Roste počet dětí, které chtějí rodiče vzdělávat sami. Stěžují si na on-line výuku nebo nošení roušek

Pedagogicko-psychologické poradny zaznamenávají nárůst žádostí o domácí individuální vzdělávání. Do poraden v Praze nebo v Brně jich přišlo i o čtvrtinu víc než loni. Jako důvody uvádějí rodiče astmatické problémy v souvislosti s nošením roušek, nespokojenost se spádovou školou nebo s úrovní on-line výuky, shodují se ředitelé sedmi oslovených pedagogicko-psychologických poraden napříč republikou.

„Máme zhruba o 25 procent žádostí více než loni,“ potvrdila trend ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1,2 a 4 Galina Jarolímková.

„Zájem o individuální domácí výuku je způsoben jak epidemií, tak i nespokojeností se spádovou školou, kam dítě chodí,“ dodala. Nárůst žádostí o domácí individuální výuku registruje i brněnská poradna, která spadá pod okresy Brno-město a Brno-venkov. „V současné době je to asi o 20 procent. Celkové statistiky ale budeme mít k dispozici až na konci května,“ uvedl její ředitel Libor Mikulášek.

Nespokojenost s on-line výukou i home office

Důvody jsou podle ředitele Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny v Brně Ladislava Smékala různé. „Patří mezi ně například rodičovské obavy z návratu dítěte do běžné prezenční formy výuky z důvodu epidemických rizik, nespokojenost s rozsahem nebo obsahem a kvalitou stávající dlouhodobé on-line výuky dítěte nebo také výhodnost pro některé rodiče, kdy pracují v režimu home office nebo nejsou zaměstnáni vůbec,“ vypočítal Smékal.

„Ano i my jistý nárůst pozorujeme. Rodiče například nesouhlasí s rouškami pro děti, protože se jim z toho tvoří opary, a tak chtějí raději učit dítě doma,“ vysvětlila ředitelka karlovarské pedagogicko-psychologické poradny Jolana Mižikarová.

V minulém roce se na individuální domácí výuce podle ministerstva školství vzdělávalo 4557 dětí. „Počet žáků základních škol v posledních letech dost strmě vzrostl, protože nastoupily silné ročníky, což může být také důvod stoupajícího počtu žáků v tomto způsobu vzdělávání,“ upozornila tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Žádosti se začátkem školního roku

Podle ředitele pardubické poradny Jiřího Knolla se zájem o individuální domácí výuku projevuje především na začátku školního roku. „Očekáváme tedy, že se něco podobného může opakovat i letos v září,“ dodal. Podobnou zkušenost má i ředitelka Krajské pedagogicko-psychologické poradny ve Zlíně Monika Němečková. „Počet žádostí rostl především na podzim, kdy se opět otevřely školy,“ potvrdila.

Šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý zatím celorepublikový nárůst žádostí o domácí výuku přímo nepotvrdil. „Určitě je možné, že se ten zájem na některých školách zvyšuje. Začalo to s rouškami, některým rodičům vadí ta opatření, takže by to bylo logické,“ vysvětlil Černý.

Například koordinátorka Základní školy Křišťál v Jaroměři Miroslava Paličková jistý nárůst o domácí výuku registruje. „Se zájemci aktivně komunikujeme jejich důvody i představy, aby nedošlo k nějaké unáhlené reakci na současný stav podmíněný epidemiologickou situací,“ vysvětlila.

„Zvýšený zájem pozorujeme, spíš bych řekl, o nejrůznější alternativy. Očekáváme, že se to plně projeví až po skončení stávající mimořádné situace. Zatím lidé řeší věci spíše krátkodobě, ne koncepčně. Oproti minulému roku byl u nás růst dětí na domácí škole asi pětinový,“ dodal ředitel ZŠ Heřmánek v Praze Petr Adamec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...