Vláda by měla podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) poskytnout respirátory každému učiteli v Praze a dalších pěti regionech nejvíce postižených koronavirem, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Každý z učitelů by měl podle ministra dostat minimálně deset respirátorů ze Správy státních hmotných rezerv. Plaga také uvedl, že nesouhlasí s navýšením věku u ošetřovného z 10 na 13 let.
„Je namístě minimálně oranžovým regionům poskytnout z mého pohledu aspoň deset respirátorů na jednoho pedagogického i nepedagogického pracovníka a zvýšit úroveň ochrany na školách,“ uvedl Plaga.
Ministr proto v pondělí vládě navrhne, aby uvolnila 44 tisíc krát deset respirátorů pro Prahu, tedy pro pražské učitele. Kabinet by podle něj měl stejný přístup zvolit i vůči čtyřem středočeským okresům a Uherskohradišťsku, které byly v pátek přiřazeny k Praze mezi oranžové regiony se zvýšeným výskytem nákazy koronavirem.
O respirátory pro 44 tisíc učitelů v úterý požádal ministerstvo pražský magistrát. Pokud by byli započteni i nepedagogičtí pracovníci v hlavním městě, byly by respirátory potřeba pro asi padesát tisíc lidí.
Prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý v debatě s ministrem poukázal na obtíže pedagogů i žáků, které by byly spojeny s celodenní výukou v respirátorech či rouškách. „Zatím se bráním tomu mít ve třídách roušky a respirátory,“ uvedl. Pokud by ale byly nařízeny, opatření by splnil.
Plaga výuku v ochranných pomůckách hájil s tím, že to zabrání uzavírání tříd v případě výskytu nemoci covid-19. „Pokud jsou žáci v rouškách nebo respirátorech, nemusí tam dojít ke karanténnímu opatření na úrovni celé třídy,“ uvedl. Postup se podle ministra vyjasnil s hygienou koncem minulého týdne.
Po prvotních zmatcích se zdá, že sice už je v podmínkách jasněji, protože uzavřít školu či její část v průběhu probíhající epidemie druhé vlny má primárně příslušná krajská hygienická stanice, ale podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého existují ještě problematické situace. Souvisí například s distanční výukou.
K té má, jak vyjmenoval ministr školství, docházet ve třech situacích, a to v případě nouzového stavu, mimořádného opatření ministerstva zdravonictví, což má většinou plošný charakter, anebo se jedná o rozhodnutí krajských hygienických stanic.
„Je tam ale jeden moment, a to, kdy hygiena třídu nezavře, ale pan učitel je v karanténě, není na neschopence, mohl by učit dálkově a chce, ale já nemůžu nařídit jako ředitel dálkovou výuku, protože to mi neumožňuje podoba zákona, kde tato situace není zmíněná. Takže já můžu jedině dálkovou výuku domluvit s rodiči, že tam bude dobrovolně probíhat, ale není to na základě školského zákona,“ konkretizuje Černý.
Podle Plagy tato situace opravdu nastat hypoteticky může. „Já ale pevně doufám, že krajské hygienické stanice budou k těmto situacím přistupovat v souladu s tím, co říkal pan primátor Hřib. Že se individuálně podívají na školu, a pokud pan ředitel není schopen zabezpečit výuku, i když to nebude ještě jako v manuálech zmiňovaných třicet procent pedagogů v karanténě, takže umožní svým rozhodnutím překlopení na distanční výuku,“ říká ministr.
Podle metodiky ministerstva zdravotnictví by hygienici měli zavírat školy jen v případě, že v nich onemocní covidem-19 nebo má povinnou karanténu více než 30 procent učitelů a žáků.
Plaga nesouhlasí s navýšením věku u ošetřovného z 10 na 13 let
Robert Plaga (ANO) v Otázkách Václava Moravce také uvedl, že je připraven jednat s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) o úpravě délky ošetřovného kvůli karanténám ve školách. Nesouhlasí ale s jejím návrhem, aby se nárok na ošetřovné zvýšil pro školáky z 10 let na 13 let.
Maláčová v srpnu navrhla prodloužit vyplácení dávky na celou dobu případné výuky na dálku, a to na školáky do 13 let. V současnosti se ošetřovné vyplácí zaměstnancům na děti do deseti let po devět dnů. Samoživitelky a samoživitelé ho mohou pobírat na školáky do 16 let až 16 dnů. Dávka činí 60 procent základu výdělku. Pokud se někdo dostane do karantény kvůli covidu, musí v ní být alespoň deset dní.
Podle Plagy je nyní v systému vyplácení ošetřovného nesoulad s délkou nařizované karantény. „Já jsem připraven bavit se o tom, jestli se má sladit délka ve vztahu ke karanténě, distančnímu vzdělávání,“ uvedl. „O čem nejsem připraven se bavit, a myslím si, že to je úlitba jaru, ale není pro to faktický důvod, je navýšení na 13 let věku,“ řekl. Předseda Asociace ředitelů základních škol Černý dodal, že s jeho postojem zcela souhlasí.
O návrhu Maláčové podle Plagy rozhodne vláda, až bude zařazen na její jednání. Ministryně na začátku září uvedla, že očekává brzkou dohodu koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale řekl, že podle něj změna ošetřovného není urgentní.
V Česku přibývá škol, v nichž se kvůli výskytu covidu-19 neučí, nebo jsou zavřené, podle posledních informací ministerstva zdravotnictví jich bylo k pátku 39. Pokud škola ale není v nařízené karanténě, nemají rodiče na ošetřovné nárok. Ministerstvo školství proto na konci prvního zářijového týdne oznámilo, že ředitelům umožní posunout začátek školního roku, aby rodiny mohly dávku získat.
Ošetřovné se vyplácí z nemocenského pojištění. Kvůli plošnému uzavření škol se výdaje na dávku letos ve druhém čtvrtletí meziročně zvedly zhruba patnáctkrát. Činily 7,06 miliardy korun. Systém nemocenské se dostal do největšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Schodek na konci prvního pololetí dosahoval zhruba 13 miliard.
