvádí, že její rozsáhlá investigace sleduje i ty ukrajinské děti, které už v Rusku žijí a vyrůstají. Zakládá se na desítkách rozhovorů s rodiči, dětmi a úředníky na Ukrajině a v Rusku, na e-mailové i papírové korespondenci, na ruských dokumentech i zprávách v ruských oficiálních médiích.
Vychovávat děti zavlečené z válkou zasažené země v jiné zemi nebo kultuře může být jedním z kritérií genocidy, pokusu vymazat identitu celého národa. Takovou politiku někteří úzce spojují s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. „Nejde o nic, co by se odehrávalo bez rozmýšlení na bojišti,“ řekl Stephen Rapp, bývalý zmocněnec Spojených států pro válečné zločiny, který radí Ukrajincům s vyšetřováním zločinů páchaných Ruskem.
Putin povolil adopce, které byly dosud zakázané
Rusko zakazuje adopci dětí ze zahraničí, letos v květnu ale Putin podepsal dekret o urychleném udělování ruského občanství ukrajinským dětem bez rodičovské péče. Rusko připravilo registr ruských rodin, které by byly pro ukrajinské děti vhodné, a nabízí jim nemalou finanční podporu.
Ruská státní televize vysílá, jak úředníci slavnostně předávají ukrajinským dětem ruské doklady. Kolika dětí se to týká, není jasné. Podle ukrajinských úřadů jich bylo do Ruska deportováno skoro osm tisíc.
Rusko celkové počty nezveřejnilo. V březnu ruská dětská ombudsmanka Maria Lvová-Bělová uvedla, že v Rusku je tisíc dětí z Ukrajiny. Od té doby jich tam mnoho přibylo, jen začátkem října to zřejmě bylo dalších 230. Sama Lvová-Belová, která je na sankčním seznamu Spojených států, EU, Kanady a Austrálie, se ujala teenagera z Mariupolu. Rusko podle její kanceláře „pomáhá dětem udržet si právo na život v míru a na štěstí“.
Jedna profesionální pěstounka z Moskvy uvedla, že jí zavolal místní sociální úřad, aby se ujala ukrajinských dětí. V péči má už šest ruských dětí, k nim přibrala tři děti z Mariupolu. Soud jí svěřil děti do péče a nyní jsou z nich občané Ruska.
Měly na výběr mezi adopcí ruskou rodinou nebo ruským sirotčincem. Patnáctiletá dívka podle AP říká, že se těší na nový život v Rusku. Částečně kvůli tomu, že její škola v Mariupolu byla terčem bombardování a jedna její spolužačka zemřela, částečně kvůli tomu, že všichni někam odjeli.
Příběh šesti dětí, které uvízly v okupovaném Mariupolu
S ruskou strategií vůči ukrajinským dětem se setkala i Olga Lopatkinová, matka šesti adoptovaných dětí, které uvízly v okupovaném Mariupolu, kde byly na prázdninách. Lopatkinová o nich neměla žádné zprávy a nevěděla, co si počít.
Děti se mezitím celé dny krčily v Mariupolu ve sklepě. Sedmnáctiletý Tymofij hlídal mladší sourozence, z nichž tři mají chronická onemocnění nebo postižení. S Lopatkinovou ztratily kontakt, když ve městě vypadly dodávky elektrického proudu.
Ze sklepa se je podařilo vyvést jistému mariupolskému lékaři, ale Ruskem koordinované síly na kontrolním stanovišti jim neumožnily odejít. Skončily pak v nemocnici v okupované Doněcké oblasti. Když se Tymofijovi konečně podařilo s matkou navázat kontakt, byla už v zahraničí, a Tymofijov zuřil.
Rodina se setkala ve Francii
Lopatkinové nějakou dobu trvalo, než se jí podařilo mu vysvětlit, co se stalo. Pro tuto učitelku hudební a výtvarné výchovy, která v dospívání přišla o matku a během bojů v roce 2014 i o domov, byla situace s dětmi to nejhorší, co zažila.
Když v únoru ruská plnohodnotná pozemní invaze začala, vydat se z Vuhledaru, kde bydlela, do sto kilometrů vzdáleného Mariupolu, bylo smrtelně nebezpečné. Její osmnáctiletá biologická dcera Rada uvázla se strýcem u Charkova, který se tou dobou také nacházel blízko fronty. Když se bombardování přiblížilo, rozhodla se Lopatkinová odejít do zahraničí. S dcerou se dostala do Francie.
Kvůli svým adoptovaným dětem naléhala na ukrajinské i ruské úřady, obrátila se na aktivisty. Úředníci v okupované Doněcké oblasti jí řekli, že jí děti vydají, pokud si pro ně přijede přes Rusko. Měla obavy, že jde o léčku a odmítla. Pak ale přišel průlom, když úředníci dovolili jedné dobrovolnici, aby děti Lopatkinové vyzvedla. Když se konečně dostaly do Francie, Tymofijovi se ulevilo. „Mámo, to už stačí, teď se ujmi velení ty, já jsem zase dítě,“ řekl Lopatkinové.
