Europoslanci schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 ze 705 poslanců. Krátce nato se Evropský parlament dostal pod kybernetický útok, kvůli kterému například nefungují jeho stránky.
Europoslanci prohlásili Rusko za stát podporující terorismus
V rezoluci Evropský parlament označuje Rusko „za stát podporující terorismus a za stát, který používá teroristické prostředky“. Současně vyzývá unijní státy, aby přijaly podobnou deklaraci a aby omezily diplomatické vztahy s Ruskem na „nezbytné minimum“.
Europoslanci vyzývají k dalšímu posílení protiruských sankcí a zařazení Wagnerovy skupiny nebo čečenského 141. motorizovaného pluku, takzvaných kadyrovců, na unijní seznam teroristických organizací.
Podle EP by také členské státy měly zakázat oficiální či krajanské organizace, které fungují s podporou ruského státu. Evropský parlament vyzval rovněž k silnější podpoře Ukrajiny a ruské obyvatele k protestům proti válečným zločinům páchaným v sousední zemi.
Ukrajinský prezident Zelenskyj usnesení europoslanců uvítal. „Rusko musí být na všech úrovních izolováno a pohnáno k odpovědnosti, aby skončila jeho dlouhodobá politika terorismu na Ukrajině a po celém světě,“ napsal na Twitteru.
„Je to důležitá politická deklarace, kterou vyjadřujeme, že stojíme na straně Ukrajiny,“ uvedla česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), podle které jde především o symbolický čin, který v praxi „nic nezmění“.
Europoslanec Alexander Vondra (ODS) poukázal na to, že podobný krok udělala už minulý týden i česká Poslanecká sněmovna, která v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. To podle něj ukazuje, že Česko má ohledně Ukrajiny vůdčí pozici v EU. Podle Vondry je důležité zařadit na seznam teroristických organizací Wagnerovu skupinu a další podobné organizace, protože „je Rusko používá, aby vyvinilo samo sebe z nejdrastičtějších útoků na civilisty“.
Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) je důležitá výzva k vytvoření mechanismu, který by umožnil zabavit zmražený ruský majetek v EU a použít ho na náhradu za škody spáchané ruskou armádou na Ukrajině. „Musíme Rusku jasně říct, že každá zničená elektrárna má nějakou cenu a že tuto cenu nebudeme platit my nebo Američané, ale zaplatí to Rusové z těch zmrazených peněz,“ řekl Niedermayer. Dodal, že příprava takového mechanismu není jednoduchá.
Pro chování Ruska máme lepší pojmy než terorismus, hodnotí analytik
V odůvodnění rezoluce europoslanci tvrdí, že na Ukrajině bylo již zdokumentováno na 40 tisíc válečných zločinů. Ruská armáda podle europoslanců úmyslně útočí na civilní cíle a infrastrukturu, aby terorizovala ukrajinské obyvatelstvo a zlomila jeho odpor. Počínání Ruska vykazuje „groteskní lhostejnost k pravidlům a válečnému právu,“ stojí dále v rezoluci.
Schválený text poukazuje i na případy ruských útoků v zahraničí, například na výbuch muničních skladů ve Vrběticích na Moravě v roce 2014 či otrávení bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervově paralytickou látkou novičok v roce 2018.
Analytik Matúš Halás o prohlášení Evropského parlamentu (zdroj: ČT24)
Analytik Ústavu mezinárodních vztahů Matúš Halás se domnívá, že usnesení je v mnoha ohledech ostré až radikální a obsahuje i pochybný jazyk. Například už samotné označení Ruska za teroristický stát považuje Halás za nepřesné.
„Máme reálně lepší pojmy na popsání těchto případů (Buči, Mariupolu, Borodjanky a dalších, pozn. red.). Pojmy jako válečný zločin, porušování humanitárního práva,“ objasňuje analytik s tím, že tyto a další pojmy lépe než terorismus vystihují brutální jednání Ruska na ukrajinském území.
Kybernetický útok
„Evropský parlament čelí sofistikovanému kyberútoku. K odpovědnosti se přihlásila prokremelská skupina,“ napsala na Twitteru předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
Útok potvrdil také kvestor pro informační technologie EP Marcel Kolaja. Podle něj se jedná o útok typu DDoS „vedený zvenku“. Dodal, že technici EP původ útoku zkoumají. Při podobném typu útoku bývají napadené internetové stránky zahlceny vysokým množstvím požadavků s cílem znemožnit jejich fungování.
Metsolaová zároveň uvedla, že útok přišel poté, co „jsme prohlásili Rusko za stát podporující terorismus“.