Ukrajinské rodiny se potýkají s odmítáním při zápisech do škol a upozorňují na málo volnočasových aktivit pro děti a nedostatek příležitostí učit se česky. Vyplynulo to z prvního výzkumu, který se zaměřil na jejich zkušenosti i bariéry ve vzdělávání. Začlenění do společnosti je přitom klíčové pro psychiku dětí i osvojení jazyka.
Podle nového průzkumu do základních škol nyní chodilo skoro šedesát procent ukrajinských dětí v Česku. Až dvacet procent mladistvých, kteří přišli s rodinami po únorovém zahájení nového kola ruské invaze na Ukrajinu, v červnu ze vzdělávání vypadlo. Jako nejčastější důvody rodiče uváděli, že je škola odmítla, nebyla v okolí nebo jim chyběly informace.
Vyplynulo to z průzkumu, který mezi 20. červnem a 13. červencem provedla společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd mezi 1300 domácnostmi ukrajinských uprchlíků, ve kterých žije 1447 dětí ve věku dva až sedmnáct let.
Většina ukrajinských rodičů, jejichž děti do škol zatím nechodí, chce podle zjištění PAQ Research na podzim začít. Dosavadní nezapsání svého dítěte do školy odůvodnilo osmadvacet procent ukrajinských uprchlíků tím, že byli odmítnuti nebo škola nebyla v okolí.
Necelá pětina uvedla, že neměla k zápisu dostatek informací, a stejný počet dotázaných nezapsal dítě do české školy, protože se učí na dálku z Ukrajiny nebo se rodina chystá vrátit domů. Pro čtrnáct procent Ukrajinců byla důvodem k nezapsání dítěte do školy jeho nedostatečná znalost češtiny.
S odmítnutím ze strany školy nebo nedostatkem míst se nejčastěji setkali ukrajinští rodiče předškoláků. Z průzkumu vyplynulo, že v zápisu to zabránilo čtyřiceti procentům z nich. „Vzdělání je úzce propojené i s prací a bydlením a měl by to být základ integrace,“ doplňuje sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop.
Odborníci radí zaměřit se na výuku češtiny
Zároveň se ukázalo, že návrat na Ukrajinu plánuje zatím jen čtrnáct procent rodin. Podle resortu školství jsou ale kapacity na další školní rok dostatečné. „Může to být problém v konkrétní škole, která bude mít naplněnou kapacitu a najednou tam přijde dítě, které bude přes tuto kapacitu. Tak se pošle do jiné školy. Celkově by tohle ale neměl být problém,“ míní ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže ministerstva školství Michal Černý.
Z výzkumu vyplývá hned několik doporučení. Podle odborníků by stát měl vytvořit informační kampaň, zaměřit se více na výuku českého jazyka a začlenění ukrajinských středoškoláků do systému. „Data ukazují, že výuka češtiny na školách není tak intenzivní a děti často chybějí v českých kolektivech. Jen menšina umí víc než základní fráze podle rodičů,“ doplňuje Prokop.
Malí začátečníci mohou nově trénovat slovní zásobu i díky ČT EDU. Vybrat si mohou šestadvacetidílný animovaný kurz češtiny.
