Kvůli ruským útokům přichází Ukrajina také o část kulturního dědictví. Podle tamních archeologů ztratila už přes čtyři stovky památek. Rusové při bombardování a ostřelování ničí i kostely, muzea nebo sochy. S obnovou by mohly pomoct moderní technologie a zkušenosti ze zahraničí.
Byly zničené kolekce knihoven a archivů, které protiřečily ruské propagandě. Ukrajina přichází o část kulturního dědictví
Události: Záchrana ukrajinských památek (zdroj: ČT24)
Sochy kostela ve Lvově jsou obalené plachtami a molitanem. Pytle s pískem pak chrání monument bývalého guvernéra v Oděse. I takto se od začátku války snaží Ukrajinci ochránit své kulturní dědictví.
„Hodně nám pomohla i Česká republika. Dostali jsme materiál na obalování a na ochranu před ohněm,“ řekla Maria Lobanová z Archeologického muzea v Oděse.
Vzácné muzejní sbírky se stále přesouvají do bezpečnějších míst, ať už na Ukrajině, či v zahraničí. Po ruském bombardování se ale k zemi sesul nespočet historických budov. „Dřevěné kostely z devatenáctého století jsou úplně zničené, nezachovaly se ani základy. Byly zničené například kolekce knihoven a archivů, které protiřečily ruské propagandě,“ řekl ukrajinský student archeologie na Univerzitě Komenského v Bratislavě Roman Liubun.
Velvyslanec Perebyjnis: Rusové se pokouší zničit naši historii
Celkové škody je zatím těžké vyčíslit. Některé vzácné artefakty z muzejních sbírek už navíc zmizely za hranice. Jde například o šperky a další umění starověkého kmene Skytů. „Ve městě Mariupol a Melitopol byly ty kolekce skytského zlata nebo artefakty z muzea záměrně ukradené,“ řekl Liubun.
Končící velvyslanec Ukrajiny v Česku Jevhen Perebyjnis k tomu dodal, že „ruská armáda se nejen snaží získat naše území a zničit Ukrajinu, ale pokouší se zničit i naši historii“.
Záchrana památek, které ještě stojí a nelze je přesunout, závisí podle archeologů na 3D technologii. Ukrajinským archeologům se například podařilo vytvořit model kostela ve vesnici Lukašivka v Černihivské oblasti. Takové snímání památek však není na Ukrajině příliš rozšířené. „To je úžasný příklad toho, co teď můžeme udělat, abychom ochránili naše dědictví v terénu,“ řekla k tomu Lobanová.
Podle ní jsou proto potřeba vedle technologií i odborníci ze zahraničí, kteří s nimi naučí ukrajinské kolegy pracovat.