Smrt čtyřleté Lizy Dmytrijevové po ruském ostřelování města Vinnycja se stala dalším z tragických symbolů války na Ukrajině, utrpení těch nejmenších ale pokračuje dál. Podle Ukrajinců Rusové vydávají nelegální deportace ukrajinských dětí (často sirotků) na území Ruské federace za jejich záchranu a vysvobození.
Kancelář generálního prokurátora ve středu na Twitteru oznámila, že během války bylo na Ukrajině zabito 353 dětí, z toho jich bylo 679 zraněno. Nejvyšší počet dětských obětí připadá na oblasti Doněcku, Charkova a Kyjeva. Ukrajinských uprchlíků je celkově přes 5,9 milionu, z toho jsou podle UNICEFU dva miliony děti.
Stále intenzivněji se mluví i o únosech; Moskva nuceně deportovala z Doněcké oblasti 108 sirotků ve věku mezi pěti až šestnácti lety, aby je dala k adopci ruským rodinám. Na Facebooku to v úterý uvedl ukrajinský ombudsman, podle nějž děti dostávají ve zrychleném řízení ruské občanství. Server Ukrajinska Pravda píše o tom, že děti se nejdříve dostávají do Moskvy a pak jsou relokovány do dalších oblastí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden obvinil Moskvu z deportace několika set tisíc dětí. Americká vláda hovoří o počtu 260 tisíc deportovaných dětí. Podle Zelenského se nucené přesuny týkají až dvou milionů Ukrajinců.
„Všechny deportované připraví o možnost spojení, odeberou jim dokumenty, zastrašují je a snaží se je odvézt do vzdálených končin Ruska, aby jim co nejvíce ztížili návrat domů do vlasti,“ sdělil. Podle Moskvy nejsou tato tvrzení pravdivá. Ukrajina připravuje veřejně přístupnou online databázi, která by v hledání dětí měla pomoci. Několik desítek sirotků se již prý podařilo vrátit do vlasti.
Co se děje ve filtračních táborech
Hlava Záporožské oblasti Oleksandr Staruch ve středu sdělil, že z oblasti ruské síly unesly kolem čtyř stovek lidí. Má jít o jako o civilisty, tak zaměstnance místní jaderné elektrárny i představitele místní správy.
Report amerického tamního ministerstva zahraničí o obchodování s lidmi zmiňuje hlášení o tom, že Ruskem vedené síly nutí tisíce Ukrajinců, včetně dětí, procházet takzvanými filtračními tábory. Tam jim podle těchto zpráv zabavují doklady, nutí je přijímat ruské pasy a poté jsou převáženi do odlehlých oblastí Ruska. Muži mají být vyslýcháni obzvlášť důkladně kvůli možnému napojení na ozbrojené složky Ukrajiny, mluví se o násilí a ponižování.
Právě o filtračních centrech mluvil v úterý i ukrajinský starosta okupovaného Mariupolu Vadym Bojčenko. V okupovaném městě a jeho blízkém okolí v takových táborech podle něj drží okupanti dál přes deset tisíc místních obyvatel. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již dříve požadoval, aby Rusko do táborů vpustilo nezávislé pozorovatele.
„Nezákonný přesun a deportace chráněných osob je závažným porušením čtvrté ženevské konvence o ochraně civilistů a je válečným zločinem,“ řekl Blinken, podle nějž jsou důkazy, že Rusko zadržuje nebo nechává zmizet tisíce ukrajinských civilistů, kteří neprojdou takzvanou filtrací. Objevily se také zprávy o tom, že na mnoho Ukrajinců čekaly v Rusku štáby televizí, které jejich příjezd prezentovaly jako humanitární snahu.
Dětští vojáci a lidské štíty
Ve zmíněném reportu se mluví i o dětských vojácích a státem (tedy Ruskem) sponzorovaném obchodu s lidmi. Spojené státy podle agentury Reuters aktuálně zařadily Ruskou federaci na seznam zemí, které vykazují „politiku či vzorce“ obchodování s lidmi, nucené práce nebo jejichž ozbrojené složky či vládou podporované ozbrojené skupiny rekrutují nebo využívají dětské vojáky. Po ruské invazi média upozornila na nové nepodložené zprávy o tom, že ruské síly používají děti jako lidské štíty.
Rusko se v nové sekci „Státem sponzorovaného obchodování s lidmi“ nachází společně například s Afghánistánem, Barmou, Kubou, Íránem, Severní Koreou nebo Sýrií. Zpráva rovněž obsahuje samostatný seznam 12 zemí, které podle USA zaměstnávají nebo rekrutují dětské vojáky. Rusko figuruje i na této listině.
„Miliony Ukrajinců musely uprchnout ze svých domovů. Někteří opustili zemi úplně, většina jen s tím, co mohli pobrat. To je činí velmi zranitelnými vůči vykořisťování,“ uvedl ministr zahraničí USA Blinken při představování materiálu. Ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost o komentář k obviněním v americké zprávě zatím nereagovalo, podotkl Reuters.
Zničené školy
Konflikt dopadá i na školní docházku. Náměstek ukrajinského ministra školství Andrij Vitrenko v úterý v Praze prohlásil, že na Ukrajině bylo během ruské agrese bombardováním poškozeno dva tisíce vzdělávacích zařízení, dvě stě bylo zcela zničeno. Chybí také personální zázemí i infrastruktura, počet dětí zapsaných do škol dramaticky poklesl.
Nový školní rok podle Vitrenka zahájí na Ukrajině školáci v prezenční i distanční formě výuky. Prezenční bude tam, kde to bude z bezpečnostního hlediska možné, tam kde ne, bude on-line výuka. Bude dosažitelná i pro Ukrajince žijící v Česku, k tomu účelu byla na Ukrajině zřízena on-line výuka pro děti žijící v zahraničí. Vitrenko také zdůraznil, že Ukrajina považuje děti, které odešly kvůli válce do zahraničí, za vysídlené pouze dočasně, počítá s tím, že se vrátí, až to bude možné.
Válka se promítá i do chodu ukrajinských sirotčinců. Chybí zde personál, zdroje, ale třeba i hračky, jak informuje web BBC z jedné takové instituce, kam bylo přemístěno 40 dětí z Doněcké oblasti.
