Michal Černý

Čeští školáci by mohli mít povinnou výuku dvou cizích jazyků. Angličtina by se navíc měla učit už od první třídy. Jde o finální návrh revize Rámcového vzdělávacího programu, který ke schválení ministerstvu školství předloží Národní pedagogický institut. Dokument, který má modernizovat pojetí výuky, resort posoudí a představí do konce roku. Platit pak má od září 2027. Většina evropských zemí teď zavádí povinně první cizí jazyk dřív než Česko.

Už přibližně za měsíc znovu začne výuka ve školách. Do tuzemských lavic přitom kvůli válce na Ukrajině nastoupí i řada dětí, které musely spolu s rodiči ze země uprchnout. Hosté pátečních Událostí, komentářů mimo jiné řekli, že zatím nikdo přesně neví, na kolik malých Ukrajinců se mají školy v Česku připravit. Zástupce ministerstva školství ovšem ujistil, že volných míst pro prchající je dostatek a že ukrajinské děti nebudou na školy přijímány na úkor těch českých.

Ukrajinské rodiny se potýkají s odmítáním při zápisech do škol a upozorňují na málo volnočasových aktivit pro děti a nedostatek příležitostí učit se česky. Vyplynulo to z prvního výzkumu, který se zaměřil na jejich zkušenosti i bariéry ve vzdělávání. Začlenění do společnosti je přitom klíčové pro psychiku dětí i osvojení jazyka.

V nemocnicích ke čtvrtku leželo v souvislosti s covidem-19 nejméně lidí od 22. února. Pacientů bylo 7052, zhruba o jedenáct set méně než před týdnem. Naopak rekordně vysoký byl čtvrteční počet očkovaných – vakcínu dostalo 52 551 obyvatel. Premiér Andrej Babiš (ANO) nechápe, proč se do škol má vrátit jen část dětí, řekl Radiožurnálu. Předseda vlády také poslal ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO) čtvrtý vytýkací dopis během dvou týdnů.

Pedagogicko-psychologické poradny zaznamenávají nárůst žádostí o domácí individuální vzdělávání. Do poraden v Praze nebo v Brně jich přišlo i o čtvrtinu víc než loni. Jako důvody uvádějí rodiče astmatické problémy v souvislosti s nošením roušek, nespokojenost se spádovou školou nebo s úrovní on-line výuky, shodují se ředitelé sedmi oslovených pedagogicko-psychologických poraden napříč republikou.

Prodloužil bych víkend na tři dny a zkrátil výuku na čtyři dny v týdnu – konstatuje s jistou nadsázkou prezident Asociace základních škol Michal Černý. Nikdo mimo školství si totiž podle něho neumí představit, jak je většina učitelů, dětí i rodičů ve skutečnosti vyčerpána. V březnu to bude už rok, co školy žijí v režimu, který jim nadiktovala pandemie. Jak velké dopady bude tohle vše mít na školy, až se do nich žáci opět vrátí, a budou vůbec ještě takové, jaké byly? Co jim covid vzal a co naopak dal, bilancuje za základní školy prezident asociace Černý a za ty střední předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová.

Ministerstvo školství připravilo změnu, jak se bude na školách nově učit informatika. Už nepůjde jen o Word a Excel, které si školy mohou rozložit třeba do jiných předmětů, ale žáci se mají nově naučit pracovat s daty, zvládat algoritmizaci a programování. A změny dozná i počet hodin, které se na tuto oblast zaměří – ty se celkově ztrojnásobí. O co tedy přesně jde, proč vlastně se pravidla mění a jsou na ně vůbec školy připravené?

Znovu na dálku začne pro většinu žáků v pondělí vyučování v novém roce. Jako nová forma vzdělávání se distanční výuka poprvé objevila loni na jaře, zákon s ní ale tehdy ještě nepočítal a nebyla proto povinná. Rychlý návrat všech dětí do škol k běžné výuce ministr školství brzy neočekává.

Člověk v tísni zkoumal podobu a dopady on-line výuky na jaře a závěr zněl, že delší absence prezence ve školách rozevírá nůžky mezi žáky. Ani teď však není leckdy situace jiná, nedá se tak podle výkonného ředitele organizace Šimona Pánka říct, že by se plošně zlepšila. „Pořád jsou i teď školy, které fungují tak, že se překopírované materiály předávají někde v tašce ve vestibulu mezi učiteli a rodiči,“ uvedl v Událostech, komentářích.

Od středy se (s několika výjimkami) přesune veškerá školní výuka do distančního režimu. Nařízení vlády, které má pomoci v boji s koronavirem, se vztahuje nově také na první stupně základních škol a na nižší stupně gymnázií. K monitorům se tak posadí i ti nejmladší žáci. Bez pomoci rodičů se ale učitelé neobejdou, řekl v rozhovoru pro Českou televizi prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.

Ministerstvo zdravotnictví od pátku nařídí plošné nošení roušek ve školách s výjimkou prvního stupně základních škol i při výuce ve třídách, oznámil ministr zdravotnictví Adama Vojtěch (za ANO). Nyní je v celé zemi povinnost nosit roušku pouze ve společných prostorách škol mimo třídy, tedy na chodbách či toaletách. Podle zástupců škol bude výuka s rouškami náročná.

Vláda by měla podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) poskytnout respirátory každému učiteli v Praze a dalších pěti regionech nejvíce postižených koronavirem, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Každý z učitelů by měl podle ministra dostat minimálně deset respirátorů ze Správy státních hmotných rezerv. Plaga také uvedl, že nesouhlasí s navýšením věku u ošetřovného z 10 na 13 let.

„Uvědomujeme si, že plný návrat druhého stupně není možný,“ uvedl ministr školství Robert Plaga (ANO). Přesto alespoň částečné obnovení výuky podle něj má smysl. Ten je však více než vzdělávací spíše socializační, domnívá se. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého ale zůstává otázkou, jak se s tímto plánem vzdělávací zařízení popasují. Důležitá je v tomto ohledu dobrovolnost, podotýká zase předseda Fóra rodičů Petr Chaluš. Všichni tři byli hosty Událostí, komentářů.

Deváťáci se budou od 11. května moct vrátit do škol, aby se mohli připravovat na přijímací zkoušky. Rozhodla o tom ve čtvrtek vláda při jednání o další vlně rozvolňování podmínek chování v epidemii. Od 11. května se také budou moci konat společenské, sportovní a kulturní akce s účastí do 100 osob. Velké letní festivaly ale letos v létě kvůli koronaviru nebudou.